Víkend 27. a 28. prosince 2025 se nese ve znamení vrcholné diplomacie i brutální vojenské eskalace. Zatímco se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připravuje na nedělní klíčovou cestu na Floridu za Donaldem Trumpem, Kyjev čelí jednomu z nejničivějších útoků poslední doby.
Sobotní ranní nálet, při kterém Rusko nasadilo hypersonické střely Kinžal a balistické rakety Iskander, si vyžádal nejméně jedenáct zraněných a zasáhl výškové obytné budovy v několika čtvrtích hlavního města. Intenzita úderů byla tak vysoká, že donutila sousední Polsko k aktivaci letectva a dočasnému uzavření dvou letišť.
Tato vlna násilí ostře kontrastuje s horečnou diplomatickou aktivitou, která probíhá na ose Kyjev – Brusel – Mar-a-Lago. Zelenskyj oznámil, že jeho dvacetibodový mírový plán je již z 90 % hotov a schůzka s Trumpem má sloužit k „dotažení posledních detailů“.
Podle dostupných informací zahrnuje plán ty nejcitlivější body týkající se bezpečnostních záruk, rekonstrukce země a statusu Donbasu či Záporožské jaderné elektrárny. Zelenskyj dokonce připustil možnost uspořádání referenda o konečné dohodě, pokud by se mu nepodařilo vyjednat dostatečně silnou pozici v otázce území a Rusko přistoupilo na alespoň dvouměsíční příměří.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen koordinuje na sobotu krizové hovory s lídry EU a NATO, kterých se zúčastní i Zelenskyj a Trump. Cílem je sjednotit postoj předtím, než se pozornost celého světa v neděli upře na floridské sídlo budoucího amerického prezidenta. Evropští představitelé vnímají aktuální dynamiku jako příležitost k průlomu, ačkoliv konečný výsledek jednání s Donaldem Trumpem zůstává pro mnohé nepředvídatelný.
Samotný Trump se k jednání vyjádřil se svým typickým sebevědomím, když uvedl, že očekává „dobrou schůzku“, ale zároveň jasně vzkázal, že žádný ukrajinský návrh nemá váhu, dokud jej on sám neschválí. Tento postoj podtrhuje jeho roli hlavního zprostředkovatele, o kterou usiluje od svého zvolení. Aktuální mírový návrh je přitom upravenou verzí původního dokumentu, který byl dříve kritizován za to, že příliš vychází vstříc požadavkům Kremlu.
Ukrajina v rámci vyjednávání nadále tvrdě prosazuje bezpečnostní záruky po vzoru Článku 5 NATO, tedy závazek vzájemné obrany. Zda jsou takové podmínky přijatelné pro Moskvu, zůstává nejasné, zvláště když ruská strana ústy náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova obviňuje Evropskou unii ze snahy celou dohodu torpédovat. Rjabkov prohlásil, že současný Zelenského návrh se radikálně liší od bodů, které Rusko původně projednávalo s americkými emisary.
Podle ruské diplomacie bude konečný úspěch záviset na politické vůli druhé strany a na vyřešení základních příčin krize, bez nichž je podle Kremlu definitivní shoda nemožná. Rjabkovovy výroky naznačují, že Rusko hodlá ve vyjednávání postupovat z pozice síly, což potvrzuje i brutální ostřelování civilních cílů v Kyjevě v době probíhajících diplomatických snah.
Nedělní schůzka na Floridě tak bude mít zásadní význam pro další směřování konfliktu v roce 2026. Pokud by se podařilo najít kompromis přijatelný pro obě strany, mohl by se svět dočkat příměří, o kterém se hovoří jako o „vánočním zázraku“. Nicméně rozdílné pohledy na územní celistvost a bezpečnostní ukotvení Ukrajiny stále tvoří hluboký příkop, který bude muset Donald Trump překlenout.
Lidské i politické drama tak pokračuje v napjaté atmosféře, kdy se v Kyjevě odstraňují trosky po ranních explozích a v Mar-a-Lago se připravují stoly pro rozhovory, které mohou změnit moderní dějiny Evropy. Celý svět nyní sleduje, zda převáží síla argumentů u jednacího stolu, nebo síla raket na bojišti.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.