Rušení GPS signálu Ruskem se stalo znepokojivou a nepřetržitou hrozbou pro leteckou a námořní dopravu v Evropě. Působnost rušiček přesahuje oblast Baltského moře a sahá hluboko do kontinentu, čímž představuje okamžité a zbytečné riziko pro posádky i pasažéry. Tato taktika je jen dalším příkladem lhostejnosti Kremlu k lidským životům. Přestože nemůžeme reagovat stejnou, neetickou mincí, můžeme kolektivně zmírnit škody, které tato nebezpečná agresivní taktika působí, píše Politico.
Mezi lednem a dubnem letošního roku zaznamenala ohromující čtvrtina všech letů ve východní oblasti Baltského moře rušení GPS signálu. Pouze díky vysoké kvalifikaci a aktuálnímu výcviku pilotů zatím nedošlo k žádné letecké katastrofě. Mezi země, které v současnosti zažívají mimořádný nárůst interference, patří Finsko a dalších pět států.
Podle Švédské národní televize bylo v prvních čtyřech měsících roku 2025 v švédském, finském, polském a baltském vzdušném prostoru ovlivněno celkem 122 607 letů. V dubnu se interference týkala více než 27 procent všech letů a v některých místech dosahovala až 42 procent. Takové narušení přitom v žádné mírové části světa nebylo dříve běžnou součástí denního provozu.
Rok 2023 byl pro oblast Baltského moře posledním rokem, který byl z hlediska GPS relativně normální. Tehdy zaznamenal Švédský úřad pro dopravu 55 incidentů způsobených rušením (blokováním signálů) nebo manipulací (zkreslením signálů). Od té doby se interference zvýšila závratným tempem.
V roce 2024 počet případů narostl na 495 a během prvních čtyř měsíců letošního roku obdržel úřad ohromujících 733 hlášení o incidentech ve švédském vzdušném prostoru. Úřady dokázaly vysledovat zdroje rušení do ruských měst s vojenskými zařízeními, jako jsou Kaliningrad (který je de facto muničním skladem), Petrohrad, Smolensk a Rostov.
Rusko používá rušení GPS k ochraně svých vojenských instalací, pravděpodobně proti ukrajinským dronům. Rozsah rušení a manipulace signálem je však natolik masivní, že ohrožuje civilní piloty, lodní posádky, cestující a všechny, kdo jsou na globálním navigačním systému závislí. Piloti jsou sice cvičeni k ručnímu ovládání letadel v případě problémů, ale absence GPS snižuje bezpečnost a efektivitu létání.
Bez GPS je nutná viditelnost na dohled a interakce se systémy na zemi. To často vede k nutnosti čekat na přistání, což zároveň generuje další emise uhlíku. Válka na Ukrajině je celkově ekologickou katastrofou. Jsme tak v paradoxní situaci: vleklé rušení GPS ohrožuje leteckou dopravu a životní prostředí, ale nelze ho zastavit.
Mnoho lidí kritizuje evropské lídry za nedostatečnou reakci. Nicméně je zřejmé, že hrozby, které představuje GPS rušení a další nevojenské agrese (jako jsou gig agents nebo stínové flotily), jsou si dobře vědomi. Odvetné opatření ve smyslu rušení GPS v ruském vzdušném prostoru by bylo nemorální, neetické a nehodné liberálních demokracií. Zároveň by to vyvolalo nebezpečnou eskalaci.
Zatímco vlády mohou hledat způsoby, jak rušičky blokovat nebo rozbíjet stínové flotily, zbytek společnosti může přispět bdělostí a uvědoměním. Pokud lidé zaznamenají podezřelé chování, měli by jej nahlásit. Pokud letadlo potřebuje déle na přistání, měli bychom se vyvarovat hádek s palubním personálem a naopak poděkovat pilotům. Národní bezpečnost je kolektivní záležitostí a v době, kdy na nás útočí jiné země, není prostor pro sebestřednost.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.