V roce 1962, uprostřed napjaté studené války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, byl mladý lékař Robert Weiss povolán do služby a vyslán do odlehlé části Grónska. Jeho oficiálním úkolem bylo působit jako táborový lékař v polární výzkumné stanici Camp Century, která byla vybudována přibližně osm metrů pod ledovým příkrovem. O skutečném účelu základny, která byla součástí tajného vojenského projektu, se podle CNN dozvěděl až o několik desetiletí později, když byla utajovaná dokumentace odtajněna.
Camp Century, který byl prezentován jako výzkumná stanice, měl ve skutečnosti mnohem ambicióznější poslání. Pentagon jej využíval jako testovací prostor pro projekt s krycím názvem Project Iceworm, jehož cílem bylo vybudovat síť raketových sil ukrytých pod arktickým ledem.
Tato strategická lokalita měla Spojeným státům poskytnout výhodu v případě jaderného konfliktu se Sovětským svazem. Projekt měl potenciál ukrýt až 600 raket, které by byly schopny zasáhnout cíle v SSSR s maximální přesností.
Weiss strávil v Camp Century téměř rok během dvou turnusů v letech 1962 a 1963. Navzdory počátečním obavám zjistil, že život v podzemním městě nebyl tak náročný, jak očekával. Pod ledem byla vybudována rozsáhlá síť tunelů, které spojovaly jednotlivé objekty – obytné prostory, laboratoře, jídelnu, tělocvičnu i nemocnici.
Teplo a elektřinu poskytoval jaderný reaktor, který však musel být krátce po spuštění odstaven kvůli zvýšené úrovni radiace. Po nezbytných úpravách byl opět uveden do provozu a v době Weissova pobytu již fungoval bez problémů.
Jako lékař neměl mnoho práce – většina posádky byla v dobré fyzické kondici a vážné zdravotní komplikace byly vzácné. Volný čas trávil Weiss studiem medicínských knih, hraním šachů a karet, nebo poslechem rádia. Kontakt s rodinou byl možný pouze prostřednictvím krátkovlnné rádiové stanice, přičemž kvalita spojení závisela na počasí a denní době.
Ačkoliv Camp Century fungoval od roku 1960 až do roku 1967, jeho vojenský význam se ukázal být krátkodobý. Těžké podmínky v Arktidě si vybíraly svou daň – tunely se vlivem pomalého pohybu ledu postupně deformovaly a jejich údržba byla stále obtížnější. Zároveň se ukázalo, že koncepce podzemních raketových základen není životaschopná, a tak byl Project Iceworm definitivně opuštěn.
Skutečný rozsah projektu vyšel najevo až v roce 1997, kdy dánský Institut pro mezinárodní záležitosti zveřejnil deklasifikované americké dokumenty. Dánská vláda, která tehdy spravovala Grónsko, byla odhalení projektu pobouřena – Spojené státy nikdy oficiálně neinformovaly Dánsko o svém záměru rozmístit jaderné zbraně na jeho území.
Dnes leží Camp Century více než 30 metrů pod povrchem ledovce, který jej pohltil. Přestože zimní srážky dosud převyšují letní tání, změna klimatických podmínek by mohla způsobit, že se v budoucnu nebezpečné odpady ze základny, včetně radioaktivního materiálu a chemických látek, dostanou na povrch. Podle vědců představuje tábor potenciální ekologickou hrozbu, na kterou zatím neexistuje jasná strategie.
Ačkoliv Weiss nikdy netušil o skutečné povaze základny, jeho pobyt v Camp Century měl na jeho život zásadní vliv. Čas strávený pod ledem mu umožnil soustředit se na studium a nakonec se specializoval na urologii, v níž dosáhl významných úspěchů. Dodnes působí na Yaleově univerzitě a stále se věnuje vědecké práci.
Camp Century, původně považovaný za technický zázrak, se nakonec stal jen epizodou studené války. Přesto jeho vědecký odkaz přetrvává – právě zde byl vyvrtán první ledový vrt zachycující klimatickou historii Země v průběhu více než 100 000 let. Tato data pomohla vědcům pochopit vývoj klimatu a slouží jako klíčový nástroj pro predikci budoucích změn.
Spojené státy stále vnímají Grónsko jako strategicky důležitou oblast. Prezident Donald Trump znovu otevřel otázku možného převzetí ostrova Spojenými státy, což jen dokazuje, že geopolitický význam této oblasti ani po desítkách let neutichl.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.