Rušení GPS signálu Ruskem se stalo znepokojivou a nepřetržitou hrozbou pro leteckou a námořní dopravu v Evropě. Působnost rušiček přesahuje oblast Baltského moře a sahá hluboko do kontinentu, čímž představuje okamžité a zbytečné riziko pro posádky i pasažéry. Tato taktika je jen dalším příkladem lhostejnosti Kremlu k lidským životům. Přestože nemůžeme reagovat stejnou, neetickou mincí, můžeme kolektivně zmírnit škody, které tato nebezpečná agresivní taktika působí, píše Politico.
Mezi lednem a dubnem letošního roku zaznamenala ohromující čtvrtina všech letů ve východní oblasti Baltského moře rušení GPS signálu. Pouze díky vysoké kvalifikaci a aktuálnímu výcviku pilotů zatím nedošlo k žádné letecké katastrofě. Mezi země, které v současnosti zažívají mimořádný nárůst interference, patří Finsko a dalších pět států.
Podle Švédské národní televize bylo v prvních čtyřech měsících roku 2025 v švédském, finském, polském a baltském vzdušném prostoru ovlivněno celkem 122 607 letů. V dubnu se interference týkala více než 27 procent všech letů a v některých místech dosahovala až 42 procent. Takové narušení přitom v žádné mírové části světa nebylo dříve běžnou součástí denního provozu.
Rok 2023 byl pro oblast Baltského moře posledním rokem, který byl z hlediska GPS relativně normální. Tehdy zaznamenal Švédský úřad pro dopravu 55 incidentů způsobených rušením (blokováním signálů) nebo manipulací (zkreslením signálů). Od té doby se interference zvýšila závratným tempem.
V roce 2024 počet případů narostl na 495 a během prvních čtyř měsíců letošního roku obdržel úřad ohromujících 733 hlášení o incidentech ve švédském vzdušném prostoru. Úřady dokázaly vysledovat zdroje rušení do ruských měst s vojenskými zařízeními, jako jsou Kaliningrad (který je de facto muničním skladem), Petrohrad, Smolensk a Rostov.
Rusko používá rušení GPS k ochraně svých vojenských instalací, pravděpodobně proti ukrajinským dronům. Rozsah rušení a manipulace signálem je však natolik masivní, že ohrožuje civilní piloty, lodní posádky, cestující a všechny, kdo jsou na globálním navigačním systému závislí. Piloti jsou sice cvičeni k ručnímu ovládání letadel v případě problémů, ale absence GPS snižuje bezpečnost a efektivitu létání.
Bez GPS je nutná viditelnost na dohled a interakce se systémy na zemi. To často vede k nutnosti čekat na přistání, což zároveň generuje další emise uhlíku. Válka na Ukrajině je celkově ekologickou katastrofou. Jsme tak v paradoxní situaci: vleklé rušení GPS ohrožuje leteckou dopravu a životní prostředí, ale nelze ho zastavit.
Mnoho lidí kritizuje evropské lídry za nedostatečnou reakci. Nicméně je zřejmé, že hrozby, které představuje GPS rušení a další nevojenské agrese (jako jsou gig agents nebo stínové flotily), jsou si dobře vědomi. Odvetné opatření ve smyslu rušení GPS v ruském vzdušném prostoru by bylo nemorální, neetické a nehodné liberálních demokracií. Zároveň by to vyvolalo nebezpečnou eskalaci.
Zatímco vlády mohou hledat způsoby, jak rušičky blokovat nebo rozbíjet stínové flotily, zbytek společnosti může přispět bdělostí a uvědoměním. Pokud lidé zaznamenají podezřelé chování, měli by jej nahlásit. Pokud letadlo potřebuje déle na přistání, měli bychom se vyvarovat hádek s palubním personálem a naopak poděkovat pilotům. Národní bezpečnost je kolektivní záležitostí a v době, kdy na nás útočí jiné země, není prostor pro sebestřednost.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.