Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Souběžně s diplomatickými aktivitami v Pákistánu se v Evropě připravuje rozsáhlá vojenská koalice. Velká Británie a Francie mají tento týden předsedat jednání zástupců zhruba 30 národů. Cílem je vytvořit společnou misi, která by silou znovu otevřela strategicky kritický Hormuzský průliv. K původní skupině šesti zemí, které projevily ochotu zajistit bezpečnou plavbu, se postupně přidávají další státy, přičemž do rozhovorů na úrovni náčelníků generálních štábů je nově přizván i Kanada a další potenciální partneři.
Íránská strana se však k mediálním zprávám o amerických mírových návrzích staví velmi rezervovaně, ne-li posměšně. Teherán odmítl tvrzení o existenci dohody o příměří s tím, že Američané v podstatě „vyjednávají sami se sebou“. Přestože Donald Trump prohlašuje, že Írán po dohodě zoufale touží a že jednání jsou v plném proudu, íránští představitelé tyto zprávy označili za falešné.
Navzdory těmto oficiálním popřením pákistánští představitelé potvrzují, že Írán skutečně obdržel americký patnáctibodový plán. Tento dokument se má týkat především zmírnění sankcí výměnou za omezení íránského jaderného a balistického programu a zajištění volného přístupu lodí do Hormuzského průlivu. Právě otázka námořní dopravy je kritická, neboť průliv je pro tankery fakticky uzavřen již více než tři týdny.
Určitý náznak uvolnění v této oblasti přišel z Thajska, které potvrdilo, že jeden z jeho tankerů s ropou bezpečně proplul úžinou po úspěšných jednáních s Íránem a Ománem. Teherán totiž vzkázal, že „nenepřátelským“ lodím umožní bezpečný průjezd, pokud bude trasa předem zkoordinována. To naznačuje, že Írán hodlá využívat kontrolu nad průlivem jako silnou vyjednávací kartu.
Napětí však zvyšují zprávy o posilování americké vojenské přítomnosti v regionu. Podle různých zdrojů plánuje Washington vyslat na Blízký východ dalších 1 000 až 2 000 vojáků, kteří se připojí k již přítomným 50 000 mužům. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálibáf v reakci na to prohlásil, že Teherán velmi pozorně sleduje každý pohyb amerických sil v oblasti.
Kritika postupu Spojených států a Izraele zaznívá i z Evropy. Španělský premiér Pedro Sánchez ostře napadl Benjamina Netanjahua a obvinil ho, že se snaží v Libanonu způsobit stejnou úroveň zkázy, jakou izraelské síly napáchaly v Gaze. Sánchez varoval, že současná válka na Blízkém východě představuje pro světovou stabilitu „mnohem horší“ scénář, než jakým byla invaze do Iráku v roce 2003.
Vojenská i diplomatická situace tak zůstává extrémně nepřehledná. Zatímco se armády připravují na operaci k otevření námořních cest, diplomaté upírají zrak k Islámábádu v naději, že se podaří najít společnou řeč. Skutečný průlom však bude záviset na tom, zda Írán začne brát americké návrhy vážně, nebo zda bude pokračovat v rétorice o jednostranném vyjednávání Washingtonu.
Zda se víkendové schůzky v Pákistánu skutečně uskuteční a kdo se jich zúčastní, bude pravděpodobně jasnější v nejbližších hodinách.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.