Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Ruský prezident Vladimir Putin se však stále drží svých imperiálních ambicí. Minulý týden zopakoval svůj názor, že „ruský a ukrajinský národ tvoří jeden celek“ a že „celá Ukrajina patří Rusku“.
Na druhé straně Ukrajina nejenže pokračuje v protiútocích, ale také rychle buduje vlastní zbrojní průmysl. A ruská válečná ekonomika začíná narážet na své limity, píše CNN.
Ruské jednotky se snaží prorazit na několika úsecích 1 200 kilometrů dlouhé fronty. Podle ukrajinského hlavního velitele Oleksandra Syrského je například v okolí Pokrovsku soustředěno více než 110 000 ruských vojáků, zatímco v prosinci jich tam bylo zhruba 70 000. Boje v tomto regionu jsou extrémně intenzivní — až 50 střetů denně.
Syrskyj tvrdí, že ruský postup v severním regionu Sumy se podařilo zastavit. Podobně se vyjadřuje i americký Institut pro studium války (ISW), podle něhož Ukrajinci znovu ovládli část území a ruský postup se zpomalil. Navzdory tomu Rusové zaznamenali územní zisky na hranici mezi Doněckou a Dněpropetrovskou oblastí, kde dobyli i vesnici Zirka. Podle ukrajinského portálu DeepState tam ukrajinské obranné linie rychle kolabují.
Cílem Kremlu zůstává ovládnutí celých regionů Doněck, Záporoží a Cherson. Téměř celá Luhanská oblast je již pod ruskou kontrolou. Vzhledem k pomalému postupu by dosažení těchto cílů mohlo trvat roky. A protože Trumpova administrativa není v současnosti aktivní v jednáních o příměří, válka se zřejmě potáhne až do roku 2026.
Současné bojiště je směsicí moderní technologie a staromódního boje pěchoty. Zatímco Ukrajinci na začátku června provedli odvážné útoky pomocí dronů hluboko na ruském území, pěchota na obou stranách bojuje o každou vesnici doslova dům od domu.
Ruská taktika, kdy malé skupiny vojáků na motorkách a bez obrněné techniky obsazují opuštěné vesnice, nutí Ukrajince měnit způsob obrany. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov uvedl, že obranné pozice jsou nově menší a lépe maskované.
Drony hrají v konfliktu stále důležitější roli. Rusko vyrábí ve velkém levné drony, které zahlcují ukrajinskou protivzdušnou obranu. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jen během jediné noci bylo ve vzduchu 477 ruských dronů a 60 raket. Rusové podle Umerova nasazují až 500 íránských dronů Shahed denně.
Ukrajina proto znovu apeluje na Západ, aby jí dodal další systémy protivzdušné obrany včetně raket Patriot. Zelenskyj prohlásil, že je Ukrajina připravena tyto systémy koupit z vlastních zdrojů nebo přes fond vytvořený v rámci dohody o těžbě nerostů se Spojenými státy.
Současně obě strany dramaticky zvyšují vlastní produkci dronů. Ukrajina letos plánuje vyrobit více než čtyři miliony bojových dronů a „desítky tisíc“ dronů s dlouhým dosahem. Rusko podle ukrajinské rozvědky vyrábí denně kolem 200 dronů Shahed a má zásobu až 6 000 kusů, plus další tisíce maket k matení obrany.
Ruské síly navíc údajně získávají převahu v použití vláknem řízených dronů, které jsou těžší k detekci. „Je to neustálý souboj mozků,“ popsal Umerov.
Obě země budují průmyslové kapacity pro dlouhodobý konflikt, ale Rusko má v tomto směru výrazně navrch. Státní zbrojní gigant Rostec podle svého šéfa Sergeje Čemezova desetinásobně navýšil výrobu a v loňském roce dosáhl tržeb 46 miliard dolarů.
Ruský rozpočet je však čím dál více zatížen. Vojenské výdaje tvoří už 40 % všech státních výdajů, což vede k rostoucí inflaci. Putin sám přiznal, že letos očekává „mnohem skromnější“ růst, a připustil možnost snížení výdajů na obranu v příštím roce.
Ministr hospodářství Maksim Rešetnikov dokonce varoval před blížící se recesí. Šéfka centrální banky Elvira Nabiullina uvedla, že rezervy se tenčí: „Musíme si uvědomit, že mnoho těchto prostředků již bylo vyčerpáno.“
Putin však dál prohlašuje, že stagnace nesmí nastat. A navzdory ztrátám ruská armáda stále disponuje silami výrazně většími než ty ukrajinské. Válka se tedy podle všeho ještě zdaleka nechýlí ke konci.
Putin přitom stále opakuje: „Kde vkročí noha ruského vojáka, tam je naše země.“
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.