Rušení GPS signálu Ruskem se stalo znepokojivou a nepřetržitou hrozbou pro leteckou a námořní dopravu v Evropě. Působnost rušiček přesahuje oblast Baltského moře a sahá hluboko do kontinentu, čímž představuje okamžité a zbytečné riziko pro posádky i pasažéry. Tato taktika je jen dalším příkladem lhostejnosti Kremlu k lidským životům. Přestože nemůžeme reagovat stejnou, neetickou mincí, můžeme kolektivně zmírnit škody, které tato nebezpečná agresivní taktika působí, píše Politico.
Mezi lednem a dubnem letošního roku zaznamenala ohromující čtvrtina všech letů ve východní oblasti Baltského moře rušení GPS signálu. Pouze díky vysoké kvalifikaci a aktuálnímu výcviku pilotů zatím nedošlo k žádné letecké katastrofě. Mezi země, které v současnosti zažívají mimořádný nárůst interference, patří Finsko a dalších pět států.
Podle Švédské národní televize bylo v prvních čtyřech měsících roku 2025 v švédském, finském, polském a baltském vzdušném prostoru ovlivněno celkem 122 607 letů. V dubnu se interference týkala více než 27 procent všech letů a v některých místech dosahovala až 42 procent. Takové narušení přitom v žádné mírové části světa nebylo dříve běžnou součástí denního provozu.
Rok 2023 byl pro oblast Baltského moře posledním rokem, který byl z hlediska GPS relativně normální. Tehdy zaznamenal Švédský úřad pro dopravu 55 incidentů způsobených rušením (blokováním signálů) nebo manipulací (zkreslením signálů). Od té doby se interference zvýšila závratným tempem.
V roce 2024 počet případů narostl na 495 a během prvních čtyř měsíců letošního roku obdržel úřad ohromujících 733 hlášení o incidentech ve švédském vzdušném prostoru. Úřady dokázaly vysledovat zdroje rušení do ruských měst s vojenskými zařízeními, jako jsou Kaliningrad (který je de facto muničním skladem), Petrohrad, Smolensk a Rostov.
Rusko používá rušení GPS k ochraně svých vojenských instalací, pravděpodobně proti ukrajinským dronům. Rozsah rušení a manipulace signálem je však natolik masivní, že ohrožuje civilní piloty, lodní posádky, cestující a všechny, kdo jsou na globálním navigačním systému závislí. Piloti jsou sice cvičeni k ručnímu ovládání letadel v případě problémů, ale absence GPS snižuje bezpečnost a efektivitu létání.
Bez GPS je nutná viditelnost na dohled a interakce se systémy na zemi. To často vede k nutnosti čekat na přistání, což zároveň generuje další emise uhlíku. Válka na Ukrajině je celkově ekologickou katastrofou. Jsme tak v paradoxní situaci: vleklé rušení GPS ohrožuje leteckou dopravu a životní prostředí, ale nelze ho zastavit.
Mnoho lidí kritizuje evropské lídry za nedostatečnou reakci. Nicméně je zřejmé, že hrozby, které představuje GPS rušení a další nevojenské agrese (jako jsou gig agents nebo stínové flotily), jsou si dobře vědomi. Odvetné opatření ve smyslu rušení GPS v ruském vzdušném prostoru by bylo nemorální, neetické a nehodné liberálních demokracií. Zároveň by to vyvolalo nebezpečnou eskalaci.
Zatímco vlády mohou hledat způsoby, jak rušičky blokovat nebo rozbíjet stínové flotily, zbytek společnosti může přispět bdělostí a uvědoměním. Pokud lidé zaznamenají podezřelé chování, měli by jej nahlásit. Pokud letadlo potřebuje déle na přistání, měli bychom se vyvarovat hádek s palubním personálem a naopak poděkovat pilotům. Národní bezpečnost je kolektivní záležitostí a v době, kdy na nás útočí jiné země, není prostor pro sebestřednost.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.