Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Naděždin, který chtěl v parlamentních volbách obhajovat ukončení konfliktu na Ukrajině a vystupovat jako nezávislý kandidát, čelí sérii represivních opatření. Poté, co byl v pondělí krátce zadržen ozbrojenou policií, mu úřady doručily oficiální zákaz opustit zemi. Toto rozhodnutí přišlo pouhý den předtím, než se měl dostavit k soudnímu líčení.
Soudní proces, kterému politik čelí, se týká obvinění z propagace extremismu, za což mu hrozí patnáctidenní vězení. Trestní stíhání bylo zahájeno kvůli sdílení staršího videozáznamu z roku 2023, v němž se nakrátko objevil snímek zesnulého opozičního lídra Alexeje Navalného. Naděždin označuje toto obvinění za naprostý nesmysl a účelový krok.
Podle opozičníka je skutečným důvodem stíhání snaha Kremlu zabránit tomu, aby v Dumě zasedl poslanec s otevřeně protiválečnými názory. V současném ruském parlamentu totiž všichni poslanci bezvýhradně podporují vládní politiku i vojenské tažení. Ruské ministerstvo spravedlnosti navíc Naděždina nedávno zařadilo na seznam takzvaných zahraničních agentů, což mu ze zákona znemožňuje ucházet se o veřejné funkce.
Nátlak ze strany úřadů vyvolal velké obavy u politikovy rodiny, která ho po pondělním zadržení naléhavě žádala, aby zemi opustil. Naděždin však s odkazem na svůj věk i celoživotní vazby k městu Dolgoprudnyj u Moskvy odchod do exilu odmítal. Možnost vycestovat mu navíc definitivně uzavřelo uvalení zmíněného zákazu vycestování.
Naděždin na sebe výrazněji upozornil již v roce 2024, kdy se pokusil kandidovat v prezidentských volbách proti Vladimiru Putinovi. Tehdy se mu podařilo zmobilizovat tisíce Rusů, kteří stáli ve frontách, aby podepsali petiční archy na podporu jeho kandidatury. Sám politik přiznává, že byl překvapen, jak dlouho ho režim nechal působit na svobodě bez zásadnějších postihů.
Před blížícími se podzimními volbami se jeho kampaň soustředila na heslo „za mír“. Dobrovolníci stihli rozdat tisíce letáků a otevřít předvolební štáb, než došlo k zásahu bezpečnostních složek. Naděždin dlouhodobě upozorňuje na rostoucí dopady války na ruském území, zejména v souvislosti s ukrajinskými údery, které v zemi způsobují mimo jiné nedostatek pohonných hmot.
I přes drastické omezení politických svobod a tvrdou cenzuru v Rusku Naděždin nadále věří, že změna režimu musí proběhnout legální cestou skrze volební urny. Ve svých vyjádřeních se však vyhýbá detailům o tom, jak přesně by měl konflikt skončit, a nikdy výslovně nepožadoval vrácení obsazených ukrajinských území. Svou snahu deklaruje jako úsilí o pokojné předání moci v mezích stávajících zákonů.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.