Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Prezident, který opakovaně označuje klimatické změny za podvod, tímto rozhodnutím zpochybňuje desetiletí výzkumů a názory drtivé většiny světových vědců. Oficiální americká politika se tak nyní opírá o popírání klimatických změn, čímž se země dostává do mezinárodní izolace. Spojené státy zůstávají jediným státem, který odstoupil od Pařížské dohody z roku 2015, a v otázce ochrany klimatu se nyní řadí po bok zemí jako Írán, Libye nebo Jemen.
Zrušený vědecký poznatek o ohrožení z roku 2009 byl přitom vyvrcholením regulačních iniciativ, které sahaly až do éry prezidenta Nixona. Až do Trumpova nástupu k moci bylo popírání klimatických změn v rámci Republikánské strany spíše okrajovým hnutím. Přestože mnozí republikáni v minulosti zpochybňovali tempo nebo rozsah regulací, málokdy se stavěli proti samotné podstatě ochrany životního prostředí.
Kritici upozorňují, že za tímto obratem stojí dohoda s fosilním průmyslem z roku 2024. Trump tehdy údajně požádal vedoucí pracovníky ropných a plynárenských společností o miliardu dolarů na svou kampaň s příslibem, že po vítězství splní jejich požadavky. Součástí tohoto závazku bylo i urychlení fúzí v oboru a omezení daní i regulací, které těmto firmám bránily v expanzi.
Tento slib prezident naplňuje prostřednictvím legislativního balíčku známého jako zákon „One Big Beautiful Bill“. Ten poskytuje těžařským firmám daňové pobídky ve výši 18 miliard dolarů, zatímco současně ruší podporu pro alternativní zdroje čisté energie. Trump také dosadil spojence fosilního průmyslu do čela dozorčích úřadů a během prvních 100 dnů v úřadu zrušil více environmentálních pravidel než za celé své první funkční období.
Zatímco vědecká obec vyjadřuje zděšení, běžní Američané pociťují dopady změn klimatu v každodenním životě prostřednictvím extrémních výkyvů počasí. Zejména u mladé generace do 30 let tato situace vyvolává značné obavy. Průzkumy ukazují, že téměř dvě třetiny mladých lidí trpí takzvanou eko-úzkostí, tedy psychickým stresem z klimatických změn, který negativně ovlivňuje jejich běžné fungování.
Tato úzkost přitom překračuje demografické i politické hranice. Trpí jí lidé bez ohledu na barvu pleti a pociťuje ji i více než 60 % mladých republikánů a konzervativců. Repudiace klimatických iniciativ se tak stává jedním z nejkontroverznějších kroků současné administrativy, který bude mít na životní prostředí a zdraví obyvatel dlouhodobé a těžko zvratné následky.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.