Meteorologové a klimatologové z různých koutů světa začínají vydávat své první dlouhodobé předpovědi pro nadcházející zimu 2025/2026. A i když přesné počasí předpovědět nelze, některé klimatické jevy napovídají, že by Evropa mohla zažít chladnější a možná i sněhově bohatší zimu.
Americká Národní meteorologická služba (NWS) zveřejnila 10. dubna výsledky svého výzkumu, podle kterých se v Tichém oceánu ustálily takzvané ENSO-neutrální podmínky. To znamená, že mořské teploty v oblasti rovníkového Pacifiku se vrátily k normálu po období El Niño – a přecházejí spíše k opačnému jevu, tedy La Niña.
Právě La Niña je nyní podle předpovědí nejpravděpodobnějším scénářem pro zimní měsíce od listopadu 2025 do ledna 2026. Šance, že se tento jev projeví, je přibližně 38 %. Naopak pravděpodobnost návratu El Niño je pod hranicí 20 %, což může být pro evropské lyžaře dobrá zpráva.
La Niña má totiž tendenci přinášet do Evropy chladnější zimy, zatímco El Niño bývá spojován spíše s teplejšími obdobími. Jak upozorňuje server The Weather Outlook, při La Niña je vyšší pravděpodobnost výskytu studených proudů a sněhových srážek.
Klíčovou roli v evropském klimatu přitom hraje polární tryskové proudění – takzvaný jet stream. Ten ovlivňuje rovnováhu mezi oblastmi vysokého tlaku nad Azorskými ostrovy a nízkého tlaku nad Islandem. Při La Niña bývá jet stream silnější a směřuje níže, což může znamenat vyšší srážky v jižní a střední Evropě – a tedy i větší šanci na sníh v Alpách či Tatrách.
Experti z University of Leeds připomínají, že přesný dopad La Niña v Evropě není tak čitelný jako například v Severní Americe, kde bývá dopad tohoto jevu mnohem konzistentnější. Čím dál je oblast od rovníkového Pacifiku, tím méně předvídatelný má ENSO vliv. Přesto je z historie zřejmé, že řada evropských chladných zim nastala právě v obdobích La Niña.
Kromě samotného ENSO hrají roli i další faktory – například výška jednotlivých horských oblastí. Vysokohorské lyžařské destinace v Alpách nebo Pyrenejích tak zůstávají sázkou na jistotu, i kdyby počasí nakonec nepřineslo tolik srážek, jak se nyní předpokládá.
Také je důležité připomenout, že počasí je v tomto časovém horizontu zatíženo velkou nejistotou. Jaro je obdobím, kdy je klimatická předpověď pro zimu obzvláště složitá. Modely mohou selhat, a každodenní vývoj atmosférických podmínek může zcela změnit celkový trend.
Navzdory tomu přináší aktuální vývoj optimismu více než dost. Výrazný návrat El Niño, který by mohl přinést teplé a vlhké zimní měsíce, se podle dat prakticky neočekává. Naopak chladnější scénář se zdá pravděpodobnější.
Z hlediska lyžování a zimních sportů tak může být sezóna 2025/2026 příznivá, zejména pokud se chladnější vzorec udrží během klíčových měsíců – od prosince do února. V případě, že se La Niña skutečně rozvine naplno, mohli bychom se dočkat nejen nižších teplot, ale i stabilnějších sněhových podmínek.
Meteorologové však stále zdůrazňují opatrnost. I malé změny v globálních cirkulacích mohou výrazně ovlivnit regionální klima. A stejně jako v minulosti, i letos se může stát, že předpovědi budou muset být v průběhu roku korigovány.
Přesto je zatím výhled pro nadcházející zimu příznivý, zejména pro milovníky lyžování a zimních radovánek. Pokud se vývoj nezmění, zima 2025/2026 by mohla být jednou z chladnějších za poslední roky – a to by mohlo znamenat i více přírodního sněhu na evropských svazích.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.