Rušení GPS signálu Ruskem se stalo znepokojivou a nepřetržitou hrozbou pro leteckou a námořní dopravu v Evropě. Působnost rušiček přesahuje oblast Baltského moře a sahá hluboko do kontinentu, čímž představuje okamžité a zbytečné riziko pro posádky i pasažéry. Tato taktika je jen dalším příkladem lhostejnosti Kremlu k lidským životům. Přestože nemůžeme reagovat stejnou, neetickou mincí, můžeme kolektivně zmírnit škody, které tato nebezpečná agresivní taktika působí, píše Politico.
Mezi lednem a dubnem letošního roku zaznamenala ohromující čtvrtina všech letů ve východní oblasti Baltského moře rušení GPS signálu. Pouze díky vysoké kvalifikaci a aktuálnímu výcviku pilotů zatím nedošlo k žádné letecké katastrofě. Mezi země, které v současnosti zažívají mimořádný nárůst interference, patří Finsko a dalších pět států.
Podle Švédské národní televize bylo v prvních čtyřech měsících roku 2025 v švédském, finském, polském a baltském vzdušném prostoru ovlivněno celkem 122 607 letů. V dubnu se interference týkala více než 27 procent všech letů a v některých místech dosahovala až 42 procent. Takové narušení přitom v žádné mírové části světa nebylo dříve běžnou součástí denního provozu.
Rok 2023 byl pro oblast Baltského moře posledním rokem, který byl z hlediska GPS relativně normální. Tehdy zaznamenal Švédský úřad pro dopravu 55 incidentů způsobených rušením (blokováním signálů) nebo manipulací (zkreslením signálů). Od té doby se interference zvýšila závratným tempem.
V roce 2024 počet případů narostl na 495 a během prvních čtyř měsíců letošního roku obdržel úřad ohromujících 733 hlášení o incidentech ve švédském vzdušném prostoru. Úřady dokázaly vysledovat zdroje rušení do ruských měst s vojenskými zařízeními, jako jsou Kaliningrad (který je de facto muničním skladem), Petrohrad, Smolensk a Rostov.
Rusko používá rušení GPS k ochraně svých vojenských instalací, pravděpodobně proti ukrajinským dronům. Rozsah rušení a manipulace signálem je však natolik masivní, že ohrožuje civilní piloty, lodní posádky, cestující a všechny, kdo jsou na globálním navigačním systému závislí. Piloti jsou sice cvičeni k ručnímu ovládání letadel v případě problémů, ale absence GPS snižuje bezpečnost a efektivitu létání.
Bez GPS je nutná viditelnost na dohled a interakce se systémy na zemi. To často vede k nutnosti čekat na přistání, což zároveň generuje další emise uhlíku. Válka na Ukrajině je celkově ekologickou katastrofou. Jsme tak v paradoxní situaci: vleklé rušení GPS ohrožuje leteckou dopravu a životní prostředí, ale nelze ho zastavit.
Mnoho lidí kritizuje evropské lídry za nedostatečnou reakci. Nicméně je zřejmé, že hrozby, které představuje GPS rušení a další nevojenské agrese (jako jsou gig agents nebo stínové flotily), jsou si dobře vědomi. Odvetné opatření ve smyslu rušení GPS v ruském vzdušném prostoru by bylo nemorální, neetické a nehodné liberálních demokracií. Zároveň by to vyvolalo nebezpečnou eskalaci.
Zatímco vlády mohou hledat způsoby, jak rušičky blokovat nebo rozbíjet stínové flotily, zbytek společnosti může přispět bdělostí a uvědoměním. Pokud lidé zaznamenají podezřelé chování, měli by jej nahlásit. Pokud letadlo potřebuje déle na přistání, měli bychom se vyvarovat hádek s palubním personálem a naopak poděkovat pilotům. Národní bezpečnost je kolektivní záležitostí a v době, kdy na nás útočí jiné země, není prostor pro sebestřednost.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.