Spojené státy a Ukrajina se přiblížily k dohodě o společném mírovém plánu, který by mohl ukončit téměř čtyři roky trvající ruskou agresi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes představil revidovaný 20bodový plán, který vznikl po intenzivních jednáních s týmem Donalda Trumpa. Tento dokument nahrazuje dřívější kontroverzní verzi, kterou Kyjev kritizoval jako příliš ustupující požadavkům Kremlu.
Zásadním pilířem nového návrhu jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by měly mít podobu závazků srovnatelných s článkem 5 NATO. Tyto záruky by poskytly Spojené státy společně s evropskými partnery. V případě, že by Rusko dohodu v budoucnu porušilo, následovala by okamžitá a koordinovaná vojenská odpověď spolu s obnovením všech globálních sankcí.
V otázce území a vojsk Ukrajina poprvé připustila možnost vytvoření demilitarizovaných zón ve východních částech země. Podmínkou je však to, že Rusko provede stejný odsun svých sil z okupovaných území. Frontová linie k datu podpisu smlouvy by byla uznána jako de facto linie kontaktu, což by zastavilo přímé boje. Plán rovněž navrhuje, aby si ukrajinská armáda v době míru ponechala až 800 000 příslušníků.
Správa strategických objektů, jako je Záporožská jaderná elektrárna, by podle návrhu mohla přejít pod společný dohled Ukrajiny, USA a Ruska. Zelenskyj však v této věci dává přednost spíše úzké spolupráci se Spojenými státy. Mírový balíček obsahuje také finanční pomoc ve výši 200 miliard dolarů na obnovu zničené země a slib urychleného vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
Prezident Zelenskyj dal jasně najevo, že jakékoli zásadní ústupky, jako je stažení jednotek z Donbasu nebo vznik svobodných ekonomických zón, musí schválit ukrajinský lid. Všechna tato rozhodnutí by proto musela projít celonárodním referendem. Na oplátku za bezpečnostní záruky by se Ukrajina prozatím vzdala své snahy o okamžité členství v Severoatlantické alianci, což je jeden z hlavních požadavků Moskvy.
Reakce Ruska na tento podrobný plán je zatím nejasná, i když dokument byl již doručen přímo prezidentu Vladimiru Putinovi. Kreml potvrdil přijetí návrhu, ale odmítá se k němu vyjadřovat veřejně s tím, že analýza zabere nějaký čas. Putinovy dřívější požadavky na úplné stažení Ukrajiny ze čtyř anektovaných oblastí však zůstávají v přímém rozporu s mnoha body aktuálního návrhu.
Ukrajinský prezident varoval, že pokud Rusko mírový proces zablokuje, bude nucen žádat Washington o razantní navýšení dodávek zbraní. Podle Zelenského je tento plán nejlepší cestou k trvalému míru, který by zastavil každodenní raketové útoky na ukrajinská města a energetickou síť. Celý svět nyní s napětím sleduje, zda se podaří najít kompromis, který by uspokojil obě strany konfliktu.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.