Meteorologové a klimatologové z různých koutů světa začínají vydávat své první dlouhodobé předpovědi pro nadcházející zimu 2025/2026. A i když přesné počasí předpovědět nelze, některé klimatické jevy napovídají, že by Evropa mohla zažít chladnější a možná i sněhově bohatší zimu.
Americká Národní meteorologická služba (NWS) zveřejnila 10. dubna výsledky svého výzkumu, podle kterých se v Tichém oceánu ustálily takzvané ENSO-neutrální podmínky. To znamená, že mořské teploty v oblasti rovníkového Pacifiku se vrátily k normálu po období El Niño – a přecházejí spíše k opačnému jevu, tedy La Niña.
Právě La Niña je nyní podle předpovědí nejpravděpodobnějším scénářem pro zimní měsíce od listopadu 2025 do ledna 2026. Šance, že se tento jev projeví, je přibližně 38 %. Naopak pravděpodobnost návratu El Niño je pod hranicí 20 %, což může být pro evropské lyžaře dobrá zpráva.
La Niña má totiž tendenci přinášet do Evropy chladnější zimy, zatímco El Niño bývá spojován spíše s teplejšími obdobími. Jak upozorňuje server The Weather Outlook, při La Niña je vyšší pravděpodobnost výskytu studených proudů a sněhových srážek.
Klíčovou roli v evropském klimatu přitom hraje polární tryskové proudění – takzvaný jet stream. Ten ovlivňuje rovnováhu mezi oblastmi vysokého tlaku nad Azorskými ostrovy a nízkého tlaku nad Islandem. Při La Niña bývá jet stream silnější a směřuje níže, což může znamenat vyšší srážky v jižní a střední Evropě – a tedy i větší šanci na sníh v Alpách či Tatrách.
Experti z University of Leeds připomínají, že přesný dopad La Niña v Evropě není tak čitelný jako například v Severní Americe, kde bývá dopad tohoto jevu mnohem konzistentnější. Čím dál je oblast od rovníkového Pacifiku, tím méně předvídatelný má ENSO vliv. Přesto je z historie zřejmé, že řada evropských chladných zim nastala právě v obdobích La Niña.
Kromě samotného ENSO hrají roli i další faktory – například výška jednotlivých horských oblastí. Vysokohorské lyžařské destinace v Alpách nebo Pyrenejích tak zůstávají sázkou na jistotu, i kdyby počasí nakonec nepřineslo tolik srážek, jak se nyní předpokládá.
Také je důležité připomenout, že počasí je v tomto časovém horizontu zatíženo velkou nejistotou. Jaro je obdobím, kdy je klimatická předpověď pro zimu obzvláště složitá. Modely mohou selhat, a každodenní vývoj atmosférických podmínek může zcela změnit celkový trend.
Navzdory tomu přináší aktuální vývoj optimismu více než dost. Výrazný návrat El Niño, který by mohl přinést teplé a vlhké zimní měsíce, se podle dat prakticky neočekává. Naopak chladnější scénář se zdá pravděpodobnější.
Z hlediska lyžování a zimních sportů tak může být sezóna 2025/2026 příznivá, zejména pokud se chladnější vzorec udrží během klíčových měsíců – od prosince do února. V případě, že se La Niña skutečně rozvine naplno, mohli bychom se dočkat nejen nižších teplot, ale i stabilnějších sněhových podmínek.
Meteorologové však stále zdůrazňují opatrnost. I malé změny v globálních cirkulacích mohou výrazně ovlivnit regionální klima. A stejně jako v minulosti, i letos se může stát, že předpovědi budou muset být v průběhu roku korigovány.
Přesto je zatím výhled pro nadcházející zimu příznivý, zejména pro milovníky lyžování a zimních radovánek. Pokud se vývoj nezmění, zima 2025/2026 by mohla být jednou z chladnějších za poslední roky – a to by mohlo znamenat i více přírodního sněhu na evropských svazích.
Británie oznámila zásadní novinku ve své vojenské výzbroji: nově vyvinutý dělostřelecký náboj s názvem Sceptre, který využívá náporový motor (ramjet), je schopen dosahovat rychlosti až Mach 3,5 a vystoupat do výšky kolem 20 kilometrů. Munici kalibru 155 mm vyvíjí britská společnost Tiberius Aerospace a má ambici zásadně proměnit moderní vedení dělostřelecké palby.
Jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, Harvard, podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa poté, co federální úřady zrušily škole přístup k vízovým programům pro zahraniční studenty. Tento krok ještě více vyhrotil už tak napjaté vztahy mezi Bílým domem a akademickou elitou.
Po teroristickém útoku na turistický konvoj v indickém Pahalgamu v dubnu 2025, při němž zemřelo 26 civilistů, se svět znovu ocitl na pokraji jaderné konfrontace. Indie reagovala leteckými údery hluboko na území Pákistánu, Pákistán odpověděl vlastními útoky a diplomaté po celém světě horečně jednali o příměří. Nakonec se jim podařilo dojednat křehké příměří.
Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek rozhodl o zákazu, který Harvardově univerzitě znemožňuje přijímat a dále udržovat zahraniční studenty. Tento krok, zdánlivě odůvodněný bezpečnostními a politickými motivy, představuje bezprecedentní zásah do akademické autonomie a ohrožuje pověst amerického vysokého školství. Zatímco některá jeho rozhodnutí lze označit za kontroverzní, toto je možné rovnou kvalifikovat jako vyloženě špatné a škodlivé. Nejde pouze o politické gesto, ale o útok na jeden z nejcennějších pilířů americké měkké síly – přitažlivost její vzdělanostní infrastruktury.
Spojené státy a Evropská unie se ocitly na pokraji nové obchodní války. Prezident Donald Trump v pátek 23. května oznámil, že hodlá uvalit 50% clo na evropské zboží s účinností od 1. června 2025. K dramatickému prohlášení došlo jen několik hodin před zásadním telefonickým jednáním mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a hlavním americkým obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem.
Dáda Patrasová v květnu plní přání syna Felixe, který si o maminku dělal po ztrátě milované dcery Aničky velké obavy. Nechala se tedy hospitalizovat na psychiatrii. Před několika dny se z oddělení poprvé ozvala. Nyní vyšlo poprvé najevo, jaký je její postoj k terapii.
Téměř tři a půl roku po ruské invazi na Ukrajinu se konečně odehrávají přímá mírová jednání mezi oběma znepřátelenými státy – avšak za poněkud absurdních okolností. Vladimir Putin, přestože jednání sám navrhl, se osobně jednání v Istanbulu nezúčastnil. Jeho nepřítomnost je podle The Conversation vnímána jako taktika nejen vůči Ukrajině, ale také jako test loajality a odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin.
Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.
Ivana Gottová zákonitě musela po smrti Karla Gotta začít nový život, jehož hlavní náplní je péče o odkaz zesnulého manžela. Vdova učinila zásadní rozhodnutí, když se s rodinou přestěhovala z Bertramky. Jak na známé osobnosti reagují jejich noví sousedé?
Když Rusko v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu, počítalo s rychlou třídenní operací, která měla vyvrcholit pádem Kyjeva a instalací proruské vlády. Místo toho ale narazilo na tvrdý odpor a po více než třech letech válčení je fronta stále bez zásadního průlomu. Evropa mezitím čelí rostoucím obavám, že ruské ambice se nezastaví na ukrajinských hranicích. Přesto by podle bezpečnostního experta případný střet mezi Moskvou a NATO vypadal zcela odlišně od současného konfliktu.
Dovolená snů se během několika vteřin změnila v noční můru. Dvaadvacetiletá Hannah Smithová, čerstvá absolventka Miles College v americké Alabamě, se stala obětí děsivé nehody v bahamském přístavu, když ji pod hladinu vtáhl lodní šroub. Nehoda jí částečně amputovala obě dolní končetiny a mladá žena nyní bojuje o život.
Po mimořádně suchém jaru, které sužovalo severozápadní Evropu, přichází výrazná změna počasí. Meteorologové varují, že už během víkendu se nad region převalí silné deště a větry, které ukončí nadvládu dlouhodobé oblasti vysokého tlaku. Zatímco v Evropě se očekává vítané ochlazení a vláha pro zemědělskou půdu, v jižní Africe hrozí sníh, silný vítr a rozbouřené moře.