Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí skandálu poté, co podle informací CNN sdílel detailní vojenské plány ohledně operací proti jemenským Húsíjům v soukromé skupině na aplikaci Signal, kterou měl nastavenou na svém osobním telefonu. Do této uzavřené skupiny byli kromě jeho právníka a bratra zařazeni i jeho manželka a další blízcí spojenci.
Podle tří zdrojů obeznámených s fungováním skupiny vznikl tento chat během Hegsethových složitých potvrzovacích slyšení v Senátu jako nástroj pro koordinaci s jeho nejbližšími spolupracovníky. Nicméně Hegseth chat využíval i po svém jmenování ministrem, a to nejen k organizačním otázkám, ale i ke sdílení citlivých informací.
Odhalení přichází v době, kdy se nad Hegsethovým působením stahují mračna – bývalí blízcí poradci i vysoké úředníky, které v posledních dnech vyhodil, otevřeně zpochybňují jeho úsudek. Mezi nimi je například jeho někdejší tiskový tajemník John Ullyot nebo bývalí členové jeho nejvyššího štábu: Dan Caldwell, Darin Selnick a Colin Carroll.
Skupina na Signalu představuje další problém vedle již známého skandálu kolem první Signal skupiny, kde Hegseth konzultoval vojenské plány s dalšími členy kabinetu a novinářem webu The Atlantic. Tento případ je již vyšetřován úřadem inspektora generála ministerstva obrany.
Stejně jako v prvním případě se i ve druhé skupině objevily podrobnosti o plánovaných útocích na Húsíje. Hegsethův bratr Phil i právník Tim Parlatore, kteří oba pracují na ministerstvu obrany, byli v chatu také, zarážející však je, že Hegsethova manželka Jennifer, která žádnou oficiální funkci nemá, byla rovněž přítomna. Není jasné, zda všichni účastníci skupiny měli potřebné bezpečnostní prověrky.
Mluvčí Pentagonu Sean Parnell v neděli večer prohlásil na sociální síti, že v žádné z Signal skupin nebyly sdíleny utajované informace. Nicméně rostoucí kritika a novinářské odhalení vrhají na celý incident stín pochybností.
Odstřel vnitřního týmu a atmosféra podezření
Chaos na ministerstvu obrany se prohloubil minulý týden, kdy Hegseth nečekaně propustil několik vysokých úředníků včetně Caldwella, Selnicka a Carrolla a přeřadil svého šéfa štábu Joea Kaspera, který následně sám podal rezignaci. Podle informací CNN propouštění nebylo pouze důsledkem úniku informací, jak se Pentagon snažil tvrdit, ale vyvrcholením dlouhodobých vnitřních sporů a všeobecného rozkladu v Hegsethově týmu.
Zdroje blízké Pentagonu uvádějí, že Hegseth v posledních týdnech podezříval své nejbližší spolupracovníky z úniků citlivých informací o plánech na vojenské operace v Panamském průplavu, na Blízkém východě, i o brífincích týkajících se Číny, které byly poskytnuty například Elonu Muskovi. Vyšetřování dokonce zahrnovalo použití detektorů lži.
Někteří poradci však Hegsetha varovali, že eskalace vyšetřování – včetně snahy zapojit FBI – by mohla vyvolat ještě větší kontroverzi a zbytečně přitáhnout pozornost k jeho vlastnímu vedení resortu.
Bývalý tiskový mluvčí John Ullyot v neděli prohlásil, že poslední měsíc byl pro Pentagon „úplným kolapsem“, který odvádí pozornost od reálného vedení válečných operací. "Dokonce i ti, kteří ministra dlouhodobě podporovali, musejí přiznat, že situace se vymkla kontrole," dodal.
Kritika přichází v citlivém momentu, kdy USA stupňují své vojenské aktivity na Blízkém východě v souvislosti s eskalací napětí mezi Izraelem a Íránem a současně posilují bezpečnost na jižní hranici.
Trojlístek propuštěných úředníků ve společném prohlášení ostře odmítl obvinění z úniků informací a vyjádřil hluboké zklamání nad tím, jak jejich působení v Pentagonu skončilo. "Nikdy nám nebylo řečeno, z čeho jsme vlastně obviňováni," uvedli.
Hegseth situaci veřejně nekomentoval a v posledních dnech se vyhýbá vystoupením před médii. Absence při čtvrtečním jednání s francouzským ministrem obrany, kde jej zastupoval pouze podřízený úředník, naznačuje, že tlak na ministra obrany bude nadále narůstat. Rozsah tohoto skandálu může mít vážné důsledky nejen pro samotného Hegsetha, ale i pro stabilitu celé Trumpovy administrativy v citlivém období zahraničněpolitických krizí.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.