Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Součástí návrhu je také zavedení nového mechanismu pro zvýšení transparentnosti financování, což reaguje na stížnosti některých členských států, které se cítí být finančně neúměrně zatíženy. Snaha o zajištění udržitelné a spravedlivější podpory přichází v době, kdy mnozí experti hovoří o tom, že Kyjev začíná obracet rovnováhu sil ve válce ve svůj prospěch, a to i přesto, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa téměř úplně zastavily přímou vojenskou pomoc a zbraně Ukrajině pouze prodávají za peníze ostatních spojenců.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při nedávném setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem naléhavě žádal Evropu o dodávky klíčových systémů protivzdušné obrany Patriot k likvidaci ruských balistických raket. Upozornil, že dodávky váznou kvůli nedostatku skladových zásob, což přímo souvisí s konfliktem v Íránu, kde Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu spotřebovali tisíce těchto obranných raket. Podle údajů Kielského institutu klesla evropská vojenská pomoc Ukrajině v prvních čtyřech měsících tohoto roku na průměrné dvě miliardy eur měsíčně, což je mírný pokles oproti 2,4 miliardy eur ve stejném období předchozího roku.
Plánovaný finanční balík ve výši 70 miliard eur by neměl sestávat výhradně z nových finančních prostředků. Podle diplomatických zdrojů by 30 miliard eur mělo být čerpáno z již schválené dvouleté půjčky Evropské unie Ukrajině v celkové hodnotě 90 miliard eur, zatímco zbývajících 40 miliard eur by pokryly bilaterální závazky jednotlivých států. Toto propojení unijních a aliančních peněz dává smysl vzhledem k tomu, že většina členů NATO je zároveň členy Evropské unie, a zabrání se tak dvojímu finančnímu zatížení stejných zemí.
Někteří představitelé však vyjadřují obavy, zda schválení společného unijního úvěru nepovede k oslabení ochoty jednotlivých evropských vlád poskytovat Kyjevu další samostatnou přímou podporu. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard v této souvislosti zdůraznila, že evropské státy nesmí vnímat unijní půjčku jako náhradu za své vlastní iniciativy a že pokračování přímé dvoustranné pomoci nad rámec tohoto úvěru zůstává naprosto zásadní.
Ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková doplnila, že dokud Kyjev nezíská efektivní bezpečnostní záruky, musí se spoléhat na finanční záruky partnerů, přičemž nová pomoc by se měla zaměřit na protivzdušnou obranu, munici s prodlouženým doletem a investice do výroby dronů a raket. O definitivní podobě dohody budou ministři obrany NATO jednat ještě během tohoto měsíce.
Výroční zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) v Chicagu, které je největší onkologickou konferencí na světě, přineslo řadu zásadních objevů v boji proti rakovině. Letošního ročníku se zúčastnilo na 40 tisíc zdravotnických odborníků, kteří diskutovali o nových metodách léčby zaměřených na zlepšení výsledků pacientů po celém světě. Mezi hlavní témata patřily inteligentní léky schopné odhalit skryté nádorové buňky, průlomová pilulka proti rakovině slinivky břišní, ale také možnosti, jak u vybraných pacientů bezpečně vynechat chemoterapii nebo chirurgické zákroky.
Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Epidemie eboly ve střední Africe by mohla svým rozsahem dosáhnout podobných rozměrů jako historicky nejhorší nákaza z let 2014 až 2016 v západní Africe, která si vyžádala přes 11 tisíc lidských životů. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnil několik počítačových modelů a scénářů, podle nichž by počet nakažených mohl v závislosti na rychlosti izolace nemocných vzrůst na 10 až 20 tisíc případů.
Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.