Moira Junge, psycholožka a odbornice na spánek z Monash University, varuje před nebezpečným trendem, který koluje na sociálních sítích – spaním s přelepenými ústy. Přestože jeho zastánci slibují zlepšení spánku a zdraví, vědecké důkazy jsou slabé a rizika skutečná.
V posledních letech se na TikToku a dalších platformách rozšířil trend, při kterém si lidé lepí ústa přes noc. Cílem má být donucení těla dýchat nosem, což údajně snižuje chrápání, zlepšuje kvalitu spánku, podporuje trávení, či dokonce tvaruje čelist. Někteří tvrdí, že se jim méně vysušují ústa, méně trpí zápachem z úst, a cítí se ráno svěžejší.
Tato tvrzení však většinou vycházejí z osobních zkušeností, nikoliv z vědecky podložených důkazů.
Kanadští vědci nově analyzovali deset studií z let 1999–2024, které se zabývaly lepením úst nebo používáním popruhů na bradu u lidí s poruchami spánku souvisejícími s dýcháním, jako je obstrukční spánková apnoe. Do výzkumů bylo zapojeno 213 osob.
Pouze dvě studie prokázaly mírné zlepšení hodnot, jako je okysličení krve nebo počet zástav dechu za hodinu – a i tyto výsledky byly sice statisticky významné, ale klinicky zanedbatelné. Ve většině případů žádný prospěch prokazatelný nebyl.
Naopak čtyři studie upozorňovaly na možná vážná zdravotní rizika. Přelepení úst totiž může být nebezpečné u lidí, kteří trpí ucpaným nosem – například v důsledku alergií, vybočené nosní přepážky nebo zvětšených nosních mandlí. Pokud nelze dýchat ani ústy, hrozí udušení.
Autoři studie dospěli k závěru, že přelepování úst přináší jen zanedbatelný přínos, zato může být nebezpečné – zvláště u lidí, kteří trpí spánkovou apnoe nebo jinými dýchacími problémy. Zároveň upozornili, že kvalitní výzkum v této oblasti stále chybí.
Kromě toho se recenze nezabývala tvrzeními o vlivu lepení úst na vzhled, trávení nebo psychiku – tedy tématy, která na sociálních sítích často zaznívají, ale pro které není žádný vědecký základ.
Mezinárodní odborníci na spánek se shodují: pokud máte potíže se spánkem, obraťte se na lékaře nebo důvěryhodné vědecké zdroje. Spoléhat se na trendy z TikToku může vést ke zpožděné diagnostice vážných poruch, pro které existují ověřené a účinné metody léčby.
Lepení úst by se rozhodně nemělo praktikovat u dětí.
U zdravých dospělých bez potíží s dýcháním a alergií na lepidla může být riziko menší – ale dokud nebudeme mít více dat, odborníci doporučují raději neriskovat.
„To, co může vypadat jako neškodný trik pro lepší spánek, může u některých lidí skončit vážnými zdravotními komplikacemi,“ varuje Moira Junge.
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.
Světovou kinematografii zasáhla o víkendu zpráva z nejsmutnějších. Ve věku 79 let zemřela oscarová herečka Diane Keatonová, kterou proslavila i úspěšná spolupráce s Woodym Allenem. Není divu, že slavný režisér se po její smrti ozval.
Český fotbal se po víkendové ostudě na Faerských ostrovech, kde národní tým prohrál 1:2, rozhodl pro zásadní krok. Fotbalová asociace odvolala reprezentačního trenéra Ivana Haška. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd teď bude muset ukázat, co dokáže.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.