Spojené státy oznámily, že stáhnou své vojáky a techniku z logistického centra v Jasionce, ležícího na jihovýchodě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou. Tento uzel dosud zajišťoval většinu dodávek zbraní určených pro Kyjev. Americká armáda uvedla, že krok povede k úsporám v řádu desítek milionů dolarů, přičemž logistické operace převezmou další spojenci v rámci NATO.
„Po třech letech v Jasionce je čas upravit rozsah naší přítomnosti,“ uvedl podle webu Politico generál Christopher Donahue, velitel amerických sil v Evropě a Africe. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz následně potvrdil, že operace budou pokračovat pod vedením Polska, Norska, Německa, Velké Británie a dalších spojeneckých jednotek.
Rozhodnutí přichází v době, kdy v Evropě sílí obavy o americké odhodlání k obraně kontinentu pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Ten opakovaně kritizoval členy NATO za nedostatečné výdaje na obranu a hrozil odepřením vojenské pomoci, pokud státy aliance nesplní jeho požadavky. V posledních týdnech Trump navíc eskaloval globální obchodní válku, jejíž dopady zasáhly i spojenecké země.
Americké velení nicméně tvrdí, že se jedná o dlouhodobě plánovaný krok, jehož cílem je optimalizace operací při zachování podpory pro Ukrajinu i NATO. Logistické centrum Jasionka hrálo od roku 2022 klíčovou roli v koordinaci vojenské pomoci Ukrajině poté, co Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi. Podle polského ministerstva obrany právě přes Jasionku proudí až 95 % západní vojenské pomoci na Ukrajinu.
Americké jednotky doposud zajišťovaly provoz letiště a koordinaci přepravy zbraní, ale jejich roli nyní přebírají spojenecké armády. Polsko spolu s NATO garantuje bezpečnost objektu a zajišťuje, že provoz logistického uzlu pokračuje bez narušení.
V lednu Německo převzalo odpovědnost za obranu oblasti a rozmístilo zde své systémy protivzdušné obrany Patriot. Američtí vojáci budou přesunuti na jiná místa v Polsku, kde Spojené státy udržují trvalou přítomnost přibližně 10 000 příslušníků armády. Konkrétní data přesunů však americká armáda kvůli bezpečnostním důvodům nesdělila.
Polské ministerstvo obrany zdůraznilo, že provoz centra není nijak omezen, a přesuny odpovědnosti odpovídají rozhodnutím přijatým na loňském summitu NATO ve Washingtonu. Výsledkem těchto dohod bylo vytvoření nové struktury s názvem NATO Security Assistance and Training for Ukraine, která nyní nese větší díl odpovědnosti.
„Všechny operace v logistickém centru probíhají bez přerušení, přičemž přesměrování vybavení probíhá efektivně a podle stanovených postupů,“ uvedlo polské ministerstvo. Zároveň upozornilo, že celkové velení a bezpečnost zůstávají v rukou aliance, nikoli pouze USA.
Donald Trump sice dlouhodobě kritizuje spojence za nízké výdaje na obranu, ale Polsko opakovaně vyzdvihuje jako vzor. Země vynakládá na armádu 4,7 % HDP, což je nejvíce ze všech členů NATO.
Navzdory obavám o Trumpovu vstřícnost vůči Rusku a jeho tlaku na Ukrajinu, aby dosáhla míru s Moskvou, polští představitelé zdůrazňují, že USA zůstávají jejich nejdůležitějším partnerem. Tento postoj podpořil i Daniel Lawton, chargé d’affaires americké ambasády ve Varšavě.
„Vaše podpora je důkazem těsného spojenectví mezi našimi národy a posiluje naši vzájemnou spolupráci. Tato změna nám umožní pokračovat v úzké koordinaci a zároveň využívat prostředky efektivněji,“ uvedl Lawton.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.