Slovenští zákonodárci ve středu schválili nový zákon, který ukládá nevládním organizacím povinnost zveřejňovat své finanční zdroje a identitu hlavních dárců. Už plánování tohoto kroku vyvolalo silnou vlnu kritiky ze strany opozice, občanského sektoru i evropských institucí. Informoval o tom německý server DW.
Opozice a další kritici začali nazývat tento zákon „ruským“. „Nazýváme ho ruským zákonem ne proto, že by byl doslovnou kopií ruské legislativy, ale proto, že je jejím ideovým derivátem – narušuje ústavní principy a je v rozporu s právem EU,“ uvedla Katarína Batková, ředitelka Via Iuris, nejstarší advokační organizace občanské společnosti na Slovensku.
Evropská komise se k zákonu postavila kriticky a upozornila, že podobné legislativní návrhy mohou vést k narušení demokratických standardů, zejména svobody sdružování a projevu. Vláda sice na poslední chvíli odstranila nejvíce problematické pasáže, které by označovaly NGOs jako „zahraniční agenty“ či „lobbistické skupiny“, přesto jádro zákona zůstává kontroverzní.
Slovenský premiér Robert Fico však odmítl srovnání s autoritářskými režimy a trval na tom, že „tento zákon není ani ruský, ani americký, ale jasně evropský“.
V posledních letech přijaly autoritářsky orientované režimy, jako Rusko, Maďarsko či Turecko, zákony, které zásadně omezují prostor pro působení nevládních organizací. Označení typu „zahraniční agent“ se v těchto případech osvědčilo jako efektivní prostředek k delegitimizaci a podkopání veřejné důvěry.
Podobná opatření obvykle přicházejí ve chvíli, kdy se vládnoucí moc snaží eliminovat oponentní hlasy a monopolizovat veřejný prostor. Občanský sektor, jakožto poslední nezávislá struktura schopná bránit právní stát a demokratické principy, se v takovém prostředí stává přirozeným cílem.
Namísto skutečné transparentnosti slouží tyto zákony jako nástroj k vytváření tlaku – jak na samotné organizace, tak na jejich podporovatele. Požadavek na odhalování finančních toků a identity dárců v sobě skrývá riziko zneužití, kdy deklarovaná otevřenost funguje spíše jako mechanismus selektivní kontroly a zastrašování.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.