Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Zelenskyj zdůraznil, že Donbas, který zahrnuje regiony Doněck a Luhansk, je pro Ukrajinu nepostradatelný. „Je to nejvíce opevněná část s nejschopnějšími silami,“ řekl.
„Je to jako pevnost, a pokud stáhneme naše jednotky, a on bude mít celý Donbas, kdo zaručí, že se nepohne o 90 kilometrů dál na Charkov, který vždycky chtěl,“ dodal. Ruská armáda poprvé napadla Donbas už v roce 2014, tedy ještě před invazí v roce 2022.
V úterý ruský útok klouzavou bombou na vesnici Jarova v Doněcké oblasti, která leží méně než 10 kilometrů od frontové linie, zabil 21 civilistů a zranil téměř dvě desítky dalších. Oběti čekaly na výplatu důchodů.
Útokem byly podtrženy Zelenskyjovy obavy. Zelenskyj označil útok za „upřímně brutální“ a vyzval mezinárodní společenství ke zvýšení tlaku na Rusko.
„Svět nesmí zůstat nečinný,“ prohlásil Zelenskyj. „Je nutná odpověď ze Spojených států. Je nutná odpověď z Evropy. Je nutná odpověď od G20. Jsou nutné rázná opatření, aby Rusko přestalo přinášet smrt.“
Ukrajinský prezident se také vyjádřil ke schůzce Trumpa s Putinem, která proběhla 15. srpna na Aljašce. Řekl, že je „škoda“, že Ukrajina nebyla přizvána. „Trump dal Putinovi, co chtěl,“ uvedl.
„Velmi se chtěl setkat s prezidentem Trumpem, s prezidentem Spojených států, a myslím, že to Putin dostal, a to je škoda,“ pokračoval Zelenskyj. „Putin se nechce setkat se mnou, ale chce se setkat s prezidentem Spojených států, aby všem ukázal fotografie a videa, že tam je.“
Trump po setkání se Zelenským a evropskými lídry oznámil, že domlouvá bilaterální schůzku mezi ukrajinským a ruským prezidentem. Kreml však zatím neprojevil ochotu se k osobnímu setkání zavázat. Putin 3. září uvedl, že se se Zelenským setká tváří v tvář, ale pouze v Moskvě.
„Nemohu jet do Moskvy, když je moje země pod palbou raket, každý den pod útokem. Je to pochopitelné a on to chápe,“ řekl Zelenskyj. „Dělá to proto, aby schůzku odložil. Hraje hry, a hraje hry se Spojenými státy.“
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.