Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Hlavním cílem americké strategie bylo zabránit sklouznutí do širší války, která by ohrozila stabilitu mezinárodního pořádku a globální energetické trhy. Washington se po zahájení útoku z 28. února snažil tlumit eskalaci s Teheránem, avšak tato kampaň nebyla levná, když Spojené státy jen během prvních sto hodin utratily 3,7 miliardy dolarů. Pentagon koncem dubna odhadoval dvouměsíční náklady na 25 miliard dolarů, přičemž nezávislé odhady hovoří až o padesáti miliardách dolarů, což ukazuje limity americké schopnosti vynutit si rozhodné strategické řešení.
Izrael dosáhl pozoruhodných taktických vojenských úspěchů a získal výraznou převahu nad íránskými zástupnými skupinami, zejména nad Hizballáhem, který utrpěl masivní ztráty včetně smrti svého dlouholetého vůdce Hasana Nasralláha. Izraelská armáda však postrádá pozemní síly potřebné k uštědření definitivní porážky samotnému Íránu, což zemi staví před perspektivu dlouhé opotřebovávací války. Vojenská síla tak nedokázala vyřešit geopolitickou patovou situaci, která v regionu přetrvává již od roku 1979.
Írán se soustředil na strategii přežití a udržení minimální struktury svého regionálního vlivu, čímž upřel svým protivníkům rozhodné vítězství, které hledali. Tato odolnost sice režimu umožnila přežít, ale systematické selhání jeho doktríny předsunuté obrany znamená, že se Teherán ocitl v podmínkách neustálého konfliktu na vlastním území. Islámská republika sice pravděpodobně přežije, avšak její cena je obrovská a proměnila zemi z ambiciózního regionálního hráče v aktéra, který pouze pod permanentním tlakem spravuje svou vlastní existenci.
Evropa se v konfliktu projevila jako ekonomicky významný, ale strategicky zcela marginální aktér. Její závislost na blízkovýchodních energiích a námořních koridorech se nepřetavila do účinného vojenského či politického angažmá, což Brusel omezilo na opatrnou diplomacii. Evropské domácnosti přitom musely čelit přímým ekonomickým dopadům války v podobě zvýšených účtů za energie a vytápění, doprovázených otřesy na finančních trzích a poklesem akcií.
Čína se stala pravděpodobně nejvýznamnějším beneficiářem konfliktu, přestože sama absorbovala reálné ekonomické náklady spojené s narušením Hormuzského průlivu. Na ropné šoky byla díky svým strategickým rezervám, diverzifikovaným dodavatelům a obnovitelným zdrojům připravena nejlépe z asijských zemí. Konflikt navíc spotřeboval obrovské množství americké munice, což Pekingu uvolnilo ruce k operacím v Indo-Pacifiku a posílilo posun globálního těžiště směrem na východ.
Státy Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC), zejména Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, prokázaly odolnost a díky rozvoji alternativních ropovodů mimo Hormuzský průliv snížily svou zranitelnost. Přestože čelily íránským útokům na svá hlavní města, dokázaly se vyhnout zatažení do plnohodnotné války a udržely si relativní ekonomickou stabilitu. Válka jim však ukázala limity spoléhání se na externí bezpečnostní deštníky a potvrdila nutnost budování vlastních obranných kapacit.
Z konfliktu nakonec nevzejde nový řád, nýbrž vyčerpání toho starého, který drží pohromadě jen díky společné neschopnosti jakéhokoli aktéra nést náklady na jeho úplný kolaps. Každá ze stran odešla z bojů s částečnými zisky, které však nestačí na vítězství, a s odloženými ztrátami, které sice neznamenají porážku, ale přinášejí éru křehké rovnováhy. Zásadní otázkou pro všechny zúčastněné tak již není to, jak velkou strategickou výhodu mohou získat, ale jak velkou ekonomickou bolest dokážou snést.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.
Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života.
Tuzemské předpovědi počasí se mění. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) informoval, že spustil nové verze textových předpovědí.
Česko nechybělo na letošním summitu NATO v turecké Ankaře, což ostatně neuniklo ani zahraničním novinářům. Na stránkách mezinárodních médií se řešilo, proč prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš nedorazili do Turecka společně.
NATO ve středu uzavřelo dvoudenní summit v turecké Ankaře závěrečnou deklarací, pod kterou jsou podepsáni lídři všech členských zemí aliance. Dokument obsahuje zmínky o Rusku, Ukrajině či Íránu. Spojenci si tradičně přislíbili pomoc v případě napadení.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.
Exprezident Miloš Zeman se domníval, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.