Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Zelenskyj zdůraznil, že Donbas, který zahrnuje regiony Doněck a Luhansk, je pro Ukrajinu nepostradatelný. „Je to nejvíce opevněná část s nejschopnějšími silami,“ řekl.
„Je to jako pevnost, a pokud stáhneme naše jednotky, a on bude mít celý Donbas, kdo zaručí, že se nepohne o 90 kilometrů dál na Charkov, který vždycky chtěl,“ dodal. Ruská armáda poprvé napadla Donbas už v roce 2014, tedy ještě před invazí v roce 2022.
V úterý ruský útok klouzavou bombou na vesnici Jarova v Doněcké oblasti, která leží méně než 10 kilometrů od frontové linie, zabil 21 civilistů a zranil téměř dvě desítky dalších. Oběti čekaly na výplatu důchodů.
Útokem byly podtrženy Zelenskyjovy obavy. Zelenskyj označil útok za „upřímně brutální“ a vyzval mezinárodní společenství ke zvýšení tlaku na Rusko.
„Svět nesmí zůstat nečinný,“ prohlásil Zelenskyj. „Je nutná odpověď ze Spojených států. Je nutná odpověď z Evropy. Je nutná odpověď od G20. Jsou nutné rázná opatření, aby Rusko přestalo přinášet smrt.“
Ukrajinský prezident se také vyjádřil ke schůzce Trumpa s Putinem, která proběhla 15. srpna na Aljašce. Řekl, že je „škoda“, že Ukrajina nebyla přizvána. „Trump dal Putinovi, co chtěl,“ uvedl.
„Velmi se chtěl setkat s prezidentem Trumpem, s prezidentem Spojených států, a myslím, že to Putin dostal, a to je škoda,“ pokračoval Zelenskyj. „Putin se nechce setkat se mnou, ale chce se setkat s prezidentem Spojených států, aby všem ukázal fotografie a videa, že tam je.“
Trump po setkání se Zelenským a evropskými lídry oznámil, že domlouvá bilaterální schůzku mezi ukrajinským a ruským prezidentem. Kreml však zatím neprojevil ochotu se k osobnímu setkání zavázat. Putin 3. září uvedl, že se se Zelenským setká tváří v tvář, ale pouze v Moskvě.
„Nemohu jet do Moskvy, když je moje země pod palbou raket, každý den pod útokem. Je to pochopitelné a on to chápe,“ řekl Zelenskyj. „Dělá to proto, aby schůzku odložil. Hraje hry, a hraje hry se Spojenými státy.“
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
Politická a ekonomická krize ve Francii se prohlubuje. Prezident Emmanuel Macron je nyní pod palbou veřejné kritiky a čelí obrovským výzvám. Jeho cesta ven z krize se zdá být téměř nemožná. V pondělí padl jeho klíčový spojenec, premiér François Bayrou, který byl sesazen v hlasování o nedůvěře, kde proti němu hlasovalo 364 poslanců.