Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Klíčovým nástrojem této perzekuce je proces povinné registrace. Podle ruských zákonů musí každé náboženské uskupení na okupovaném území znovu požádat o registraci, aby mohlo vlastnit majetek, pořádat bohoslužby nebo mít bankovní účet. Neregistrované církve čelí raziím, pokutám, nucenému zavírání a jejich představitelé jsou často zatýkáni nebo dokonce popravováni. Registrace navíc vyžaduje předání citlivých údajů o věřících přímo do rukou ruských úřadů.
Hlavním terčem útoků je pravoslavná církev Ukrajiny (OCU), která v roce 2019 získala nezávislost na Moskvě. Putin považuje podporu této církve za existenční hrozbu pro Rusko. Podobně jsou stíhány i farnosti ukrajinské pravoslavné církve (UOC), které dříve s Moskvou spolupracovaly, ale po invazi se od ní distancovaly. Okupanti využívají registrační pravidla jako legální zástěnu pro likvidaci všech nepohodlných duchovních komunit.
Registrované organizace jsou navíc pod neustálým dohledem a hrozí jim zákaz, pokud by jakkoli narušily „státní bezpečnost“. V praxi to znamená, že věřící nesmějí kritizovat ruskou agresi nebo se modlit za konec války – povoleny jsou pouze modlitby za ruské vítězství. Tento přístup připomíná éru Josifa Stalina, který z pravoslavné církve vytvořil propagandistický nástroj oslavující jeho vlastní režim.
Statistiky z okupovaných oblastí jsou alarmující. Celkový počet náboženských komunit klesl z původních téměř dvou tisíc na méně než polovinu. Z patnácti katolických farností zbyla jediná a všech 49 ukrajinských řeckokatolických církví bylo zcela zlikvidováno. Patriarcha Kirill, hlava ruské pravoslavné církve, v tomto tažení s Putinem plně spolupracuje a označuje ostatní křesťanské směry za nebezpečné sekty.
Vzhledem k této situaci se objevují výzvy, aby Spojené státy zavedly cílené sankce proti ruským úředníkům a ministerstvu spravedlnosti, kteří procesy nucených registrací řídí. Navrhuje se vytvoření seznamu subjektů podílejících se na konfiskacích církevního majetku a finanční podpora pro právní obranu pronásledovaných duchovních. Budoucí uvolnění sankcí by pak mělo být podmíněno navrácením zabaveného majetku a obnovením zrušených farností.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.