Spojené státy a Ukrajina se přiblížily k dohodě o společném mírovém plánu, který by mohl ukončit téměř čtyři roky trvající ruskou agresi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes představil revidovaný 20bodový plán, který vznikl po intenzivních jednáních s týmem Donalda Trumpa. Tento dokument nahrazuje dřívější kontroverzní verzi, kterou Kyjev kritizoval jako příliš ustupující požadavkům Kremlu.
Zásadním pilířem nového návrhu jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by měly mít podobu závazků srovnatelných s článkem 5 NATO. Tyto záruky by poskytly Spojené státy společně s evropskými partnery. V případě, že by Rusko dohodu v budoucnu porušilo, následovala by okamžitá a koordinovaná vojenská odpověď spolu s obnovením všech globálních sankcí.
V otázce území a vojsk Ukrajina poprvé připustila možnost vytvoření demilitarizovaných zón ve východních částech země. Podmínkou je však to, že Rusko provede stejný odsun svých sil z okupovaných území. Frontová linie k datu podpisu smlouvy by byla uznána jako de facto linie kontaktu, což by zastavilo přímé boje. Plán rovněž navrhuje, aby si ukrajinská armáda v době míru ponechala až 800 000 příslušníků.
Správa strategických objektů, jako je Záporožská jaderná elektrárna, by podle návrhu mohla přejít pod společný dohled Ukrajiny, USA a Ruska. Zelenskyj však v této věci dává přednost spíše úzké spolupráci se Spojenými státy. Mírový balíček obsahuje také finanční pomoc ve výši 200 miliard dolarů na obnovu zničené země a slib urychleného vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
Prezident Zelenskyj dal jasně najevo, že jakékoli zásadní ústupky, jako je stažení jednotek z Donbasu nebo vznik svobodných ekonomických zón, musí schválit ukrajinský lid. Všechna tato rozhodnutí by proto musela projít celonárodním referendem. Na oplátku za bezpečnostní záruky by se Ukrajina prozatím vzdala své snahy o okamžité členství v Severoatlantické alianci, což je jeden z hlavních požadavků Moskvy.
Reakce Ruska na tento podrobný plán je zatím nejasná, i když dokument byl již doručen přímo prezidentu Vladimiru Putinovi. Kreml potvrdil přijetí návrhu, ale odmítá se k němu vyjadřovat veřejně s tím, že analýza zabere nějaký čas. Putinovy dřívější požadavky na úplné stažení Ukrajiny ze čtyř anektovaných oblastí však zůstávají v přímém rozporu s mnoha body aktuálního návrhu.
Ukrajinský prezident varoval, že pokud Rusko mírový proces zablokuje, bude nucen žádat Washington o razantní navýšení dodávek zbraní. Podle Zelenského je tento plán nejlepší cestou k trvalému míru, který by zastavil každodenní raketové útoky na ukrajinská města a energetickou síť. Celý svět nyní s napětím sleduje, zda se podaří najít kompromis, který by uspokojil obě strany konfliktu.
Evropská komise vydala varování, že je připravena k odvetným krokům vůči Spojeným státům poté, co Washington zakázal vstup pěti významným Evropanům. Americké ministerstvo zahraničí tyto osoby viní z vyvíjení nátlaku na tamní technologické firmy s cílem potlačovat americké názory. Unijní exekutiva, která na digitální pravidla v Evropě dohlíží, již požádala americkou stranu o oficiální vysvětlení tohoto postupu.
Spojené státy a Ukrajina se přiblížily k dohodě o společném mírovém plánu, který by mohl ukončit téměř čtyři roky trvající ruskou agresi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes představil revidovaný 20bodový plán, který vznikl po intenzivních jednáních s týmem Donalda Trumpa. Tento dokument nahrazuje dřívější kontroverzní verzi, kterou Kyjev kritizoval jako příliš ustupující požadavkům Kremlu.
Francouzské úřady potvrdily první výskyt smrtícího respiračního syndromu Blízkého východu (MERS) na svém území po více než deseti letech. Tato zpráva vyvolala značné znepokojení na celém kontinentu, který je stále poznamenán následky pandemie covidu-19. Dva nové případy byly zachyceny začátkem prosince u cestovatelů, kteří se v listopadu vrátili z Arabského poloostrova.
