Svět čelí nové a nebezpečné hrozbě v podobě tzv. superplísní. Tyto mikroskopické houby žijí v půdě, ve vzduchu i na lidském těle – a mohou způsobit těžké, často smrtelné infekce. Jedním z původců je houba z rodu Coccidioides, která se dostává do těla vdechnutím spor, varuje CNN.
Torrence Irvin z kalifornského města Patterson se nakazil v roce 2018, když si v létě odpočíval na zahradě. Původně zdravý muž rychle zhubnul z 290 na 150 liber, začal zvracet a jeho tělo přestávalo fungovat. Lékaři ho téměř odepsali. Až specialista později odhalil, že šlo o infekci známou jako valley fever, tedy horečku údolí – nemoc typickou pro jihozápad USA.
Podobnou zkušenost má i Rob Purdie z Bakersfieldu. Po vdechnutí spor mu houba napadla mozek a způsobil mu život ohrožující houbovou meningitidu. Purdie dnes žije díky injekcím toxického léku starého 80 let, který jej ale pomalu otravuje.
Seriál The Last of Us představil fiktivní vizi houby Cordyceps, která proměňuje lidi v zombie. Ve skutečnosti tento druh napadá jen hmyz – ale skutečné houby, které zabíjejí lidi, jsou možná ještě děsivější. Podle odhadů dochází ročně ke 6,5 milionu invazivních houbových infekcí, které si vyžádají až 3,8 milionu životů.
Světová zdravotnická organizace (WHO) proto letos zařadila 19 druhů hub na seznam prioritních patogenů, které vyžadují nové léky. Mezi nimi je i Coccidioides.
Oproti bakteriím, na které existují stovky antibiotik, máme k dispozici jen 17 účinných protiplísňových léků. Důvod? Plísně jsou geneticky příbuznější lidem než bakterie – a najít látku, která zabije plíseň, ale nepoškodí člověka, je mimořádně těžké.
Mnohé antimykotika mohou způsobovat závažné vedlejší účinky – selhání ledvin, poškození jater, impotenci či alergie. I když zdraví lidé většinou infekci zvládnou, problém nastává u pacientů s oslabenou imunitou – například kvůli chemoterapii, transplantacím nebo HIV.
Jenže Irvin ani Purdie imunokompromitovaní nebyli. Přesto je plíseň téměř zabila. Podle vědců to ukazuje, že některé lidské imunitní systémy si s houbami zkrátka nedokážou poradit. Pokud bychom porozuměli proč, mohli bychom vyvinout účinnější pomoc.
WHO označuje za nejkritičtější čtyři druhy plísní:
Irvin začal mít potíže s dýcháním v červnu 2018. Považoval to za běžné nachlazení. Během léta se však přidalo zvracení, dramatický úbytek váhy a vysoké horečky. Diagnóza zněla na zápal plic – ale antibiotika nezabírala.
Horečky byly tak vysoké, že musel mít kolem těla led. Manželka s ním spávala v nemocniční posteli, aby mohla přivolat pomoc, když se jeho stav zhoršil. Nakonec skončil na ventilátoru, s funkčností plic jen na 20 %. Lékaři nevěděli, co dělat.
Teprve specialista z Kalifornské univerzity v Davisu, dr. George Thompson, stanovil správnou diagnózu – horečka údolí. Irvin byl zařazen do klinické studie s experimentálním lékem olorofim, který mu zachránil život.
Olorofim je orálně podávaný lék testovaný také na Aspergillus fumigatus. Irvin během více než tří let léčby nepocítil žádné vedlejší účinky a dnes je podle testů bez aktivní infekce. Přesto přiznává, že v jeho těle zůstávají stopy houby a jizvy na plicích, kvůli nimž se stále potýká s dechem.
„Cítím paniku, když mám pocit dušnosti,“ říká. „Kdybych tehdy poslechl své tělo, mohl jsem tomu předejít.“
Dříve se horečka údolí objevovala hlavně u farmářů v suchých oblastech jako Arizona či Kalifornie. Dnes ji lékaři hlásí z více než 20 amerických států – i z Pensylvánie či Marylandu. Podle vědců za to může klimatická změna, nárůst prachu i lesní požáry.
„Stačí být ve špatný čas na špatném místě a vdechnout spory,“ varuje dr. Thompson. „Lidé se mohou nakazit třeba jen jízdou po dálnici I-5 v Kalifornii.“
Irvin dnes apeluje na ostatní, aby nepodceňovali signály svého těla. Jeho příběh je varováním, že tyto nemoci mohou postihnout kohokoliv – nejen lidi se sníženou imunitou.
