Svět čelí nové a nebezpečné hrozbě v podobě tzv. superplísní. Tyto mikroskopické houby žijí v půdě, ve vzduchu i na lidském těle – a mohou způsobit těžké, často smrtelné infekce. Jedním z původců je houba z rodu Coccidioides, která se dostává do těla vdechnutím spor, varuje CNN.
Torrence Irvin z kalifornského města Patterson se nakazil v roce 2018, když si v létě odpočíval na zahradě. Původně zdravý muž rychle zhubnul z 290 na 150 liber, začal zvracet a jeho tělo přestávalo fungovat. Lékaři ho téměř odepsali. Až specialista později odhalil, že šlo o infekci známou jako valley fever, tedy horečku údolí – nemoc typickou pro jihozápad USA.
Podobnou zkušenost má i Rob Purdie z Bakersfieldu. Po vdechnutí spor mu houba napadla mozek a způsobil mu život ohrožující houbovou meningitidu. Purdie dnes žije díky injekcím toxického léku starého 80 let, který jej ale pomalu otravuje.
Seriál The Last of Us představil fiktivní vizi houby Cordyceps, která proměňuje lidi v zombie. Ve skutečnosti tento druh napadá jen hmyz – ale skutečné houby, které zabíjejí lidi, jsou možná ještě děsivější. Podle odhadů dochází ročně ke 6,5 milionu invazivních houbových infekcí, které si vyžádají až 3,8 milionu životů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) proto letos zařadila 19 druhů hub na seznam prioritních patogenů, které vyžadují nové léky. Mezi nimi je i Coccidioides.
Oproti bakteriím, na které existují stovky antibiotik, máme k dispozici jen 17 účinných protiplísňových léků. Důvod? Plísně jsou geneticky příbuznější lidem než bakterie – a najít látku, která zabije plíseň, ale nepoškodí člověka, je mimořádně těžké.
Mnohé antimykotika mohou způsobovat závažné vedlejší účinky – selhání ledvin, poškození jater, impotenci či alergie. I když zdraví lidé většinou infekci zvládnou, problém nastává u pacientů s oslabenou imunitou – například kvůli chemoterapii, transplantacím nebo HIV.
Jenže Irvin ani Purdie imunokompromitovaní nebyli. Přesto je plíseň téměř zabila. Podle vědců to ukazuje, že některé lidské imunitní systémy si s houbami zkrátka nedokážou poradit. Pokud bychom porozuměli proč, mohli bychom vyvinout účinnější pomoc.
WHO označuje za nejkritičtější čtyři druhy plísní:
Irvin začal mít potíže s dýcháním v červnu 2018. Považoval to za běžné nachlazení. Během léta se však přidalo zvracení, dramatický úbytek váhy a vysoké horečky. Diagnóza zněla na zápal plic – ale antibiotika nezabírala.
Horečky byly tak vysoké, že musel mít kolem těla led. Manželka s ním spávala v nemocniční posteli, aby mohla přivolat pomoc, když se jeho stav zhoršil. Nakonec skončil na ventilátoru, s funkčností plic jen na 20 %. Lékaři nevěděli, co dělat.
Teprve specialista z Kalifornské univerzity v Davisu, dr. George Thompson, stanovil správnou diagnózu – horečka údolí. Irvin byl zařazen do klinické studie s experimentálním lékem olorofim, který mu zachránil život.
Olorofim je orálně podávaný lék testovaný také na Aspergillus fumigatus. Irvin během více než tří let léčby nepocítil žádné vedlejší účinky a dnes je podle testů bez aktivní infekce. Přesto přiznává, že v jeho těle zůstávají stopy houby a jizvy na plicích, kvůli nimž se stále potýká s dechem.
„Cítím paniku, když mám pocit dušnosti,“ říká. „Kdybych tehdy poslechl své tělo, mohl jsem tomu předejít.“
Dříve se horečka údolí objevovala hlavně u farmářů v suchých oblastech jako Arizona či Kalifornie. Dnes ji lékaři hlásí z více než 20 amerických států – i z Pensylvánie či Marylandu. Podle vědců za to může klimatická změna, nárůst prachu i lesní požáry.
„Stačí být ve špatný čas na špatném místě a vdechnout spory,“ varuje dr. Thompson. „Lidé se mohou nakazit třeba jen jízdou po dálnici I-5 v Kalifornii.“
Irvin dnes apeluje na ostatní, aby nepodceňovali signály svého těla. Jeho příběh je varováním, že tyto nemoci mohou postihnout kohokoliv – nejen lidi se sníženou imunitou.
„Muži mají tendenci si myslet, že jsou nezničitelní,“ říká. „Ale zdraví je to nejcennější, co máme. Musíme ho chránit.“
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.