Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
I když britský premiér popsal situaci jako velmi vážnou, prozatím vyloučil zavedení odvetných cel ze strany Londýna. Podle Starmera není obchodní válka v nikoho zájmu a Británie se bude snažit o diplomatické řešení. Tento zdrženlivý postoj kontrastuje s dřívějšími zprávami z Bruselu, kde velvyslanci EU již v neděli večer diskutovali o aktivaci nejsilnějších obchodních zbraní včetně odvetných tarifů.
Donald Trump požaduje „úplný a totální odkup“ dánského autonomního území s odkazem na globální bezpečnost. Bílý dům dokonce naznačil, že v krajním případě by mohl být ostrov obsazen vojensky. Jako nátlakový prostředek ohlásil prezident od 1. února uvalení desetiprocentních cel na osm evropských zemí, mezi kterými je kromě Británie také Francie, Německo či severské státy. Pokud k dohodě nedojde, mají cla k 1. červnu vzrůst na 25 %.
K napětí přispěl i neobvyklý vzkaz, který Trump zaslal norskému premiérovi. V něm si stěžuje na to, že mu nebyla udělena Nobelova cena za mír. Kvůli tomuto „přehlížení“ se prý již necítí povinován uvažovat výhradně o mírových řešeních, což mnozí diplomaté vnímají jako otevřenou hrozbu silou v arktické oblasti.
Německý průmysl reaguje na americké hrozby s velkým znepokojením. Peter Leibinger, šéf Svazu německého průmyslu (BDI), označil chování Washingtonu za „nepatřičnou eskalaci“, která poškozuje všechny zúčastněné strany. Podle něj jsou transatlantické vztahy pod takovým tlakem, jaký historie nepamatuje. Leibinger vyzval německou vládu i evropské partnery k jednotnému a sebevědomému postupu, který dá jasně najevo, že Evropa se nenechá vydírat.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.