Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Stále častější a nákladnější živelní pohromy staví evropské politiky před neúprosné dilema. Buď státní rozpočty masivně zasáhnou a dotacemi ochrání obyvatele před astronomickými cenami pojistného, nebo lidé po vyhoření či zatopení svých domovů zůstávají bez jakékoli finanční kompenzace. Vzhledem ke stoupajícím rizikům již Evropská centrální banka společně s Unijním orgánem pro pojišťovnictví vyzvaly Brusel k vytvoření celoevropského zajišťovacího systému a veřejného fondu pro přírodní katastrofy.
Ekonomické dopady rozmarů počasí jsou pro unijní peněženku obrovské. Z dat Evropské agentury pro životní prostředí vyplývá, že extrémní výkyvy počasí stály hospodářství Evropské unie mezi lety 2021 a 2024 přes 200 miliard eur. Pojišťovny v reakci na to dramaticky zvyšují ceny svých služeb a z nejrizikovějších oblastí se zcela stahují. Podle Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění tak plných 75 procent škod způsobených přírodními katastrofami v Evropě zůstává zcela nepojištěných.
Současný rozsáhlý požár ve francouzských departementech Gironde a Landes jasně ukazuje složitost celé situace. Ačkoliv francouzská vláda přislíbila, že pojišťovny pokryjí náklady na ubytování a škody pro více než 200 tisíc evakuovaných osob, přímý dopad na státní pokladnu bude přesto drtivý. Náklady spojené s obnovou lesů, rekonstrukcí infrastruktury a podporou v nezaměstnanosti pro desítky tisíc lidí, kteří nemohou pracovat, dosáhnou obrovských částek. Jen samotná opětná výsadba zničených porostů ve Francii se odhaduje na jednu miliardu eur.
Rostoucí četnost katastrof vytváří enormní tlak na samotné pojišťovny. Ty jsou nuceny neustále zvyšovat pojistné, aby se nedostaly do ztrát. Například ve Španělsku vzrostly ceny pojištění pro turistické podniky v oblastech ohrožených požáry za posledních pět let o 15 procent ročně. V Itálii pak pojistky u pobřežních nemovitostí vzrostly o čtvrtinu kvůli častým záplavám. Tento trend postupně vytlačuje pojištění z finančních možností běžných domácností i firem.
S rozšiřující se mezerou v pojistném krytí nakonec nezbývá státům než fungovat jako poslední záchranná síť, což vede k dalšímu zadlužování veřejných rozpočtů. Zástupci centrálních bank varují, že negativní dopady nepojištěných škod se v konečném důsledku promítají do nižšího růstu HDP, vyšší inflace a destabilizace úvěrového trhu. Náklady na změnu klimatu tak nakonec nesou všichni daňoví poplatníci, ať už skrze dražší komerční pojistky, nebo vyšší státní dluh.
Východisko z této krize vidí experti i Evropská centrální banka ve vytvoření nového veřejno-soukromého systému, který by rizika rozložil napříč celou Evropskou unií. Inspirací může být francouzský model, kde je klimatické pojištění povinné a riziko se dělí mezi soukromý sektor a stát prostřednictvím solidárního přerozdělování. Pojišťovny zároveň zdůrazňují nutnost přísné prevence a zákazu další výstavby v oblastech s vysokým rizikem požárů či záplav.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.