Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí skandálu poté, co podle informací CNN sdílel detailní vojenské plány ohledně operací proti jemenským Húsíjům v soukromé skupině na aplikaci Signal, kterou měl nastavenou na svém osobním telefonu. Do této uzavřené skupiny byli kromě jeho právníka a bratra zařazeni i jeho manželka a další blízcí spojenci.
Podle tří zdrojů obeznámených s fungováním skupiny vznikl tento chat během Hegsethových složitých potvrzovacích slyšení v Senátu jako nástroj pro koordinaci s jeho nejbližšími spolupracovníky. Nicméně Hegseth chat využíval i po svém jmenování ministrem, a to nejen k organizačním otázkám, ale i ke sdílení citlivých informací.
Odhalení přichází v době, kdy se nad Hegsethovým působením stahují mračna – bývalí blízcí poradci i vysoké úředníky, které v posledních dnech vyhodil, otevřeně zpochybňují jeho úsudek. Mezi nimi je například jeho někdejší tiskový tajemník John Ullyot nebo bývalí členové jeho nejvyššího štábu: Dan Caldwell, Darin Selnick a Colin Carroll.
Skupina na Signalu představuje další problém vedle již známého skandálu kolem první Signal skupiny, kde Hegseth konzultoval vojenské plány s dalšími členy kabinetu a novinářem webu The Atlantic. Tento případ je již vyšetřován úřadem inspektora generála ministerstva obrany.
Stejně jako v prvním případě se i ve druhé skupině objevily podrobnosti o plánovaných útocích na Húsíje. Hegsethův bratr Phil i právník Tim Parlatore, kteří oba pracují na ministerstvu obrany, byli v chatu také, zarážející však je, že Hegsethova manželka Jennifer, která žádnou oficiální funkci nemá, byla rovněž přítomna. Není jasné, zda všichni účastníci skupiny měli potřebné bezpečnostní prověrky.
Mluvčí Pentagonu Sean Parnell v neděli večer prohlásil na sociální síti, že v žádné z Signal skupin nebyly sdíleny utajované informace. Nicméně rostoucí kritika a novinářské odhalení vrhají na celý incident stín pochybností.
Odstřel vnitřního týmu a atmosféra podezření
Chaos na ministerstvu obrany se prohloubil minulý týden, kdy Hegseth nečekaně propustil několik vysokých úředníků včetně Caldwella, Selnicka a Carrolla a přeřadil svého šéfa štábu Joea Kaspera, který následně sám podal rezignaci. Podle informací CNN propouštění nebylo pouze důsledkem úniku informací, jak se Pentagon snažil tvrdit, ale vyvrcholením dlouhodobých vnitřních sporů a všeobecného rozkladu v Hegsethově týmu.
Zdroje blízké Pentagonu uvádějí, že Hegseth v posledních týdnech podezříval své nejbližší spolupracovníky z úniků citlivých informací o plánech na vojenské operace v Panamském průplavu, na Blízkém východě, i o brífincích týkajících se Číny, které byly poskytnuty například Elonu Muskovi. Vyšetřování dokonce zahrnovalo použití detektorů lži.
Někteří poradci však Hegsetha varovali, že eskalace vyšetřování – včetně snahy zapojit FBI – by mohla vyvolat ještě větší kontroverzi a zbytečně přitáhnout pozornost k jeho vlastnímu vedení resortu.
Bývalý tiskový mluvčí John Ullyot v neděli prohlásil, že poslední měsíc byl pro Pentagon „úplným kolapsem“, který odvádí pozornost od reálného vedení válečných operací. "Dokonce i ti, kteří ministra dlouhodobě podporovali, musejí přiznat, že situace se vymkla kontrole," dodal.
Kritika přichází v citlivém momentu, kdy USA stupňují své vojenské aktivity na Blízkém východě v souvislosti s eskalací napětí mezi Izraelem a Íránem a současně posilují bezpečnost na jižní hranici.
Trojlístek propuštěných úředníků ve společném prohlášení ostře odmítl obvinění z úniků informací a vyjádřil hluboké zklamání nad tím, jak jejich působení v Pentagonu skončilo. "Nikdy nám nebylo řečeno, z čeho jsme vlastně obviňováni," uvedli.
Hegseth situaci veřejně nekomentoval a v posledních dnech se vyhýbá vystoupením před médii. Absence při čtvrtečním jednání s francouzským ministrem obrany, kde jej zastupoval pouze podřízený úředník, naznačuje, že tlak na ministra obrany bude nadále narůstat. Rozsah tohoto skandálu může mít vážné důsledky nejen pro samotného Hegsetha, ale i pro stabilitu celé Trumpovy administrativy v citlivém období zahraničněpolitických krizí.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.