Svět čelí nové a nebezpečné hrozbě v podobě tzv. superplísní. Tyto mikroskopické houby žijí v půdě, ve vzduchu i na lidském těle – a mohou způsobit těžké, často smrtelné infekce. Jedním z původců je houba z rodu Coccidioides, která se dostává do těla vdechnutím spor, varuje CNN.
Torrence Irvin z kalifornského města Patterson se nakazil v roce 2018, když si v létě odpočíval na zahradě. Původně zdravý muž rychle zhubnul z 290 na 150 liber, začal zvracet a jeho tělo přestávalo fungovat. Lékaři ho téměř odepsali. Až specialista později odhalil, že šlo o infekci známou jako valley fever, tedy horečku údolí – nemoc typickou pro jihozápad USA.
Podobnou zkušenost má i Rob Purdie z Bakersfieldu. Po vdechnutí spor mu houba napadla mozek a způsobil mu život ohrožující houbovou meningitidu. Purdie dnes žije díky injekcím toxického léku starého 80 let, který jej ale pomalu otravuje.
Seriál The Last of Us představil fiktivní vizi houby Cordyceps, která proměňuje lidi v zombie. Ve skutečnosti tento druh napadá jen hmyz – ale skutečné houby, které zabíjejí lidi, jsou možná ještě děsivější. Podle odhadů dochází ročně ke 6,5 milionu invazivních houbových infekcí, které si vyžádají až 3,8 milionu životů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) proto letos zařadila 19 druhů hub na seznam prioritních patogenů, které vyžadují nové léky. Mezi nimi je i Coccidioides.
Oproti bakteriím, na které existují stovky antibiotik, máme k dispozici jen 17 účinných protiplísňových léků. Důvod? Plísně jsou geneticky příbuznější lidem než bakterie – a najít látku, která zabije plíseň, ale nepoškodí člověka, je mimořádně těžké.
Mnohé antimykotika mohou způsobovat závažné vedlejší účinky – selhání ledvin, poškození jater, impotenci či alergie. I když zdraví lidé většinou infekci zvládnou, problém nastává u pacientů s oslabenou imunitou – například kvůli chemoterapii, transplantacím nebo HIV.
Jenže Irvin ani Purdie imunokompromitovaní nebyli. Přesto je plíseň téměř zabila. Podle vědců to ukazuje, že některé lidské imunitní systémy si s houbami zkrátka nedokážou poradit. Pokud bychom porozuměli proč, mohli bychom vyvinout účinnější pomoc.
WHO označuje za nejkritičtější čtyři druhy plísní:
Irvin začal mít potíže s dýcháním v červnu 2018. Považoval to za běžné nachlazení. Během léta se však přidalo zvracení, dramatický úbytek váhy a vysoké horečky. Diagnóza zněla na zápal plic – ale antibiotika nezabírala.
Horečky byly tak vysoké, že musel mít kolem těla led. Manželka s ním spávala v nemocniční posteli, aby mohla přivolat pomoc, když se jeho stav zhoršil. Nakonec skončil na ventilátoru, s funkčností plic jen na 20 %. Lékaři nevěděli, co dělat.
Teprve specialista z Kalifornské univerzity v Davisu, dr. George Thompson, stanovil správnou diagnózu – horečka údolí. Irvin byl zařazen do klinické studie s experimentálním lékem olorofim, který mu zachránil život.
Olorofim je orálně podávaný lék testovaný také na Aspergillus fumigatus. Irvin během více než tří let léčby nepocítil žádné vedlejší účinky a dnes je podle testů bez aktivní infekce. Přesto přiznává, že v jeho těle zůstávají stopy houby a jizvy na plicích, kvůli nimž se stále potýká s dechem.
„Cítím paniku, když mám pocit dušnosti,“ říká. „Kdybych tehdy poslechl své tělo, mohl jsem tomu předejít.“
Dříve se horečka údolí objevovala hlavně u farmářů v suchých oblastech jako Arizona či Kalifornie. Dnes ji lékaři hlásí z více než 20 amerických států – i z Pensylvánie či Marylandu. Podle vědců za to může klimatická změna, nárůst prachu i lesní požáry.
„Stačí být ve špatný čas na špatném místě a vdechnout spory,“ varuje dr. Thompson. „Lidé se mohou nakazit třeba jen jízdou po dálnici I-5 v Kalifornii.“
Irvin dnes apeluje na ostatní, aby nepodceňovali signály svého těla. Jeho příběh je varováním, že tyto nemoci mohou postihnout kohokoliv – nejen lidi se sníženou imunitou.
„Muži mají tendenci si myslet, že jsou nezničitelní,“ říká. „Ale zdraví je to nejcennější, co máme. Musíme ho chránit.“
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.