Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Současný stav naznačuje absolutní neslučitelnost postojů mezi Washingtonem a Evropou. Dánsko a Grónsko se sice snaží nabízet kompromisy, jako je rozšíření vojenské přítomnosti USA, pojmenování základen po Trumpovi či přednostní přístup k nerostným surovinám, ale jedna hranice zůstává nepřekročitelná – suverenita. Pro Kodaň i obyvatele ostrova je jakákoliv diskuse o postoupení území cizí mocnosti naprosto vyloučená, což však Trumpova administrativa odmítá akceptovat.
Americká strana argumentuje tím, že pouze přímá nadvláda USA může Grónsko ochránit před rostoucím vlivem Číny a Ruska v Arktidě. Trump veřejně i v soukromí prohlašuje, že dánská suverenita není dostatečnou zárukou bezpečnosti. Přitom okázale přehlíží fakt, že Grónsko je jako součást dánského království již nyní chráněno článkem 5 smlouvy NATO, který zaručuje kolektivní obranu všech členů aliance.
Pro Evropu tato situace představuje existenciální zkoušku. Evropští lídři v minulosti opakovaně ustupovali Trumpovým požadavkům, často ze strachu z obchodních válek a ničivých cel. Tentokrát se však zdá, že je unijní trpělivost u konce. Představa, že by evropská země pod nátlakem odevzdala kus svého území, je pro většinu států nemyslitelná. Pokud však Trump splní své hrozby a uvalí na evropské partnery drastická cla, ekonomické následky budou bolet obě strany Atlantiku.
Strategický význam Grónska neustále roste s tím, jak tání arktického ledu otevírá nové plavební trasy a přístup k bohatým ložiskům surovin. Evropa uznává, že Spojené státy musí být v tomto regionu přítomny, ale argumentuje tím, že k tomu není potřeba měnit státní hranice. Trumpův pohled je však jiný – v jeho očích je vlastnictví jedinou formou skutečné kontroly, což staví diplomacii do slepé uličky, ze které se jen těžko hledá východisko.
Mimořádně nepříjemná je tato krize pro britského premiéra Keira Starmera. Zatímco zbytek Evropy vnímá Trumpa jako nepředvídatelného partnera, Starmer se doposud prezentoval jako někdo, kdo s americkým prezidentem umí vyjednávat a zajistil Británii výhodné postavení. Agresivní snaha Washingtonu o „nepřátelské převzetí“ Grónska však tuto britskou sebedůvěru značně nahlodává a ukazuje, že v nové geopolitické realitě nejsou v bezpečí ani ti nejbližší spojenci.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
