V roce 1962, uprostřed napjaté studené války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, byl mladý lékař Robert Weiss povolán do služby a vyslán do odlehlé části Grónska. Jeho oficiálním úkolem bylo působit jako táborový lékař v polární výzkumné stanici Camp Century, která byla vybudována přibližně osm metrů pod ledovým příkrovem. O skutečném účelu základny, která byla součástí tajného vojenského projektu, se podle CNN dozvěděl až o několik desetiletí později, když byla utajovaná dokumentace odtajněna.
Camp Century, který byl prezentován jako výzkumná stanice, měl ve skutečnosti mnohem ambicióznější poslání. Pentagon jej využíval jako testovací prostor pro projekt s krycím názvem Project Iceworm, jehož cílem bylo vybudovat síť raketových sil ukrytých pod arktickým ledem.
Tato strategická lokalita měla Spojeným státům poskytnout výhodu v případě jaderného konfliktu se Sovětským svazem. Projekt měl potenciál ukrýt až 600 raket, které by byly schopny zasáhnout cíle v SSSR s maximální přesností.
Weiss strávil v Camp Century téměř rok během dvou turnusů v letech 1962 a 1963. Navzdory počátečním obavám zjistil, že život v podzemním městě nebyl tak náročný, jak očekával. Pod ledem byla vybudována rozsáhlá síť tunelů, které spojovaly jednotlivé objekty – obytné prostory, laboratoře, jídelnu, tělocvičnu i nemocnici.
Teplo a elektřinu poskytoval jaderný reaktor, který však musel být krátce po spuštění odstaven kvůli zvýšené úrovni radiace. Po nezbytných úpravách byl opět uveden do provozu a v době Weissova pobytu již fungoval bez problémů.
Jako lékař neměl mnoho práce – většina posádky byla v dobré fyzické kondici a vážné zdravotní komplikace byly vzácné. Volný čas trávil Weiss studiem medicínských knih, hraním šachů a karet, nebo poslechem rádia. Kontakt s rodinou byl možný pouze prostřednictvím krátkovlnné rádiové stanice, přičemž kvalita spojení závisela na počasí a denní době.
Ačkoliv Camp Century fungoval od roku 1960 až do roku 1967, jeho vojenský význam se ukázal být krátkodobý. Těžké podmínky v Arktidě si vybíraly svou daň – tunely se vlivem pomalého pohybu ledu postupně deformovaly a jejich údržba byla stále obtížnější. Zároveň se ukázalo, že koncepce podzemních raketových základen není životaschopná, a tak byl Project Iceworm definitivně opuštěn.
Skutečný rozsah projektu vyšel najevo až v roce 1997, kdy dánský Institut pro mezinárodní záležitosti zveřejnil deklasifikované americké dokumenty. Dánská vláda, která tehdy spravovala Grónsko, byla odhalení projektu pobouřena – Spojené státy nikdy oficiálně neinformovaly Dánsko o svém záměru rozmístit jaderné zbraně na jeho území.
Dnes leží Camp Century více než 30 metrů pod povrchem ledovce, který jej pohltil. Přestože zimní srážky dosud převyšují letní tání, změna klimatických podmínek by mohla způsobit, že se v budoucnu nebezpečné odpady ze základny, včetně radioaktivního materiálu a chemických látek, dostanou na povrch. Podle vědců představuje tábor potenciální ekologickou hrozbu, na kterou zatím neexistuje jasná strategie.
Ačkoliv Weiss nikdy netušil o skutečné povaze základny, jeho pobyt v Camp Century měl na jeho život zásadní vliv. Čas strávený pod ledem mu umožnil soustředit se na studium a nakonec se specializoval na urologii, v níž dosáhl významných úspěchů. Dodnes působí na Yaleově univerzitě a stále se věnuje vědecké práci.
Camp Century, původně považovaný za technický zázrak, se nakonec stal jen epizodou studené války. Přesto jeho vědecký odkaz přetrvává – právě zde byl vyvrtán první ledový vrt zachycující klimatickou historii Země v průběhu více než 100 000 let. Tato data pomohla vědcům pochopit vývoj klimatu a slouží jako klíčový nástroj pro predikci budoucích změn.
Spojené státy stále vnímají Grónsko jako strategicky důležitou oblast. Prezident Donald Trump znovu otevřel otázku možného převzetí ostrova Spojenými státy, což jen dokazuje, že geopolitický význam této oblasti ani po desítkách let neutichl.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.