Ve středu večer se z komína na střeše Sixtinské kaple ve Vatikánu zvedl černý dým – znamení, že kardinálové se při prvním dni konkláve nedokázali shodnout na novém papeži. Volba tak pokračuje ve čtvrtek.
Video: Volba papeže ŽIVĚ |
Celkem 133 kardinálů, kteří se po smrti papeže Františka shromáždili za zavřenými dveřmi, hlasovalo v prvním kole krátce před šestou hodinou odpolední. Výsledky se očekávaly s napětím – dav více než 45 tisíc lidí, shromážděný na Svatopetrském náměstí, sledoval komín s napětím. Kolem deváté hodiny večer se z něj však vyvalil černý kouř, který značí, že žádný z kandidátů nezískal potřebný počet hlasů.
Papež František, který zemřel minulý měsíc ve věku 88 let, zanechal po sobě nejen duchovní odkaz, ale i rozdělený kardinálský sbor. Ten se nyní snaží nalézt jeho nástupce – a není to snadný úkol. Františkova pontifikátní linie oslovila zejména okrajové skupiny a snažila se přiblížit církev obyčejným lidem, zatímco část konzervativních kardinálů volá po návratu k tradičnějším hodnotám.
Přestože se nečekalo, že by první hlasování přineslo výsledek, přilákalo dění ve Vatikánu velké množství poutníků. Mezi nimi i manželé z Toskánska, kteří přijeli navštívit Františkův hrob a zavzpomínat na zvolení Benedikta XVI. v roce 2005. „Doufáme, že nový papež bude pokračovat v odkazu Františka. Lidé už netouží po církevním přepychu, chtějí blízkost a pochopení,“ uvedla paní Caporaliová.
Před zahájením samotné volby pronesl italský kardinál Giovanni Battista Re mši, ve které vyzval volitele k odpovědnosti a duchovnímu nadhledu. Podle něj má nová hlava katolické církve odpovědět na potřeby nejen církve, ale i celého světa v současné složité době.
V ulicích Říma se mezitím konaly i symbolické protesty. Skupina britských aktivistek za rovnost žen v katolické církvi vypustila růžový kouř z vyhlídky nad Vatikánem jako odpověď na fakt, že volbu nového papeže provádí výhradně muži. „Ignorují ženy a umlčují polovinu církevní komunity,“ uvedla Miriam Duignanová ze skupiny Catholic Women’s Ordination.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.