Rušení GPS signálu Ruskem se stalo znepokojivou a nepřetržitou hrozbou pro leteckou a námořní dopravu v Evropě. Působnost rušiček přesahuje oblast Baltského moře a sahá hluboko do kontinentu, čímž představuje okamžité a zbytečné riziko pro posádky i pasažéry. Tato taktika je jen dalším příkladem lhostejnosti Kremlu k lidským životům. Přestože nemůžeme reagovat stejnou, neetickou mincí, můžeme kolektivně zmírnit škody, které tato nebezpečná agresivní taktika působí, píše Politico.
Mezi lednem a dubnem letošního roku zaznamenala ohromující čtvrtina všech letů ve východní oblasti Baltského moře rušení GPS signálu. Pouze díky vysoké kvalifikaci a aktuálnímu výcviku pilotů zatím nedošlo k žádné letecké katastrofě. Mezi země, které v současnosti zažívají mimořádný nárůst interference, patří Finsko a dalších pět států.
Podle Švédské národní televize bylo v prvních čtyřech měsících roku 2025 v švédském, finském, polském a baltském vzdušném prostoru ovlivněno celkem 122 607 letů. V dubnu se interference týkala více než 27 procent všech letů a v některých místech dosahovala až 42 procent. Takové narušení přitom v žádné mírové části světa nebylo dříve běžnou součástí denního provozu.
Rok 2023 byl pro oblast Baltského moře posledním rokem, který byl z hlediska GPS relativně normální. Tehdy zaznamenal Švédský úřad pro dopravu 55 incidentů způsobených rušením (blokováním signálů) nebo manipulací (zkreslením signálů). Od té doby se interference zvýšila závratným tempem.
V roce 2024 počet případů narostl na 495 a během prvních čtyř měsíců letošního roku obdržel úřad ohromujících 733 hlášení o incidentech ve švédském vzdušném prostoru. Úřady dokázaly vysledovat zdroje rušení do ruských měst s vojenskými zařízeními, jako jsou Kaliningrad (který je de facto muničním skladem), Petrohrad, Smolensk a Rostov.
Rusko používá rušení GPS k ochraně svých vojenských instalací, pravděpodobně proti ukrajinským dronům. Rozsah rušení a manipulace signálem je však natolik masivní, že ohrožuje civilní piloty, lodní posádky, cestující a všechny, kdo jsou na globálním navigačním systému závislí. Piloti jsou sice cvičeni k ručnímu ovládání letadel v případě problémů, ale absence GPS snižuje bezpečnost a efektivitu létání.
Bez GPS je nutná viditelnost na dohled a interakce se systémy na zemi. To často vede k nutnosti čekat na přistání, což zároveň generuje další emise uhlíku. Válka na Ukrajině je celkově ekologickou katastrofou. Jsme tak v paradoxní situaci: vleklé rušení GPS ohrožuje leteckou dopravu a životní prostředí, ale nelze ho zastavit.
Mnoho lidí kritizuje evropské lídry za nedostatečnou reakci. Nicméně je zřejmé, že hrozby, které představuje GPS rušení a další nevojenské agrese (jako jsou gig agents nebo stínové flotily), jsou si dobře vědomi. Odvetné opatření ve smyslu rušení GPS v ruském vzdušném prostoru by bylo nemorální, neetické a nehodné liberálních demokracií. Zároveň by to vyvolalo nebezpečnou eskalaci.
Zatímco vlády mohou hledat způsoby, jak rušičky blokovat nebo rozbíjet stínové flotily, zbytek společnosti může přispět bdělostí a uvědoměním. Pokud lidé zaznamenají podezřelé chování, měli by jej nahlásit. Pokud letadlo potřebuje déle na přistání, měli bychom se vyvarovat hádek s palubním personálem a naopak poděkovat pilotům. Národní bezpečnost je kolektivní záležitostí a v době, kdy na nás útočí jiné země, není prostor pro sebestřednost.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.