Prezident Si Ťin-pching připravil v Pekingu velkolepou ukázku síly, pečlivě naplánovanou do posledního detailu. Obrovské čínské vlajky zdobí náměstí Nebeského klidu a dohlíží na ně portrét zakladatele komunistické Číny Maa Ce-tunga. Je to místo připravené pro desítky zahraničních státníků. Mezi nimi nechybí ani ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un, jejichž účast je považována za diplomatický triumf čínského prezidenta.
Událost je sice oficiálně oslavou vítězství Číny nad Japonskem ve druhé světové válce, ale pro čínského prezidenta má mnohem širší význam. Tento týden je pro něj plný prvenství. Navázal klíčové ekonomické a strategické vztahy s indickým premiérem Narendrou Modim, který navštívil Čínu poprvé po sedmi letech. Čína navíc uspořádala největší summit Šanghajské organizace pro spolupráci.
A vůbec poprvé od roku 1959 se čínské vojenské přehlídky zúčastní i vůdce Severní Koreje. Prezident Si se díky tomu ocitá v záři reflektorů, odkud vysílá poselství o novém světovém řádu, který by měl konkurovat Spojeným státům. Na přehlídce v Pekingu bude Čína demonstrovat své rostoucí schopnosti, které jí umožňují utkat se s USA v jakémkoli konfliktu.
Přítomnost Kima a Putina po boku čínského prezidenta podle BBC vyvolá v západních médiích titulky o "ose rozvratu". Přehlídka má rovněž posílit pocit hrdosti a vlastenectví u domácího obyvatelstva. Čína sice mluví o "válce lidu proti japonské agresi", nicméně většina boje vedla nacionalistická armáda, která však prohrála občanskou válku s komunisty, a tak byla vymazána z oficiální historie.
Zatímco země bojuje s ekonomickými problémy, rostoucí nezaměstnaností mladých a propadem cen nemovitostí, přehlídka má odvádět pozornost. Navzdory přísné kontrole se nespokojenost objevuje i na internetu. Strach z protestů v reálném světě vedl k mimořádným bezpečnostním opatřením v celém Pekingu.
Do ulic byla vyslána armáda, která chrání mosty a nadjezdy. Úřady dokonce nařídily, aby se lidé v domech nacházejících se podél trasy přehlídky vzdálili od oken. Přehlídka výrazně omezila život ve dvacetimilionovém hlavním městě.
Mimo provoz jsou školy, hotely, podniky i veřejná doprava. Kvůli zákazu dronů a omezení pohybu, se dokonce i sdílená kola nedají používat. Veškerá opatření mají jediný cíl, zajistit, aby Si Ťin-pchingův velký den proběhl bez sebemenších problémů.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.