Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí skandálu poté, co podle informací CNN sdílel detailní vojenské plány ohledně operací proti jemenským Húsíjům v soukromé skupině na aplikaci Signal, kterou měl nastavenou na svém osobním telefonu. Do této uzavřené skupiny byli kromě jeho právníka a bratra zařazeni i jeho manželka a další blízcí spojenci.
Podle tří zdrojů obeznámených s fungováním skupiny vznikl tento chat během Hegsethových složitých potvrzovacích slyšení v Senátu jako nástroj pro koordinaci s jeho nejbližšími spolupracovníky. Nicméně Hegseth chat využíval i po svém jmenování ministrem, a to nejen k organizačním otázkám, ale i ke sdílení citlivých informací.
Odhalení přichází v době, kdy se nad Hegsethovým působením stahují mračna – bývalí blízcí poradci i vysoké úředníky, které v posledních dnech vyhodil, otevřeně zpochybňují jeho úsudek. Mezi nimi je například jeho někdejší tiskový tajemník John Ullyot nebo bývalí členové jeho nejvyššího štábu: Dan Caldwell, Darin Selnick a Colin Carroll.
Skupina na Signalu představuje další problém vedle již známého skandálu kolem první Signal skupiny, kde Hegseth konzultoval vojenské plány s dalšími členy kabinetu a novinářem webu The Atlantic. Tento případ je již vyšetřován úřadem inspektora generála ministerstva obrany.
Stejně jako v prvním případě se i ve druhé skupině objevily podrobnosti o plánovaných útocích na Húsíje. Hegsethův bratr Phil i právník Tim Parlatore, kteří oba pracují na ministerstvu obrany, byli v chatu také, zarážející však je, že Hegsethova manželka Jennifer, která žádnou oficiální funkci nemá, byla rovněž přítomna. Není jasné, zda všichni účastníci skupiny měli potřebné bezpečnostní prověrky.
Mluvčí Pentagonu Sean Parnell v neděli večer prohlásil na sociální síti, že v žádné z Signal skupin nebyly sdíleny utajované informace. Nicméně rostoucí kritika a novinářské odhalení vrhají na celý incident stín pochybností.
Odstřel vnitřního týmu a atmosféra podezření
Chaos na ministerstvu obrany se prohloubil minulý týden, kdy Hegseth nečekaně propustil několik vysokých úředníků včetně Caldwella, Selnicka a Carrolla a přeřadil svého šéfa štábu Joea Kaspera, který následně sám podal rezignaci. Podle informací CNN propouštění nebylo pouze důsledkem úniku informací, jak se Pentagon snažil tvrdit, ale vyvrcholením dlouhodobých vnitřních sporů a všeobecného rozkladu v Hegsethově týmu.
Zdroje blízké Pentagonu uvádějí, že Hegseth v posledních týdnech podezříval své nejbližší spolupracovníky z úniků citlivých informací o plánech na vojenské operace v Panamském průplavu, na Blízkém východě, i o brífincích týkajících se Číny, které byly poskytnuty například Elonu Muskovi. Vyšetřování dokonce zahrnovalo použití detektorů lži.
Někteří poradci však Hegsetha varovali, že eskalace vyšetřování – včetně snahy zapojit FBI – by mohla vyvolat ještě větší kontroverzi a zbytečně přitáhnout pozornost k jeho vlastnímu vedení resortu.
Bývalý tiskový mluvčí John Ullyot v neděli prohlásil, že poslední měsíc byl pro Pentagon „úplným kolapsem“, který odvádí pozornost od reálného vedení válečných operací. "Dokonce i ti, kteří ministra dlouhodobě podporovali, musejí přiznat, že situace se vymkla kontrole," dodal.
Kritika přichází v citlivém momentu, kdy USA stupňují své vojenské aktivity na Blízkém východě v souvislosti s eskalací napětí mezi Izraelem a Íránem a současně posilují bezpečnost na jižní hranici.
Trojlístek propuštěných úředníků ve společném prohlášení ostře odmítl obvinění z úniků informací a vyjádřil hluboké zklamání nad tím, jak jejich působení v Pentagonu skončilo. "Nikdy nám nebylo řečeno, z čeho jsme vlastně obviňováni," uvedli.
Hegseth situaci veřejně nekomentoval a v posledních dnech se vyhýbá vystoupením před médii. Absence při čtvrtečním jednání s francouzským ministrem obrany, kde jej zastupoval pouze podřízený úředník, naznačuje, že tlak na ministra obrany bude nadále narůstat. Rozsah tohoto skandálu může mít vážné důsledky nejen pro samotného Hegsetha, ale i pro stabilitu celé Trumpovy administrativy v citlivém období zahraničněpolitických krizí.
