Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí skandálu poté, co podle informací CNN sdílel detailní vojenské plány ohledně operací proti jemenským Húsíjům v soukromé skupině na aplikaci Signal, kterou měl nastavenou na svém osobním telefonu. Do této uzavřené skupiny byli kromě jeho právníka a bratra zařazeni i jeho manželka a další blízcí spojenci.
Podle tří zdrojů obeznámených s fungováním skupiny vznikl tento chat během Hegsethových složitých potvrzovacích slyšení v Senátu jako nástroj pro koordinaci s jeho nejbližšími spolupracovníky. Nicméně Hegseth chat využíval i po svém jmenování ministrem, a to nejen k organizačním otázkám, ale i ke sdílení citlivých informací.
Odhalení přichází v době, kdy se nad Hegsethovým působením stahují mračna – bývalí blízcí poradci i vysoké úředníky, které v posledních dnech vyhodil, otevřeně zpochybňují jeho úsudek. Mezi nimi je například jeho někdejší tiskový tajemník John Ullyot nebo bývalí členové jeho nejvyššího štábu: Dan Caldwell, Darin Selnick a Colin Carroll.
Skupina na Signalu představuje další problém vedle již známého skandálu kolem první Signal skupiny, kde Hegseth konzultoval vojenské plány s dalšími členy kabinetu a novinářem webu The Atlantic. Tento případ je již vyšetřován úřadem inspektora generála ministerstva obrany.
Stejně jako v prvním případě se i ve druhé skupině objevily podrobnosti o plánovaných útocích na Húsíje. Hegsethův bratr Phil i právník Tim Parlatore, kteří oba pracují na ministerstvu obrany, byli v chatu také, zarážející však je, že Hegsethova manželka Jennifer, která žádnou oficiální funkci nemá, byla rovněž přítomna. Není jasné, zda všichni účastníci skupiny měli potřebné bezpečnostní prověrky.
Mluvčí Pentagonu Sean Parnell v neděli večer prohlásil na sociální síti, že v žádné z Signal skupin nebyly sdíleny utajované informace. Nicméně rostoucí kritika a novinářské odhalení vrhají na celý incident stín pochybností.
Odstřel vnitřního týmu a atmosféra podezření
Chaos na ministerstvu obrany se prohloubil minulý týden, kdy Hegseth nečekaně propustil několik vysokých úředníků včetně Caldwella, Selnicka a Carrolla a přeřadil svého šéfa štábu Joea Kaspera, který následně sám podal rezignaci. Podle informací CNN propouštění nebylo pouze důsledkem úniku informací, jak se Pentagon snažil tvrdit, ale vyvrcholením dlouhodobých vnitřních sporů a všeobecného rozkladu v Hegsethově týmu.
Zdroje blízké Pentagonu uvádějí, že Hegseth v posledních týdnech podezříval své nejbližší spolupracovníky z úniků citlivých informací o plánech na vojenské operace v Panamském průplavu, na Blízkém východě, i o brífincích týkajících se Číny, které byly poskytnuty například Elonu Muskovi. Vyšetřování dokonce zahrnovalo použití detektorů lži.
Někteří poradci však Hegsetha varovali, že eskalace vyšetřování – včetně snahy zapojit FBI – by mohla vyvolat ještě větší kontroverzi a zbytečně přitáhnout pozornost k jeho vlastnímu vedení resortu.
Bývalý tiskový mluvčí John Ullyot v neděli prohlásil, že poslední měsíc byl pro Pentagon „úplným kolapsem“, který odvádí pozornost od reálného vedení válečných operací. "Dokonce i ti, kteří ministra dlouhodobě podporovali, musejí přiznat, že situace se vymkla kontrole," dodal.
Kritika přichází v citlivém momentu, kdy USA stupňují své vojenské aktivity na Blízkém východě v souvislosti s eskalací napětí mezi Izraelem a Íránem a současně posilují bezpečnost na jižní hranici.
Trojlístek propuštěných úředníků ve společném prohlášení ostře odmítl obvinění z úniků informací a vyjádřil hluboké zklamání nad tím, jak jejich působení v Pentagonu skončilo. "Nikdy nám nebylo řečeno, z čeho jsme vlastně obviňováni," uvedli.
Hegseth situaci veřejně nekomentoval a v posledních dnech se vyhýbá vystoupením před médii. Absence při čtvrtečním jednání s francouzským ministrem obrany, kde jej zastupoval pouze podřízený úředník, naznačuje, že tlak na ministra obrany bude nadále narůstat. Rozsah tohoto skandálu může mít vážné důsledky nejen pro samotného Hegsetha, ale i pro stabilitu celé Trumpovy administrativy v citlivém období zahraničněpolitických krizí.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.
Izraelští vojáci přinutili dvě palestinské rodiny opustit jejich obležené domovy na Západním břehu Jordánu. K tomuto kroku došlo pouze den poté, co vysoce postavený izraelský velitel osobním slibem přislíbil ukončení násilné kampaně izraelských osadníků, jejímž cílem bylo tyto obyvatele z oblasti vyhnat.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.