Moira Junge, psycholožka a odbornice na spánek z Monash University, varuje před nebezpečným trendem, který koluje na sociálních sítích – spaním s přelepenými ústy. Přestože jeho zastánci slibují zlepšení spánku a zdraví, vědecké důkazy jsou slabé a rizika skutečná.
V posledních letech se na TikToku a dalších platformách rozšířil trend, při kterém si lidé lepí ústa přes noc. Cílem má být donucení těla dýchat nosem, což údajně snižuje chrápání, zlepšuje kvalitu spánku, podporuje trávení, či dokonce tvaruje čelist. Někteří tvrdí, že se jim méně vysušují ústa, méně trpí zápachem z úst, a cítí se ráno svěžejší.
Tato tvrzení však většinou vycházejí z osobních zkušeností, nikoliv z vědecky podložených důkazů.
Kanadští vědci nově analyzovali deset studií z let 1999–2024, které se zabývaly lepením úst nebo používáním popruhů na bradu u lidí s poruchami spánku souvisejícími s dýcháním, jako je obstrukční spánková apnoe. Do výzkumů bylo zapojeno 213 osob.
Pouze dvě studie prokázaly mírné zlepšení hodnot, jako je okysličení krve nebo počet zástav dechu za hodinu – a i tyto výsledky byly sice statisticky významné, ale klinicky zanedbatelné. Ve většině případů žádný prospěch prokazatelný nebyl.
Naopak čtyři studie upozorňovaly na možná vážná zdravotní rizika. Přelepení úst totiž může být nebezpečné u lidí, kteří trpí ucpaným nosem – například v důsledku alergií, vybočené nosní přepážky nebo zvětšených nosních mandlí. Pokud nelze dýchat ani ústy, hrozí udušení.
Autoři studie dospěli k závěru, že přelepování úst přináší jen zanedbatelný přínos, zato může být nebezpečné – zvláště u lidí, kteří trpí spánkovou apnoe nebo jinými dýchacími problémy. Zároveň upozornili, že kvalitní výzkum v této oblasti stále chybí.
Kromě toho se recenze nezabývala tvrzeními o vlivu lepení úst na vzhled, trávení nebo psychiku – tedy tématy, která na sociálních sítích často zaznívají, ale pro které není žádný vědecký základ.
Mezinárodní odborníci na spánek se shodují: pokud máte potíže se spánkem, obraťte se na lékaře nebo důvěryhodné vědecké zdroje. Spoléhat se na trendy z TikToku může vést ke zpožděné diagnostice vážných poruch, pro které existují ověřené a účinné metody léčby.
Lepení úst by se rozhodně nemělo praktikovat u dětí.
U zdravých dospělých bez potíží s dýcháním a alergií na lepidla může být riziko menší – ale dokud nebudeme mít více dat, odborníci doporučují raději neriskovat.
„To, co může vypadat jako neškodný trik pro lepší spánek, může u některých lidí skončit vážnými zdravotními komplikacemi,“ varuje Moira Junge.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.