Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Naděždin, který chtěl v parlamentních volbách obhajovat ukončení konfliktu na Ukrajině a vystupovat jako nezávislý kandidát, čelí sérii represivních opatření. Poté, co byl v pondělí krátce zadržen ozbrojenou policií, mu úřady doručily oficiální zákaz opustit zemi. Toto rozhodnutí přišlo pouhý den předtím, než se měl dostavit k soudnímu líčení.
Soudní proces, kterému politik čelí, se týká obvinění z propagace extremismu, za což mu hrozí patnáctidenní vězení. Trestní stíhání bylo zahájeno kvůli sdílení staršího videozáznamu z roku 2023, v němž se nakrátko objevil snímek zesnulého opozičního lídra Alexeje Navalného. Naděždin označuje toto obvinění za naprostý nesmysl a účelový krok.
Podle opozičníka je skutečným důvodem stíhání snaha Kremlu zabránit tomu, aby v Dumě zasedl poslanec s otevřeně protiválečnými názory. V současném ruském parlamentu totiž všichni poslanci bezvýhradně podporují vládní politiku i vojenské tažení. Ruské ministerstvo spravedlnosti navíc Naděždina nedávno zařadilo na seznam takzvaných zahraničních agentů, což mu ze zákona znemožňuje ucházet se o veřejné funkce.
Nátlak ze strany úřadů vyvolal velké obavy u politikovy rodiny, která ho po pondělním zadržení naléhavě žádala, aby zemi opustil. Naděždin však s odkazem na svůj věk i celoživotní vazby k městu Dolgoprudnyj u Moskvy odchod do exilu odmítal. Možnost vycestovat mu navíc definitivně uzavřelo uvalení zmíněného zákazu vycestování.
Naděždin na sebe výrazněji upozornil již v roce 2024, kdy se pokusil kandidovat v prezidentských volbách proti Vladimiru Putinovi. Tehdy se mu podařilo zmobilizovat tisíce Rusů, kteří stáli ve frontách, aby podepsali petiční archy na podporu jeho kandidatury. Sám politik přiznává, že byl překvapen, jak dlouho ho režim nechal působit na svobodě bez zásadnějších postihů.
Před blížícími se podzimními volbami se jeho kampaň soustředila na heslo „za mír“. Dobrovolníci stihli rozdat tisíce letáků a otevřít předvolební štáb, než došlo k zásahu bezpečnostních složek. Naděždin dlouhodobě upozorňuje na rostoucí dopady války na ruském území, zejména v souvislosti s ukrajinskými údery, které v zemi způsobují mimo jiné nedostatek pohonných hmot.
I přes drastické omezení politických svobod a tvrdou cenzuru v Rusku Naděždin nadále věří, že změna režimu musí proběhnout legální cestou skrze volební urny. Ve svých vyjádřeních se však vyhýbá detailům o tom, jak přesně by měl konflikt skončit, a nikdy výslovně nepožadoval vrácení obsazených ukrajinských území. Svou snahu deklaruje jako úsilí o pokojné předání moci v mezích stávajících zákonů.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.