Víkend 27. a 28. prosince 2025 se nese ve znamení vrcholné diplomacie i brutální vojenské eskalace. Zatímco se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připravuje na nedělní klíčovou cestu na Floridu za Donaldem Trumpem, Kyjev čelí jednomu z nejničivějších útoků poslední doby.
Sobotní ranní nálet, při kterém Rusko nasadilo hypersonické střely Kinžal a balistické rakety Iskander, si vyžádal nejméně jedenáct zraněných a zasáhl výškové obytné budovy v několika čtvrtích hlavního města. Intenzita úderů byla tak vysoká, že donutila sousední Polsko k aktivaci letectva a dočasnému uzavření dvou letišť.
Tato vlna násilí ostře kontrastuje s horečnou diplomatickou aktivitou, která probíhá na ose Kyjev – Brusel – Mar-a-Lago. Zelenskyj oznámil, že jeho dvacetibodový mírový plán je již z 90 % hotov a schůzka s Trumpem má sloužit k „dotažení posledních detailů“.
Podle dostupných informací zahrnuje plán ty nejcitlivější body týkající se bezpečnostních záruk, rekonstrukce země a statusu Donbasu či Záporožské jaderné elektrárny. Zelenskyj dokonce připustil možnost uspořádání referenda o konečné dohodě, pokud by se mu nepodařilo vyjednat dostatečně silnou pozici v otázce území a Rusko přistoupilo na alespoň dvouměsíční příměří.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen koordinuje na sobotu krizové hovory s lídry EU a NATO, kterých se zúčastní i Zelenskyj a Trump. Cílem je sjednotit postoj předtím, než se pozornost celého světa v neděli upře na floridské sídlo budoucího amerického prezidenta. Evropští představitelé vnímají aktuální dynamiku jako příležitost k průlomu, ačkoliv konečný výsledek jednání s Donaldem Trumpem zůstává pro mnohé nepředvídatelný.
Samotný Trump se k jednání vyjádřil se svým typickým sebevědomím, když uvedl, že očekává „dobrou schůzku“, ale zároveň jasně vzkázal, že žádný ukrajinský návrh nemá váhu, dokud jej on sám neschválí. Tento postoj podtrhuje jeho roli hlavního zprostředkovatele, o kterou usiluje od svého zvolení. Aktuální mírový návrh je přitom upravenou verzí původního dokumentu, který byl dříve kritizován za to, že příliš vychází vstříc požadavkům Kremlu.
Ukrajina v rámci vyjednávání nadále tvrdě prosazuje bezpečnostní záruky po vzoru Článku 5 NATO, tedy závazek vzájemné obrany. Zda jsou takové podmínky přijatelné pro Moskvu, zůstává nejasné, zvláště když ruská strana ústy náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova obviňuje Evropskou unii ze snahy celou dohodu torpédovat. Rjabkov prohlásil, že současný Zelenského návrh se radikálně liší od bodů, které Rusko původně projednávalo s americkými emisary.
Podle ruské diplomacie bude konečný úspěch záviset na politické vůli druhé strany a na vyřešení základních příčin krize, bez nichž je podle Kremlu definitivní shoda nemožná. Rjabkovovy výroky naznačují, že Rusko hodlá ve vyjednávání postupovat z pozice síly, což potvrzuje i brutální ostřelování civilních cílů v Kyjevě v době probíhajících diplomatických snah.
Nedělní schůzka na Floridě tak bude mít zásadní význam pro další směřování konfliktu v roce 2026. Pokud by se podařilo najít kompromis přijatelný pro obě strany, mohl by se svět dočkat příměří, o kterém se hovoří jako o „vánočním zázraku“. Nicméně rozdílné pohledy na územní celistvost a bezpečnostní ukotvení Ukrajiny stále tvoří hluboký příkop, který bude muset Donald Trump překlenout.
Lidské i politické drama tak pokračuje v napjaté atmosféře, kdy se v Kyjevě odstraňují trosky po ranních explozích a v Mar-a-Lago se připravují stoly pro rozhovory, které mohou změnit moderní dějiny Evropy. Celý svět nyní sleduje, zda převáží síla argumentů u jednacího stolu, nebo síla raket na bojišti.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.