Ruský prezident Vladimir Putin pochválil „energické“ úsilí Trumpovy administrativy o zastavení války na Ukrajině a naznačil, že by Moskva a Washington mohly uzavřít dohodu o kontrole jaderných zbraní.
První veřejné komentáře od té doby, co americký prezident Donald Trump oznámil summit na Aljašce, přednesl Putin ve čtvrtek na jednání vysokých ruských úředníků v Kremlu.
Putin prohlásil, že současná americká administrativa podle jeho názoru vynakládá „poměrně energické a upřímné úsilí o zastavení nepřátelských akcí, zastavení krize a dosažení dohod, které jsou v zájmu všech stran zapojených do tohoto konfliktu“.
Ve svém stručném projevu Putin uvedl, že cílem summitu s USA je „vytvořit dlouhodobé podmínky pro mír mezi našimi zeměmi, stejně jako v Evropě a na celém světě“. Naznačil, že širšího míru lze dosáhnout, pokud se v „dalších fázích“ diskusí s USA „dosáhne dohod v oblasti kontroly nad strategickými útočnými zbraněmi“.
USA a Rusko se dohodly na omezení svých jaderných arzenálů na základě smlouvy New START, která vstoupila v platnost v roce 2011. Podle dohody měly obě země sedm let na to, aby splnily stanovené limity pro počet rozmístěných jaderných zbraní s mezikontinentálním doletem. Platnost smlouvy však má vypršet v únoru 2026.
Trump tento měsíc uvedl, že nařídil, aby byly dvě jaderné ponorky strategicky umístěny poblíž Ruska. Reagoval tak na to, co označil za „vysoce provokativní“ poznámky Dmitrije Medveděva, bývalého ruského prezidenta a současného místopředsedy Rady bezpečnosti.
Medveděv je sice náchylný k nevyzpytatelným výbuchům na sociálních sítích, kdy často hrozí jaderným konfliktem, ale Trump řekl, že se rozhodl preventivně, pro případ, že by „tyto pošetilé a pobuřující výroky byly něčím víc“.
Ve čtvrtek Jurij Ušakov, Putinův poradce pro zahraniční politiku, zveřejnil další podrobnosti o plánech na páteční summit. Prezidenti budou mít nejprve soukromý rozhovor, za pomoci tlumočníků, než budou pokračovat v rozhovorech u pracovního oběda.
Poradce řekl, že rozhovory se zaměří na válku na Ukrajině a na vyhlídky na spolupráci mezi Ruskem a USA v obchodních a ekonomických otázkách. Po rozhovorech se prezidenti zúčastní společné tiskové konference.
Ušakov bude jedním z pěti členů ruského vyjednávacího týmu, spolu s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, ministrem obrany Andrejem Bělousovem, ministrem financí Antonem Siluanovem a Kirillem Dmitrijevem, hlavním vyjednavačem a šéfem ruského fondu národního bohatství.
Ukrajina a Evropa nebyly na summit pozvány, což vyvolává obavy, že by Kyjev mohl být dotlačen k nechtěným ústupkům. Evropští lídři, kteří se snažili naposledy dostat Trumpovi do ucha, než si sedne s Putinem, s ním ve středu telefonovali.
Po schůzce se Evropané vyjádřili opatrně optimisticky a tvrdili, že Trump byl nakloněn jejich výzvám k okamžitému příměří a že Ukrajina musí mít v budoucích jednáních své místo.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.