Ve středu večer se z komína na střeše Sixtinské kaple ve Vatikánu zvedl černý dým – znamení, že kardinálové se při prvním dni konkláve nedokázali shodnout na novém papeži. Volba tak pokračuje ve čtvrtek.
Video: Volba papeže ŽIVĚ |
Celkem 133 kardinálů, kteří se po smrti papeže Františka shromáždili za zavřenými dveřmi, hlasovalo v prvním kole krátce před šestou hodinou odpolední. Výsledky se očekávaly s napětím – dav více než 45 tisíc lidí, shromážděný na Svatopetrském náměstí, sledoval komín s napětím. Kolem deváté hodiny večer se z něj však vyvalil černý kouř, který značí, že žádný z kandidátů nezískal potřebný počet hlasů.
Papež František, který zemřel minulý měsíc ve věku 88 let, zanechal po sobě nejen duchovní odkaz, ale i rozdělený kardinálský sbor. Ten se nyní snaží nalézt jeho nástupce – a není to snadný úkol. Františkova pontifikátní linie oslovila zejména okrajové skupiny a snažila se přiblížit církev obyčejným lidem, zatímco část konzervativních kardinálů volá po návratu k tradičnějším hodnotám.
Přestože se nečekalo, že by první hlasování přineslo výsledek, přilákalo dění ve Vatikánu velké množství poutníků. Mezi nimi i manželé z Toskánska, kteří přijeli navštívit Františkův hrob a zavzpomínat na zvolení Benedikta XVI. v roce 2005. „Doufáme, že nový papež bude pokračovat v odkazu Františka. Lidé už netouží po církevním přepychu, chtějí blízkost a pochopení,“ uvedla paní Caporaliová.
Před zahájením samotné volby pronesl italský kardinál Giovanni Battista Re mši, ve které vyzval volitele k odpovědnosti a duchovnímu nadhledu. Podle něj má nová hlava katolické církve odpovědět na potřeby nejen církve, ale i celého světa v současné složité době.
V ulicích Říma se mezitím konaly i symbolické protesty. Skupina britských aktivistek za rovnost žen v katolické církvi vypustila růžový kouř z vyhlídky nad Vatikánem jako odpověď na fakt, že volbu nového papeže provádí výhradně muži. „Ignorují ženy a umlčují polovinu církevní komunity,“ uvedla Miriam Duignanová ze skupiny Catholic Women’s Ordination.
Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.
Jednání na konferenci OSN o změně klimatu COP31 v turecké Antalyi pokračují. Česká delegace se zapojuje do odborných jednání a představila také pokrok při plnění svých klimatických a energetických opatření, redukčního příspěvku a dalších povinností, které vyplývají z Pařížské dohody. Česká republika všechny své závazky plní, uvedlo ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě.
Akcie české zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada vykazují podle konsensu analytiků nejvyšší potenciál zhodnocení ze zhruba 400 největších evropských akciových titulů. Z údajů agentury Bloomberg k 11. listopadu 2026 vyplývá, že analytici u akcií CSG předpokládají v horizontu dalších dvanácti měsíců zhodnocení o 132,8 procenta. Pokud by se jejich očekávání naplnilo, hodnota investice do akcií společnosti by se více než zdvojnásobila.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang nedávno odstoupil z funkce po vlně spekulací a událostí spojených s podezřením na špionáž. Důvodem jeho odchodu se staly zprávy o údajném poměru se ženou, kterou americké úřady podezřívají z předávání informací čínské vládě. Peking toto obvinění označil za nepodložené spekulace, avšak případ již nyní vyvolává vážné mezinárodní obavy.
Evropské ozbrojené síly by mohly v případě budoucího rozsáhlého konfliktu čelit vážnému nedostatku leteckého paliva. Vyplývá to z nové studie podpořené Severoatlantickou aliancí, podle níž k tomuto riziku přispívá probíhající odklon Evropy od fosilních paliv a postupný pokles kapacity ropných rafinerií na kontinentu.
Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Bývalý americký prezident Joe Biden odhaluje ve své nadcházející knize obsah dosud nezveřejněného dopisu, který mu v lednu 2021 při odchodu z Bílého domu zanechal Donald Trump. Tento dokument přináší nečekaný pohled na vztahy mezi oběma politickými rivaly v době, kdy se jejich cesty v nejvyšších patrech americké moci protly.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.
Americký prezident Donald Trump odvolal viceprezidenta J. D. Vance z vedení diplomatických jednání s Iránem. K tomuto kroku Bílého domu dochází bezprostředně poté, co viceprezident označil probíhající konflikt za hlavní příčinu zdrcující porážky Republikánské strany v nedávných listopadových volbách do Kongresu.