Přední spojenec Vladimira Putina prohlásil, že by bylo „strašným hříchem“ nepoužít jaderné zbraně v Evropě. Vyzval k bombardování Spojeného království. S těmito šokujícími tvrzeními přišel Sergej Karaganov (73), který je přezdíván „profesor Zkáza“. Jedná se o čestného předsedu Ruské rady pro zahraniční a obrannou politiku.
Trvá na tom, že použití taktických atomových zbraní představuje jedinou metodu, jak zabránit širšímu konfliktu mezi Ruskem a Spojenými státy. Karaganov se tak připojuje k rostoucímu počtu Putinových loajalistů a kremelských hlasů, které volají po jaderné eskalaci v konfliktu na Ukrajině a konfrontaci s NATO. Jeho poznámky přicházejí po zjevné změně postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ten naznačil, že Ukrajina by mohla reálně získat zpět všechna území zabraná Putinovými silami. Karaganov prohlásil: „Použití jaderných zbraní, v extrémních případech, v tom nejděsivějším případě, je strašný hřích. Ale nepoužít je a odsoudit svůj lid a svět k velké válce je ještě větší hřích. To je ještě strašnější hřích.“
Politolog ve vysílání ruské státní televize zopakoval moskevskou propagandu, která často zmiňuje domnělou hrozbu. Ta má údajně vycházet ze západní hranice národa se spojenci z NATO. Dále pokračoval: „Musíme se vzdát některých pošetilých myšlenek, které vymysleli naši předchůdci a kteří stále říkají, že jaderná válka by neměla nastat a že ji nelze nikdy vyhrát.“
„To je naprostý nesmysl. Jadernou válku lze vyhrát, nedej bože, aby k ní došlo. Nejprve musíme zlomit vůli evropských elit,“ uvedl Karaganov. Dále dodal, že musí dojít k tomu, co nazývá „zlomení páteře Evropy“. Doufá, že se v Evropě opět zvednou „normální, zdravé síly“.
„Obávám se, že pokud nebudeme připraveni použít ta nejrozhodnější opatření, ty nejděsivější zbraně, a neopustíme pohodlnou představu, že jadernou válku nelze vyhrát, můžeme se ocitnout ve velmi dlouhé, opotřebovací válce s touto stále bohatou Evropou. A nakonec, nedej bože, vyčerpat náš lid. A co je nejdůležitější, mohli bychom dovolit, aby se tato válka rozšířila na celé lidstvo,“ varoval Karaganov.
„Tato evropská nákaza musí být vymýcena. Musíme se připravit na úder, nebo alespoň dát najevo, že jsme připraveni. Nemusí to být nutně jaderný úder… ale musíme se připravit,“ uzavřel. Přední televizní propagandista Vladimir Solovjov – který prosazuje jaderné útoky – se na svém večerním televizním pořadu šklebil a chichotal.
Požadoval, aby byly bombardovány Oxford a Cambridge, čímž by byla zničena britská elita a její univerzity. Solovjov tvrdil, že „idioti“ ve vládě a královské rodině ve skutečnosti zemi neovládají. Podle něj ji řídí záhadný „establishment“. Položil tak otázku: „Kdo skutečně vládne Velké Británii?“
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
