Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Podle oficiálních záznamů je registrovaným vlastníkem dotčeného pozemku Mezinárodní charitativní fond Cartu, který stoprocentně ovládá akciová společnost Cartu Group. V té drží 35procentní podíl Uta Ivanišvili, nejstarší syn gruzínského expremiéra, přičemž zbývajících 65 procent akcií nelze identifikovat, protože menšinové podíly do pěti procent mohou být vlastněny anonymně. Uta Ivanišvili sice na sankčním seznamu nefiguruje, svůj stoprocentní podíl ve firmě však snížil na současnou úroveň poté, co Washington uvalil ekonomické restrikce na jeho otce za podkopávání demokratické budoucnosti Gruzie ve prospěch Ruska.
Americké sankční předpisy sice zakazují občanům USA obchodovat přímo s Bidzinou Ivanišvilim, pro společnosti kontrolované jeho rodinnými příslušníky však platí výjimka. Propojení projektu s touto rodinou přesto vyvolává kritiku kvůli prodeji jména amerického prezidenta developerům, kteří se snaží budovat luxusní rezidenční a rekreační komplexy. Podobné franšízové smlouvy uzavřela Trump Organization například v Ománu na vládních pozemcích nebo v Saúdské Arábii, ačkoliv Bílý dům opakovaně deklaroval, že prezident ani jeho rodina se do střetu zájmů nikdy nezapojí.
Záměr postavit v Tbilisi sedmdesátipatrovou budovu oznámila Trump Organization letos v dubnu, přičemž Eric Trump tehdy vyjádřil hrdost nad spoluprací s respektovanými místními partnery. Na realizaci nejvyšší budovy v zemi se podílejí čtyři gruzínské firmy a americká Sapir Organization, která je dlouholetým partnerem rodiny Trumpů. Proti žádné z těchto společností ani jejich ředitelům nejsou vedeny žádné sankce. Mezi partnery patří například Archi Group, jejíž zakladatel Ilia Culaia dříve působil jako poslanec za vládnoucí stranu Gruzínský sen, nebo firma Biograpi Living ze skupiny Wissol Group.
Pozemek v centru Tbilisi, kde má nová dominanta vyrůst, sloužil v sovětské éře jako dostihová dráha. Ivanišviliho právník Temo Cikvadze upřesnil, že rodina vlastnila na tomto místě celkem 511 880 metrů čtverečních půdy. Většinu z této plochy Ivanišvili daroval státu a na vlastní náklady zde buduje veřejný ústřední park. Pro zbývajících 80 tisíc metrů čtverečních byla v říjnu 2023 podepsána předběžná kupní smlouva se společností Central Park Avenue LLC, přičemž k úplnému převodu zbytku pozemků dojde až po doplacení celé kupní ceny fondu Cartu.
Gruzínská opozice a kritici současného režimu vnímají celý projekt jako Ivanišviliho pokus zavděčit se americkému prezidentovi. Představitelé vládní strany Gruzínský sen naopak investici hlasitě prezentují jako projev důvěry v gruzínskou ekonomiku a tamní politické prostředí. Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v této souvislosti prohlásil, že vstup Trumpovy značky na gruzínský trh dokazuje silné porozumění tamnímu stabilnímu prostředí a že si americká společnost jistě dobře chrání svou vybudovanou reputaci.
Sandro Kevchišvili z protikorupční organizace Transparency International Georgia však upozorňuje na vážné indicie, že se nejedná o pouhý soukromý byznys, ale o čistě politický projekt. Vedle napojení zúčastněných podnikatelů na vládní stranu a vlastnictví půdy Ivanišviliho rodinným fondem poukazuje také na chování provládních médií. Tyto kanály, které nedávno postihly britské sankce za šíření dezinformací o válce na Ukrajině, totiž obchodní dohodu prezentují jako zásadní politické vítězství stávající vládní garnitury.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.