Přední spojenec Vladimira Putina prohlásil, že by bylo „strašným hříchem“ nepoužít jaderné zbraně v Evropě. Vyzval k bombardování Spojeného království. S těmito šokujícími tvrzeními přišel Sergej Karaganov (73), který je přezdíván „profesor Zkáza“. Jedná se o čestného předsedu Ruské rady pro zahraniční a obrannou politiku.
Trvá na tom, že použití taktických atomových zbraní představuje jedinou metodu, jak zabránit širšímu konfliktu mezi Ruskem a Spojenými státy. Karaganov se tak připojuje k rostoucímu počtu Putinových loajalistů a kremelských hlasů, které volají po jaderné eskalaci v konfliktu na Ukrajině a konfrontaci s NATO. Jeho poznámky přicházejí po zjevné změně postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ten naznačil, že Ukrajina by mohla reálně získat zpět všechna území zabraná Putinovými silami. Karaganov prohlásil: „Použití jaderných zbraní, v extrémních případech, v tom nejděsivějším případě, je strašný hřích. Ale nepoužít je a odsoudit svůj lid a svět k velké válce je ještě větší hřích. To je ještě strašnější hřích.“
Politolog ve vysílání ruské státní televize zopakoval moskevskou propagandu, která často zmiňuje domnělou hrozbu. Ta má údajně vycházet ze západní hranice národa se spojenci z NATO. Dále pokračoval: „Musíme se vzdát některých pošetilých myšlenek, které vymysleli naši předchůdci a kteří stále říkají, že jaderná válka by neměla nastat a že ji nelze nikdy vyhrát.“
„To je naprostý nesmysl. Jadernou válku lze vyhrát, nedej bože, aby k ní došlo. Nejprve musíme zlomit vůli evropských elit,“ uvedl Karaganov. Dále dodal, že musí dojít k tomu, co nazývá „zlomení páteře Evropy“. Doufá, že se v Evropě opět zvednou „normální, zdravé síly“.
„Obávám se, že pokud nebudeme připraveni použít ta nejrozhodnější opatření, ty nejděsivější zbraně, a neopustíme pohodlnou představu, že jadernou válku nelze vyhrát, můžeme se ocitnout ve velmi dlouhé, opotřebovací válce s touto stále bohatou Evropou. A nakonec, nedej bože, vyčerpat náš lid. A co je nejdůležitější, mohli bychom dovolit, aby se tato válka rozšířila na celé lidstvo,“ varoval Karaganov.
„Tato evropská nákaza musí být vymýcena. Musíme se připravit na úder, nebo alespoň dát najevo, že jsme připraveni. Nemusí to být nutně jaderný úder… ale musíme se připravit,“ uzavřel. Přední televizní propagandista Vladimir Solovjov – který prosazuje jaderné útoky – se na svém večerním televizním pořadu šklebil a chichotal.
Požadoval, aby byly bombardovány Oxford a Cambridge, čímž by byla zničena britská elita a její univerzity. Solovjov tvrdil, že „idioti“ ve vládě a královské rodině ve skutečnosti zemi neovládají. Podle něj ji řídí záhadný „establishment“. Položil tak otázku: „Kdo skutečně vládne Velké Británii?“
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.