Ruská letní ofenziva na Ukrajině selhává. Kyjev ale důvod k oslavám nemá

Ruský prezident Vladimir Putin se však stále drží svých imperiálních ambicí. Minulý týden zopakoval svůj názor, že „ruský a ukrajinský národ tvoří jeden celek“ a že „celá Ukrajina patří Rusku“.

Na druhé straně Ukrajina nejenže pokračuje v protiútocích, ale také rychle buduje vlastní zbrojní průmysl. A ruská válečná ekonomika začíná narážet na své limity, píše CNN.

Ruské jednotky se snaží prorazit na několika úsecích 1 200 kilometrů dlouhé fronty. Podle ukrajinského hlavního velitele Oleksandra Syrského je například v okolí Pokrovsku soustředěno více než 110 000 ruských vojáků, zatímco v prosinci jich tam bylo zhruba 70 000. Boje v tomto regionu jsou extrémně intenzivní — až 50 střetů denně.

Syrskyj tvrdí, že ruský postup v severním regionu Sumy se podařilo zastavit. Podobně se vyjadřuje i americký Institut pro studium války (ISW), podle něhož Ukrajinci znovu ovládli část území a ruský postup se zpomalil. Navzdory tomu Rusové zaznamenali územní zisky na hranici mezi Doněckou a Dněpropetrovskou oblastí, kde dobyli i vesnici Zirka. Podle ukrajinského portálu DeepState tam ukrajinské obranné linie rychle kolabují.

Cílem Kremlu zůstává ovládnutí celých regionů Doněck, Záporoží a Cherson. Téměř celá Luhanská oblast je již pod ruskou kontrolou. Vzhledem k pomalému postupu by dosažení těchto cílů mohlo trvat roky. A protože Trumpova administrativa není v současnosti aktivní v jednáních o příměří, válka se zřejmě potáhne až do roku 2026.

Současné bojiště je směsicí moderní technologie a staromódního boje pěchoty. Zatímco Ukrajinci na začátku června provedli odvážné útoky pomocí dronů hluboko na ruském území, pěchota na obou stranách bojuje o každou vesnici doslova dům od domu.

Ruská taktika, kdy malé skupiny vojáků na motorkách a bez obrněné techniky obsazují opuštěné vesnice, nutí Ukrajince měnit způsob obrany. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov uvedl, že obranné pozice jsou nově menší a lépe maskované.

Drony hrají v konfliktu stále důležitější roli. Rusko vyrábí ve velkém levné drony, které zahlcují ukrajinskou protivzdušnou obranu. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jen během jediné noci bylo ve vzduchu 477 ruských dronů a 60 raket. Rusové podle Umerova nasazují až 500 íránských dronů Shahed denně.

Ukrajina proto znovu apeluje na Západ, aby jí dodal další systémy protivzdušné obrany včetně raket Patriot. Zelenskyj prohlásil, že je Ukrajina připravena tyto systémy koupit z vlastních zdrojů nebo přes fond vytvořený v rámci dohody o těžbě nerostů se Spojenými státy.

Současně obě strany dramaticky zvyšují vlastní produkci dronů. Ukrajina letos plánuje vyrobit více než čtyři miliony bojových dronů a „desítky tisíc“ dronů s dlouhým dosahem. Rusko podle ukrajinské rozvědky vyrábí denně kolem 200 dronů Shahed a má zásobu až 6 000 kusů, plus další tisíce maket k matení obrany.

Ruské síly navíc údajně získávají převahu v použití vláknem řízených dronů, které jsou těžší k detekci. „Je to neustálý souboj mozků,“ popsal Umerov.

Obě země budují průmyslové kapacity pro dlouhodobý konflikt, ale Rusko má v tomto směru výrazně navrch. Státní zbrojní gigant Rostec podle svého šéfa Sergeje Čemezova desetinásobně navýšil výrobu a v loňském roce dosáhl tržeb 46 miliard dolarů.

Ruský rozpočet je však čím dál více zatížen. Vojenské výdaje tvoří už 40 % všech státních výdajů, což vede k rostoucí inflaci. Putin sám přiznal, že letos očekává „mnohem skromnější“ růst, a připustil možnost snížení výdajů na obranu v příštím roce.

Ministr hospodářství Maksim Rešetnikov dokonce varoval před blížící se recesí. Šéfka centrální banky Elvira Nabiullina uvedla, že rezervy se tenčí: „Musíme si uvědomit, že mnoho těchto prostředků již bylo vyčerpáno.“

Putin však dál prohlašuje, že stagnace nesmí nastat. A navzdory ztrátám ruská armáda stále disponuje silami výrazně většími než ty ukrajinské. Válka se tedy podle všeho ještě zdaleka nechýlí ke konci.

Putin přitom stále opakuje: „Kde vkročí noha ruského vojáka, tam je naše země.“