Svět čelí nové a nebezpečné hrozbě v podobě tzv. superplísní. Tyto mikroskopické houby žijí v půdě, ve vzduchu i na lidském těle – a mohou způsobit těžké, často smrtelné infekce. Jedním z původců je houba z rodu Coccidioides, která se dostává do těla vdechnutím spor, varuje CNN.
Torrence Irvin z kalifornského města Patterson se nakazil v roce 2018, když si v létě odpočíval na zahradě. Původně zdravý muž rychle zhubnul z 290 na 150 liber, začal zvracet a jeho tělo přestávalo fungovat. Lékaři ho téměř odepsali. Až specialista později odhalil, že šlo o infekci známou jako valley fever, tedy horečku údolí – nemoc typickou pro jihozápad USA.
Podobnou zkušenost má i Rob Purdie z Bakersfieldu. Po vdechnutí spor mu houba napadla mozek a způsobil mu život ohrožující houbovou meningitidu. Purdie dnes žije díky injekcím toxického léku starého 80 let, který jej ale pomalu otravuje.
Seriál The Last of Us představil fiktivní vizi houby Cordyceps, která proměňuje lidi v zombie. Ve skutečnosti tento druh napadá jen hmyz – ale skutečné houby, které zabíjejí lidi, jsou možná ještě děsivější. Podle odhadů dochází ročně ke 6,5 milionu invazivních houbových infekcí, které si vyžádají až 3,8 milionu životů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) proto letos zařadila 19 druhů hub na seznam prioritních patogenů, které vyžadují nové léky. Mezi nimi je i Coccidioides.
Oproti bakteriím, na které existují stovky antibiotik, máme k dispozici jen 17 účinných protiplísňových léků. Důvod? Plísně jsou geneticky příbuznější lidem než bakterie – a najít látku, která zabije plíseň, ale nepoškodí člověka, je mimořádně těžké.
Mnohé antimykotika mohou způsobovat závažné vedlejší účinky – selhání ledvin, poškození jater, impotenci či alergie. I když zdraví lidé většinou infekci zvládnou, problém nastává u pacientů s oslabenou imunitou – například kvůli chemoterapii, transplantacím nebo HIV.
Jenže Irvin ani Purdie imunokompromitovaní nebyli. Přesto je plíseň téměř zabila. Podle vědců to ukazuje, že některé lidské imunitní systémy si s houbami zkrátka nedokážou poradit. Pokud bychom porozuměli proč, mohli bychom vyvinout účinnější pomoc.
WHO označuje za nejkritičtější čtyři druhy plísní:
Irvin začal mít potíže s dýcháním v červnu 2018. Považoval to za běžné nachlazení. Během léta se však přidalo zvracení, dramatický úbytek váhy a vysoké horečky. Diagnóza zněla na zápal plic – ale antibiotika nezabírala.
Horečky byly tak vysoké, že musel mít kolem těla led. Manželka s ním spávala v nemocniční posteli, aby mohla přivolat pomoc, když se jeho stav zhoršil. Nakonec skončil na ventilátoru, s funkčností plic jen na 20 %. Lékaři nevěděli, co dělat.
Teprve specialista z Kalifornské univerzity v Davisu, dr. George Thompson, stanovil správnou diagnózu – horečka údolí. Irvin byl zařazen do klinické studie s experimentálním lékem olorofim, který mu zachránil život.
Olorofim je orálně podávaný lék testovaný také na Aspergillus fumigatus. Irvin během více než tří let léčby nepocítil žádné vedlejší účinky a dnes je podle testů bez aktivní infekce. Přesto přiznává, že v jeho těle zůstávají stopy houby a jizvy na plicích, kvůli nimž se stále potýká s dechem.
„Cítím paniku, když mám pocit dušnosti,“ říká. „Kdybych tehdy poslechl své tělo, mohl jsem tomu předejít.“
Dříve se horečka údolí objevovala hlavně u farmářů v suchých oblastech jako Arizona či Kalifornie. Dnes ji lékaři hlásí z více než 20 amerických států – i z Pensylvánie či Marylandu. Podle vědců za to může klimatická změna, nárůst prachu i lesní požáry.
„Stačí být ve špatný čas na špatném místě a vdechnout spory,“ varuje dr. Thompson. „Lidé se mohou nakazit třeba jen jízdou po dálnici I-5 v Kalifornii.“
Irvin dnes apeluje na ostatní, aby nepodceňovali signály svého těla. Jeho příběh je varováním, že tyto nemoci mohou postihnout kohokoliv – nejen lidi se sníženou imunitou.
„Muži mají tendenci si myslet, že jsou nezničitelní,“ říká. „Ale zdraví je to nejcennější, co máme. Musíme ho chránit.“
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
Vlna veder v dalších dnech ještě zesílí. Ministerstvo zdravotnictví proto připomíná základní doporučení, která mohou pomoci předejít zdravotním komplikacím spojeným s horkem. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdraví především senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo lidé užívající některé léky.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.