Víkend 27. a 28. prosince 2025 se nese ve znamení vrcholné diplomacie i brutální vojenské eskalace. Zatímco se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připravuje na nedělní klíčovou cestu na Floridu za Donaldem Trumpem, Kyjev čelí jednomu z nejničivějších útoků poslední doby.
Sobotní ranní nálet, při kterém Rusko nasadilo hypersonické střely Kinžal a balistické rakety Iskander, si vyžádal nejméně jedenáct zraněných a zasáhl výškové obytné budovy v několika čtvrtích hlavního města. Intenzita úderů byla tak vysoká, že donutila sousední Polsko k aktivaci letectva a dočasnému uzavření dvou letišť.
Tato vlna násilí ostře kontrastuje s horečnou diplomatickou aktivitou, která probíhá na ose Kyjev – Brusel – Mar-a-Lago. Zelenskyj oznámil, že jeho dvacetibodový mírový plán je již z 90 % hotov a schůzka s Trumpem má sloužit k „dotažení posledních detailů“.
Podle dostupných informací zahrnuje plán ty nejcitlivější body týkající se bezpečnostních záruk, rekonstrukce země a statusu Donbasu či Záporožské jaderné elektrárny. Zelenskyj dokonce připustil možnost uspořádání referenda o konečné dohodě, pokud by se mu nepodařilo vyjednat dostatečně silnou pozici v otázce území a Rusko přistoupilo na alespoň dvouměsíční příměří.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen koordinuje na sobotu krizové hovory s lídry EU a NATO, kterých se zúčastní i Zelenskyj a Trump. Cílem je sjednotit postoj předtím, než se pozornost celého světa v neděli upře na floridské sídlo budoucího amerického prezidenta. Evropští představitelé vnímají aktuální dynamiku jako příležitost k průlomu, ačkoliv konečný výsledek jednání s Donaldem Trumpem zůstává pro mnohé nepředvídatelný.
Samotný Trump se k jednání vyjádřil se svým typickým sebevědomím, když uvedl, že očekává „dobrou schůzku“, ale zároveň jasně vzkázal, že žádný ukrajinský návrh nemá váhu, dokud jej on sám neschválí. Tento postoj podtrhuje jeho roli hlavního zprostředkovatele, o kterou usiluje od svého zvolení. Aktuální mírový návrh je přitom upravenou verzí původního dokumentu, který byl dříve kritizován za to, že příliš vychází vstříc požadavkům Kremlu.
Ukrajina v rámci vyjednávání nadále tvrdě prosazuje bezpečnostní záruky po vzoru Článku 5 NATO, tedy závazek vzájemné obrany. Zda jsou takové podmínky přijatelné pro Moskvu, zůstává nejasné, zvláště když ruská strana ústy náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova obviňuje Evropskou unii ze snahy celou dohodu torpédovat. Rjabkov prohlásil, že současný Zelenského návrh se radikálně liší od bodů, které Rusko původně projednávalo s americkými emisary.
Podle ruské diplomacie bude konečný úspěch záviset na politické vůli druhé strany a na vyřešení základních příčin krize, bez nichž je podle Kremlu definitivní shoda nemožná. Rjabkovovy výroky naznačují, že Rusko hodlá ve vyjednávání postupovat z pozice síly, což potvrzuje i brutální ostřelování civilních cílů v Kyjevě v době probíhajících diplomatických snah.
Nedělní schůzka na Floridě tak bude mít zásadní význam pro další směřování konfliktu v roce 2026. Pokud by se podařilo najít kompromis přijatelný pro obě strany, mohl by se svět dočkat příměří, o kterém se hovoří jako o „vánočním zázraku“. Nicméně rozdílné pohledy na územní celistvost a bezpečnostní ukotvení Ukrajiny stále tvoří hluboký příkop, který bude muset Donald Trump překlenout.
Lidské i politické drama tak pokračuje v napjaté atmosféře, kdy se v Kyjevě odstraňují trosky po ranních explozích a v Mar-a-Lago se připravují stoly pro rozhovory, které mohou změnit moderní dějiny Evropy. Celý svět nyní sleduje, zda převáží síla argumentů u jednacího stolu, nebo síla raket na bojišti.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.