Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Hrozí, že by mohlo dojít k zastavení patnáctiletého poklesu využívání uhlí v USA. Zrychlená výstavba AI hubů nutí energetické firmy spoléhat se na stárnoucí uhelné elektrárny, které již měly odejít do důchodu, a zároveň předbíhá snahy o budování čistších zdrojů energie, jako je plyn nebo obnovitelné zdroje.
Prezident Donald Trump tyto efekty zesiluje tím, že usiluje o zrušení či oslabení regulací, které omezovaly emise rtuti, sazí a klimatických plynů z uhelných elektráren. Zatímco mezi lety 2010 a 2019 bylo podle federálních údajů uzavřeno více než 500 uhelných elektráren, za poslední dva roky utility odložily penzionování více než 30 generátorových jednotek v 15 uhelných elektrárnách. Některá odložení mají trvat jen několik let, jiná ale podstatně déle. Například Dominion Energy odložila uzavření své elektrárny Clover ve Virginii o 20 let, do roku 2045.
Těchto 15 uhelných a dalších fosilních elektráren dohromady vypustilo v roce 2023 téměř 65 milionů metrických tun skleníkových plynů, což je více, než vyprodukovaly všechny zdroje znečištění ve státě Massachusetts. To ztěžuje snahy o snížení emisí uhlíku v zemi.
Znečištění z uhelných elektráren je spojováno s respiračními nemocemi, srdečními chorobami a sníženým IQ. Například dvě uhelné elektrárny v Georgii – Plant Bowen a Plant Scherer – jejichž provoz byl prodloužen kvůli AI, byly podle studie z roku 2023 zodpovědné za tisíce úmrtí za posledních 20 let. Plant Bowen, jedna z největších uhelných elektráren na světě, přispěla k úmrtí 7 500 lidí a měla být přeměněna na plyn. Namísto toho bude spalovat uhlí až do roku 2039.
V dubnu udělila Trumpova administrativa oběma elektrárnám dvouletý odklad od požadavků na snížení emisí rtuti a sazí, které měly začít platit v roce 2027. Georgia Power odložení vysvětlila vysokou poptávkou datových center.
Celkem bylo téměř 70 elektrárnám povoleno ignorovat požadavky na snížení emisí rtuti a sazí platné od roku 2027. Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ruší nebo oslabuje pravidla, která omezovala znečištění rtutí a kancerogeny v odpadních vodách. Například se plánuje zrušení pravidla, které mělo zabránit 100 případům rakoviny močového měchýře ročně omezením vypouštění kancerogenního bromidu do odpadních vod.
Expanze generativní AI rapidně zvyšuje spotřebu energie datových center. Jedna odpověď AI chatbota spotřebuje více elektřiny než běžné internetové vyhledávání. Hyperscale datová centra spotřebují tolik energie jako 50 000 domácností.
Výzkumníci odhadují, že znečištění spojené s napájením všech datových center v USA by mohlo do roku 2030 způsobit roční náklady na zdraví ve výši 20 miliard dolarů. Shaolei Ren z University of California, Riverside, upozorňuje, že tyto odhady jsou konzervativní, protože byly provedeny před odložením uzavírání elektráren a před zmírněním regulací.
Jedna třetina uhelných elektráren, které zůstávají v provozu kvůli AI, se nachází v oblasti „Data Center Alley“ ve Virginii. V tomto regionu, kde může brzy být až 400 datových center, se poptávka po elektřině v následujících 15 letech zvýší o 85 %. Tato situace přiměla operátora sítě PJM požádat dvě uhelné elektrárny v Marylandu o odložení uzavření. Ministerstvo energetiky USA rovněž nařídilo setrvání v provozu i některým ropným a plynovým elektrárnám, aby se předešlo „zbytečným výpadkům proudu“.
Místní ekologické skupiny z Georgie zpochybňují, zda je poptávka datových center skutečná. Kritici tvrdí, že i když se společnosti snaží umožnit příchod datových center do státu, cenu za to zaplatí běžní obyvatelé Georgie svým zdravím. Znečištění z elektráren Bowen a Scherer se šíří do Atlanty, kde zvyšuje nezdravou úroveň smogu a sazí.
Andrea Goolsby, obyvatelka Juliette v Georgii, která žila ve stínu elektrárny Scherer, si pamatovala černé saze na domě babičky a věděla, že se nesmí jíst místní ryby kvůli rtuti. S úlevou přijala zprávu o plánovaném uzavření elektrárny v roce 2022. Její šok byl velký, když se letos plán změnil a EPA navíc elektrárně udělila výjimku z limitů rtuti. „Nechápu, proč dávají výjimky ze znečištění, které ovlivňují zdraví lidí,“ uvedla Goolsby, která se označila za konzervativní republikánku, jež volila Trumpa. „Všichni by měli dodržovat pravidla, i když jste AI. My zde žijeme, tohle je náš život, ale naše zájmy nejsou na prvním místě.“
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.