Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Budapešti prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a Maďarskem vstupují do „zlaté éry“. Podle jeho slov je za tímto bezprecedentním sblížením především osobní vazba mezi prezidentem Donaldem Trumpem a premiérem Viktorem Orbánem. Rubio zdůraznil, že Trump je hluboce oddán úspěchu Maďarska, neboť jej považuje za klíčového partnera ve střední Evropě, který je zásadní pro americké národní zájmy v nadcházejících letech.
Rubio během setkání uvedl, že blízkost obou zemí je nyní na nejvyšší možné úrovni, jakou si lze představit. Nejde podle něj jen o rétoriku, ale o konkrétní činy, čehož důkazem je nově podepsaná dohoda navazující na historické listopadové setkání v Bílém domě. Ministr zahraničí také odmítl vnímání Maďarska jako země v mezinárodní izolaci a poukázal na rostoucí investice amerických firem, které láká stabilní vedení a prostředí přátelské k podnikání.
Jako konkrétní příklad nadstandardních vztahů Rubio zmínil loňské rozhodnutí USA udělit Maďarsku roční výjimku ze sankcí na využívání ruské ropy a plynu. Toto privilegium bylo podle něj přímým důsledkem osobního vztahu obou lídrů a amerického zájmu na prosperitě maďarské ekonomiky. Maďarsko si udržuje závislost na ruských energetických zdrojích i po invazi na Ukrajinu v roce 2022, za což v minulosti čelilo kritice od spojenců v EU a NATO.
Viktor Orbán potvrdil, že bilaterální vztahy zažívají nový „zlatý věk“ a jsou nejvyváženější a nejpřátelštější za posledních 30 let, co působí v politice. Vyjádřil vděčnost prezidentu Trumpovi za podporu, která se projevuje i v rekordním počtu 17 nových amerických investic rozhodnutých od loňského ledna. Orbán rovněž ocenil skutečnost, že Maďaři mohou cestovat do Spojených států bez vízové povinnosti.
Maďarský premiér zároveň zopakoval svou podporu americkému úsilí o nastolení míru na Ukrajině. Podle Orbána by válka vůbec nevypukla, kdyby byl Donald Trump v té době prezidentem, a bez jeho současného mandátu by prý neexistovala naděje na její ukončení mírovou cestou. Maďarsko je podle svého lídra i nadále připraveno poskytnout Budapešť jako místo pro případný mírový summit.
V otázce energetiky Budapešť nadále odmítá plány Evropské komise na postupné ukončení dovozu veškerého ruského plynu a LNG do konce roku 2027. Tento postoj prohlubuje rozpor mezi Maďarskem a Bruselem, zatímco s Washingtonem Orbán nachází společnou řeč právě v oblasti energetické spolupráce. Rubio potvrdil, že energetika zůstává jedním z klíčových témat, na kterých budou obě země v budoucnu intenzivně spolupracovat.
Ministr Rubio také ubezpečil maďarskou stranu, že Spojené státy budou mít zájem pomoci v případě jakýchkoli finančních potíží nebo hrozeb pro stabilitu země. Podle něj Trumpova administrativa vnímá maďarský úspěch jako úspěch americký. Tato silná politická podpora má Maďarsku pomoci překonat překážky hospodářského růstu a upevnit jeho postavení v rámci středoevropského regionu.
Krize pohřešovaných osob v Mexiku dosáhla v posledním desetiletí alarmujících rozměrů. Podle nové zprávy analytické firmy México Evalúa se počet lidí, kteří jsou považováni za zmizelé, zvýšil za posledních 10 let o více než 200 %. V současné době je v zemi registrováno přes 133 000 pohřešovaných, což představuje hlubokou ránu pro desítky tisíc rodin po celé zemi.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Budapešti prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a Maďarskem vstupují do „zlaté éry“. Podle jeho slov je za tímto bezprecedentním sblížením především osobní vazba mezi prezidentem Donaldem Trumpem a premiérem Viktorem Orbánem. Rubio zdůraznil, že Trump je hluboce oddán úspěchu Maďarska, neboť jej považuje za klíčového partnera ve střední Evropě, který je zásadní pro americké národní zájmy v nadcházejících letech.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
V Rusku se uskutečnil první let bezpilotní stratosférické platformy s názvem „Barrage-1“. Tento stroj je schopen vynést až 100 kilogramů užitečného zatížení do výšky dosahující 20 kilometrů. Informaci o úspěšném testu zveřejnil Fond perspektivních výzkumů, který za vývojem projektu stojí. Tyto balóny mají v Rusku nahradit systém satelitní komunikace Starlink.
Bývalý americký prezident Barack Obama musel v neděli večer uvést na pravou míru své prohlášení z víkendového podcastu, které vyvolalo celosvětový mediální poprask. Během rozhovoru s Brianem Tylerem Cohenem se totiž zdálo, že Obama potvrzuje existenci mimozemšťanů. Na přímou otázku, zda jsou mimozemšťané skuteční, odpověděl stroze, že jsou sice skuteční, ale on je nikdy neviděl.
Severní Korea dokončila v Pchjongjangu výstavbu nové rezidenční čtvrti určené pro rodiny vojáků, kteří zahynuli v bojích na straně ruských sil na Ukrajině. Vůdce země Kim Čong-un se tímto krokem snaží uctít padlé a posílit domácí podporu pro své spojenectví s Moskvou. Nově vybudovaná ulice dostala název Saeppyol a nachází se v oblasti Hawasong v hlavním městě.
Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.