„Muži mají tendenci si myslet, že jsou nezničitelní,“ říká. „Ale zdraví je to nejcennější, co máme. Musíme ho chránit.“
Vztahy mezi Indií a Pákistánem se ocitly na pokraji další vážné krize. Indická armáda dnes večer oznámila, že v rámci operace „Sindoor“ provedla raketové údery na devět míst v Pákistánu a Pákistánem kontrolovaném Kašmíru. Cílem útoků měly být podle indického prohlášení základny teroristických skupin, které stály za nedávným masakrem turistů v oblasti Pahalgam.
Navzdory prvotním zprávám, které tvrdily, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podvolil tlaku Donalda Trumpa, se nově uzavřená dohoda o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám čím dál více jeví jako promyšlený diplomatický tah ukrajinské strany. Trumpova administrativa sice minulý týden slavila podpis smlouvy s Ukrajinou jako vítězství, ale realita je složitější.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy zastaví své vojenské útoky proti jemenským povstalcům Hútíům podporovaným Íránem. Rozhodnutí přichází poté, co Hútíové podle jeho slov Washingtonu sdělili, že „už nechtějí bojovat“.
Británie urychleně aktualizuje své válečné plány na ochranu země před možným ruským útokem. Tajné scénáře počítají nejen s konvenčním vojenským střetem, ale i s jadernými údery, rozsáhlými kybernetickými útoky a sabotáží kritické infrastruktury. Vláda premiéra Keira Starmera po více než dvaceti letech reviduje tzv. „plán domácí obrany“, který má za úkol stanovit kroky při případném vypuknutí války s Ruskem.
Svět čelí nové a nebezpečné hrozbě v podobě tzv. superplísní. Tyto mikroskopické houby žijí v půdě, ve vzduchu i na lidském těle – a mohou způsobit těžké, často smrtelné infekce. Jedním z původců je houba z rodu Coccidioides, která se dostává do těla vdechnutím spor, varuje CNN.
Země, kterou nejen Moskva ještě před pár lety považovala za druhořadého pozorovatele evropského dění, se proměnila v jednoho z nejhlasitějších a nejaktivnějších kritiků ruské imperiální politiky. Česká republika už dávno není jen malým postkomunistickým státem na okraji zájmu. Je z ní protivník, kterého si v Kremlu nemohou dovolit přehlížet. A co hůř pro Rusko, ani zastavit.
Ramzan Kadyrov, dlouholetý vůdce Čečenské republiky v rámci Ruské federace, znovu naznačil svou ochotu odejít z funkce. V rozhovoru pro státní médium „Chechnya Today“ prohlásil, že o uvolnění z funkce opakovaně sám žádá. „Slyšel jsem ty řeči. Ale naopak – sám žádám o to, abych byl zproštěn funkce. Jiný člověk přijde s novými iniciativami, s vlastní vizí. Doufám, že moje žádost bude podpořena,“ uvedl Kadyrov.
Friedrich Merz, lídr vítězného bloku CDU/CSU a hlavní favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu nakonec zvolen do čela vlády. Jeho jmenování přitom dopoledne narazilo na překvapivou překážku – v prvním kole hlasování Merz nezískal potřebnou většinu hlasů, když mu k dosažení tzv. kancléřské většiny chybělo šest hlasů.
Slovenský premiér Robert Fico odletí na oslavy konce druhé světové války do Moskvy jako jediný šéf vlády z Evropské unie. Jeho cesta vzbudila vlnu kritiky nejen na Slovensku, ale i v zahraničí. Polsko přelet slovenského speciálu nakonec povolilo, zároveň však vyslalo jasný vzkaz. Upozornil web Topky.
Při své první návštěvě Spojených států od vítězství ve volbách narazí nový kanadský premiér Mark Carney na studené přijetí. Prezident Donald Trump o jeho příjezdu podle vysokých představitelů Bílého domu hovoří jen jako o „běžné návštěvě dalšího světového lídra“. Žádné fanfáry, žádná zvláštní pozornost – pouze pracovní setkání bez velkých očekávání.
V Berlíně se dnes znovu rozhoduje o politickém osudu Friedricha Merze. Poté, co v prvním kole hlasování o potvrzení v úřadu spolkového kancléře neuspěl, se nyní připravuje na druhý pokus. Předseda CDU čelí bezprecedentní situaci: je prvním kancléřským kandidátem v poválečných dějinách Německa, kterého Bundestag v prvním kole nepodpořil.
Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.