Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Klíčovým nástrojem této perzekuce je proces povinné registrace. Podle ruských zákonů musí každé náboženské uskupení na okupovaném území znovu požádat o registraci, aby mohlo vlastnit majetek, pořádat bohoslužby nebo mít bankovní účet. Neregistrované církve čelí raziím, pokutám, nucenému zavírání a jejich představitelé jsou často zatýkáni nebo dokonce popravováni. Registrace navíc vyžaduje předání citlivých údajů o věřících přímo do rukou ruských úřadů.
Hlavním terčem útoků je pravoslavná církev Ukrajiny (OCU), která v roce 2019 získala nezávislost na Moskvě. Putin považuje podporu této církve za existenční hrozbu pro Rusko. Podobně jsou stíhány i farnosti ukrajinské pravoslavné církve (UOC), které dříve s Moskvou spolupracovaly, ale po invazi se od ní distancovaly. Okupanti využívají registrační pravidla jako legální zástěnu pro likvidaci všech nepohodlných duchovních komunit.
Registrované organizace jsou navíc pod neustálým dohledem a hrozí jim zákaz, pokud by jakkoli narušily „státní bezpečnost“. V praxi to znamená, že věřící nesmějí kritizovat ruskou agresi nebo se modlit za konec války – povoleny jsou pouze modlitby za ruské vítězství. Tento přístup připomíná éru Josifa Stalina, který z pravoslavné církve vytvořil propagandistický nástroj oslavující jeho vlastní režim.
Statistiky z okupovaných oblastí jsou alarmující. Celkový počet náboženských komunit klesl z původních téměř dvou tisíc na méně než polovinu. Z patnácti katolických farností zbyla jediná a všech 49 ukrajinských řeckokatolických církví bylo zcela zlikvidováno. Patriarcha Kirill, hlava ruské pravoslavné církve, v tomto tažení s Putinem plně spolupracuje a označuje ostatní křesťanské směry za nebezpečné sekty.
Vzhledem k této situaci se objevují výzvy, aby Spojené státy zavedly cílené sankce proti ruským úředníkům a ministerstvu spravedlnosti, kteří procesy nucených registrací řídí. Navrhuje se vytvoření seznamu subjektů podílejících se na konfiskacích církevního majetku a finanční podpora pro právní obranu pronásledovaných duchovních. Budoucí uvolnění sankcí by pak mělo být podmíněno navrácením zabaveného majetku a obnovením zrušených farností.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.