Spojené státy a Ukrajina se přiblížily k dohodě o společném mírovém plánu, který by mohl ukončit téměř čtyři roky trvající ruskou agresi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes představil revidovaný 20bodový plán, který vznikl po intenzivních jednáních s týmem Donalda Trumpa. Tento dokument nahrazuje dřívější kontroverzní verzi, kterou Kyjev kritizoval jako příliš ustupující požadavkům Kremlu.
Zásadním pilířem nového návrhu jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by měly mít podobu závazků srovnatelných s článkem 5 NATO. Tyto záruky by poskytly Spojené státy společně s evropskými partnery. V případě, že by Rusko dohodu v budoucnu porušilo, následovala by okamžitá a koordinovaná vojenská odpověď spolu s obnovením všech globálních sankcí.
V otázce území a vojsk Ukrajina poprvé připustila možnost vytvoření demilitarizovaných zón ve východních částech země. Podmínkou je však to, že Rusko provede stejný odsun svých sil z okupovaných území. Frontová linie k datu podpisu smlouvy by byla uznána jako de facto linie kontaktu, což by zastavilo přímé boje. Plán rovněž navrhuje, aby si ukrajinská armáda v době míru ponechala až 800 000 příslušníků.
Správa strategických objektů, jako je Záporožská jaderná elektrárna, by podle návrhu mohla přejít pod společný dohled Ukrajiny, USA a Ruska. Zelenskyj však v této věci dává přednost spíše úzké spolupráci se Spojenými státy. Mírový balíček obsahuje také finanční pomoc ve výši 200 miliard dolarů na obnovu zničené země a slib urychleného vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
Prezident Zelenskyj dal jasně najevo, že jakékoli zásadní ústupky, jako je stažení jednotek z Donbasu nebo vznik svobodných ekonomických zón, musí schválit ukrajinský lid. Všechna tato rozhodnutí by proto musela projít celonárodním referendem. Na oplátku za bezpečnostní záruky by se Ukrajina prozatím vzdala své snahy o okamžité členství v Severoatlantické alianci, což je jeden z hlavních požadavků Moskvy.
Reakce Ruska na tento podrobný plán je zatím nejasná, i když dokument byl již doručen přímo prezidentu Vladimiru Putinovi. Kreml potvrdil přijetí návrhu, ale odmítá se k němu vyjadřovat veřejně s tím, že analýza zabere nějaký čas. Putinovy dřívější požadavky na úplné stažení Ukrajiny ze čtyř anektovaných oblastí však zůstávají v přímém rozporu s mnoha body aktuálního návrhu.
Ukrajinský prezident varoval, že pokud Rusko mírový proces zablokuje, bude nucen žádat Washington o razantní navýšení dodávek zbraní. Podle Zelenského je tento plán nejlepší cestou k trvalému míru, který by zastavil každodenní raketové útoky na ukrajinská města a energetickou síť. Celý svět nyní s napětím sleduje, zda se podaří najít kompromis, který by uspokojil obě strany konfliktu.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.