Rok 2025 se podle webu Politico do historie evropského obchodu zapíše jako jeden z nejvíce traumatizujících. Donald Trump od svého návratu do Bílého domu nešetřil kritikou na adresu Evropské unie, kterou označil za „zvěrstvo“ vytvořené k vykořisťování Američanů. Evropa, sužovaná nejvyššími cly za poslední století, byla nucena přistoupit na jednostrannou dohodu, která tvrdě zasáhne její exportéry, zatímco lídři v Bruselu se snažili zachovat dekorum při oficiálních setkáních na Trumpově skotském golfovém hřišti.
Americký prezident Donald Trump vyhlásil 16. prosince „úplnou blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely nebo odplouvajících z jejích přístavů. Tento krok představuje nejtvrdší jednostranné námořní opatření Spojených států od dob kubánské raketové krize. Podle analytika Matthewa Reisenera z Centra pro námořní strategii však nejde o předehru k invazi, ale o demonstraci síly v rámci nové strategie zaměřené na Latinskou Ameriku.
Příběh Jeffreyho Epsteina se v titulcích médií objevuje opakovaně, ale vždy s velmi specifickým zaměřením. Většina zpráv si klade jedinou otázku: Kteří mocní muži jsou na onom pověstném seznamu? Pozornost se upírá na neidentifikované elity a na to, kdo by mohl být kompromitován nebo vystaven veřejné hanbě. Zcela se však přitom zapomíná na ty, jejichž utrpení tento případ vyvolalo – na dívky a mladé ženy, které Epstein zneužíval a s nimiž obchodoval.
Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo v úterý další rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zemřelého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Mezi tisíci stranami se objevují nové informace o vazbách na Donalda Trumpa, ale také detaily o Epsteinově vztahu s ekonomem Larrym Summersem nebo zmínky o kouzelníku Davidu Copperfieldovi. Ačkoliv Trump v minulosti sliboval úplné odkrytí těchto spisů, aktuální nález ukazuje, že jeho kontakty s finančníkem byly v 90. letech intenzivnější, než uváděly dřívější zprávy.
Spojené státy americké přistoupily k bezprecedentnímu kroku, když zakázaly vstup do země pěti významným Evropanům. Ministerstvo zahraničí je obviňuje z nátlaku na americké technologické firmy s cílem cenzurovat nebo potlačovat americké názory. Ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že tyto osoby vedly organizované úsilí o vynucování omezení obsahu na amerických platformách. Tento krok je dosud nejostřejším útokem Trumpovy administrativy na evropské digitální regulace, zejména na přelomový Akt o digitálních službách (DSA).
V roce 2025 se vědcům, historikům a archeologům podařilo s využitím nejmodernějších technologií rozluštit několik záhad, které lidstvo trápily po celá desetiletí i staletí. Od analýzy DNA z dob napoleonských válek až po CT skeny barokních mumií – věda letos opět přepsala naše chápání historie.
V Rusku dochází k výraznému stárnutí vozového parku, což je podle webu Meduza přímý důsledek západních sankcí a odchodu světových automobilek. Majitelé zahraničních vozů se místo nákupu nových modelů, které jsou extrémně drahé, soustředí na náročné opravy svých stávajících aut.
Vánoce bývají romantizovány jako období klidu, sounáležitosti a radosti. Tato představa je však v ostrém rozporu s realitou, kterou mnozí z nás každoročně zažívají. Právě vánoční svátky patří k psychicky nejnáročnějším obdobím roku – a není to náhoda. Tyto konflikty jsou předvídatelným důsledkem kombinace tlaku, nevyřčených očekávání a dlouhodobě neřešených vztahových vzorců.
Vědci z University of California v Santa Barbaře přišli s varováním před dosud podceňovaným dopadem klimatických změn na lidské zdraví. Podle nové studie publikované v časopise Science Advances může vystavení extrémnímu horku a vlhkosti během těhotenství vést k výraznému zpomalení růstu dětí.