Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Stále častější a nákladnější živelní pohromy staví evropské politiky před neúprosné dilema. Buď státní rozpočty masivně zasáhnou a dotacemi ochrání obyvatele před astronomickými cenami pojistného, nebo lidé po vyhoření či zatopení svých domovů zůstávají bez jakékoli finanční kompenzace. Vzhledem ke stoupajícím rizikům již Evropská centrální banka společně s Unijním orgánem pro pojišťovnictví vyzvaly Brusel k vytvoření celoevropského zajišťovacího systému a veřejného fondu pro přírodní katastrofy.
Ekonomické dopady rozmarů počasí jsou pro unijní peněženku obrovské. Z dat Evropské agentury pro životní prostředí vyplývá, že extrémní výkyvy počasí stály hospodářství Evropské unie mezi lety 2021 a 2024 přes 200 miliard eur. Pojišťovny v reakci na to dramaticky zvyšují ceny svých služeb a z nejrizikovějších oblastí se zcela stahují. Podle Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění tak plných 75 procent škod způsobených přírodními katastrofami v Evropě zůstává zcela nepojištěných.
Současný rozsáhlý požár ve francouzských departementech Gironde a Landes jasně ukazuje složitost celé situace. Ačkoliv francouzská vláda přislíbila, že pojišťovny pokryjí náklady na ubytování a škody pro více než 200 tisíc evakuovaných osob, přímý dopad na státní pokladnu bude přesto drtivý. Náklady spojené s obnovou lesů, rekonstrukcí infrastruktury a podporou v nezaměstnanosti pro desítky tisíc lidí, kteří nemohou pracovat, dosáhnou obrovských částek. Jen samotná opětná výsadba zničených porostů ve Francii se odhaduje na jednu miliardu eur.
Rostoucí četnost katastrof vytváří enormní tlak na samotné pojišťovny. Ty jsou nuceny neustále zvyšovat pojistné, aby se nedostaly do ztrát. Například ve Španělsku vzrostly ceny pojištění pro turistické podniky v oblastech ohrožených požáry za posledních pět let o 15 procent ročně. V Itálii pak pojistky u pobřežních nemovitostí vzrostly o čtvrtinu kvůli častým záplavám. Tento trend postupně vytlačuje pojištění z finančních možností běžných domácností i firem.
S rozšiřující se mezerou v pojistném krytí nakonec nezbývá státům než fungovat jako poslední záchranná síť, což vede k dalšímu zadlužování veřejných rozpočtů. Zástupci centrálních bank varují, že negativní dopady nepojištěných škod se v konečném důsledku promítají do nižšího růstu HDP, vyšší inflace a destabilizace úvěrového trhu. Náklady na změnu klimatu tak nakonec nesou všichni daňoví poplatníci, ať už skrze dražší komerční pojistky, nebo vyšší státní dluh.
Východisko z této krize vidí experti i Evropská centrální banka ve vytvoření nového veřejno-soukromého systému, který by rizika rozložil napříč celou Evropskou unií. Inspirací může být francouzský model, kde je klimatické pojištění povinné a riziko se dělí mezi soukromý sektor a stát prostřednictvím solidárního přerozdělování. Pojišťovny zároveň zdůrazňují nutnost přísné prevence a zákazu další výstavby v oblastech s vysokým rizikem požárů či záplav.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
Vlna veder v dalších dnech ještě zesílí. Ministerstvo zdravotnictví proto připomíná základní doporučení, která mohou pomoci předejít zdravotním komplikacím spojeným s horkem. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdraví především senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo lidé užívající některé léky.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
