Prezident Si Ťin-pching připravil v Pekingu velkolepou ukázku síly, pečlivě naplánovanou do posledního detailu. Obrovské čínské vlajky zdobí náměstí Nebeského klidu a dohlíží na ně portrét zakladatele komunistické Číny Maa Ce-tunga. Je to místo připravené pro desítky zahraničních státníků. Mezi nimi nechybí ani ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un, jejichž účast je považována za diplomatický triumf čínského prezidenta.
Událost je sice oficiálně oslavou vítězství Číny nad Japonskem ve druhé světové válce, ale pro čínského prezidenta má mnohem širší význam. Tento týden je pro něj plný prvenství. Navázal klíčové ekonomické a strategické vztahy s indickým premiérem Narendrou Modim, který navštívil Čínu poprvé po sedmi letech. Čína navíc uspořádala největší summit Šanghajské organizace pro spolupráci.
A vůbec poprvé od roku 1959 se čínské vojenské přehlídky zúčastní i vůdce Severní Koreje. Prezident Si se díky tomu ocitá v záři reflektorů, odkud vysílá poselství o novém světovém řádu, který by měl konkurovat Spojeným státům. Na přehlídce v Pekingu bude Čína demonstrovat své rostoucí schopnosti, které jí umožňují utkat se s USA v jakémkoli konfliktu.
Přítomnost Kima a Putina po boku čínského prezidenta podle BBC vyvolá v západních médiích titulky o "ose rozvratu". Přehlídka má rovněž posílit pocit hrdosti a vlastenectví u domácího obyvatelstva. Čína sice mluví o "válce lidu proti japonské agresi", nicméně většina boje vedla nacionalistická armáda, která však prohrála občanskou válku s komunisty, a tak byla vymazána z oficiální historie.
Zatímco země bojuje s ekonomickými problémy, rostoucí nezaměstnaností mladých a propadem cen nemovitostí, přehlídka má odvádět pozornost. Navzdory přísné kontrole se nespokojenost objevuje i na internetu. Strach z protestů v reálném světě vedl k mimořádným bezpečnostním opatřením v celém Pekingu.
Do ulic byla vyslána armáda, která chrání mosty a nadjezdy. Úřady dokonce nařídily, aby se lidé v domech nacházejících se podél trasy přehlídky vzdálili od oken. Přehlídka výrazně omezila život ve dvacetimilionovém hlavním městě.
Mimo provoz jsou školy, hotely, podniky i veřejná doprava. Kvůli zákazu dronů a omezení pohybu, se dokonce i sdílená kola nedají používat. Veškerá opatření mají jediný cíl, zajistit, aby Si Ťin-pchingův velký den proběhl bez sebemenších problémů.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.