Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
K podpisu memoranda o porozumění poprvé veřejně vyjádřil nový íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Mojtaba Chameneí. Ten uvedl, že dohodu schválil i přes odlišný osobní pohled, a to na základě ujištění íránského prezidenta Masouda Pezeshkiana, že práva íránského národa zůstanou chráněna.
Chameneí, který se na veřejnosti neobjevil od březnového nástupu do funkce po úmrtí svého předchůdce při úderech na konci února, zároveň prohlásil, že Donald Trump přistoupil k dohodě ze zoufalství a využil k tomu veškeré dostupné páky. Zdůraznil také, že nadcházející osobní jednání mezi Teheránem a Washingtonem v žádném případě neznamenají přijetí pozice nepřítele. Donald Trump na sociální síti Truth Social reagoval prohlášením, že očekává dodržování příměří na všech frontách, včetně bojů mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu.
Dohoda obsahuje čtrnáct hlavních bodů, mezi něž patří znovuotevření strategického Hormuzského průlivu, závazek, že Írán nikdy nezíská jadernou zbraň, a vytvoření fondu na obnovu a ekonomický rozvoj regionu ve výši 300 miliard dolarů, přičemž USA do něj nemusí finančně přispívat.
Dokument zavazuje obě strany k dosažení konečné dohody během maximálně šedesáti dnů. Původně plánovaný oficiální podpisový ceremoniál ve Švýcarsku byl zrušen, protože dokumenty byly podepsány na dálku, technická vyjednávání v Ženevě by však měla pokračovat. Viceprezident JD Vance potvrdil platnost dohody i spuštění šedesátidenní lhůty, termín svého odletu do Švýcarska však kvůli logistické náročnosti neupřesnil.
Trumpův krok vyvolal ostrou kritiku na domácí scéně, a to zejména od části republikánů, kterým vadí především finanční přísliby pro obnovu Íránu. Republikánský senátor Bill Cassidy označil dohodu za největší zahraničněpolitický omyl za poslední desetiletí s tím, že íránské jaderné ambice nebyly nijak omezeny. JD Vance dohodu hájil a zdůraznil, že Írán neobdrží žádné finanční prostředky ani úlevu ze sankcí, dokud nesplní své závazky, mezi které patří zničení zásob obohaceného uranu a zastavení financování spřátelených ozbrojených skupin v regionu.
Vance se zároveň ostře ohradil proti kritice ze strany některých členů izraelského vládního kabinetu, konkrétně jmenoval ministry Itamara Ben Gvira a Bezalela Smotriche. Vzkázal jim, že by si měli uvědomit realitu a neútočit na svého jediného mocného spojence, přičemž dodal, devítimilionový stát nemůže řešit veškeré své bezpečnostní problémy pouze silou.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sice zdůraznil důležitost zachování úzkých vazeb s Washingtonem, nicméně Izrael i Hizballáh pokračují ve vzájemných úderech na libanonském území. Izrael argumentuje tím, že konflikt s Hizballáhem je oddělený od války s Íránem, a samotné libanonské hnutí podmínky americko-íránské dohody odmítá.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.