Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Prezident, který opakovaně označuje klimatické změny za podvod, tímto rozhodnutím zpochybňuje desetiletí výzkumů a názory drtivé většiny světových vědců. Oficiální americká politika se tak nyní opírá o popírání klimatických změn, čímž se země dostává do mezinárodní izolace. Spojené státy zůstávají jediným státem, který odstoupil od Pařížské dohody z roku 2015, a v otázce ochrany klimatu se nyní řadí po bok zemí jako Írán, Libye nebo Jemen.
Zrušený vědecký poznatek o ohrožení z roku 2009 byl přitom vyvrcholením regulačních iniciativ, které sahaly až do éry prezidenta Nixona. Až do Trumpova nástupu k moci bylo popírání klimatických změn v rámci Republikánské strany spíše okrajovým hnutím. Přestože mnozí republikáni v minulosti zpochybňovali tempo nebo rozsah regulací, málokdy se stavěli proti samotné podstatě ochrany životního prostředí.
Kritici upozorňují, že za tímto obratem stojí dohoda s fosilním průmyslem z roku 2024. Trump tehdy údajně požádal vedoucí pracovníky ropných a plynárenských společností o miliardu dolarů na svou kampaň s příslibem, že po vítězství splní jejich požadavky. Součástí tohoto závazku bylo i urychlení fúzí v oboru a omezení daní i regulací, které těmto firmám bránily v expanzi.
Tento slib prezident naplňuje prostřednictvím legislativního balíčku známého jako zákon „One Big Beautiful Bill“. Ten poskytuje těžařským firmám daňové pobídky ve výši 18 miliard dolarů, zatímco současně ruší podporu pro alternativní zdroje čisté energie. Trump také dosadil spojence fosilního průmyslu do čela dozorčích úřadů a během prvních 100 dnů v úřadu zrušil více environmentálních pravidel než za celé své první funkční období.
Zatímco vědecká obec vyjadřuje zděšení, běžní Američané pociťují dopady změn klimatu v každodenním životě prostřednictvím extrémních výkyvů počasí. Zejména u mladé generace do 30 let tato situace vyvolává značné obavy. Průzkumy ukazují, že téměř dvě třetiny mladých lidí trpí takzvanou eko-úzkostí, tedy psychickým stresem z klimatických změn, který negativně ovlivňuje jejich běžné fungování.
Tato úzkost přitom překračuje demografické i politické hranice. Trpí jí lidé bez ohledu na barvu pleti a pociťuje ji i více než 60 % mladých republikánů a konzervativců. Repudiace klimatických iniciativ se tak stává jedním z nejkontroverznějších kroků současné administrativy, který bude mít na životní prostředí a zdraví obyvatel dlouhodobé a těžko zvratné následky.
Léto se pomalu chýlí ke konci a už by se ve svém zbytku mělo obejít bez dalších tropických epizod. Alespoň to naznačuje nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na konci srpna mohou být teploty dokonce podprůměrné.
Právě měla probíhat hlavní sezóna, ale sběrači hub rozhodně nezažívají žně. Počasí si vybralo daň i ohledně této oblíbené kratochvíle českých občanů. Na mapě prakticky nenajdete místo, na které by se dalo vyrazit na jistotu.
Rusko nezahálí a připravuje se i na možný konflikt se státy Severoatlantické aliance. V tichosti buduje základny, z nichž by výkonné drony mohly proniknout hluboko na západ na území NATO. Upozornil na to britský deník The Telegraph.
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se v pondělí prioritně věnovala především problematice sucha. Novelizací také upravila pravidla pro škody způsobené softwarem a umělou inteligencí a podpořila vysokorychlostní tratě.
Britové se dostávají do konfliktu s Moskvou. Rusové je totiž obvinili z úmyslné snahy o eskalaci války na Ukrajině, protože ukrajinští vojáci při posledních útocích na ruské cíle použili drony, které se vyráběly ve Spojeném království. Informovala o tom BBC.
Britská královská rodina se nedávno rozrostla o dalšího člena, kterého v Portugalsku přivedla na svět princezna Eugenie. S manželem si ale ještě nějaký čas nechávala jedno tajemství. S pravdou se rozhodla jít ven až v úvodu tohoto srpnového týdne.
Kdo by byl řekl, že umělá inteligence Čechům zdražuje bydlení. Přestože většina datových center AI stojí tisíce kilometrů daleko, je tomu vskutku tak. Ve Spojených státech totiž v současnosti sílí hned dva mocné zdroje poptávky po kapitálu.
Srdce zřejmě zradilo americkou herečku Hayden Panettiere, jejíž nečekané úmrtí zaskočilo svět v úvodu probíhacího týdne. Panettiere bylo pouhých 36 let, v tomto týdnu by oslavila narozeniny. Americká policie teď vyšetřuje okolnosti jejího odchodu.
Kulturní instituce se musí několikrát do roka připravit na velký zájem návštěvníků. Státní muzea a galerie po celém Česku totiž budou každou první neděli v měsíci přístupné zdarma, rozhodlo ministerstvo kultury.
Víkend ještě nabízel horké letní počasí, ale pondělí přineslo výraznou změnu. Konečně zapršelo víceméně na celém území republiky, uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na problémy se suchem to však bylo málo.
Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.
Více než měsíc po její smrti se dnes ve Velké Británii uskutečnilo poslední rozloučení s ikonickou velšskou zpěvačkou Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v červenci v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům. Bylo jí 75 let.