Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Podle jaderných expertů a mezinárodních inspektorů disponuje Írán přibližně 970 librami (zhruba 440 kg) uranu obohaceného na 60 procent, což při použití správného vybavení umožňuje dosáhnout čistoty potřebné pro výrobu zbraní v řádu týdnů či dokonce dnů. Toto množství by podle odhadů stačilo na výrobu deseti jaderných zbraní.
Írán má navíc k dispozici odhadem 405,9 libry uranu obohaceného na 20 procent a více než 13 000 liber materiálu s 5% obohacením. Veškeré vysoce obohacené zásoby jsou pravděpodobně stále ve formě plynu (hexafluoridu uranu), jak potvrdilo poslední ověřování Mezinárodní agentury pro atomovou energii v červnu 2025, než Írán v reakci na spojenecké letecké údery zamezil přístup mezinárodním inspektorům do svých zařízení.
Americké tajné služby vyhodnotily, že loňské útoky na íránské jaderné objekty, známé jako operace Midnight Hammer, sice zavalily podstatnou část zásob vysoce obohaceného uranu v komplexu v Isfahánu, avšak nedošlo k jejich zničení. Donald Trump již dříve pohrozil vojenským zásahem k zajištění tohoto materiálu, pokud diplomatická vyjednávání selžou.
Vojenské plány zkoumané v březnu však varují, že pozemní operace v Isfahánu by vyžadovala nasazení stovek až tisíců vojáků a nesla s sebou riziko vysokých ztrát. Odborníci navíc pochybují, zda by armáda v nepřátelských podmínkách dokázala veškerý uran vůbec lokalizovat a bezpečně odvézt, jelikož Teherán mohl část materiálu před útoky přemístit. Americký ministr obrany Pete Hegseth zapojení armády nevyloučil a uvedl, že Írán bude muset materiál zničit nebo zředit, přičemž USA zajistí, aby se tak stalo.
Odborníci na jadernou bezpečnost Eric Brewer a Scott Roecker vidí pro neutralizaci íránských zásob dvě hlavní řešení, přičemž obě vyžadují jako první krok bezpečnou konverzi uranového plynu na stabilnější prášek.
Jedním z nich je mírové odstranění z území Íránu. Národní úřad pro jadernou bezpečnost USA disponuje mobilním zařízením z laboratoří v Oak Ridge, které je schopné jaderný materiál kdekoli na světě stabilizovat, zabalit a odvézt, což je proces na několik týdnů. Další možností je převoz uranu do Ruska, které tuto roli sehrálo již v rámci jaderné dohody z roku 2015.
Druhým řešením je takzvané zředění. Tento proces spočívá v míchání vysoce obohaceného uranu s uranem o nízké čistotě, čímž se sníží koncentrace izotopu U-235 pod úroveň využitelnou pro zbrojní účely.
Hlavní výzvou pro úspěch jakékoli dohody zůstává následné monitorování a verifikace celého procesu. Podle expertů hrozí riziko, že i při plné spolupráci nebude možné stoprocentně ověřit přesné množství materiálu. Írán by mohl argumentovat tím, že část zásob byla zničena během loňských náletů, což mezinárodní společenství nebude schopno spolehlivě potvrdit.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.