Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Naděždin, který chtěl v parlamentních volbách obhajovat ukončení konfliktu na Ukrajině a vystupovat jako nezávislý kandidát, čelí sérii represivních opatření. Poté, co byl v pondělí krátce zadržen ozbrojenou policií, mu úřady doručily oficiální zákaz opustit zemi. Toto rozhodnutí přišlo pouhý den předtím, než se měl dostavit k soudnímu líčení.
Soudní proces, kterému politik čelí, se týká obvinění z propagace extremismu, za což mu hrozí patnáctidenní vězení. Trestní stíhání bylo zahájeno kvůli sdílení staršího videozáznamu z roku 2023, v němž se nakrátko objevil snímek zesnulého opozičního lídra Alexeje Navalného. Naděždin označuje toto obvinění za naprostý nesmysl a účelový krok.
Podle opozičníka je skutečným důvodem stíhání snaha Kremlu zabránit tomu, aby v Dumě zasedl poslanec s otevřeně protiválečnými názory. V současném ruském parlamentu totiž všichni poslanci bezvýhradně podporují vládní politiku i vojenské tažení. Ruské ministerstvo spravedlnosti navíc Naděždina nedávno zařadilo na seznam takzvaných zahraničních agentů, což mu ze zákona znemožňuje ucházet se o veřejné funkce.
Nátlak ze strany úřadů vyvolal velké obavy u politikovy rodiny, která ho po pondělním zadržení naléhavě žádala, aby zemi opustil. Naděždin však s odkazem na svůj věk i celoživotní vazby k městu Dolgoprudnyj u Moskvy odchod do exilu odmítal. Možnost vycestovat mu navíc definitivně uzavřelo uvalení zmíněného zákazu vycestování.
Naděždin na sebe výrazněji upozornil již v roce 2024, kdy se pokusil kandidovat v prezidentských volbách proti Vladimiru Putinovi. Tehdy se mu podařilo zmobilizovat tisíce Rusů, kteří stáli ve frontách, aby podepsali petiční archy na podporu jeho kandidatury. Sám politik přiznává, že byl překvapen, jak dlouho ho režim nechal působit na svobodě bez zásadnějších postihů.
Před blížícími se podzimními volbami se jeho kampaň soustředila na heslo „za mír“. Dobrovolníci stihli rozdat tisíce letáků a otevřít předvolební štáb, než došlo k zásahu bezpečnostních složek. Naděždin dlouhodobě upozorňuje na rostoucí dopady války na ruském území, zejména v souvislosti s ukrajinskými údery, které v zemi způsobují mimo jiné nedostatek pohonných hmot.
I přes drastické omezení politických svobod a tvrdou cenzuru v Rusku Naděždin nadále věří, že změna režimu musí proběhnout legální cestou skrze volební urny. Ve svých vyjádřeních se však vyhýbá detailům o tom, jak přesně by měl konflikt skončit, a nikdy výslovně nepožadoval vrácení obsazených ukrajinských území. Svou snahu deklaruje jako úsilí o pokojné předání moci v mezích stávajících zákonů.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.