Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Podle oficiálních záznamů je registrovaným vlastníkem dotčeného pozemku Mezinárodní charitativní fond Cartu, který stoprocentně ovládá akciová společnost Cartu Group. V té drží 35procentní podíl Uta Ivanišvili, nejstarší syn gruzínského expremiéra, přičemž zbývajících 65 procent akcií nelze identifikovat, protože menšinové podíly do pěti procent mohou být vlastněny anonymně. Uta Ivanišvili sice na sankčním seznamu nefiguruje, svůj stoprocentní podíl ve firmě však snížil na současnou úroveň poté, co Washington uvalil ekonomické restrikce na jeho otce za podkopávání demokratické budoucnosti Gruzie ve prospěch Ruska.
Americké sankční předpisy sice zakazují občanům USA obchodovat přímo s Bidzinou Ivanišvilim, pro společnosti kontrolované jeho rodinnými příslušníky však platí výjimka. Propojení projektu s touto rodinou přesto vyvolává kritiku kvůli prodeji jména amerického prezidenta developerům, kteří se snaží budovat luxusní rezidenční a rekreační komplexy. Podobné franšízové smlouvy uzavřela Trump Organization například v Ománu na vládních pozemcích nebo v Saúdské Arábii, ačkoliv Bílý dům opakovaně deklaroval, že prezident ani jeho rodina se do střetu zájmů nikdy nezapojí.
Záměr postavit v Tbilisi sedmdesátipatrovou budovu oznámila Trump Organization letos v dubnu, přičemž Eric Trump tehdy vyjádřil hrdost nad spoluprací s respektovanými místními partnery. Na realizaci nejvyšší budovy v zemi se podílejí čtyři gruzínské firmy a americká Sapir Organization, která je dlouholetým partnerem rodiny Trumpů. Proti žádné z těchto společností ani jejich ředitelům nejsou vedeny žádné sankce. Mezi partnery patří například Archi Group, jejíž zakladatel Ilia Culaia dříve působil jako poslanec za vládnoucí stranu Gruzínský sen, nebo firma Biograpi Living ze skupiny Wissol Group.
Pozemek v centru Tbilisi, kde má nová dominanta vyrůst, sloužil v sovětské éře jako dostihová dráha. Ivanišviliho právník Temo Cikvadze upřesnil, že rodina vlastnila na tomto místě celkem 511 880 metrů čtverečních půdy. Většinu z této plochy Ivanišvili daroval státu a na vlastní náklady zde buduje veřejný ústřední park. Pro zbývajících 80 tisíc metrů čtverečních byla v říjnu 2023 podepsána předběžná kupní smlouva se společností Central Park Avenue LLC, přičemž k úplnému převodu zbytku pozemků dojde až po doplacení celé kupní ceny fondu Cartu.
Gruzínská opozice a kritici současného režimu vnímají celý projekt jako Ivanišviliho pokus zavděčit se americkému prezidentovi. Představitelé vládní strany Gruzínský sen naopak investici hlasitě prezentují jako projev důvěry v gruzínskou ekonomiku a tamní politické prostředí. Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v této souvislosti prohlásil, že vstup Trumpovy značky na gruzínský trh dokazuje silné porozumění tamnímu stabilnímu prostředí a že si americká společnost jistě dobře chrání svou vybudovanou reputaci.
Sandro Kevchišvili z protikorupční organizace Transparency International Georgia však upozorňuje na vážné indicie, že se nejedná o pouhý soukromý byznys, ale o čistě politický projekt. Vedle napojení zúčastněných podnikatelů na vládní stranu a vlastnictví půdy Ivanišviliho rodinným fondem poukazuje také na chování provládních médií. Tyto kanály, které nedávno postihly britské sankce za šíření dezinformací o válce na Ukrajině, totiž obchodní dohodu prezentují jako zásadní politické vítězství stávající vládní garnitury.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.