Moira Junge, psycholožka a odbornice na spánek z Monash University, varuje před nebezpečným trendem, který koluje na sociálních sítích – spaním s přelepenými ústy. Přestože jeho zastánci slibují zlepšení spánku a zdraví, vědecké důkazy jsou slabé a rizika skutečná.
V posledních letech se na TikToku a dalších platformách rozšířil trend, při kterém si lidé lepí ústa přes noc. Cílem má být donucení těla dýchat nosem, což údajně snižuje chrápání, zlepšuje kvalitu spánku, podporuje trávení, či dokonce tvaruje čelist. Někteří tvrdí, že se jim méně vysušují ústa, méně trpí zápachem z úst, a cítí se ráno svěžejší.
Tato tvrzení však většinou vycházejí z osobních zkušeností, nikoliv z vědecky podložených důkazů.
Kanadští vědci nově analyzovali deset studií z let 1999–2024, které se zabývaly lepením úst nebo používáním popruhů na bradu u lidí s poruchami spánku souvisejícími s dýcháním, jako je obstrukční spánková apnoe. Do výzkumů bylo zapojeno 213 osob.
Pouze dvě studie prokázaly mírné zlepšení hodnot, jako je okysličení krve nebo počet zástav dechu za hodinu – a i tyto výsledky byly sice statisticky významné, ale klinicky zanedbatelné. Ve většině případů žádný prospěch prokazatelný nebyl.
Naopak čtyři studie upozorňovaly na možná vážná zdravotní rizika. Přelepení úst totiž může být nebezpečné u lidí, kteří trpí ucpaným nosem – například v důsledku alergií, vybočené nosní přepážky nebo zvětšených nosních mandlí. Pokud nelze dýchat ani ústy, hrozí udušení.
Autoři studie dospěli k závěru, že přelepování úst přináší jen zanedbatelný přínos, zato může být nebezpečné – zvláště u lidí, kteří trpí spánkovou apnoe nebo jinými dýchacími problémy. Zároveň upozornili, že kvalitní výzkum v této oblasti stále chybí.
Kromě toho se recenze nezabývala tvrzeními o vlivu lepení úst na vzhled, trávení nebo psychiku – tedy tématy, která na sociálních sítích často zaznívají, ale pro které není žádný vědecký základ.
Mezinárodní odborníci na spánek se shodují: pokud máte potíže se spánkem, obraťte se na lékaře nebo důvěryhodné vědecké zdroje. Spoléhat se na trendy z TikToku může vést ke zpožděné diagnostice vážných poruch, pro které existují ověřené a účinné metody léčby.
Lepení úst by se rozhodně nemělo praktikovat u dětí.
U zdravých dospělých bez potíží s dýcháním a alergií na lepidla může být riziko menší – ale dokud nebudeme mít více dat, odborníci doporučují raději neriskovat.
„To, co může vypadat jako neškodný trik pro lepší spánek, může u některých lidí skončit vážnými zdravotními komplikacemi,“ varuje Moira Junge.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.