Sporné body zůstávají. Co bude dál s íránským jaderným programem?

Teherán
Teherán, foto: Depositphotos
Klára Marková DNES 13:52
Sdílej:

Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.

Podle jaderných expertů a mezinárodních inspektorů disponuje Írán přibližně 970 librami (zhruba 440 kg) uranu obohaceného na 60 procent, což při použití správného vybavení umožňuje dosáhnout čistoty potřebné pro výrobu zbraní v řádu týdnů či dokonce dnů. Toto množství by podle odhadů stačilo na výrobu deseti jaderných zbraní.

Írán má navíc k dispozici odhadem 405,9 libry uranu obohaceného na 20 procent a více než 13 000 liber materiálu s 5% obohacením. Veškeré vysoce obohacené zásoby jsou pravděpodobně stále ve formě plynu (hexafluoridu uranu), jak potvrdilo poslední ověřování Mezinárodní agentury pro atomovou energii v červnu 2025, než Írán v reakci na spojenecké letecké údery zamezil přístup mezinárodním inspektorům do svých zařízení.

Americké tajné služby vyhodnotily, že loňské útoky na íránské jaderné objekty, známé jako operace Midnight Hammer, sice zavalily podstatnou část zásob vysoce obohaceného uranu v komplexu v Isfahánu, avšak nedošlo k jejich zničení. Donald Trump již dříve pohrozil vojenským zásahem k zajištění tohoto materiálu, pokud diplomatická vyjednávání selžou.

Vojenské plány zkoumané v březnu však varují, že pozemní operace v Isfahánu by vyžadovala nasazení stovek až tisíců vojáků a nesla s sebou riziko vysokých ztrát. Odborníci navíc pochybují, zda by armáda v nepřátelských podmínkách dokázala veškerý uran vůbec lokalizovat a bezpečně odvézt, jelikož Teherán mohl část materiálu před útoky přemístit. Americký ministr obrany Pete Hegseth zapojení armády nevyloučil a uvedl, že Írán bude muset materiál zničit nebo zředit, přičemž USA zajistí, aby se tak stalo.

Odborníci na jadernou bezpečnost Eric Brewer a Scott Roecker vidí pro neutralizaci íránských zásob dvě hlavní řešení, přičemž obě vyžadují jako první krok bezpečnou konverzi uranového plynu na stabilnější prášek.

Jedním z nich je mírové odstranění z území Íránu. Národní úřad pro jadernou bezpečnost USA disponuje mobilním zařízením z laboratoří v Oak Ridge, které je schopné jaderný materiál kdekoli na světě stabilizovat, zabalit a odvézt, což je proces na několik týdnů. Další možností je převoz uranu do Ruska, které tuto roli sehrálo již v rámci jaderné dohody z roku 2015.

Druhým řešením je takzvané zředění. Tento proces spočívá v míchání vysoce obohaceného uranu s uranem o nízké čistotě, čímž se sníží koncentrace izotopu U-235 pod úroveň využitelnou pro zbrojní účely.

Hlavní výzvou pro úspěch jakékoli dohody zůstává následné monitorování a verifikace celého procesu. Podle expertů hrozí riziko, že i při plné spolupráci nebude možné stoprocentně ověřit přesné množství materiálu. Írán by mohl argumentovat tím, že část zásob byla zničena během loňských náletů, což mezinárodní společenství nebude schopno spolehlivě potvrdit.

Stalo se