Meteorologové a klimatologové z různých koutů světa začínají vydávat své první dlouhodobé předpovědi pro nadcházející zimu 2025/2026. A i když přesné počasí předpovědět nelze, některé klimatické jevy napovídají, že by Evropa mohla zažít chladnější a možná i sněhově bohatší zimu.
Americká Národní meteorologická služba (NWS) zveřejnila 10. dubna výsledky svého výzkumu, podle kterých se v Tichém oceánu ustálily takzvané ENSO-neutrální podmínky. To znamená, že mořské teploty v oblasti rovníkového Pacifiku se vrátily k normálu po období El Niño – a přecházejí spíše k opačnému jevu, tedy La Niña.
Právě La Niña je nyní podle předpovědí nejpravděpodobnějším scénářem pro zimní měsíce od listopadu 2025 do ledna 2026. Šance, že se tento jev projeví, je přibližně 38 %. Naopak pravděpodobnost návratu El Niño je pod hranicí 20 %, což může být pro evropské lyžaře dobrá zpráva.
La Niña má totiž tendenci přinášet do Evropy chladnější zimy, zatímco El Niño bývá spojován spíše s teplejšími obdobími. Jak upozorňuje server The Weather Outlook, při La Niña je vyšší pravděpodobnost výskytu studených proudů a sněhových srážek.
Klíčovou roli v evropském klimatu přitom hraje polární tryskové proudění – takzvaný jet stream. Ten ovlivňuje rovnováhu mezi oblastmi vysokého tlaku nad Azorskými ostrovy a nízkého tlaku nad Islandem. Při La Niña bývá jet stream silnější a směřuje níže, což může znamenat vyšší srážky v jižní a střední Evropě – a tedy i větší šanci na sníh v Alpách či Tatrách.
Experti z University of Leeds připomínají, že přesný dopad La Niña v Evropě není tak čitelný jako například v Severní Americe, kde bývá dopad tohoto jevu mnohem konzistentnější. Čím dál je oblast od rovníkového Pacifiku, tím méně předvídatelný má ENSO vliv. Přesto je z historie zřejmé, že řada evropských chladných zim nastala právě v obdobích La Niña.
Kromě samotného ENSO hrají roli i další faktory – například výška jednotlivých horských oblastí. Vysokohorské lyžařské destinace v Alpách nebo Pyrenejích tak zůstávají sázkou na jistotu, i kdyby počasí nakonec nepřineslo tolik srážek, jak se nyní předpokládá.
Také je důležité připomenout, že počasí je v tomto časovém horizontu zatíženo velkou nejistotou. Jaro je obdobím, kdy je klimatická předpověď pro zimu obzvláště složitá. Modely mohou selhat, a každodenní vývoj atmosférických podmínek může zcela změnit celkový trend.
Navzdory tomu přináší aktuální vývoj optimismu více než dost. Výrazný návrat El Niño, který by mohl přinést teplé a vlhké zimní měsíce, se podle dat prakticky neočekává. Naopak chladnější scénář se zdá pravděpodobnější.
Z hlediska lyžování a zimních sportů tak může být sezóna 2025/2026 příznivá, zejména pokud se chladnější vzorec udrží během klíčových měsíců – od prosince do února. V případě, že se La Niña skutečně rozvine naplno, mohli bychom se dočkat nejen nižších teplot, ale i stabilnějších sněhových podmínek.
Meteorologové však stále zdůrazňují opatrnost. I malé změny v globálních cirkulacích mohou výrazně ovlivnit regionální klima. A stejně jako v minulosti, i letos se může stát, že předpovědi budou muset být v průběhu roku korigovány.
Přesto je zatím výhled pro nadcházející zimu příznivý, zejména pro milovníky lyžování a zimních radovánek. Pokud se vývoj nezmění, zima 2025/2026 by mohla být jednou z chladnějších za poslední roky – a to by mohlo znamenat i více přírodního sněhu na evropských svazích.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.