Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Zelenskyj zdůraznil, že Donbas, který zahrnuje regiony Doněck a Luhansk, je pro Ukrajinu nepostradatelný. „Je to nejvíce opevněná část s nejschopnějšími silami,“ řekl.
„Je to jako pevnost, a pokud stáhneme naše jednotky, a on bude mít celý Donbas, kdo zaručí, že se nepohne o 90 kilometrů dál na Charkov, který vždycky chtěl,“ dodal. Ruská armáda poprvé napadla Donbas už v roce 2014, tedy ještě před invazí v roce 2022.
V úterý ruský útok klouzavou bombou na vesnici Jarova v Doněcké oblasti, která leží méně než 10 kilometrů od frontové linie, zabil 21 civilistů a zranil téměř dvě desítky dalších. Oběti čekaly na výplatu důchodů.
Útokem byly podtrženy Zelenskyjovy obavy. Zelenskyj označil útok za „upřímně brutální“ a vyzval mezinárodní společenství ke zvýšení tlaku na Rusko.
„Svět nesmí zůstat nečinný,“ prohlásil Zelenskyj. „Je nutná odpověď ze Spojených států. Je nutná odpověď z Evropy. Je nutná odpověď od G20. Jsou nutné rázná opatření, aby Rusko přestalo přinášet smrt.“
Ukrajinský prezident se také vyjádřil ke schůzce Trumpa s Putinem, která proběhla 15. srpna na Aljašce. Řekl, že je „škoda“, že Ukrajina nebyla přizvána. „Trump dal Putinovi, co chtěl,“ uvedl.
„Velmi se chtěl setkat s prezidentem Trumpem, s prezidentem Spojených států, a myslím, že to Putin dostal, a to je škoda,“ pokračoval Zelenskyj. „Putin se nechce setkat se mnou, ale chce se setkat s prezidentem Spojených států, aby všem ukázal fotografie a videa, že tam je.“
Trump po setkání se Zelenským a evropskými lídry oznámil, že domlouvá bilaterální schůzku mezi ukrajinským a ruským prezidentem. Kreml však zatím neprojevil ochotu se k osobnímu setkání zavázat. Putin 3. září uvedl, že se se Zelenským setká tváří v tvář, ale pouze v Moskvě.
„Nemohu jet do Moskvy, když je moje země pod palbou raket, každý den pod útokem. Je to pochopitelné a on to chápe,“ řekl Zelenskyj. „Dělá to proto, aby schůzku odložil. Hraje hry, a hraje hry se Spojenými státy.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.