Spojené státy oznámily, že stáhnou své vojáky a techniku z logistického centra v Jasionce, ležícího na jihovýchodě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou. Tento uzel dosud zajišťoval většinu dodávek zbraní určených pro Kyjev. Americká armáda uvedla, že krok povede k úsporám v řádu desítek milionů dolarů, přičemž logistické operace převezmou další spojenci v rámci NATO.
„Po třech letech v Jasionce je čas upravit rozsah naší přítomnosti,“ uvedl podle webu Politico generál Christopher Donahue, velitel amerických sil v Evropě a Africe. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz následně potvrdil, že operace budou pokračovat pod vedením Polska, Norska, Německa, Velké Británie a dalších spojeneckých jednotek.
Rozhodnutí přichází v době, kdy v Evropě sílí obavy o americké odhodlání k obraně kontinentu pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Ten opakovaně kritizoval členy NATO za nedostatečné výdaje na obranu a hrozil odepřením vojenské pomoci, pokud státy aliance nesplní jeho požadavky. V posledních týdnech Trump navíc eskaloval globální obchodní válku, jejíž dopady zasáhly i spojenecké země.
Americké velení nicméně tvrdí, že se jedná o dlouhodobě plánovaný krok, jehož cílem je optimalizace operací při zachování podpory pro Ukrajinu i NATO. Logistické centrum Jasionka hrálo od roku 2022 klíčovou roli v koordinaci vojenské pomoci Ukrajině poté, co Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi. Podle polského ministerstva obrany právě přes Jasionku proudí až 95 % západní vojenské pomoci na Ukrajinu.
Americké jednotky doposud zajišťovaly provoz letiště a koordinaci přepravy zbraní, ale jejich roli nyní přebírají spojenecké armády. Polsko spolu s NATO garantuje bezpečnost objektu a zajišťuje, že provoz logistického uzlu pokračuje bez narušení.
V lednu Německo převzalo odpovědnost za obranu oblasti a rozmístilo zde své systémy protivzdušné obrany Patriot. Američtí vojáci budou přesunuti na jiná místa v Polsku, kde Spojené státy udržují trvalou přítomnost přibližně 10 000 příslušníků armády. Konkrétní data přesunů však americká armáda kvůli bezpečnostním důvodům nesdělila.
Polské ministerstvo obrany zdůraznilo, že provoz centra není nijak omezen, a přesuny odpovědnosti odpovídají rozhodnutím přijatým na loňském summitu NATO ve Washingtonu. Výsledkem těchto dohod bylo vytvoření nové struktury s názvem NATO Security Assistance and Training for Ukraine, která nyní nese větší díl odpovědnosti.
„Všechny operace v logistickém centru probíhají bez přerušení, přičemž přesměrování vybavení probíhá efektivně a podle stanovených postupů,“ uvedlo polské ministerstvo. Zároveň upozornilo, že celkové velení a bezpečnost zůstávají v rukou aliance, nikoli pouze USA.
Donald Trump sice dlouhodobě kritizuje spojence za nízké výdaje na obranu, ale Polsko opakovaně vyzdvihuje jako vzor. Země vynakládá na armádu 4,7 % HDP, což je nejvíce ze všech členů NATO.
Navzdory obavám o Trumpovu vstřícnost vůči Rusku a jeho tlaku na Ukrajinu, aby dosáhla míru s Moskvou, polští představitelé zdůrazňují, že USA zůstávají jejich nejdůležitějším partnerem. Tento postoj podpořil i Daniel Lawton, chargé d’affaires americké ambasády ve Varšavě.
„Vaše podpora je důkazem těsného spojenectví mezi našimi národy a posiluje naši vzájemnou spolupráci. Tato změna nám umožní pokračovat v úzké koordinaci a zároveň využívat prostředky efektivněji,“ uvedl Lawton.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?