Spojené státy a Ukrajina se přiblížily k dohodě o společném mírovém plánu, který by mohl ukončit téměř čtyři roky trvající ruskou agresi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes představil revidovaný 20bodový plán, který vznikl po intenzivních jednáních s týmem Donalda Trumpa. Tento dokument nahrazuje dřívější kontroverzní verzi, kterou Kyjev kritizoval jako příliš ustupující požadavkům Kremlu.
Zásadním pilířem nového návrhu jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by měly mít podobu závazků srovnatelných s článkem 5 NATO. Tyto záruky by poskytly Spojené státy společně s evropskými partnery. V případě, že by Rusko dohodu v budoucnu porušilo, následovala by okamžitá a koordinovaná vojenská odpověď spolu s obnovením všech globálních sankcí.
V otázce území a vojsk Ukrajina poprvé připustila možnost vytvoření demilitarizovaných zón ve východních částech země. Podmínkou je však to, že Rusko provede stejný odsun svých sil z okupovaných území. Frontová linie k datu podpisu smlouvy by byla uznána jako de facto linie kontaktu, což by zastavilo přímé boje. Plán rovněž navrhuje, aby si ukrajinská armáda v době míru ponechala až 800 000 příslušníků.
Správa strategických objektů, jako je Záporožská jaderná elektrárna, by podle návrhu mohla přejít pod společný dohled Ukrajiny, USA a Ruska. Zelenskyj však v této věci dává přednost spíše úzké spolupráci se Spojenými státy. Mírový balíček obsahuje také finanční pomoc ve výši 200 miliard dolarů na obnovu zničené země a slib urychleného vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
Prezident Zelenskyj dal jasně najevo, že jakékoli zásadní ústupky, jako je stažení jednotek z Donbasu nebo vznik svobodných ekonomických zón, musí schválit ukrajinský lid. Všechna tato rozhodnutí by proto musela projít celonárodním referendem. Na oplátku za bezpečnostní záruky by se Ukrajina prozatím vzdala své snahy o okamžité členství v Severoatlantické alianci, což je jeden z hlavních požadavků Moskvy.
Reakce Ruska na tento podrobný plán je zatím nejasná, i když dokument byl již doručen přímo prezidentu Vladimiru Putinovi. Kreml potvrdil přijetí návrhu, ale odmítá se k němu vyjadřovat veřejně s tím, že analýza zabere nějaký čas. Putinovy dřívější požadavky na úplné stažení Ukrajiny ze čtyř anektovaných oblastí však zůstávají v přímém rozporu s mnoha body aktuálního návrhu.
Ukrajinský prezident varoval, že pokud Rusko mírový proces zablokuje, bude nucen žádat Washington o razantní navýšení dodávek zbraní. Podle Zelenského je tento plán nejlepší cestou k trvalému míru, který by zastavil každodenní raketové útoky na ukrajinská města a energetickou síť. Celý svět nyní s napětím sleduje, zda se podaří najít kompromis, který by uspokojil obě strany konfliktu.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.