Spojené státy oznámily, že stáhnou své vojáky a techniku z logistického centra v Jasionce, ležícího na jihovýchodě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou. Tento uzel dosud zajišťoval většinu dodávek zbraní určených pro Kyjev. Americká armáda uvedla, že krok povede k úsporám v řádu desítek milionů dolarů, přičemž logistické operace převezmou další spojenci v rámci NATO.
„Po třech letech v Jasionce je čas upravit rozsah naší přítomnosti,“ uvedl podle webu Politico generál Christopher Donahue, velitel amerických sil v Evropě a Africe. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz následně potvrdil, že operace budou pokračovat pod vedením Polska, Norska, Německa, Velké Británie a dalších spojeneckých jednotek.
Rozhodnutí přichází v době, kdy v Evropě sílí obavy o americké odhodlání k obraně kontinentu pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Ten opakovaně kritizoval členy NATO za nedostatečné výdaje na obranu a hrozil odepřením vojenské pomoci, pokud státy aliance nesplní jeho požadavky. V posledních týdnech Trump navíc eskaloval globální obchodní válku, jejíž dopady zasáhly i spojenecké země.
Americké velení nicméně tvrdí, že se jedná o dlouhodobě plánovaný krok, jehož cílem je optimalizace operací při zachování podpory pro Ukrajinu i NATO. Logistické centrum Jasionka hrálo od roku 2022 klíčovou roli v koordinaci vojenské pomoci Ukrajině poté, co Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi. Podle polského ministerstva obrany právě přes Jasionku proudí až 95 % západní vojenské pomoci na Ukrajinu.
Americké jednotky doposud zajišťovaly provoz letiště a koordinaci přepravy zbraní, ale jejich roli nyní přebírají spojenecké armády. Polsko spolu s NATO garantuje bezpečnost objektu a zajišťuje, že provoz logistického uzlu pokračuje bez narušení.
V lednu Německo převzalo odpovědnost za obranu oblasti a rozmístilo zde své systémy protivzdušné obrany Patriot. Američtí vojáci budou přesunuti na jiná místa v Polsku, kde Spojené státy udržují trvalou přítomnost přibližně 10 000 příslušníků armády. Konkrétní data přesunů však americká armáda kvůli bezpečnostním důvodům nesdělila.
Polské ministerstvo obrany zdůraznilo, že provoz centra není nijak omezen, a přesuny odpovědnosti odpovídají rozhodnutím přijatým na loňském summitu NATO ve Washingtonu. Výsledkem těchto dohod bylo vytvoření nové struktury s názvem NATO Security Assistance and Training for Ukraine, která nyní nese větší díl odpovědnosti.
„Všechny operace v logistickém centru probíhají bez přerušení, přičemž přesměrování vybavení probíhá efektivně a podle stanovených postupů,“ uvedlo polské ministerstvo. Zároveň upozornilo, že celkové velení a bezpečnost zůstávají v rukou aliance, nikoli pouze USA.
Donald Trump sice dlouhodobě kritizuje spojence za nízké výdaje na obranu, ale Polsko opakovaně vyzdvihuje jako vzor. Země vynakládá na armádu 4,7 % HDP, což je nejvíce ze všech členů NATO.
Navzdory obavám o Trumpovu vstřícnost vůči Rusku a jeho tlaku na Ukrajinu, aby dosáhla míru s Moskvou, polští představitelé zdůrazňují, že USA zůstávají jejich nejdůležitějším partnerem. Tento postoj podpořil i Daniel Lawton, chargé d’affaires americké ambasády ve Varšavě.
„Vaše podpora je důkazem těsného spojenectví mezi našimi národy a posiluje naši vzájemnou spolupráci. Tato změna nám umožní pokračovat v úzké koordinaci a zároveň využívat prostředky efektivněji,“ uvedl Lawton.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.