Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Součástí návrhu je také zavedení nového mechanismu pro zvýšení transparentnosti financování, což reaguje na stížnosti některých členských států, které se cítí být finančně neúměrně zatíženy. Snaha o zajištění udržitelné a spravedlivější podpory přichází v době, kdy mnozí experti hovoří o tom, že Kyjev začíná obracet rovnováhu sil ve válce ve svůj prospěch, a to i přesto, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa téměř úplně zastavily přímou vojenskou pomoc a zbraně Ukrajině pouze prodávají za peníze ostatních spojenců.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při nedávném setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem naléhavě žádal Evropu o dodávky klíčových systémů protivzdušné obrany Patriot k likvidaci ruských balistických raket. Upozornil, že dodávky váznou kvůli nedostatku skladových zásob, což přímo souvisí s konfliktem v Íránu, kde Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu spotřebovali tisíce těchto obranných raket. Podle údajů Kielského institutu klesla evropská vojenská pomoc Ukrajině v prvních čtyřech měsících tohoto roku na průměrné dvě miliardy eur měsíčně, což je mírný pokles oproti 2,4 miliardy eur ve stejném období předchozího roku.
Plánovaný finanční balík ve výši 70 miliard eur by neměl sestávat výhradně z nových finančních prostředků. Podle diplomatických zdrojů by 30 miliard eur mělo být čerpáno z již schválené dvouleté půjčky Evropské unie Ukrajině v celkové hodnotě 90 miliard eur, zatímco zbývajících 40 miliard eur by pokryly bilaterální závazky jednotlivých států. Toto propojení unijních a aliančních peněz dává smysl vzhledem k tomu, že většina členů NATO je zároveň členy Evropské unie, a zabrání se tak dvojímu finančnímu zatížení stejných zemí.
Někteří představitelé však vyjadřují obavy, zda schválení společného unijního úvěru nepovede k oslabení ochoty jednotlivých evropských vlád poskytovat Kyjevu další samostatnou přímou podporu. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard v této souvislosti zdůraznila, že evropské státy nesmí vnímat unijní půjčku jako náhradu za své vlastní iniciativy a že pokračování přímé dvoustranné pomoci nad rámec tohoto úvěru zůstává naprosto zásadní.
Ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková doplnila, že dokud Kyjev nezíská efektivní bezpečnostní záruky, musí se spoléhat na finanční záruky partnerů, přičemž nová pomoc by se měla zaměřit na protivzdušnou obranu, munici s prodlouženým doletem a investice do výroby dronů a raket. O definitivní podobě dohody budou ministři obrany NATO jednat ještě během tohoto měsíce.
Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Svět se připravuje na příchod jednoho z nejsilnějších klimatických jevů El Niño v historii, který podle Organizace spojených národů staví planetu do nebezpečné zóny extrémního počasí.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
