Spojené státy oznámily, že stáhnou své vojáky a techniku z logistického centra v Jasionce, ležícího na jihovýchodě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou. Tento uzel dosud zajišťoval většinu dodávek zbraní určených pro Kyjev. Americká armáda uvedla, že krok povede k úsporám v řádu desítek milionů dolarů, přičemž logistické operace převezmou další spojenci v rámci NATO.
„Po třech letech v Jasionce je čas upravit rozsah naší přítomnosti,“ uvedl podle webu Politico generál Christopher Donahue, velitel amerických sil v Evropě a Africe. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz následně potvrdil, že operace budou pokračovat pod vedením Polska, Norska, Německa, Velké Británie a dalších spojeneckých jednotek.
Rozhodnutí přichází v době, kdy v Evropě sílí obavy o americké odhodlání k obraně kontinentu pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Ten opakovaně kritizoval členy NATO za nedostatečné výdaje na obranu a hrozil odepřením vojenské pomoci, pokud státy aliance nesplní jeho požadavky. V posledních týdnech Trump navíc eskaloval globální obchodní válku, jejíž dopady zasáhly i spojenecké země.
Americké velení nicméně tvrdí, že se jedná o dlouhodobě plánovaný krok, jehož cílem je optimalizace operací při zachování podpory pro Ukrajinu i NATO. Logistické centrum Jasionka hrálo od roku 2022 klíčovou roli v koordinaci vojenské pomoci Ukrajině poté, co Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi. Podle polského ministerstva obrany právě přes Jasionku proudí až 95 % západní vojenské pomoci na Ukrajinu.
Americké jednotky doposud zajišťovaly provoz letiště a koordinaci přepravy zbraní, ale jejich roli nyní přebírají spojenecké armády. Polsko spolu s NATO garantuje bezpečnost objektu a zajišťuje, že provoz logistického uzlu pokračuje bez narušení.
V lednu Německo převzalo odpovědnost za obranu oblasti a rozmístilo zde své systémy protivzdušné obrany Patriot. Američtí vojáci budou přesunuti na jiná místa v Polsku, kde Spojené státy udržují trvalou přítomnost přibližně 10 000 příslušníků armády. Konkrétní data přesunů však americká armáda kvůli bezpečnostním důvodům nesdělila.
Polské ministerstvo obrany zdůraznilo, že provoz centra není nijak omezen, a přesuny odpovědnosti odpovídají rozhodnutím přijatým na loňském summitu NATO ve Washingtonu. Výsledkem těchto dohod bylo vytvoření nové struktury s názvem NATO Security Assistance and Training for Ukraine, která nyní nese větší díl odpovědnosti.
„Všechny operace v logistickém centru probíhají bez přerušení, přičemž přesměrování vybavení probíhá efektivně a podle stanovených postupů,“ uvedlo polské ministerstvo. Zároveň upozornilo, že celkové velení a bezpečnost zůstávají v rukou aliance, nikoli pouze USA.
Donald Trump sice dlouhodobě kritizuje spojence za nízké výdaje na obranu, ale Polsko opakovaně vyzdvihuje jako vzor. Země vynakládá na armádu 4,7 % HDP, což je nejvíce ze všech členů NATO.
Navzdory obavám o Trumpovu vstřícnost vůči Rusku a jeho tlaku na Ukrajinu, aby dosáhla míru s Moskvou, polští představitelé zdůrazňují, že USA zůstávají jejich nejdůležitějším partnerem. Tento postoj podpořil i Daniel Lawton, chargé d’affaires americké ambasády ve Varšavě.
„Vaše podpora je důkazem těsného spojenectví mezi našimi národy a posiluje naši vzájemnou spolupráci. Tato změna nám umožní pokračovat v úzké koordinaci a zároveň využívat prostředky efektivněji,“ uvedl Lawton.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.