Moira Junge, psycholožka a odbornice na spánek z Monash University, varuje před nebezpečným trendem, který koluje na sociálních sítích – spaním s přelepenými ústy. Přestože jeho zastánci slibují zlepšení spánku a zdraví, vědecké důkazy jsou slabé a rizika skutečná.
V posledních letech se na TikToku a dalších platformách rozšířil trend, při kterém si lidé lepí ústa přes noc. Cílem má být donucení těla dýchat nosem, což údajně snižuje chrápání, zlepšuje kvalitu spánku, podporuje trávení, či dokonce tvaruje čelist. Někteří tvrdí, že se jim méně vysušují ústa, méně trpí zápachem z úst, a cítí se ráno svěžejší.
Tato tvrzení však většinou vycházejí z osobních zkušeností, nikoliv z vědecky podložených důkazů.
Kanadští vědci nově analyzovali deset studií z let 1999–2024, které se zabývaly lepením úst nebo používáním popruhů na bradu u lidí s poruchami spánku souvisejícími s dýcháním, jako je obstrukční spánková apnoe. Do výzkumů bylo zapojeno 213 osob.
Pouze dvě studie prokázaly mírné zlepšení hodnot, jako je okysličení krve nebo počet zástav dechu za hodinu – a i tyto výsledky byly sice statisticky významné, ale klinicky zanedbatelné. Ve většině případů žádný prospěch prokazatelný nebyl.
Naopak čtyři studie upozorňovaly na možná vážná zdravotní rizika. Přelepení úst totiž může být nebezpečné u lidí, kteří trpí ucpaným nosem – například v důsledku alergií, vybočené nosní přepážky nebo zvětšených nosních mandlí. Pokud nelze dýchat ani ústy, hrozí udušení.
Autoři studie dospěli k závěru, že přelepování úst přináší jen zanedbatelný přínos, zato může být nebezpečné – zvláště u lidí, kteří trpí spánkovou apnoe nebo jinými dýchacími problémy. Zároveň upozornili, že kvalitní výzkum v této oblasti stále chybí.
Kromě toho se recenze nezabývala tvrzeními o vlivu lepení úst na vzhled, trávení nebo psychiku – tedy tématy, která na sociálních sítích často zaznívají, ale pro které není žádný vědecký základ.
Mezinárodní odborníci na spánek se shodují: pokud máte potíže se spánkem, obraťte se na lékaře nebo důvěryhodné vědecké zdroje. Spoléhat se na trendy z TikToku může vést ke zpožděné diagnostice vážných poruch, pro které existují ověřené a účinné metody léčby.
Lepení úst by se rozhodně nemělo praktikovat u dětí.
U zdravých dospělých bez potíží s dýcháním a alergií na lepidla může být riziko menší – ale dokud nebudeme mít více dat, odborníci doporučují raději neriskovat.
„To, co může vypadat jako neškodný trik pro lepší spánek, může u některých lidí skončit vážnými zdravotními komplikacemi,“ varuje Moira Junge.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.