Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
K podpisu memoranda o porozumění poprvé veřejně vyjádřil nový íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Mojtaba Chameneí. Ten uvedl, že dohodu schválil i přes odlišný osobní pohled, a to na základě ujištění íránského prezidenta Masouda Pezeshkiana, že práva íránského národa zůstanou chráněna.
Chameneí, který se na veřejnosti neobjevil od březnového nástupu do funkce po úmrtí svého předchůdce při úderech na konci února, zároveň prohlásil, že Donald Trump přistoupil k dohodě ze zoufalství a využil k tomu veškeré dostupné páky. Zdůraznil také, že nadcházející osobní jednání mezi Teheránem a Washingtonem v žádném případě neznamenají přijetí pozice nepřítele. Donald Trump na sociální síti Truth Social reagoval prohlášením, že očekává dodržování příměří na všech frontách, včetně bojů mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu.
Dohoda obsahuje čtrnáct hlavních bodů, mezi něž patří znovuotevření strategického Hormuzského průlivu, závazek, že Írán nikdy nezíská jadernou zbraň, a vytvoření fondu na obnovu a ekonomický rozvoj regionu ve výši 300 miliard dolarů, přičemž USA do něj nemusí finančně přispívat.
Dokument zavazuje obě strany k dosažení konečné dohody během maximálně šedesáti dnů. Původně plánovaný oficiální podpisový ceremoniál ve Švýcarsku byl zrušen, protože dokumenty byly podepsány na dálku, technická vyjednávání v Ženevě by však měla pokračovat. Viceprezident JD Vance potvrdil platnost dohody i spuštění šedesátidenní lhůty, termín svého odletu do Švýcarska však kvůli logistické náročnosti neupřesnil.
Trumpův krok vyvolal ostrou kritiku na domácí scéně, a to zejména od části republikánů, kterým vadí především finanční přísliby pro obnovu Íránu. Republikánský senátor Bill Cassidy označil dohodu za největší zahraničněpolitický omyl za poslední desetiletí s tím, že íránské jaderné ambice nebyly nijak omezeny. JD Vance dohodu hájil a zdůraznil, že Írán neobdrží žádné finanční prostředky ani úlevu ze sankcí, dokud nesplní své závazky, mezi které patří zničení zásob obohaceného uranu a zastavení financování spřátelených ozbrojených skupin v regionu.
Vance se zároveň ostře ohradil proti kritice ze strany některých členů izraelského vládního kabinetu, konkrétně jmenoval ministry Itamara Ben Gvira a Bezalela Smotriche. Vzkázal jim, že by si měli uvědomit realitu a neútočit na svého jediného mocného spojence, přičemž dodal, devítimilionový stát nemůže řešit veškeré své bezpečnostní problémy pouze silou.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sice zdůraznil důležitost zachování úzkých vazeb s Washingtonem, nicméně Izrael i Hizballáh pokračují ve vzájemných úderech na libanonském území. Izrael argumentuje tím, že konflikt s Hizballáhem je oddělený od války s Íránem, a samotné libanonské hnutí podmínky americko-íránské dohody odmítá.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.