Donald Trump se pravděpodobně domnívá, že mu pokus o ovládnutí Grónska projde, i když jde o území jeho spojence v NATO. Americký prezident totiž velmi dobře ví, že žádná evropská země by se mu neodvážila postavit silou, protože by v přímém střetu neměla šanci uspět. Tato nebezpečná kalkulace vychází z prosté reality, že zbytek Severoatlantické aliance potřebuje Spojené státy mnohem více, než Trump potřebuje je.
Extrémní zimní počasí doprovázené sněžením a mrazy si v Evropě vyžádalo již nejméně šest lidských životů. Tragické zprávy přicházejí především z Francie, kde v jihozápadním departementu Landes zahynuli tři lidé při dopravních nehodách na namrzlých silnicích. Další dvě oběti hlásí okolí Paříže, přičemž v jednom případě řidič s vozem sjel do řeky Marny a v druhém došlo ke střetu s nákladním automobilem. Šestou obětí se stala žena v bosenském Sarajevu, na kterou spadla větev stromu pod tíhou čerstvého sněhu.
Severoatlantická aliance čelí dosud nepředstavitelné hrozbě, která nepochází zvenčí, ale zevnitř. Možnost, že by jeden členský stát napadl druhý, konkrétně americký pokus o ovládnutí Grónska, staví NATO před právní i existenční propast. Zakládající smlouva z roku 1949 totiž vůbec nepočítala se scénářem, kdy by se nejsilnější člen aliance obrátil proti jinému spojenci.
Soudní proces s bývalým venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem, který v pondělí stanul před federálním soudem na Manhattanu, slibuje jednu z nejkomplexnějších právních bitev v historii USA. Přestože Maduro i jeho manželka Cilia Floresová vinu popírají, jejich právní tým již nyní připravuje sérii strategií, které by mohly proces zdržet o roky nebo jej zcela zastavit. Podle odborníků na mezinárodní právo bude obhajoba sázet především na procesní pochybení a diplomatickou imunitu.
Spojené státy znovu sází na osvědčený, ale hluboce problematický a systematicky neúspěšný recept. Po pokusech „stabilizovat“ Afghánistán a Irák nyní vstoupily do Venezuely, kde zadržely prezidenta Nicoláse Madura a oznámily, že zemi budou dočasně řídit. Vojenská správa cizího státu přitom zpochybňuje mezinárodní právo, posiluje antiamerikanismus a hrozí, že místo obnovy přinese regionu ještě hlubší chaos.
Donald Trump vystoupil před republikánskými zákonodárci ve Washingtonu a nešetřil chválou na adresu víkendové vojenské operace v Caracasu. Zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura, označil za „úžasný“, „brilantní“ a takticky naprosto neuvěřitelný. Prezident vyzdvihl zejména to, že na straně USA nedošlo k žádným ztrátám na životech, zatímco na straně obránců režimu zahynulo mnoho lidí, zejména Kubánců, kteří Madura chránili. Podle Trumpa se ukázalo, že americká armáda je nejmocnější silou na planetě, které se nikdo nemůže rovnat.
Donald Trump přenesl své proslulé heslo „drill, baby, drill“ (těžte, miláčkové, těžte) na globální úroveň. Poté, co americké síly bleskově zajaly Nicoláse Madura, začal Bílý dům otevřeně plánovat masivní navýšení produkce venezuelské ropy. Podle odborníků však tento krok představuje „klimatickou katastrofu“, která by mohla definitivně pohřbít globální snahy o omezení oteplování planety, neboť Venezuela disponuje největšími známými zásobami ropy na světě, odhadovanými na 300 miliard barelů.
Venezuelská města se po bleskové operaci amerických speciálních sil, která vedla k zajetí Nicoláse Madura, ocitla v sevření strachu a nejistoty. Přestože byl oficiální stav nouze zrušen, obyvatelé Caracasu i dalších regionů zůstávají uvězněni ve svých domovech. Ulice hlavního města, které dříve tepaly životem, jsou nyní prakticky liduprázdné, lemované desítkami vojenských kontrolních stanovišť a hlídkami ozbrojených civilních skupin.
Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v čele s Volkerem Türkem vydal ostré prohlášení, ve kterém označil víkendovou americkou vojenskou operaci ve Venezuele za jasné porušení základních principů mezinárodního práva. Podle OSN tento jednostranný zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura a jeho manželky, podkopává suverenitu států a vytváří nebezpečný precedens, jenž činí všechny země světa méně bezpečnými.
V Bruselu roste nervozita. Pondělní zásah amerických speciálních sil ve Venezuele a dopadení Nicoláse Madura oživilo téma, které si evropští diplomaté přáli nechat minulosti: hrozbu anexe Grónska.