V roce 1962, uprostřed napjaté studené války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, byl mladý lékař Robert Weiss povolán do služby a vyslán do odlehlé části Grónska. Jeho oficiálním úkolem bylo působit jako táborový lékař v polární výzkumné stanici Camp Century, která byla vybudována přibližně osm metrů pod ledovým příkrovem. O skutečném účelu základny, která byla součástí tajného vojenského projektu, se podle CNN dozvěděl až o několik desetiletí později, když byla utajovaná dokumentace odtajněna.
Camp Century, který byl prezentován jako výzkumná stanice, měl ve skutečnosti mnohem ambicióznější poslání. Pentagon jej využíval jako testovací prostor pro projekt s krycím názvem Project Iceworm, jehož cílem bylo vybudovat síť raketových sil ukrytých pod arktickým ledem.
Tato strategická lokalita měla Spojeným státům poskytnout výhodu v případě jaderného konfliktu se Sovětským svazem. Projekt měl potenciál ukrýt až 600 raket, které by byly schopny zasáhnout cíle v SSSR s maximální přesností.
Weiss strávil v Camp Century téměř rok během dvou turnusů v letech 1962 a 1963. Navzdory počátečním obavám zjistil, že život v podzemním městě nebyl tak náročný, jak očekával. Pod ledem byla vybudována rozsáhlá síť tunelů, které spojovaly jednotlivé objekty – obytné prostory, laboratoře, jídelnu, tělocvičnu i nemocnici.
Teplo a elektřinu poskytoval jaderný reaktor, který však musel být krátce po spuštění odstaven kvůli zvýšené úrovni radiace. Po nezbytných úpravách byl opět uveden do provozu a v době Weissova pobytu již fungoval bez problémů.
Jako lékař neměl mnoho práce – většina posádky byla v dobré fyzické kondici a vážné zdravotní komplikace byly vzácné. Volný čas trávil Weiss studiem medicínských knih, hraním šachů a karet, nebo poslechem rádia. Kontakt s rodinou byl možný pouze prostřednictvím krátkovlnné rádiové stanice, přičemž kvalita spojení závisela na počasí a denní době.
Ačkoliv Camp Century fungoval od roku 1960 až do roku 1967, jeho vojenský význam se ukázal být krátkodobý. Těžké podmínky v Arktidě si vybíraly svou daň – tunely se vlivem pomalého pohybu ledu postupně deformovaly a jejich údržba byla stále obtížnější. Zároveň se ukázalo, že koncepce podzemních raketových základen není životaschopná, a tak byl Project Iceworm definitivně opuštěn.
Skutečný rozsah projektu vyšel najevo až v roce 1997, kdy dánský Institut pro mezinárodní záležitosti zveřejnil deklasifikované americké dokumenty. Dánská vláda, která tehdy spravovala Grónsko, byla odhalení projektu pobouřena – Spojené státy nikdy oficiálně neinformovaly Dánsko o svém záměru rozmístit jaderné zbraně na jeho území.
Dnes leží Camp Century více než 30 metrů pod povrchem ledovce, který jej pohltil. Přestože zimní srážky dosud převyšují letní tání, změna klimatických podmínek by mohla způsobit, že se v budoucnu nebezpečné odpady ze základny, včetně radioaktivního materiálu a chemických látek, dostanou na povrch. Podle vědců představuje tábor potenciální ekologickou hrozbu, na kterou zatím neexistuje jasná strategie.
Ačkoliv Weiss nikdy netušil o skutečné povaze základny, jeho pobyt v Camp Century měl na jeho život zásadní vliv. Čas strávený pod ledem mu umožnil soustředit se na studium a nakonec se specializoval na urologii, v níž dosáhl významných úspěchů. Dodnes působí na Yaleově univerzitě a stále se věnuje vědecké práci.
Camp Century, původně považovaný za technický zázrak, se nakonec stal jen epizodou studené války. Přesto jeho vědecký odkaz přetrvává – právě zde byl vyvrtán první ledový vrt zachycující klimatickou historii Země v průběhu více než 100 000 let. Tato data pomohla vědcům pochopit vývoj klimatu a slouží jako klíčový nástroj pro predikci budoucích změn.
Spojené státy stále vnímají Grónsko jako strategicky důležitou oblast. Prezident Donald Trump znovu otevřel otázku možného převzetí ostrova Spojenými státy, což jen dokazuje, že geopolitický význam této oblasti ani po desítkách let neutichl.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.