Ruský technologický gigant VK, provozovatel největší domácí sociální sítě, se snaží prosadit svou novou aplikaci pro zasílání zpráv s názvem Max jako alternativu k populárnímu WhatsAppu. V době, kdy úřady zvažují jeho zákaz, má Max nabídnout „národní“ řešení. Ale navzdory masivní reklamní kampani, do níž se zapojily známé ruské celebrity, zní z chvalozpěvů na aplikaci jediný opakující se argument: „funguje“.
VK uvedl aplikaci Max do testovacího provozu teprve nedávno, ale za podpory státní politiky digitalizace a „suverenizace internetu“ má zřejmě ambice stát se oficiálním nástrojem pro komunikaci obyvatel. Podle odborníků ale bude přechod obtížný – uživatelé jsou zvyklí na pohodlí a funkce zavedených západních služeb.
„Úřady nemají jinou možnost, jak lidi přinutit opustit známé a pohodlné platformy, než zakázat konkurenci a vnutit jim těžkopádné státní aplikace,“ řekl právník a obhájce digitálních práv Sarkis Darbinjan ze skupiny Roskomsvoboda.
Na podporu Maxu byly nasazeny desítky influencerů a celebrit. Mezi nimi například populární hudebnice Instasamka (Daria Zotejeva), která se v posledních měsících snaží budovat loajalitu k režimu a veřejně odsuzovala své kolegy z branže. Na svém Instagramu nedávno vychvalovala Max s tím, že přes aplikaci vedla dvouhodinový hovor z podzemní garáže bez ztráty signálu.
Podobně herečka a influencerka Valya Karnaval (Valentina Karnauchova) ocenila, že kvalita hovoru zůstává „křišťálově čistá“ i při pohybu či v jízdě výtahem. Další posty přibyly od komika Denise Dorochova nebo dalších méně známých jmen – všichni však opakují stejný narativ: aplikace funguje.
Na sociálních sítích se ale uživatelé začali těmto vyjádřením vysmívat. Nejčastější výtka: chvála za něco, co je u komunikační aplikace základ. Streamer a komentátor JesusAVGN (Alexej Gubanov) ironicky poznamenal, že hlavní předností Maxu zřejmě je, že vůbec funguje. „Max tě chytí i ve výtahu,“ zněl jeho výsměšný komentář, který zároveň narážel na obavy, že aplikace stejně jako celá platforma VK předává uživatelská data ruským úřadům.
Na konci června oznámil VK, že Max získal během tří měsíců od spuštění přes milion uživatelů. O necelé dva týdny později firma hlásila, že díky spuštění skupinových videohovorů už počet registrací překročil dva miliony. Skutečný původ tohoto „růstu“ je však nejasný – analytici spekulují, zda jde o výsledek rozsáhlé marketingové kampaně, nebo uměle nafouknutá čísla.
Aplikace Max je prezentována jako technologický nástroj nové éry ruského internetu, který má být méně závislý na zahraničních službách. Kritici ale upozorňují, že nejde ani tak o technologii, jako o politiku. Krok směrem k „digitální izolaci“ pod záminkou bezpečnosti podle nich ve skutečnosti posiluje kontrolu nad informacemi a uživateli.
A zatímco VK a státní média oslavují Max jako inovaci, která má potenciál sjednotit ruské uživatele v jediné platformě, pro běžné uživatele i známé tváře zůstává jediným pozitivem, které dokáží veřejně sdělit: „Aplikace prostě funguje.“
Donald Trump se během Světového ekonomického fóra v Davosu nechal slyšet, že si dokáže představit vyplacení finanční částky za nákup Grónska. Toto vyjádření přichází krátce poté, co prezident oficiálně vyloučil možnost použití vojenské síly k anexi tohoto území. Podle Trumpa sice existuje peněžní hodnota, kterou by byl ochoten zaplatit, ale mnohem důležitější je pro něj otázka globální bezpečnosti.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska zůstává i po jeho vystoupení v Davosu ústředním bodem diplomatického napětí. Přestože americký prezident ve svém projevu poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly, dánští představitelé i světoví politici varují, že podstata problému nezmizela. Podle dánského ministra zahraničí Larse Løkkeho Rasmussena Trumpovy ambice vlastnit největší ostrov světa trvají i nadále.
Lidstvo vstoupilo do éry „globálního vodního bankrotu“, která s sebou nese nevratné následky pro celou planetu. Vyplývá to z přelomové zprávy Univerzity OSN zveřejněné 20. ledna. Podle vědců již tradiční termíny jako „vodní krize“ nebo „nedostatek vody“ nestačí, protože vyvolávají klamný dojem dočasného stavu, který lze snadno vyřešit.
Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.
Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Americký prezident Donald Trump i přes počáteční potíže s letadlem dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu přesně podle plánu. Poté, co technická závada na elektroinstalaci speciálu Air Force One nakrátko odložila jeho odlet, vstoupil do sálu plného světových byznysmenů a politiků za hlasitého potlesku. Hned v úvodu nešetřil sebevědomím a oznámil, že přiváží zprávy o neuvěřitelném rozmachu Spojených států.
Evropský parlament ve středu odhlasoval postoupení čerstvě podepsané obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU). Toto rozhodnutí, které vzešlo z těsného hlasování v poměru 334 ku 324 hlasům, uvrhlo osud dlouho připravovaného paktu do stavu právní nejistoty. Poslanci ve Štrasburku požadují, aby nejvyšší soud Unie přezkoumal, zda je tato vysoce polarizující dohoda slučitelná s politikou a právním rámcem EU.
Íránci znovu riskují život, aby odmítli režim, který jim bere důstojnost i budoucnost. Nejde už jen o ceny a elektřinu, ale o samotné právo žít bez strachu. Íránský teokratický stát reálně nemá co nabídnout kromě nepřátelství a násilí. Vytrvalost zdejší společnosti je ve skutečnosti tou největší hrozbou pro jeho přežití.
V Davosu ve středu naplno propukl diplomatický střet mezi Washingtonem a Kodaní. Americký ministr financí Scott Bessent v sérii nevybíravých výroků označil Dánsko i jeho investice do amerických státních dluhopisů za „irelevantní“. Stalo se tak v reakci na krok dánského penzijního fondu AkademikerPension, který se rozhodl zbavit svých amerických cenných papírů v hodnotě 100 milionů dolarů kvůli neudržitelnosti tamních veřejných financí.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.