Spojené státy oznámily, že stáhnou své vojáky a techniku z logistického centra v Jasionce, ležícího na jihovýchodě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou. Tento uzel dosud zajišťoval většinu dodávek zbraní určených pro Kyjev. Americká armáda uvedla, že krok povede k úsporám v řádu desítek milionů dolarů, přičemž logistické operace převezmou další spojenci v rámci NATO.
„Po třech letech v Jasionce je čas upravit rozsah naší přítomnosti,“ uvedl podle webu Politico generál Christopher Donahue, velitel amerických sil v Evropě a Africe. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz následně potvrdil, že operace budou pokračovat pod vedením Polska, Norska, Německa, Velké Británie a dalších spojeneckých jednotek.
Rozhodnutí přichází v době, kdy v Evropě sílí obavy o americké odhodlání k obraně kontinentu pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Ten opakovaně kritizoval členy NATO za nedostatečné výdaje na obranu a hrozil odepřením vojenské pomoci, pokud státy aliance nesplní jeho požadavky. V posledních týdnech Trump navíc eskaloval globální obchodní válku, jejíž dopady zasáhly i spojenecké země.
Americké velení nicméně tvrdí, že se jedná o dlouhodobě plánovaný krok, jehož cílem je optimalizace operací při zachování podpory pro Ukrajinu i NATO. Logistické centrum Jasionka hrálo od roku 2022 klíčovou roli v koordinaci vojenské pomoci Ukrajině poté, co Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi. Podle polského ministerstva obrany právě přes Jasionku proudí až 95 % západní vojenské pomoci na Ukrajinu.
Americké jednotky doposud zajišťovaly provoz letiště a koordinaci přepravy zbraní, ale jejich roli nyní přebírají spojenecké armády. Polsko spolu s NATO garantuje bezpečnost objektu a zajišťuje, že provoz logistického uzlu pokračuje bez narušení.
V lednu Německo převzalo odpovědnost za obranu oblasti a rozmístilo zde své systémy protivzdušné obrany Patriot. Američtí vojáci budou přesunuti na jiná místa v Polsku, kde Spojené státy udržují trvalou přítomnost přibližně 10 000 příslušníků armády. Konkrétní data přesunů však americká armáda kvůli bezpečnostním důvodům nesdělila.
Polské ministerstvo obrany zdůraznilo, že provoz centra není nijak omezen, a přesuny odpovědnosti odpovídají rozhodnutím přijatým na loňském summitu NATO ve Washingtonu. Výsledkem těchto dohod bylo vytvoření nové struktury s názvem NATO Security Assistance and Training for Ukraine, která nyní nese větší díl odpovědnosti.
„Všechny operace v logistickém centru probíhají bez přerušení, přičemž přesměrování vybavení probíhá efektivně a podle stanovených postupů,“ uvedlo polské ministerstvo. Zároveň upozornilo, že celkové velení a bezpečnost zůstávají v rukou aliance, nikoli pouze USA.
Donald Trump sice dlouhodobě kritizuje spojence za nízké výdaje na obranu, ale Polsko opakovaně vyzdvihuje jako vzor. Země vynakládá na armádu 4,7 % HDP, což je nejvíce ze všech členů NATO.
Navzdory obavám o Trumpovu vstřícnost vůči Rusku a jeho tlaku na Ukrajinu, aby dosáhla míru s Moskvou, polští představitelé zdůrazňují, že USA zůstávají jejich nejdůležitějším partnerem. Tento postoj podpořil i Daniel Lawton, chargé d’affaires americké ambasády ve Varšavě.
„Vaše podpora je důkazem těsného spojenectví mezi našimi národy a posiluje naši vzájemnou spolupráci. Tato změna nám umožní pokračovat v úzké koordinaci a zároveň využívat prostředky efektivněji,“ uvedl Lawton.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.