Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí skandálu poté, co podle informací CNN sdílel detailní vojenské plány ohledně operací proti jemenským Húsíjům v soukromé skupině na aplikaci Signal, kterou měl nastavenou na svém osobním telefonu. Do této uzavřené skupiny byli kromě jeho právníka a bratra zařazeni i jeho manželka a další blízcí spojenci.
Podle tří zdrojů obeznámených s fungováním skupiny vznikl tento chat během Hegsethových složitých potvrzovacích slyšení v Senátu jako nástroj pro koordinaci s jeho nejbližšími spolupracovníky. Nicméně Hegseth chat využíval i po svém jmenování ministrem, a to nejen k organizačním otázkám, ale i ke sdílení citlivých informací.
Odhalení přichází v době, kdy se nad Hegsethovým působením stahují mračna – bývalí blízcí poradci i vysoké úředníky, které v posledních dnech vyhodil, otevřeně zpochybňují jeho úsudek. Mezi nimi je například jeho někdejší tiskový tajemník John Ullyot nebo bývalí členové jeho nejvyššího štábu: Dan Caldwell, Darin Selnick a Colin Carroll.
Skupina na Signalu představuje další problém vedle již známého skandálu kolem první Signal skupiny, kde Hegseth konzultoval vojenské plány s dalšími členy kabinetu a novinářem webu The Atlantic. Tento případ je již vyšetřován úřadem inspektora generála ministerstva obrany.
Stejně jako v prvním případě se i ve druhé skupině objevily podrobnosti o plánovaných útocích na Húsíje. Hegsethův bratr Phil i právník Tim Parlatore, kteří oba pracují na ministerstvu obrany, byli v chatu také, zarážející však je, že Hegsethova manželka Jennifer, která žádnou oficiální funkci nemá, byla rovněž přítomna. Není jasné, zda všichni účastníci skupiny měli potřebné bezpečnostní prověrky.
Mluvčí Pentagonu Sean Parnell v neděli večer prohlásil na sociální síti, že v žádné z Signal skupin nebyly sdíleny utajované informace. Nicméně rostoucí kritika a novinářské odhalení vrhají na celý incident stín pochybností.
Odstřel vnitřního týmu a atmosféra podezření
Chaos na ministerstvu obrany se prohloubil minulý týden, kdy Hegseth nečekaně propustil několik vysokých úředníků včetně Caldwella, Selnicka a Carrolla a přeřadil svého šéfa štábu Joea Kaspera, který následně sám podal rezignaci. Podle informací CNN propouštění nebylo pouze důsledkem úniku informací, jak se Pentagon snažil tvrdit, ale vyvrcholením dlouhodobých vnitřních sporů a všeobecného rozkladu v Hegsethově týmu.
Zdroje blízké Pentagonu uvádějí, že Hegseth v posledních týdnech podezříval své nejbližší spolupracovníky z úniků citlivých informací o plánech na vojenské operace v Panamském průplavu, na Blízkém východě, i o brífincích týkajících se Číny, které byly poskytnuty například Elonu Muskovi. Vyšetřování dokonce zahrnovalo použití detektorů lži.
Někteří poradci však Hegsetha varovali, že eskalace vyšetřování – včetně snahy zapojit FBI – by mohla vyvolat ještě větší kontroverzi a zbytečně přitáhnout pozornost k jeho vlastnímu vedení resortu.
Bývalý tiskový mluvčí John Ullyot v neděli prohlásil, že poslední měsíc byl pro Pentagon „úplným kolapsem“, který odvádí pozornost od reálného vedení válečných operací. "Dokonce i ti, kteří ministra dlouhodobě podporovali, musejí přiznat, že situace se vymkla kontrole," dodal.
Kritika přichází v citlivém momentu, kdy USA stupňují své vojenské aktivity na Blízkém východě v souvislosti s eskalací napětí mezi Izraelem a Íránem a současně posilují bezpečnost na jižní hranici.
Trojlístek propuštěných úředníků ve společném prohlášení ostře odmítl obvinění z úniků informací a vyjádřil hluboké zklamání nad tím, jak jejich působení v Pentagonu skončilo. "Nikdy nám nebylo řečeno, z čeho jsme vlastně obviňováni," uvedli.
Hegseth situaci veřejně nekomentoval a v posledních dnech se vyhýbá vystoupením před médii. Absence při čtvrtečním jednání s francouzským ministrem obrany, kde jej zastupoval pouze podřízený úředník, naznačuje, že tlak na ministra obrany bude nadále narůstat. Rozsah tohoto skandálu může mít vážné důsledky nejen pro samotného Hegsetha, ale i pro stabilitu celé Trumpovy administrativy v citlivém období zahraničněpolitických krizí.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?