Rusko zaútočilo na Kyjev hypersonickými střelami Kinžal

MiG-31K vyzbrojený střelou Kinžal
MiG-31K vyzbrojený střelou Kinžal, foto: kremlin.ru
Klára Marková DNES 11:06
Sdílej:

Víkend 27. a 28. prosince 2025 se nese ve znamení vrcholné diplomacie i brutální vojenské eskalace. Zatímco se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připravuje na nedělní klíčovou cestu na Floridu za Donaldem Trumpem, Kyjev čelí jednomu z nejničivějších útoků poslední doby. 

Sobotní ranní nálet, při kterém Rusko nasadilo hypersonické střely Kinžal a balistické rakety Iskander, si vyžádal nejméně jedenáct zraněných a zasáhl výškové obytné budovy v několika čtvrtích hlavního města. Intenzita úderů byla tak vysoká, že donutila sousední Polsko k aktivaci letectva a dočasnému uzavření dvou letišť.

Tato vlna násilí ostře kontrastuje s horečnou diplomatickou aktivitou, která probíhá na ose Kyjev – Brusel – Mar-a-Lago. Zelenskyj oznámil, že jeho dvacetibodový mírový plán je již z 90 % hotov a schůzka s Trumpem má sloužit k „dotažení posledních detailů“.

Podle dostupných informací zahrnuje plán ty nejcitlivější body týkající se bezpečnostních záruk, rekonstrukce země a statusu Donbasu či Záporožské jaderné elektrárny. Zelenskyj dokonce připustil možnost uspořádání referenda o konečné dohodě, pokud by se mu nepodařilo vyjednat dostatečně silnou pozici v otázce území a Rusko přistoupilo na alespoň dvouměsíční příměří.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen koordinuje na sobotu krizové hovory s lídry EU a NATO, kterých se zúčastní i Zelenskyj a Trump. Cílem je sjednotit postoj předtím, než se pozornost celého světa v neděli upře na floridské sídlo budoucího amerického prezidenta. Evropští představitelé vnímají aktuální dynamiku jako příležitost k průlomu, ačkoliv konečný výsledek jednání s Donaldem Trumpem zůstává pro mnohé nepředvídatelný.

Samotný Trump se k jednání vyjádřil se svým typickým sebevědomím, když uvedl, že očekává „dobrou schůzku“, ale zároveň jasně vzkázal, že žádný ukrajinský návrh nemá váhu, dokud jej on sám neschválí. Tento postoj podtrhuje jeho roli hlavního zprostředkovatele, o kterou usiluje od svého zvolení. Aktuální mírový návrh je přitom upravenou verzí původního dokumentu, který byl dříve kritizován za to, že příliš vychází vstříc požadavkům Kremlu.

Ukrajina v rámci vyjednávání nadále tvrdě prosazuje bezpečnostní záruky po vzoru Článku 5 NATO, tedy závazek vzájemné obrany. Zda jsou takové podmínky přijatelné pro Moskvu, zůstává nejasné, zvláště když ruská strana ústy náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova obviňuje Evropskou unii ze snahy celou dohodu torpédovat. Rjabkov prohlásil, že současný Zelenského návrh se radikálně liší od bodů, které Rusko původně projednávalo s americkými emisary.

Podle ruské diplomacie bude konečný úspěch záviset na politické vůli druhé strany a na vyřešení základních příčin krize, bez nichž je podle Kremlu definitivní shoda nemožná. Rjabkovovy výroky naznačují, že Rusko hodlá ve vyjednávání postupovat z pozice síly, což potvrzuje i brutální ostřelování civilních cílů v Kyjevě v době probíhajících diplomatických snah.

Nedělní schůzka na Floridě tak bude mít zásadní význam pro další směřování konfliktu v roce 2026. Pokud by se podařilo najít kompromis přijatelný pro obě strany, mohl by se svět dočkat příměří, o kterém se hovoří jako o „vánočním zázraku“. Nicméně rozdílné pohledy na územní celistvost a bezpečnostní ukotvení Ukrajiny stále tvoří hluboký příkop, který bude muset Donald Trump překlenout.

Lidské i politické drama tak pokračuje v napjaté atmosféře, kdy se v Kyjevě odstraňují trosky po ranních explozích a v Mar-a-Lago se připravují stoly pro rozhovory, které mohou změnit moderní dějiny Evropy. Celý svět nyní sleduje, zda převáží síla argumentů u jednacího stolu, nebo síla raket na bojišti.

Stalo se