Spojené státy a Ukrajina se přiblížily k dohodě o společném mírovém plánu, který by mohl ukončit téměř čtyři roky trvající ruskou agresi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes představil revidovaný 20bodový plán, který vznikl po intenzivních jednáních s týmem Donalda Trumpa. Tento dokument nahrazuje dřívější kontroverzní verzi, kterou Kyjev kritizoval jako příliš ustupující požadavkům Kremlu.
Zásadním pilířem nového návrhu jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by měly mít podobu závazků srovnatelných s článkem 5 NATO. Tyto záruky by poskytly Spojené státy společně s evropskými partnery. V případě, že by Rusko dohodu v budoucnu porušilo, následovala by okamžitá a koordinovaná vojenská odpověď spolu s obnovením všech globálních sankcí.
V otázce území a vojsk Ukrajina poprvé připustila možnost vytvoření demilitarizovaných zón ve východních částech země. Podmínkou je však to, že Rusko provede stejný odsun svých sil z okupovaných území. Frontová linie k datu podpisu smlouvy by byla uznána jako de facto linie kontaktu, což by zastavilo přímé boje. Plán rovněž navrhuje, aby si ukrajinská armáda v době míru ponechala až 800 000 příslušníků.
Správa strategických objektů, jako je Záporožská jaderná elektrárna, by podle návrhu mohla přejít pod společný dohled Ukrajiny, USA a Ruska. Zelenskyj však v této věci dává přednost spíše úzké spolupráci se Spojenými státy. Mírový balíček obsahuje také finanční pomoc ve výši 200 miliard dolarů na obnovu zničené země a slib urychleného vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
Prezident Zelenskyj dal jasně najevo, že jakékoli zásadní ústupky, jako je stažení jednotek z Donbasu nebo vznik svobodných ekonomických zón, musí schválit ukrajinský lid. Všechna tato rozhodnutí by proto musela projít celonárodním referendem. Na oplátku za bezpečnostní záruky by se Ukrajina prozatím vzdala své snahy o okamžité členství v Severoatlantické alianci, což je jeden z hlavních požadavků Moskvy.
Reakce Ruska na tento podrobný plán je zatím nejasná, i když dokument byl již doručen přímo prezidentu Vladimiru Putinovi. Kreml potvrdil přijetí návrhu, ale odmítá se k němu vyjadřovat veřejně s tím, že analýza zabere nějaký čas. Putinovy dřívější požadavky na úplné stažení Ukrajiny ze čtyř anektovaných oblastí však zůstávají v přímém rozporu s mnoha body aktuálního návrhu.
Ukrajinský prezident varoval, že pokud Rusko mírový proces zablokuje, bude nucen žádat Washington o razantní navýšení dodávek zbraní. Podle Zelenského je tento plán nejlepší cestou k trvalému míru, který by zastavil každodenní raketové útoky na ukrajinská města a energetickou síť. Celý svět nyní s napětím sleduje, zda se podaří najít kompromis, který by uspokojil obě strany konfliktu.
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.