Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.
Vědecké modely, které analyzovaly budoucí vývoj rybích populací, přinesly různé výsledky v závislosti na druhu ryb. Například teplomilné druhy, jako jsou sardinky a tuňáci, by mohly v důsledku oteplování získat. Očekává se, že se jejich populace v evropských vodách přesune směrem na sever. Tento posun by v Severním moři mohl činit až 32 kilometrů a v severovýchodním Atlantiku až 128 kilometrů. U tuňáků se navíc předpokládá nárůst populace o 10 %.
Naopak druhům, které preferují chladnější prostředí, jako jsou tresky a tresky tmavé, hrozí úbytek. Tyto druhy, žijící převážně při dně, nemají moc kam ustoupit, a tak se předpokládá, že se jejich populace výrazně zmenší. Podle vědeckých modelů by se do roku 2050 mohly jejich populace v Severním moři snížit o 10–15 %, a v případě, že se klimatická změna nezastaví, do konce století by pokles mohl dosáhnout až 40 %.
Změna klimatu také vytváří takzvaný „nesoulad mezi predátorem a kořistí“, kdy se ryby a jejich potrava nevyskytují na stejném místě ve stejnou dobu. Tento jev má vážné důsledky pro mořské ekosystémy a ovlivňuje jak potravní řetězec, tak i rybářský průmysl. Změny se mohou týkat i dalších predátorů, jako jsou delfíni a tuleni, kteří se živí hejny ryb.
Tento posun rybích populací s sebou přináší další problém: ryby neznají lidské hranice. V současné době jsou rybí populace spravovány na základě národních hranic, ale s jejich přesunem se bude muset tento systém přizpůsobit. Nová situace bude vyžadovat flexibilní a pohotové řízení rybolovu, které zohlední pohyb ryb a změní rybolovné kvóty a dohody.
Navíc rybí populace trpí nejen klimatickou změnou, ale i přelovením. Závažnost situace podtrhuje fakt, že 24 % rybolovných oblastí v severovýchodním Atlantiku není spravováno udržitelným způsobem. Odborníci se shodují, že pokud nebudou přijata žádná opatření, hrozí, že z našich talířů zmizí ryby, jako jsou tresky, a jejich místo zaujmou jiné druhy. Proto je nutné zavést chytřejší metody hospodaření a vážně se zabývat bojem proti klimatické změně.
Ačkoliv je opalovací krém důležitou součástí letní výbavy, stále kolem něj koluje mnoho mýtů, které podle BBC často šíří influenceři. Vědecké poznatky ale odhalují skutečnou pravdu o tom, jak se bezpečně chránit před sluncem a jaké nebezpečí hrozí.
Česko si po desetiletí udržovalo pověst mírumilovné a hodnotově ukotvené země. V případě konfliktu v Gaze však tato tradice totálně selhává. Nejen vláda Petra Fialy a ministr Jan Lipavský často bezvýhradně a zaslepeně podporují Izrael i tváří v tvář humanitární katastrofě. Zatímco Evropa hledá cestu k rovnováze a uznání Palestiny, česká diplomacie setrvává v izolaci, která může ohrozit její důvěryhodnost.
Federální odvolací soud v USA rozhodl, že většina cel, která zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná, protože jejich uvalení překračuje jeho pravomoci. Soudní verdikt potvrzuje dřívější rozhodnutí Obchodního soudu Spojených států, který již v květnu odmítl Trumpův argument, že jeho celosvětová cla jsou povolena zákonem o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA).
Výběr barvy nového vozu může odrážet naši osobnost. Může symbolizovat sílu, klid, bezpečí, ale také přinést neočekávané náklady. V současné době automobilky častokrát nabízejí pouze jednu „bezplatnou“ barvu, obvykle bílou nebo červenou. Pokud si ale vyberete jiný odstín, musíte si připravit další tisíce korun, varuje server The Guardian.
Během izraelského náletu, k němuž došlo ve čtvrtek, byl zabit předseda vlády jemenských Hútíů. Společně s ním zahynulo také několik dalších ministrů z oblasti, kterou ovládají vzbouřenci. O události informovala média, jež jsou kontrolována Hútíji, potvrdil server CNN.
Mraky jsou domovem triliónů organismů, které se skládají z tisíců různých druhů. Tento obrovský ekosystém je známý jako aerobiom a tvoří ho neuvěřitelné množství bakterií, hub a virů. Vědci objevili, že tento mikroskopický svět hraje klíčovou roli v počasí a ovlivňuje i naše zdraví.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině po boku ruské armády. Státní média informovala, že jim Kim vyjádřil „hlubokou soustrast“. Jižní Korea odhaduje, že KLDR poslala na Ukrajinu přibližně 15 tisíc vojáků, společně s raketami a dalšími zbraněmi. Jako protihodnotu získala Severní Korea od Ruska potraviny, finanční prostředky a technickou pomoc.
Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.
Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.
Za posledních pět let se v britské královské rodině prohloubilo hluboké rozdělení mezi králem Karlem III. a jeho mladším synem princem Harrym. Nyní se však objevují náznaky, že napětí by se mohlo začít zmírňovat, což by mohlo vést k usmíření mezi otcem a synem.
Americký odvolací soud rozhodl, že většina cel, které zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná. Soudci však ponechali tarify v platnosti až do poloviny října, aby měl prezident čas odvolat se k Nejvyššímu soudu.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.