Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Současný stav naznačuje absolutní neslučitelnost postojů mezi Washingtonem a Evropou. Dánsko a Grónsko se sice snaží nabízet kompromisy, jako je rozšíření vojenské přítomnosti USA, pojmenování základen po Trumpovi či přednostní přístup k nerostným surovinám, ale jedna hranice zůstává nepřekročitelná – suverenita. Pro Kodaň i obyvatele ostrova je jakákoliv diskuse o postoupení území cizí mocnosti naprosto vyloučená, což však Trumpova administrativa odmítá akceptovat.
Americká strana argumentuje tím, že pouze přímá nadvláda USA může Grónsko ochránit před rostoucím vlivem Číny a Ruska v Arktidě. Trump veřejně i v soukromí prohlašuje, že dánská suverenita není dostatečnou zárukou bezpečnosti. Přitom okázale přehlíží fakt, že Grónsko je jako součást dánského království již nyní chráněno článkem 5 smlouvy NATO, který zaručuje kolektivní obranu všech členů aliance.
Pro Evropu tato situace představuje existenciální zkoušku. Evropští lídři v minulosti opakovaně ustupovali Trumpovým požadavkům, často ze strachu z obchodních válek a ničivých cel. Tentokrát se však zdá, že je unijní trpělivost u konce. Představa, že by evropská země pod nátlakem odevzdala kus svého území, je pro většinu států nemyslitelná. Pokud však Trump splní své hrozby a uvalí na evropské partnery drastická cla, ekonomické následky budou bolet obě strany Atlantiku.
Strategický význam Grónska neustále roste s tím, jak tání arktického ledu otevírá nové plavební trasy a přístup k bohatým ložiskům surovin. Evropa uznává, že Spojené státy musí být v tomto regionu přítomny, ale argumentuje tím, že k tomu není potřeba měnit státní hranice. Trumpův pohled je však jiný – v jeho očích je vlastnictví jedinou formou skutečné kontroly, což staví diplomacii do slepé uličky, ze které se jen těžko hledá východisko.
Mimořádně nepříjemná je tato krize pro britského premiéra Keira Starmera. Zatímco zbytek Evropy vnímá Trumpa jako nepředvídatelného partnera, Starmer se doposud prezentoval jako někdo, kdo s americkým prezidentem umí vyjednávat a zajistil Británii výhodné postavení. Agresivní snaha Washingtonu o „nepřátelské převzetí“ Grónska však tuto britskou sebedůvěru značně nahlodává a ukazuje, že v nové geopolitické realitě nejsou v bezpečí ani ti nejbližší spojenci.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.