Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Souběžně s diplomatickými aktivitami v Pákistánu se v Evropě připravuje rozsáhlá vojenská koalice. Velká Británie a Francie mají tento týden předsedat jednání zástupců zhruba 30 národů. Cílem je vytvořit společnou misi, která by silou znovu otevřela strategicky kritický Hormuzský průliv. K původní skupině šesti zemí, které projevily ochotu zajistit bezpečnou plavbu, se postupně přidávají další státy, přičemž do rozhovorů na úrovni náčelníků generálních štábů je nově přizván i Kanada a další potenciální partneři.
Íránská strana se však k mediálním zprávám o amerických mírových návrzích staví velmi rezervovaně, ne-li posměšně. Teherán odmítl tvrzení o existenci dohody o příměří s tím, že Američané v podstatě „vyjednávají sami se sebou“. Přestože Donald Trump prohlašuje, že Írán po dohodě zoufale touží a že jednání jsou v plném proudu, íránští představitelé tyto zprávy označili za falešné.
Navzdory těmto oficiálním popřením pákistánští představitelé potvrzují, že Írán skutečně obdržel americký patnáctibodový plán. Tento dokument se má týkat především zmírnění sankcí výměnou za omezení íránského jaderného a balistického programu a zajištění volného přístupu lodí do Hormuzského průlivu. Právě otázka námořní dopravy je kritická, neboť průliv je pro tankery fakticky uzavřen již více než tři týdny.
Určitý náznak uvolnění v této oblasti přišel z Thajska, které potvrdilo, že jeden z jeho tankerů s ropou bezpečně proplul úžinou po úspěšných jednáních s Íránem a Ománem. Teherán totiž vzkázal, že „nenepřátelským“ lodím umožní bezpečný průjezd, pokud bude trasa předem zkoordinována. To naznačuje, že Írán hodlá využívat kontrolu nad průlivem jako silnou vyjednávací kartu.
Napětí však zvyšují zprávy o posilování americké vojenské přítomnosti v regionu. Podle různých zdrojů plánuje Washington vyslat na Blízký východ dalších 1 000 až 2 000 vojáků, kteří se připojí k již přítomným 50 000 mužům. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálibáf v reakci na to prohlásil, že Teherán velmi pozorně sleduje každý pohyb amerických sil v oblasti.
Kritika postupu Spojených států a Izraele zaznívá i z Evropy. Španělský premiér Pedro Sánchez ostře napadl Benjamina Netanjahua a obvinil ho, že se snaží v Libanonu způsobit stejnou úroveň zkázy, jakou izraelské síly napáchaly v Gaze. Sánchez varoval, že současná válka na Blízkém východě představuje pro světovou stabilitu „mnohem horší“ scénář, než jakým byla invaze do Iráku v roce 2003.
Vojenská i diplomatická situace tak zůstává extrémně nepřehledná. Zatímco se armády připravují na operaci k otevření námořních cest, diplomaté upírají zrak k Islámábádu v naději, že se podaří najít společnou řeč. Skutečný průlom však bude záviset na tom, zda Írán začne brát americké návrhy vážně, nebo zda bude pokračovat v rétorice o jednostranném vyjednávání Washingtonu.
Zda se víkendové schůzky v Pákistánu skutečně uskuteční a kdo se jich zúčastní, bude pravděpodobně jasnější v nejbližších hodinách.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že energetický sektor Ruské federace utrpěl těžké škody v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Ukrajinou. Ve svém veřejném prohlášení vyzval k okamžitému ukončení tohoto podle něj nesmyslného a nikdy nekončícího střetu mezi Moskvou a Kyjevem. Reagoval tak na narůstající intenzitu ukrajinských úderů na ruskou energetickou infrastrukturu. Tyto útoky podle dostupných údajů vyřadily z provozu téměř polovinu rafinérských kapacit v zemi.
Americký prezident Donald Trump ostrým způsobem varoval íránský režim a prohlásil, že Spojené státy americké zvažují několik možností dalšího postupu vůči Teheránu. Podle jeho slov připadá v úvahu úplné zničení země, její ekonomický úpadek nebo uzavření vzájemné dohody. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se v současnosti nachází ve fázi rozhodování o dalším vojenském vývoji. Dodal také, že v blízké době lze očekávat velmi zásadní události.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.