Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Stále častější a nákladnější živelní pohromy staví evropské politiky před neúprosné dilema. Buď státní rozpočty masivně zasáhnou a dotacemi ochrání obyvatele před astronomickými cenami pojistného, nebo lidé po vyhoření či zatopení svých domovů zůstávají bez jakékoli finanční kompenzace. Vzhledem ke stoupajícím rizikům již Evropská centrální banka společně s Unijním orgánem pro pojišťovnictví vyzvaly Brusel k vytvoření celoevropského zajišťovacího systému a veřejného fondu pro přírodní katastrofy.
Ekonomické dopady rozmarů počasí jsou pro unijní peněženku obrovské. Z dat Evropské agentury pro životní prostředí vyplývá, že extrémní výkyvy počasí stály hospodářství Evropské unie mezi lety 2021 a 2024 přes 200 miliard eur. Pojišťovny v reakci na to dramaticky zvyšují ceny svých služeb a z nejrizikovějších oblastí se zcela stahují. Podle Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění tak plných 75 procent škod způsobených přírodními katastrofami v Evropě zůstává zcela nepojištěných.
Současný rozsáhlý požár ve francouzských departementech Gironde a Landes jasně ukazuje složitost celé situace. Ačkoliv francouzská vláda přislíbila, že pojišťovny pokryjí náklady na ubytování a škody pro více než 200 tisíc evakuovaných osob, přímý dopad na státní pokladnu bude přesto drtivý. Náklady spojené s obnovou lesů, rekonstrukcí infrastruktury a podporou v nezaměstnanosti pro desítky tisíc lidí, kteří nemohou pracovat, dosáhnou obrovských částek. Jen samotná opětná výsadba zničených porostů ve Francii se odhaduje na jednu miliardu eur.
Rostoucí četnost katastrof vytváří enormní tlak na samotné pojišťovny. Ty jsou nuceny neustále zvyšovat pojistné, aby se nedostaly do ztrát. Například ve Španělsku vzrostly ceny pojištění pro turistické podniky v oblastech ohrožených požáry za posledních pět let o 15 procent ročně. V Itálii pak pojistky u pobřežních nemovitostí vzrostly o čtvrtinu kvůli častým záplavám. Tento trend postupně vytlačuje pojištění z finančních možností běžných domácností i firem.
S rozšiřující se mezerou v pojistném krytí nakonec nezbývá státům než fungovat jako poslední záchranná síť, což vede k dalšímu zadlužování veřejných rozpočtů. Zástupci centrálních bank varují, že negativní dopady nepojištěných škod se v konečném důsledku promítají do nižšího růstu HDP, vyšší inflace a destabilizace úvěrového trhu. Náklady na změnu klimatu tak nakonec nesou všichni daňoví poplatníci, ať už skrze dražší komerční pojistky, nebo vyšší státní dluh.
Východisko z této krize vidí experti i Evropská centrální banka ve vytvoření nového veřejno-soukromého systému, který by rizika rozložil napříč celou Evropskou unií. Inspirací může být francouzský model, kde je klimatické pojištění povinné a riziko se dělí mezi soukromý sektor a stát prostřednictvím solidárního přerozdělování. Pojišťovny zároveň zdůrazňují nutnost přísné prevence a zákazu další výstavby v oblastech s vysokým rizikem požárů či záplav.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.