Meteorologové a klimatologové z různých koutů světa začínají vydávat své první dlouhodobé předpovědi pro nadcházející zimu 2025/2026. A i když přesné počasí předpovědět nelze, některé klimatické jevy napovídají, že by Evropa mohla zažít chladnější a možná i sněhově bohatší zimu.
Americká Národní meteorologická služba (NWS) zveřejnila 10. dubna výsledky svého výzkumu, podle kterých se v Tichém oceánu ustálily takzvané ENSO-neutrální podmínky. To znamená, že mořské teploty v oblasti rovníkového Pacifiku se vrátily k normálu po období El Niño – a přecházejí spíše k opačnému jevu, tedy La Niña.
Právě La Niña je nyní podle předpovědí nejpravděpodobnějším scénářem pro zimní měsíce od listopadu 2025 do ledna 2026. Šance, že se tento jev projeví, je přibližně 38 %. Naopak pravděpodobnost návratu El Niño je pod hranicí 20 %, což může být pro evropské lyžaře dobrá zpráva.
La Niña má totiž tendenci přinášet do Evropy chladnější zimy, zatímco El Niño bývá spojován spíše s teplejšími obdobími. Jak upozorňuje server The Weather Outlook, při La Niña je vyšší pravděpodobnost výskytu studených proudů a sněhových srážek.
Klíčovou roli v evropském klimatu přitom hraje polární tryskové proudění – takzvaný jet stream. Ten ovlivňuje rovnováhu mezi oblastmi vysokého tlaku nad Azorskými ostrovy a nízkého tlaku nad Islandem. Při La Niña bývá jet stream silnější a směřuje níže, což může znamenat vyšší srážky v jižní a střední Evropě – a tedy i větší šanci na sníh v Alpách či Tatrách.
Experti z University of Leeds připomínají, že přesný dopad La Niña v Evropě není tak čitelný jako například v Severní Americe, kde bývá dopad tohoto jevu mnohem konzistentnější. Čím dál je oblast od rovníkového Pacifiku, tím méně předvídatelný má ENSO vliv. Přesto je z historie zřejmé, že řada evropských chladných zim nastala právě v obdobích La Niña.
Kromě samotného ENSO hrají roli i další faktory – například výška jednotlivých horských oblastí. Vysokohorské lyžařské destinace v Alpách nebo Pyrenejích tak zůstávají sázkou na jistotu, i kdyby počasí nakonec nepřineslo tolik srážek, jak se nyní předpokládá.
Také je důležité připomenout, že počasí je v tomto časovém horizontu zatíženo velkou nejistotou. Jaro je obdobím, kdy je klimatická předpověď pro zimu obzvláště složitá. Modely mohou selhat, a každodenní vývoj atmosférických podmínek může zcela změnit celkový trend.
Navzdory tomu přináší aktuální vývoj optimismu více než dost. Výrazný návrat El Niño, který by mohl přinést teplé a vlhké zimní měsíce, se podle dat prakticky neočekává. Naopak chladnější scénář se zdá pravděpodobnější.
Z hlediska lyžování a zimních sportů tak může být sezóna 2025/2026 příznivá, zejména pokud se chladnější vzorec udrží během klíčových měsíců – od prosince do února. V případě, že se La Niña skutečně rozvine naplno, mohli bychom se dočkat nejen nižších teplot, ale i stabilnějších sněhových podmínek.
Meteorologové však stále zdůrazňují opatrnost. I malé změny v globálních cirkulacích mohou výrazně ovlivnit regionální klima. A stejně jako v minulosti, i letos se může stát, že předpovědi budou muset být v průběhu roku korigovány.
Přesto je zatím výhled pro nadcházející zimu příznivý, zejména pro milovníky lyžování a zimních radovánek. Pokud se vývoj nezmění, zima 2025/2026 by mohla být jednou z chladnějších za poslední roky – a to by mohlo znamenat i více přírodního sněhu na evropských svazích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
Americký prezident Donald Trump přistál v Malajsii s úsměvem a tanečním krokem, kde ho přivítal premiér Anwar Ibrahim před 47. summitem ASEAN. Navzdory počáteční euforii panuje pochybnost, zda mu optimismus vydrží i po klíčové čtvrteční schůzce s jeho čínským protějškem, Si Ťin-pchingem. Panuje totiž silné přesvědčení, že jakákoli dohoda mezi oběma lídry zřejmě nebude mít dlouhého trvání, píše magazín Time.
Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že by ruský prezident Vladimir Putin měl ukončit válku na Ukrajině namísto testování střely s jaderným pohonem. Trump zároveň uvedl, že Spojené státy mají jadernou ponorku umístěnou u ruského pobřeží.
Nově jmenovaný náčelník generálního štábu francouzské armády, generál Fabien Mandon, připravuje ozbrojené síly země na „šok, který by byl jakousi zkouškou“ ze strany Ruska. Uvedl to ve středu zákonodárcům v obranném výboru Národního shromáždění.
Americký prezident Donald Trump se konečně rozhodl uvalit sankce na Rusko. Jedná se o první balíček, který schválil od svého návratu do Bílého domu v lednu. Sankce cílí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a představují reakci na odmítnutí Vladimira Putina souhlasit s příměřím na Ukrajině. Oznámení přišlo v návaznosti na zrušení plánovaného summitu mezi oběma lídry v Budapešti, který se měl konat příští měsíc.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na palubě prezidentského speciálu Air Force One, cestou do Japonska, hovořil o možném budoucím lídrovi Republikánské strany po svém odchodu z Bílého domu. Jako hlavní kandidáty pro prezidentskou nominaci v roce 2028 zmínil ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta JD Vance.
Americká demokracie se postupně rozpadá únavou institucí a normalizací loajality místo práva. Zatímco Spojené státy zůstávají naoko funkční, jejich mocenské struktury se mění v klientelistickou síť závislou na přízni prezidenta. Tento posun neohrožuje jen samotnou Ameriku, ale i celý Západ, který ztrácí morální i strategickou kotvu. Pokud se Washington vzdálí principům demokracie, Evropa nezůstane bezmocná – ale ocitne se v nové roli. Bude muset převzít odpovědnost za obranu západních hodnot a stabilitu mezinárodního řádu, který dosud garantovaly Spojené státy.
Během svého postupu k Jamajce hurikán Melissa zesílil na nejvyšší, pátou kategorii, čímž se stal nejsilnějším typem bouře s rychlostí větru dosahující nejméně 253 kilometrů za hodinu. Tato bouře s sebou nese potenciální hrozbu životu nebezpečných sesuvů půdy a bleskových záplav.