Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Zelenskyj zdůraznil, že Donbas, který zahrnuje regiony Doněck a Luhansk, je pro Ukrajinu nepostradatelný. „Je to nejvíce opevněná část s nejschopnějšími silami,“ řekl.
„Je to jako pevnost, a pokud stáhneme naše jednotky, a on bude mít celý Donbas, kdo zaručí, že se nepohne o 90 kilometrů dál na Charkov, který vždycky chtěl,“ dodal. Ruská armáda poprvé napadla Donbas už v roce 2014, tedy ještě před invazí v roce 2022.
V úterý ruský útok klouzavou bombou na vesnici Jarova v Doněcké oblasti, která leží méně než 10 kilometrů od frontové linie, zabil 21 civilistů a zranil téměř dvě desítky dalších. Oběti čekaly na výplatu důchodů.
Útokem byly podtrženy Zelenskyjovy obavy. Zelenskyj označil útok za „upřímně brutální“ a vyzval mezinárodní společenství ke zvýšení tlaku na Rusko.
„Svět nesmí zůstat nečinný,“ prohlásil Zelenskyj. „Je nutná odpověď ze Spojených států. Je nutná odpověď z Evropy. Je nutná odpověď od G20. Jsou nutné rázná opatření, aby Rusko přestalo přinášet smrt.“
Ukrajinský prezident se také vyjádřil ke schůzce Trumpa s Putinem, která proběhla 15. srpna na Aljašce. Řekl, že je „škoda“, že Ukrajina nebyla přizvána. „Trump dal Putinovi, co chtěl,“ uvedl.
„Velmi se chtěl setkat s prezidentem Trumpem, s prezidentem Spojených států, a myslím, že to Putin dostal, a to je škoda,“ pokračoval Zelenskyj. „Putin se nechce setkat se mnou, ale chce se setkat s prezidentem Spojených států, aby všem ukázal fotografie a videa, že tam je.“
Trump po setkání se Zelenským a evropskými lídry oznámil, že domlouvá bilaterální schůzku mezi ukrajinským a ruským prezidentem. Kreml však zatím neprojevil ochotu se k osobnímu setkání zavázat. Putin 3. září uvedl, že se se Zelenským setká tváří v tvář, ale pouze v Moskvě.
„Nemohu jet do Moskvy, když je moje země pod palbou raket, každý den pod útokem. Je to pochopitelné a on to chápe,“ řekl Zelenskyj. „Dělá to proto, aby schůzku odložil. Hraje hry, a hraje hry se Spojenými státy.“
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.