Meteorologové a klimatologové z různých koutů světa začínají vydávat své první dlouhodobé předpovědi pro nadcházející zimu 2025/2026. A i když přesné počasí předpovědět nelze, některé klimatické jevy napovídají, že by Evropa mohla zažít chladnější a možná i sněhově bohatší zimu.
Americká Národní meteorologická služba (NWS) zveřejnila 10. dubna výsledky svého výzkumu, podle kterých se v Tichém oceánu ustálily takzvané ENSO-neutrální podmínky. To znamená, že mořské teploty v oblasti rovníkového Pacifiku se vrátily k normálu po období El Niño – a přecházejí spíše k opačnému jevu, tedy La Niña.
Právě La Niña je nyní podle předpovědí nejpravděpodobnějším scénářem pro zimní měsíce od listopadu 2025 do ledna 2026. Šance, že se tento jev projeví, je přibližně 38 %. Naopak pravděpodobnost návratu El Niño je pod hranicí 20 %, což může být pro evropské lyžaře dobrá zpráva.
La Niña má totiž tendenci přinášet do Evropy chladnější zimy, zatímco El Niño bývá spojován spíše s teplejšími obdobími. Jak upozorňuje server The Weather Outlook, při La Niña je vyšší pravděpodobnost výskytu studených proudů a sněhových srážek.
Klíčovou roli v evropském klimatu přitom hraje polární tryskové proudění – takzvaný jet stream. Ten ovlivňuje rovnováhu mezi oblastmi vysokého tlaku nad Azorskými ostrovy a nízkého tlaku nad Islandem. Při La Niña bývá jet stream silnější a směřuje níže, což může znamenat vyšší srážky v jižní a střední Evropě – a tedy i větší šanci na sníh v Alpách či Tatrách.
Experti z University of Leeds připomínají, že přesný dopad La Niña v Evropě není tak čitelný jako například v Severní Americe, kde bývá dopad tohoto jevu mnohem konzistentnější. Čím dál je oblast od rovníkového Pacifiku, tím méně předvídatelný má ENSO vliv. Přesto je z historie zřejmé, že řada evropských chladných zim nastala právě v obdobích La Niña.
Kromě samotného ENSO hrají roli i další faktory – například výška jednotlivých horských oblastí. Vysokohorské lyžařské destinace v Alpách nebo Pyrenejích tak zůstávají sázkou na jistotu, i kdyby počasí nakonec nepřineslo tolik srážek, jak se nyní předpokládá.
Také je důležité připomenout, že počasí je v tomto časovém horizontu zatíženo velkou nejistotou. Jaro je obdobím, kdy je klimatická předpověď pro zimu obzvláště složitá. Modely mohou selhat, a každodenní vývoj atmosférických podmínek může zcela změnit celkový trend.
Navzdory tomu přináší aktuální vývoj optimismu více než dost. Výrazný návrat El Niño, který by mohl přinést teplé a vlhké zimní měsíce, se podle dat prakticky neočekává. Naopak chladnější scénář se zdá pravděpodobnější.
Z hlediska lyžování a zimních sportů tak může být sezóna 2025/2026 příznivá, zejména pokud se chladnější vzorec udrží během klíčových měsíců – od prosince do února. V případě, že se La Niña skutečně rozvine naplno, mohli bychom se dočkat nejen nižších teplot, ale i stabilnějších sněhových podmínek.
Meteorologové však stále zdůrazňují opatrnost. I malé změny v globálních cirkulacích mohou výrazně ovlivnit regionální klima. A stejně jako v minulosti, i letos se může stát, že předpovědi budou muset být v průběhu roku korigovány.
Přesto je zatím výhled pro nadcházející zimu příznivý, zejména pro milovníky lyžování a zimních radovánek. Pokud se vývoj nezmění, zima 2025/2026 by mohla být jednou z chladnějších za poslední roky – a to by mohlo znamenat i více přírodního sněhu na evropských svazích.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.