Rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem mohou začít už o víkendu v Pákistánu

Souběžně s diplomatickými aktivitami v Pákistánu se v Evropě připravuje rozsáhlá vojenská koalice. Velká Británie a Francie mají tento týden předsedat jednání zástupců zhruba 30 národů. Cílem je vytvořit společnou misi, která by silou znovu otevřela strategicky kritický Hormuzský průliv. K původní skupině šesti zemí, které projevily ochotu zajistit bezpečnou plavbu, se postupně přidávají další státy, přičemž do rozhovorů na úrovni náčelníků generálních štábů je nově přizván i Kanada a další potenciální partneři.

Íránská strana se však k mediálním zprávám o amerických mírových návrzích staví velmi rezervovaně, ne-li posměšně. Teherán odmítl tvrzení o existenci dohody o příměří s tím, že Američané v podstatě „vyjednávají sami se sebou“. Přestože Donald Trump prohlašuje, že Írán po dohodě zoufale touží a že jednání jsou v plném proudu, íránští představitelé tyto zprávy označili za falešné.

Navzdory těmto oficiálním popřením pákistánští představitelé potvrzují, že Írán skutečně obdržel americký patnáctibodový plán. Tento dokument se má týkat především zmírnění sankcí výměnou za omezení íránského jaderného a balistického programu a zajištění volného přístupu lodí do Hormuzského průlivu. Právě otázka námořní dopravy je kritická, neboť průliv je pro tankery fakticky uzavřen již více než tři týdny.

Určitý náznak uvolnění v této oblasti přišel z Thajska, které potvrdilo, že jeden z jeho tankerů s ropou bezpečně proplul úžinou po úspěšných jednáních s Íránem a Ománem. Teherán totiž vzkázal, že „nenepřátelským“ lodím umožní bezpečný průjezd, pokud bude trasa předem zkoordinována. To naznačuje, že Írán hodlá využívat kontrolu nad průlivem jako silnou vyjednávací kartu.

Napětí však zvyšují zprávy o posilování americké vojenské přítomnosti v regionu. Podle různých zdrojů plánuje Washington vyslat na Blízký východ dalších 1 000 až 2 000 vojáků, kteří se připojí k již přítomným 50 000 mužům. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálibáf v reakci na to prohlásil, že Teherán velmi pozorně sleduje každý pohyb amerických sil v oblasti.

Kritika postupu Spojených států a Izraele zaznívá i z Evropy. Španělský premiér Pedro Sánchez ostře napadl Benjamina Netanjahua a obvinil ho, že se snaží v Libanonu způsobit stejnou úroveň zkázy, jakou izraelské síly napáchaly v Gaze. Sánchez varoval, že současná válka na Blízkém východě představuje pro světovou stabilitu „mnohem horší“ scénář, než jakým byla invaze do Iráku v roce 2003.

Vojenská i diplomatická situace tak zůstává extrémně nepřehledná. Zatímco se armády připravují na operaci k otevření námořních cest, diplomaté upírají zrak k Islámábádu v naději, že se podaří najít společnou řeč. Skutečný průlom však bude záviset na tom, zda Írán začne brát americké návrhy vážně, nebo zda bude pokračovat v rétorice o jednostranném vyjednávání Washingtonu.

Zda se víkendové schůzky v Pákistánu skutečně uskuteční a kdo se jich zúčastní, bude pravděpodobně jasnější v nejbližších hodinách.