Přední spojenec Vladimira Putina prohlásil, že by bylo „strašným hříchem“ nepoužít jaderné zbraně v Evropě. Vyzval k bombardování Spojeného království. S těmito šokujícími tvrzeními přišel Sergej Karaganov (73), který je přezdíván „profesor Zkáza“. Jedná se o čestného předsedu Ruské rady pro zahraniční a obrannou politiku.
Trvá na tom, že použití taktických atomových zbraní představuje jedinou metodu, jak zabránit širšímu konfliktu mezi Ruskem a Spojenými státy. Karaganov se tak připojuje k rostoucímu počtu Putinových loajalistů a kremelských hlasů, které volají po jaderné eskalaci v konfliktu na Ukrajině a konfrontaci s NATO. Jeho poznámky přicházejí po zjevné změně postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ten naznačil, že Ukrajina by mohla reálně získat zpět všechna území zabraná Putinovými silami. Karaganov prohlásil: „Použití jaderných zbraní, v extrémních případech, v tom nejděsivějším případě, je strašný hřích. Ale nepoužít je a odsoudit svůj lid a svět k velké válce je ještě větší hřích. To je ještě strašnější hřích.“
Politolog ve vysílání ruské státní televize zopakoval moskevskou propagandu, která často zmiňuje domnělou hrozbu. Ta má údajně vycházet ze západní hranice národa se spojenci z NATO. Dále pokračoval: „Musíme se vzdát některých pošetilých myšlenek, které vymysleli naši předchůdci a kteří stále říkají, že jaderná válka by neměla nastat a že ji nelze nikdy vyhrát.“
„To je naprostý nesmysl. Jadernou válku lze vyhrát, nedej bože, aby k ní došlo. Nejprve musíme zlomit vůli evropských elit,“ uvedl Karaganov. Dále dodal, že musí dojít k tomu, co nazývá „zlomení páteře Evropy“. Doufá, že se v Evropě opět zvednou „normální, zdravé síly“.
„Obávám se, že pokud nebudeme připraveni použít ta nejrozhodnější opatření, ty nejděsivější zbraně, a neopustíme pohodlnou představu, že jadernou válku nelze vyhrát, můžeme se ocitnout ve velmi dlouhé, opotřebovací válce s touto stále bohatou Evropou. A nakonec, nedej bože, vyčerpat náš lid. A co je nejdůležitější, mohli bychom dovolit, aby se tato válka rozšířila na celé lidstvo,“ varoval Karaganov.
„Tato evropská nákaza musí být vymýcena. Musíme se připravit na úder, nebo alespoň dát najevo, že jsme připraveni. Nemusí to být nutně jaderný úder… ale musíme se připravit,“ uzavřel. Přední televizní propagandista Vladimir Solovjov – který prosazuje jaderné útoky – se na svém večerním televizním pořadu šklebil a chichotal.
Požadoval, aby byly bombardovány Oxford a Cambridge, čímž by byla zničena britská elita a její univerzity. Solovjov tvrdil, že „idioti“ ve vládě a královské rodině ve skutečnosti zemi neovládají. Podle něj ji řídí záhadný „establishment“. Položil tak otázku: „Kdo skutečně vládne Velké Británii?“
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.