Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Ruský prezident Vladimir Putin se však stále drží svých imperiálních ambicí. Minulý týden zopakoval svůj názor, že „ruský a ukrajinský národ tvoří jeden celek“ a že „celá Ukrajina patří Rusku“.
Na druhé straně Ukrajina nejenže pokračuje v protiútocích, ale také rychle buduje vlastní zbrojní průmysl. A ruská válečná ekonomika začíná narážet na své limity, píše CNN.
Ruské jednotky se snaží prorazit na několika úsecích 1 200 kilometrů dlouhé fronty. Podle ukrajinského hlavního velitele Oleksandra Syrského je například v okolí Pokrovsku soustředěno více než 110 000 ruských vojáků, zatímco v prosinci jich tam bylo zhruba 70 000. Boje v tomto regionu jsou extrémně intenzivní — až 50 střetů denně.
Syrskyj tvrdí, že ruský postup v severním regionu Sumy se podařilo zastavit. Podobně se vyjadřuje i americký Institut pro studium války (ISW), podle něhož Ukrajinci znovu ovládli část území a ruský postup se zpomalil. Navzdory tomu Rusové zaznamenali územní zisky na hranici mezi Doněckou a Dněpropetrovskou oblastí, kde dobyli i vesnici Zirka. Podle ukrajinského portálu DeepState tam ukrajinské obranné linie rychle kolabují.
Cílem Kremlu zůstává ovládnutí celých regionů Doněck, Záporoží a Cherson. Téměř celá Luhanská oblast je již pod ruskou kontrolou. Vzhledem k pomalému postupu by dosažení těchto cílů mohlo trvat roky. A protože Trumpova administrativa není v současnosti aktivní v jednáních o příměří, válka se zřejmě potáhne až do roku 2026.
Současné bojiště je směsicí moderní technologie a staromódního boje pěchoty. Zatímco Ukrajinci na začátku června provedli odvážné útoky pomocí dronů hluboko na ruském území, pěchota na obou stranách bojuje o každou vesnici doslova dům od domu.
Ruská taktika, kdy malé skupiny vojáků na motorkách a bez obrněné techniky obsazují opuštěné vesnice, nutí Ukrajince měnit způsob obrany. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov uvedl, že obranné pozice jsou nově menší a lépe maskované.
Drony hrají v konfliktu stále důležitější roli. Rusko vyrábí ve velkém levné drony, které zahlcují ukrajinskou protivzdušnou obranu. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jen během jediné noci bylo ve vzduchu 477 ruských dronů a 60 raket. Rusové podle Umerova nasazují až 500 íránských dronů Shahed denně.
Ukrajina proto znovu apeluje na Západ, aby jí dodal další systémy protivzdušné obrany včetně raket Patriot. Zelenskyj prohlásil, že je Ukrajina připravena tyto systémy koupit z vlastních zdrojů nebo přes fond vytvořený v rámci dohody o těžbě nerostů se Spojenými státy.
Současně obě strany dramaticky zvyšují vlastní produkci dronů. Ukrajina letos plánuje vyrobit více než čtyři miliony bojových dronů a „desítky tisíc“ dronů s dlouhým dosahem. Rusko podle ukrajinské rozvědky vyrábí denně kolem 200 dronů Shahed a má zásobu až 6 000 kusů, plus další tisíce maket k matení obrany.
Ruské síly navíc údajně získávají převahu v použití vláknem řízených dronů, které jsou těžší k detekci. „Je to neustálý souboj mozků,“ popsal Umerov.
Obě země budují průmyslové kapacity pro dlouhodobý konflikt, ale Rusko má v tomto směru výrazně navrch. Státní zbrojní gigant Rostec podle svého šéfa Sergeje Čemezova desetinásobně navýšil výrobu a v loňském roce dosáhl tržeb 46 miliard dolarů.
Ruský rozpočet je však čím dál více zatížen. Vojenské výdaje tvoří už 40 % všech státních výdajů, což vede k rostoucí inflaci. Putin sám přiznal, že letos očekává „mnohem skromnější“ růst, a připustil možnost snížení výdajů na obranu v příštím roce.
Ministr hospodářství Maksim Rešetnikov dokonce varoval před blížící se recesí. Šéfka centrální banky Elvira Nabiullina uvedla, že rezervy se tenčí: „Musíme si uvědomit, že mnoho těchto prostředků již bylo vyčerpáno.“
Putin však dál prohlašuje, že stagnace nesmí nastat. A navzdory ztrátám ruská armáda stále disponuje silami výrazně většími než ty ukrajinské. Válka se tedy podle všeho ještě zdaleka nechýlí ke konci.
Putin přitom stále opakuje: „Kde vkročí noha ruského vojáka, tam je naše země.“
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.