Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Současný stav naznačuje absolutní neslučitelnost postojů mezi Washingtonem a Evropou. Dánsko a Grónsko se sice snaží nabízet kompromisy, jako je rozšíření vojenské přítomnosti USA, pojmenování základen po Trumpovi či přednostní přístup k nerostným surovinám, ale jedna hranice zůstává nepřekročitelná – suverenita. Pro Kodaň i obyvatele ostrova je jakákoliv diskuse o postoupení území cizí mocnosti naprosto vyloučená, což však Trumpova administrativa odmítá akceptovat.
Americká strana argumentuje tím, že pouze přímá nadvláda USA může Grónsko ochránit před rostoucím vlivem Číny a Ruska v Arktidě. Trump veřejně i v soukromí prohlašuje, že dánská suverenita není dostatečnou zárukou bezpečnosti. Přitom okázale přehlíží fakt, že Grónsko je jako součást dánského království již nyní chráněno článkem 5 smlouvy NATO, který zaručuje kolektivní obranu všech členů aliance.
Pro Evropu tato situace představuje existenciální zkoušku. Evropští lídři v minulosti opakovaně ustupovali Trumpovým požadavkům, často ze strachu z obchodních válek a ničivých cel. Tentokrát se však zdá, že je unijní trpělivost u konce. Představa, že by evropská země pod nátlakem odevzdala kus svého území, je pro většinu států nemyslitelná. Pokud však Trump splní své hrozby a uvalí na evropské partnery drastická cla, ekonomické následky budou bolet obě strany Atlantiku.
Strategický význam Grónska neustále roste s tím, jak tání arktického ledu otevírá nové plavební trasy a přístup k bohatým ložiskům surovin. Evropa uznává, že Spojené státy musí být v tomto regionu přítomny, ale argumentuje tím, že k tomu není potřeba měnit státní hranice. Trumpův pohled je však jiný – v jeho očích je vlastnictví jedinou formou skutečné kontroly, což staví diplomacii do slepé uličky, ze které se jen těžko hledá východisko.
Mimořádně nepříjemná je tato krize pro britského premiéra Keira Starmera. Zatímco zbytek Evropy vnímá Trumpa jako nepředvídatelného partnera, Starmer se doposud prezentoval jako někdo, kdo s americkým prezidentem umí vyjednávat a zajistil Británii výhodné postavení. Agresivní snaha Washingtonu o „nepřátelské převzetí“ Grónska však tuto britskou sebedůvěru značně nahlodává a ukazuje, že v nové geopolitické realitě nejsou v bezpečí ani ti nejbližší spojenci.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.