Přední spojenec Vladimira Putina prohlásil, že by bylo „strašným hříchem“ nepoužít jaderné zbraně v Evropě. Vyzval k bombardování Spojeného království. S těmito šokujícími tvrzeními přišel Sergej Karaganov (73), který je přezdíván „profesor Zkáza“. Jedná se o čestného předsedu Ruské rady pro zahraniční a obrannou politiku.
Trvá na tom, že použití taktických atomových zbraní představuje jedinou metodu, jak zabránit širšímu konfliktu mezi Ruskem a Spojenými státy. Karaganov se tak připojuje k rostoucímu počtu Putinových loajalistů a kremelských hlasů, které volají po jaderné eskalaci v konfliktu na Ukrajině a konfrontaci s NATO. Jeho poznámky přicházejí po zjevné změně postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ten naznačil, že Ukrajina by mohla reálně získat zpět všechna území zabraná Putinovými silami. Karaganov prohlásil: „Použití jaderných zbraní, v extrémních případech, v tom nejděsivějším případě, je strašný hřích. Ale nepoužít je a odsoudit svůj lid a svět k velké válce je ještě větší hřích. To je ještě strašnější hřích.“
Politolog ve vysílání ruské státní televize zopakoval moskevskou propagandu, která často zmiňuje domnělou hrozbu. Ta má údajně vycházet ze západní hranice národa se spojenci z NATO. Dále pokračoval: „Musíme se vzdát některých pošetilých myšlenek, které vymysleli naši předchůdci a kteří stále říkají, že jaderná válka by neměla nastat a že ji nelze nikdy vyhrát.“
„To je naprostý nesmysl. Jadernou válku lze vyhrát, nedej bože, aby k ní došlo. Nejprve musíme zlomit vůli evropských elit,“ uvedl Karaganov. Dále dodal, že musí dojít k tomu, co nazývá „zlomení páteře Evropy“. Doufá, že se v Evropě opět zvednou „normální, zdravé síly“.
„Obávám se, že pokud nebudeme připraveni použít ta nejrozhodnější opatření, ty nejděsivější zbraně, a neopustíme pohodlnou představu, že jadernou válku nelze vyhrát, můžeme se ocitnout ve velmi dlouhé, opotřebovací válce s touto stále bohatou Evropou. A nakonec, nedej bože, vyčerpat náš lid. A co je nejdůležitější, mohli bychom dovolit, aby se tato válka rozšířila na celé lidstvo,“ varoval Karaganov.
„Tato evropská nákaza musí být vymýcena. Musíme se připravit na úder, nebo alespoň dát najevo, že jsme připraveni. Nemusí to být nutně jaderný úder… ale musíme se připravit,“ uzavřel. Přední televizní propagandista Vladimir Solovjov – který prosazuje jaderné útoky – se na svém večerním televizním pořadu šklebil a chichotal.
Požadoval, aby byly bombardovány Oxford a Cambridge, čímž by byla zničena britská elita a její univerzity. Solovjov tvrdil, že „idioti“ ve vládě a královské rodině ve skutečnosti zemi neovládají. Podle něj ji řídí záhadný „establishment“. Položil tak otázku: „Kdo skutečně vládne Velké Británii?“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.