Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.
Vědecké modely, které analyzovaly budoucí vývoj rybích populací, přinesly různé výsledky v závislosti na druhu ryb. Například teplomilné druhy, jako jsou sardinky a tuňáci, by mohly v důsledku oteplování získat. Očekává se, že se jejich populace v evropských vodách přesune směrem na sever. Tento posun by v Severním moři mohl činit až 32 kilometrů a v severovýchodním Atlantiku až 128 kilometrů. U tuňáků se navíc předpokládá nárůst populace o 10 %.
Naopak druhům, které preferují chladnější prostředí, jako jsou tresky a tresky tmavé, hrozí úbytek. Tyto druhy, žijící převážně při dně, nemají moc kam ustoupit, a tak se předpokládá, že se jejich populace výrazně zmenší. Podle vědeckých modelů by se do roku 2050 mohly jejich populace v Severním moři snížit o 10–15 %, a v případě, že se klimatická změna nezastaví, do konce století by pokles mohl dosáhnout až 40 %.
Změna klimatu také vytváří takzvaný „nesoulad mezi predátorem a kořistí“, kdy se ryby a jejich potrava nevyskytují na stejném místě ve stejnou dobu. Tento jev má vážné důsledky pro mořské ekosystémy a ovlivňuje jak potravní řetězec, tak i rybářský průmysl. Změny se mohou týkat i dalších predátorů, jako jsou delfíni a tuleni, kteří se živí hejny ryb.
Tento posun rybích populací s sebou přináší další problém: ryby neznají lidské hranice. V současné době jsou rybí populace spravovány na základě národních hranic, ale s jejich přesunem se bude muset tento systém přizpůsobit. Nová situace bude vyžadovat flexibilní a pohotové řízení rybolovu, které zohlední pohyb ryb a změní rybolovné kvóty a dohody.
Navíc rybí populace trpí nejen klimatickou změnou, ale i přelovením. Závažnost situace podtrhuje fakt, že 24 % rybolovných oblastí v severovýchodním Atlantiku není spravováno udržitelným způsobem. Odborníci se shodují, že pokud nebudou přijata žádná opatření, hrozí, že z našich talířů zmizí ryby, jako jsou tresky, a jejich místo zaujmou jiné druhy. Proto je nutné zavést chytřejší metody hospodaření a vážně se zabývat bojem proti klimatické změně.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.