Ruský prezident Vladimir Putin pochválil „energické“ úsilí Trumpovy administrativy o zastavení války na Ukrajině a naznačil, že by Moskva a Washington mohly uzavřít dohodu o kontrole jaderných zbraní.
První veřejné komentáře od té doby, co americký prezident Donald Trump oznámil summit na Aljašce, přednesl Putin ve čtvrtek na jednání vysokých ruských úředníků v Kremlu.
Putin prohlásil, že současná americká administrativa podle jeho názoru vynakládá „poměrně energické a upřímné úsilí o zastavení nepřátelských akcí, zastavení krize a dosažení dohod, které jsou v zájmu všech stran zapojených do tohoto konfliktu“.
Ve svém stručném projevu Putin uvedl, že cílem summitu s USA je „vytvořit dlouhodobé podmínky pro mír mezi našimi zeměmi, stejně jako v Evropě a na celém světě“. Naznačil, že širšího míru lze dosáhnout, pokud se v „dalších fázích“ diskusí s USA „dosáhne dohod v oblasti kontroly nad strategickými útočnými zbraněmi“.
USA a Rusko se dohodly na omezení svých jaderných arzenálů na základě smlouvy New START, která vstoupila v platnost v roce 2011. Podle dohody měly obě země sedm let na to, aby splnily stanovené limity pro počet rozmístěných jaderných zbraní s mezikontinentálním doletem. Platnost smlouvy však má vypršet v únoru 2026.
Trump tento měsíc uvedl, že nařídil, aby byly dvě jaderné ponorky strategicky umístěny poblíž Ruska. Reagoval tak na to, co označil za „vysoce provokativní“ poznámky Dmitrije Medveděva, bývalého ruského prezidenta a současného místopředsedy Rady bezpečnosti.
Medveděv je sice náchylný k nevyzpytatelným výbuchům na sociálních sítích, kdy často hrozí jaderným konfliktem, ale Trump řekl, že se rozhodl preventivně, pro případ, že by „tyto pošetilé a pobuřující výroky byly něčím víc“.
Ve čtvrtek Jurij Ušakov, Putinův poradce pro zahraniční politiku, zveřejnil další podrobnosti o plánech na páteční summit. Prezidenti budou mít nejprve soukromý rozhovor, za pomoci tlumočníků, než budou pokračovat v rozhovorech u pracovního oběda.
Poradce řekl, že rozhovory se zaměří na válku na Ukrajině a na vyhlídky na spolupráci mezi Ruskem a USA v obchodních a ekonomických otázkách. Po rozhovorech se prezidenti zúčastní společné tiskové konference.
Ušakov bude jedním z pěti členů ruského vyjednávacího týmu, spolu s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, ministrem obrany Andrejem Bělousovem, ministrem financí Antonem Siluanovem a Kirillem Dmitrijevem, hlavním vyjednavačem a šéfem ruského fondu národního bohatství.
Ukrajina a Evropa nebyly na summit pozvány, což vyvolává obavy, že by Kyjev mohl být dotlačen k nechtěným ústupkům. Evropští lídři, kteří se snažili naposledy dostat Trumpovi do ucha, než si sedne s Putinem, s ním ve středu telefonovali.
Po schůzce se Evropané vyjádřili opatrně optimisticky a tvrdili, že Trump byl nakloněn jejich výzvám k okamžitému příměří a že Ukrajina musí mít v budoucích jednáních své místo.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.