Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Ruský prezident Vladimir Putin se však stále drží svých imperiálních ambicí. Minulý týden zopakoval svůj názor, že „ruský a ukrajinský národ tvoří jeden celek“ a že „celá Ukrajina patří Rusku“.
Na druhé straně Ukrajina nejenže pokračuje v protiútocích, ale také rychle buduje vlastní zbrojní průmysl. A ruská válečná ekonomika začíná narážet na své limity, píše CNN.
Ruské jednotky se snaží prorazit na několika úsecích 1 200 kilometrů dlouhé fronty. Podle ukrajinského hlavního velitele Oleksandra Syrského je například v okolí Pokrovsku soustředěno více než 110 000 ruských vojáků, zatímco v prosinci jich tam bylo zhruba 70 000. Boje v tomto regionu jsou extrémně intenzivní — až 50 střetů denně.
Syrskyj tvrdí, že ruský postup v severním regionu Sumy se podařilo zastavit. Podobně se vyjadřuje i americký Institut pro studium války (ISW), podle něhož Ukrajinci znovu ovládli část území a ruský postup se zpomalil. Navzdory tomu Rusové zaznamenali územní zisky na hranici mezi Doněckou a Dněpropetrovskou oblastí, kde dobyli i vesnici Zirka. Podle ukrajinského portálu DeepState tam ukrajinské obranné linie rychle kolabují.
Cílem Kremlu zůstává ovládnutí celých regionů Doněck, Záporoží a Cherson. Téměř celá Luhanská oblast je již pod ruskou kontrolou. Vzhledem k pomalému postupu by dosažení těchto cílů mohlo trvat roky. A protože Trumpova administrativa není v současnosti aktivní v jednáních o příměří, válka se zřejmě potáhne až do roku 2026.
Současné bojiště je směsicí moderní technologie a staromódního boje pěchoty. Zatímco Ukrajinci na začátku června provedli odvážné útoky pomocí dronů hluboko na ruském území, pěchota na obou stranách bojuje o každou vesnici doslova dům od domu.
Ruská taktika, kdy malé skupiny vojáků na motorkách a bez obrněné techniky obsazují opuštěné vesnice, nutí Ukrajince měnit způsob obrany. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov uvedl, že obranné pozice jsou nově menší a lépe maskované.
Drony hrají v konfliktu stále důležitější roli. Rusko vyrábí ve velkém levné drony, které zahlcují ukrajinskou protivzdušnou obranu. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jen během jediné noci bylo ve vzduchu 477 ruských dronů a 60 raket. Rusové podle Umerova nasazují až 500 íránských dronů Shahed denně.
Ukrajina proto znovu apeluje na Západ, aby jí dodal další systémy protivzdušné obrany včetně raket Patriot. Zelenskyj prohlásil, že je Ukrajina připravena tyto systémy koupit z vlastních zdrojů nebo přes fond vytvořený v rámci dohody o těžbě nerostů se Spojenými státy.
Současně obě strany dramaticky zvyšují vlastní produkci dronů. Ukrajina letos plánuje vyrobit více než čtyři miliony bojových dronů a „desítky tisíc“ dronů s dlouhým dosahem. Rusko podle ukrajinské rozvědky vyrábí denně kolem 200 dronů Shahed a má zásobu až 6 000 kusů, plus další tisíce maket k matení obrany.
Ruské síly navíc údajně získávají převahu v použití vláknem řízených dronů, které jsou těžší k detekci. „Je to neustálý souboj mozků,“ popsal Umerov.
Obě země budují průmyslové kapacity pro dlouhodobý konflikt, ale Rusko má v tomto směru výrazně navrch. Státní zbrojní gigant Rostec podle svého šéfa Sergeje Čemezova desetinásobně navýšil výrobu a v loňském roce dosáhl tržeb 46 miliard dolarů.
Ruský rozpočet je však čím dál více zatížen. Vojenské výdaje tvoří už 40 % všech státních výdajů, což vede k rostoucí inflaci. Putin sám přiznal, že letos očekává „mnohem skromnější“ růst, a připustil možnost snížení výdajů na obranu v příštím roce.
Ministr hospodářství Maksim Rešetnikov dokonce varoval před blížící se recesí. Šéfka centrální banky Elvira Nabiullina uvedla, že rezervy se tenčí: „Musíme si uvědomit, že mnoho těchto prostředků již bylo vyčerpáno.“
Putin však dál prohlašuje, že stagnace nesmí nastat. A navzdory ztrátám ruská armáda stále disponuje silami výrazně většími než ty ukrajinské. Válka se tedy podle všeho ještě zdaleka nechýlí ke konci.
Putin přitom stále opakuje: „Kde vkročí noha ruského vojáka, tam je naše země.“
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.