Tajný projekt ukrytý hluboko pod ledem: Lékař až po desítkách let zjistil, k čemu skutečně slouží arktická základna

Vstup do tajné vojenské základny
Vstup do tajné vojenské základny, foto: Robert Weiss/CNN
Klára Marková 20. března 2025 15:47
Sdílej:

V roce 1962, uprostřed napjaté studené války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, byl mladý lékař Robert Weiss povolán do služby a vyslán do odlehlé části Grónska. Jeho oficiálním úkolem bylo působit jako táborový lékař v polární výzkumné stanici Camp Century, která byla vybudována přibližně osm metrů pod ledovým příkrovem. O skutečném účelu základny, která byla součástí tajného vojenského projektu, se podle CNN dozvěděl až o několik desetiletí později, když byla utajovaná dokumentace odtajněna.

Camp Century, který byl prezentován jako výzkumná stanice, měl ve skutečnosti mnohem ambicióznější poslání. Pentagon jej využíval jako testovací prostor pro projekt s krycím názvem Project Iceworm, jehož cílem bylo vybudovat síť raketových sil ukrytých pod arktickým ledem.

Tato strategická lokalita měla Spojeným státům poskytnout výhodu v případě jaderného konfliktu se Sovětským svazem. Projekt měl potenciál ukrýt až 600 raket, které by byly schopny zasáhnout cíle v SSSR s maximální přesností.

Weiss strávil v Camp Century téměř rok během dvou turnusů v letech 1962 a 1963. Navzdory počátečním obavám zjistil, že život v podzemním městě nebyl tak náročný, jak očekával. Pod ledem byla vybudována rozsáhlá síť tunelů, které spojovaly jednotlivé objekty – obytné prostory, laboratoře, jídelnu, tělocvičnu i nemocnici.

Teplo a elektřinu poskytoval jaderný reaktor, který však musel být krátce po spuštění odstaven kvůli zvýšené úrovni radiace. Po nezbytných úpravách byl opět uveden do provozu a v době Weissova pobytu již fungoval bez problémů.

Jako lékař neměl mnoho práce – většina posádky byla v dobré fyzické kondici a vážné zdravotní komplikace byly vzácné. Volný čas trávil Weiss studiem medicínských knih, hraním šachů a karet, nebo poslechem rádia. Kontakt s rodinou byl možný pouze prostřednictvím krátkovlnné rádiové stanice, přičemž kvalita spojení závisela na počasí a denní době.

Ačkoliv Camp Century fungoval od roku 1960 až do roku 1967, jeho vojenský význam se ukázal být krátkodobý. Těžké podmínky v Arktidě si vybíraly svou daň – tunely se vlivem pomalého pohybu ledu postupně deformovaly a jejich údržba byla stále obtížnější. Zároveň se ukázalo, že koncepce podzemních raketových základen není životaschopná, a tak byl Project Iceworm definitivně opuštěn.

Skutečný rozsah projektu vyšel najevo až v roce 1997, kdy dánský Institut pro mezinárodní záležitosti zveřejnil deklasifikované americké dokumenty. Dánská vláda, která tehdy spravovala Grónsko, byla odhalení projektu pobouřena – Spojené státy nikdy oficiálně neinformovaly Dánsko o svém záměru rozmístit jaderné zbraně na jeho území.

Dnes leží Camp Century více než 30 metrů pod povrchem ledovce, který jej pohltil. Přestože zimní srážky dosud převyšují letní tání, změna klimatických podmínek by mohla způsobit, že se v budoucnu nebezpečné odpady ze základny, včetně radioaktivního materiálu a chemických látek, dostanou na povrch. Podle vědců představuje tábor potenciální ekologickou hrozbu, na kterou zatím neexistuje jasná strategie.

Ačkoliv Weiss nikdy netušil o skutečné povaze základny, jeho pobyt v Camp Century měl na jeho život zásadní vliv. Čas strávený pod ledem mu umožnil soustředit se na studium a nakonec se specializoval na urologii, v níž dosáhl významných úspěchů. Dodnes působí na Yaleově univerzitě a stále se věnuje vědecké práci.

Camp Century, původně považovaný za technický zázrak, se nakonec stal jen epizodou studené války. Přesto jeho vědecký odkaz přetrvává – právě zde byl vyvrtán první ledový vrt zachycující klimatickou historii Země v průběhu více než 100 000 let. Tato data pomohla vědcům pochopit vývoj klimatu a slouží jako klíčový nástroj pro predikci budoucích změn.

Spojené státy stále vnímají Grónsko jako strategicky důležitou oblast. Prezident Donald Trump znovu otevřel otázku možného převzetí ostrova Spojenými státy, což jen dokazuje, že geopolitický význam této oblasti ani po desítkách let neutichl. 

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Amazon lidem ukáže, kolik si kvůli clům připlatí. Trump to neustál

Na výročním brífinku ke 100 dnům druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa zaútočil Bílý dům na internetového giganta Amazon. Administrativa obvinila společnost ze „zjevně politického“ a „nepřátelského“ aktu kvůli zprávám, že Amazon brzy začne zobrazovat zákazníkům, o kolik jsou produkty dražší kvůli nově zavedeným celním poplatkům.

Novinky
Ilustrační foto

Dovolená se změnila v noční můru: Mladé dívce do pití přimíchali metanol, začal boj o život

V srpnu 2011 se devatenáctiletá Kanaďanka Ashley King vydala na vysněnou cestu do jihovýchodní Asie. Společně s nejlepší kamarádkou Kristou z Calgary se po ukončení střední školy rozhodly procestovat svět. Jejich dobrodružství však skončilo tragédií – v jednom z barů v turisticky oblíbeném městě Kuta na Bali dostala koktejl, který obsahoval smrtelně nebezpečný metanol. Ještě druhý den nic netušila. Až když dorazila na Nový Zéland, začala chápat, že něco není v pořádku.

Novinky
Ilustrační foto

Před 50 lety skončila válka ve Vietnamu. Dnes ukazuje, jak tragicky bude jednou vypadat Ukrajina

Dne 30. dubna 1975 skončila válka ve Vietnamu, ale její ekologické dědictví přetrvává dodnes. Mangrovy na pobřeží, kdysi bohaté na ryby a ptáky, byly zcela zničeny. Lesy, které kdysi hostily stovky druhů, se změnily v vyprahlé území porostlé invazivními travinami. Válka zanechala Vietnam nejen v troskách politických a hospodářských, ale i ekologických. A právě tyto jizvy přírody jsou výstražným znamením pro dnešní konflikty v Gaze a na Ukrajině.

Celebrity
Agáta Hanychová

Agáta Hanychová oslavila čtyřicítku: Já se mám, že je mám, vzkázala

Žádné divoké večírky, žádní chlapi v pozadí – Agáta Hanychová (40) překvapila fanoušky nečekaně dojemným vyznáním. V den svých kulatin sdílela moment, který o ní řekne víc než tisíc slov. A o chlapech ani slovo…