Slovenští zákonodárci ve středu schválili nový zákon, který ukládá nevládním organizacím povinnost zveřejňovat své finanční zdroje a identitu hlavních dárců. Už plánování tohoto kroku vyvolalo silnou vlnu kritiky ze strany opozice, občanského sektoru i evropských institucí. Informoval o tom německý server DW.
Opozice a další kritici začali nazývat tento zákon „ruským“. „Nazýváme ho ruským zákonem ne proto, že by byl doslovnou kopií ruské legislativy, ale proto, že je jejím ideovým derivátem – narušuje ústavní principy a je v rozporu s právem EU,“ uvedla Katarína Batková, ředitelka Via Iuris, nejstarší advokační organizace občanské společnosti na Slovensku.
Evropská komise se k zákonu postavila kriticky a upozornila, že podobné legislativní návrhy mohou vést k narušení demokratických standardů, zejména svobody sdružování a projevu. Vláda sice na poslední chvíli odstranila nejvíce problematické pasáže, které by označovaly NGOs jako „zahraniční agenty“ či „lobbistické skupiny“, přesto jádro zákona zůstává kontroverzní.
Slovenský premiér Robert Fico však odmítl srovnání s autoritářskými režimy a trval na tom, že „tento zákon není ani ruský, ani americký, ale jasně evropský“.
V posledních letech přijaly autoritářsky orientované režimy, jako Rusko, Maďarsko či Turecko, zákony, které zásadně omezují prostor pro působení nevládních organizací. Označení typu „zahraniční agent“ se v těchto případech osvědčilo jako efektivní prostředek k delegitimizaci a podkopání veřejné důvěry.
Podobná opatření obvykle přicházejí ve chvíli, kdy se vládnoucí moc snaží eliminovat oponentní hlasy a monopolizovat veřejný prostor. Občanský sektor, jakožto poslední nezávislá struktura schopná bránit právní stát a demokratické principy, se v takovém prostředí stává přirozeným cílem.
Namísto skutečné transparentnosti slouží tyto zákony jako nástroj k vytváření tlaku – jak na samotné organizace, tak na jejich podporovatele. Požadavek na odhalování finančních toků a identity dárců v sobě skrývá riziko zneužití, kdy deklarovaná otevřenost funguje spíše jako mechanismus selektivní kontroly a zastrašování.
Skupina evropských lídrů, takzvaná Koalice ochotných, se sešla na virtuálním jednání, aby projednala podporu Ukrajiny. Závěry schůzky ukazují silnou shodu na tom, že je potřeba nadále podporovat Ukrajinu.
Americký vyslanec Steve Witkoff oznámil, že během pátečního setkání s Donaldem Trumpem v Bílém domě souhlasil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Ukrajina získá bezpečnostní záruky od Spojených států. Toto ujednání má být součástí budoucí mírové dohody a podle Witkoffa se jedná o průlomový krok.
Právě v tuto chvíli probíhá virtuální summit lídrů zemí NATO a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem schůzky, které se zúčastnili i německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer, je připravit se na pondělní jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Velká Británie je proslulá častými dešti a zelenou krajinou. Přesto se nyní potýká s nedostatkem vody. Anglické vodní nádrže jsou na nejnižší úrovni za posledních deset let. Aby se situace zlepšila, jsou potřeba měsíce dešťů. Vláda podle The Guardian dokonce vyhlásila "celonárodně významný" nedostatek vody, což znamená, že celá země čelí riziku, že jí dojde voda.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí na vlastní žádost setká s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Ke schůzce se ale podle serveru The Guardian připojí i další evropští lídři.
Hurikán Erin, první hurikán v Atlantiku v letošní sezóně, se velmi rychle vyvinul v nebezpečnou bouři. Jde o jev, který je v posledních letech kvůli oteplování planety stále častější. Erin se na chvíli stal vzácným extrémním hurikánem páté kategorie, než v neděli zeslábl na třetí kategorii, přičemž se jeho systém zvětšil, píše CNN.
Donald Trump osobně předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od první dámy Melanie Trumpové. Jeho tématem je situace dětí, které uvízly uprostřed války na Ukrajině a v Rusku. Podle Bílého domu se v dopise píše o únosech dětí, které se odehrály po invazi v roce 2022.
Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Americký server Axios s odvoláním na dva informované zdroje uvádí, že prezident Donald Trump se v blízké době pokusí zorganizovat setkání tří hlav států. Na summitu s Putinem, který se má konat už příští pátek, by se měl zúčastnit jak Trump, tak i Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.
Slovenská opozice se pustila do premiéra Roberta Fica, protože podle ní nezasáhl, když byla v Srbsku napadena skupina Slováků. Incident se odehrál v srbském městě Bački Petrovac, kde žije největší slovenská menšina.
Chris Ulrich, analytik chování a expert na řeč těla, pro CNN uvedl, že se americký prezident Donald Trump během včerejšího summitu snažil prostřednictvím řeči těla projevit přátelskou dominanci. Během prvního podání rukou šlo podle Ulricha o „okamžik, kdy se mohli propojit.“
Při svém prvním vystoupení od aljašského summitu s Donaldem Trumpem označil Vladimir Putin setkání za „velmi užitečné a včasné.“ Podle Kremlu ruský prezident v sobotu prohlásil, že s Trumpem probral prakticky všechny oblasti spolupráce, ale především se soustředili na „možné řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“