Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Hlavním cílem americké strategie bylo zabránit sklouznutí do širší války, která by ohrozila stabilitu mezinárodního pořádku a globální energetické trhy. Washington se po zahájení útoku z 28. února snažil tlumit eskalaci s Teheránem, avšak tato kampaň nebyla levná, když Spojené státy jen během prvních sto hodin utratily 3,7 miliardy dolarů. Pentagon koncem dubna odhadoval dvouměsíční náklady na 25 miliard dolarů, přičemž nezávislé odhady hovoří až o padesáti miliardách dolarů, což ukazuje limity americké schopnosti vynutit si rozhodné strategické řešení.
Izrael dosáhl pozoruhodných taktických vojenských úspěchů a získal výraznou převahu nad íránskými zástupnými skupinami, zejména nad Hizballáhem, který utrpěl masivní ztráty včetně smrti svého dlouholetého vůdce Hasana Nasralláha. Izraelská armáda však postrádá pozemní síly potřebné k uštědření definitivní porážky samotnému Íránu, což zemi staví před perspektivu dlouhé opotřebovávací války. Vojenská síla tak nedokázala vyřešit geopolitickou patovou situaci, která v regionu přetrvává již od roku 1979.
Írán se soustředil na strategii přežití a udržení minimální struktury svého regionálního vlivu, čímž upřel svým protivníkům rozhodné vítězství, které hledali. Tato odolnost sice režimu umožnila přežít, ale systematické selhání jeho doktríny předsunuté obrany znamená, že se Teherán ocitl v podmínkách neustálého konfliktu na vlastním území. Islámská republika sice pravděpodobně přežije, avšak její cena je obrovská a proměnila zemi z ambiciózního regionálního hráče v aktéra, který pouze pod permanentním tlakem spravuje svou vlastní existenci.
Evropa se v konfliktu projevila jako ekonomicky významný, ale strategicky zcela marginální aktér. Její závislost na blízkovýchodních energiích a námořních koridorech se nepřetavila do účinného vojenského či politického angažmá, což Brusel omezilo na opatrnou diplomacii. Evropské domácnosti přitom musely čelit přímým ekonomickým dopadům války v podobě zvýšených účtů za energie a vytápění, doprovázených otřesy na finančních trzích a poklesem akcií.
Čína se stala pravděpodobně nejvýznamnějším beneficiářem konfliktu, přestože sama absorbovala reálné ekonomické náklady spojené s narušením Hormuzského průlivu. Na ropné šoky byla díky svým strategickým rezervám, diverzifikovaným dodavatelům a obnovitelným zdrojům připravena nejlépe z asijských zemí. Konflikt navíc spotřeboval obrovské množství americké munice, což Pekingu uvolnilo ruce k operacím v Indo-Pacifiku a posílilo posun globálního těžiště směrem na východ.
Státy Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC), zejména Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, prokázaly odolnost a díky rozvoji alternativních ropovodů mimo Hormuzský průliv snížily svou zranitelnost. Přestože čelily íránským útokům na svá hlavní města, dokázaly se vyhnout zatažení do plnohodnotné války a udržely si relativní ekonomickou stabilitu. Válka jim však ukázala limity spoléhání se na externí bezpečnostní deštníky a potvrdila nutnost budování vlastních obranných kapacit.
Z konfliktu nakonec nevzejde nový řád, nýbrž vyčerpání toho starého, který drží pohromadě jen díky společné neschopnosti jakéhokoli aktéra nést náklady na jeho úplný kolaps. Každá ze stran odešla z bojů s částečnými zisky, které však nestačí na vítězství, a s odloženými ztrátami, které sice neznamenají porážku, ale přinášejí éru křehké rovnováhy. Zásadní otázkou pro všechny zúčastněné tak již není to, jak velkou strategickou výhodu mohou získat, ale jak velkou ekonomickou bolest dokážou snést.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.