Svět čelí nové a nebezpečné hrozbě. Superplísně v tichosti zabíjejí miliony lidí

Plíseň
Plíseň, foto: Depositphotos
Klára Marková 6. května 2025 18:19
Sdílej:

Svět čelí nové a nebezpečné hrozbě v podobě tzv. superplísní. Tyto mikroskopické houby žijí v půdě, ve vzduchu i na lidském těle – a mohou způsobit těžké, často smrtelné infekce. Jedním z původců je houba z rodu Coccidioides, která se dostává do těla vdechnutím spor, varuje CNN.

Torrence Irvin z kalifornského města Patterson se nakazil v roce 2018, když si v létě odpočíval na zahradě. Původně zdravý muž rychle zhubnul z 290 na 150 liber, začal zvracet a jeho tělo přestávalo fungovat. Lékaři ho téměř odepsali. Až specialista později odhalil, že šlo o infekci známou jako valley fever, tedy horečku údolí – nemoc typickou pro jihozápad USA.

Podobnou zkušenost má i Rob Purdie z Bakersfieldu. Po vdechnutí spor mu houba napadla mozek a způsobil mu život ohrožující houbovou meningitidu. Purdie dnes žije díky injekcím toxického léku starého 80 let, který jej ale pomalu otravuje.

Seriál The Last of Us představil fiktivní vizi houby Cordyceps, která proměňuje lidi v zombie. Ve skutečnosti tento druh napadá jen hmyz – ale skutečné houby, které zabíjejí lidi, jsou možná ještě děsivější. Podle odhadů dochází ročně ke 6,5 milionu invazivních houbových infekcí, které si vyžádají až 3,8 milionu životů.

Světová zdravotnická organizace (WHO) proto letos zařadila 19 druhů hub na seznam prioritních patogenů, které vyžadují nové léky. Mezi nimi je i Coccidioides.

Oproti bakteriím, na které existují stovky antibiotik, máme k dispozici jen 17 účinných protiplísňových léků. Důvod? Plísně jsou geneticky příbuznější lidem než bakterie – a najít látku, která zabije plíseň, ale nepoškodí člověka, je mimořádně těžké.

Mnohé antimykotika mohou způsobovat závažné vedlejší účinky – selhání ledvin, poškození jater, impotenci či alergie. I když zdraví lidé většinou infekci zvládnou, problém nastává u pacientů s oslabenou imunitou – například kvůli chemoterapii, transplantacím nebo HIV.

Jenže Irvin ani Purdie imunokompromitovaní nebyli. Přesto je plíseň téměř zabila. Podle vědců to ukazuje, že některé lidské imunitní systémy si s houbami zkrátka nedokážou poradit. Pokud bychom porozuměli proč, mohli bychom vyvinout účinnější pomoc.

WHO označuje za nejkritičtější čtyři druhy plísní:

  • Cryptococcus neoformans – způsobuje smrtelnou meningitidu, hlavně u HIV pacientů. Úmrtnost může dosahovat až 61 %.
  • Aspergillus fumigatus – rozšířená plíseň ve vzduchu, půdě i listech, má vysokou úmrtnost (kolem 40 %) a obtížně se léčí.
  • Candida auris – „superkvasinka“, která byla už při svém prvním výskytu v roce 2013 v USA odolná vůči všem čtyřem hlavním typům antimykotik. Navíc se snadno šíří mezi lidmi i přes předměty v nemocnicích.
  • Candida albicans – běžná kvasinka v lidském těle, která se může při narušení rovnováhy (např. antibiotiky) změnit v invazivní infekci s až 60% úmrtností.
    Zákeřná nemoc bez varování

Irvin začal mít potíže s dýcháním v červnu 2018. Považoval to za běžné nachlazení. Během léta se však přidalo zvracení, dramatický úbytek váhy a vysoké horečky. Diagnóza zněla na zápal plic – ale antibiotika nezabírala.

Horečky byly tak vysoké, že musel mít kolem těla led. Manželka s ním spávala v nemocniční posteli, aby mohla přivolat pomoc, když se jeho stav zhoršil. Nakonec skončil na ventilátoru, s funkčností plic jen na 20 %. Lékaři nevěděli, co dělat.

Teprve specialista z Kalifornské univerzity v Davisu, dr. George Thompson, stanovil správnou diagnózu – horečka údolí. Irvin byl zařazen do klinické studie s experimentálním lékem olorofim, který mu zachránil život.

Olorofim je orálně podávaný lék testovaný také na Aspergillus fumigatus. Irvin během více než tří let léčby nepocítil žádné vedlejší účinky a dnes je podle testů bez aktivní infekce. Přesto přiznává, že v jeho těle zůstávají stopy houby a jizvy na plicích, kvůli nimž se stále potýká s dechem.

„Cítím paniku, když mám pocit dušnosti,“ říká. „Kdybych tehdy poslechl své tělo, mohl jsem tomu předejít.“

Dříve se horečka údolí objevovala hlavně u farmářů v suchých oblastech jako Arizona či Kalifornie. Dnes ji lékaři hlásí z více než 20 amerických států – i z Pensylvánie či Marylandu. Podle vědců za to může klimatická změna, nárůst prachu i lesní požáry.

„Stačí být ve špatný čas na špatném místě a vdechnout spory,“ varuje dr. Thompson. „Lidé se mohou nakazit třeba jen jízdou po dálnici I-5 v Kalifornii.“

Irvin dnes apeluje na ostatní, aby nepodceňovali signály svého těla. Jeho příběh je varováním, že tyto nemoci mohou postihnout kohokoliv – nejen lidi se sníženou imunitou.

„Muži mají tendenci si myslet, že jsou nezničitelní,“ říká. „Ale zdraví je to nejcennější, co máme. Musíme ho chránit.“ 

Stalo se
Novinky
Sociální sítě

Francie chystá internetovou revoluci. Mladým zakáže sociální sítě, úředníkům americké aplikace

Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).

Novinky
Ilustrační foto

Vědci učinili překvapivý objev v šíření nemocí: Za epidemií chřipek stojí jen malá část populace

Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.

Novinky
Marco Rubio

Rubio prozradil, co je největší překážka v uzavření míru na Ukrajině

Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.

Novinky
Drony Šáhid

Moskva může díky íránské pomoci produkovat tisíce dronů denně

Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.