Ruský technologický gigant VK, provozovatel největší domácí sociální sítě, se snaží prosadit svou novou aplikaci pro zasílání zpráv s názvem Max jako alternativu k populárnímu WhatsAppu. V době, kdy úřady zvažují jeho zákaz, má Max nabídnout „národní“ řešení. Ale navzdory masivní reklamní kampani, do níž se zapojily známé ruské celebrity, zní z chvalozpěvů na aplikaci jediný opakující se argument: „funguje“.
VK uvedl aplikaci Max do testovacího provozu teprve nedávno, ale za podpory státní politiky digitalizace a „suverenizace internetu“ má zřejmě ambice stát se oficiálním nástrojem pro komunikaci obyvatel. Podle odborníků ale bude přechod obtížný – uživatelé jsou zvyklí na pohodlí a funkce zavedených západních služeb.
„Úřady nemají jinou možnost, jak lidi přinutit opustit známé a pohodlné platformy, než zakázat konkurenci a vnutit jim těžkopádné státní aplikace,“ řekl právník a obhájce digitálních práv Sarkis Darbinjan ze skupiny Roskomsvoboda.
Na podporu Maxu byly nasazeny desítky influencerů a celebrit. Mezi nimi například populární hudebnice Instasamka (Daria Zotejeva), která se v posledních měsících snaží budovat loajalitu k režimu a veřejně odsuzovala své kolegy z branže. Na svém Instagramu nedávno vychvalovala Max s tím, že přes aplikaci vedla dvouhodinový hovor z podzemní garáže bez ztráty signálu.
Podobně herečka a influencerka Valya Karnaval (Valentina Karnauchova) ocenila, že kvalita hovoru zůstává „křišťálově čistá“ i při pohybu či v jízdě výtahem. Další posty přibyly od komika Denise Dorochova nebo dalších méně známých jmen – všichni však opakují stejný narativ: aplikace funguje.
Na sociálních sítích se ale uživatelé začali těmto vyjádřením vysmívat. Nejčastější výtka: chvála za něco, co je u komunikační aplikace základ. Streamer a komentátor JesusAVGN (Alexej Gubanov) ironicky poznamenal, že hlavní předností Maxu zřejmě je, že vůbec funguje. „Max tě chytí i ve výtahu,“ zněl jeho výsměšný komentář, který zároveň narážel na obavy, že aplikace stejně jako celá platforma VK předává uživatelská data ruským úřadům.
Na konci června oznámil VK, že Max získal během tří měsíců od spuštění přes milion uživatelů. O necelé dva týdny později firma hlásila, že díky spuštění skupinových videohovorů už počet registrací překročil dva miliony. Skutečný původ tohoto „růstu“ je však nejasný – analytici spekulují, zda jde o výsledek rozsáhlé marketingové kampaně, nebo uměle nafouknutá čísla.
Aplikace Max je prezentována jako technologický nástroj nové éry ruského internetu, který má být méně závislý na zahraničních službách. Kritici ale upozorňují, že nejde ani tak o technologii, jako o politiku. Krok směrem k „digitální izolaci“ pod záminkou bezpečnosti podle nich ve skutečnosti posiluje kontrolu nad informacemi a uživateli.
A zatímco VK a státní média oslavují Max jako inovaci, která má potenciál sjednotit ruské uživatele v jediné platformě, pro běžné uživatele i známé tváře zůstává jediným pozitivem, které dokáží veřejně sdělit: „Aplikace prostě funguje.“
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.
Evropská podpora Ukrajině čelí v současnosti mnoha zkouškám v době, kdy se americká angažovanost pod vedením Donalda Trumpa výrazně oslabuje. Během nedávných vystoupení americký prezident opětovně kritizoval ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského, přičemž jej označil za problematičtějšího partnera než ruského prezidenta Vladimira Putina a obvinil ho z růstu cen pohonných hmot.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.