Ve středu večer se z komína na střeše Sixtinské kaple ve Vatikánu zvedl černý dým – znamení, že kardinálové se při prvním dni konkláve nedokázali shodnout na novém papeži. Volba tak pokračuje ve čtvrtek.
Video: Volba papeže ŽIVĚ |
Celkem 133 kardinálů, kteří se po smrti papeže Františka shromáždili za zavřenými dveřmi, hlasovalo v prvním kole krátce před šestou hodinou odpolední. Výsledky se očekávaly s napětím – dav více než 45 tisíc lidí, shromážděný na Svatopetrském náměstí, sledoval komín s napětím. Kolem deváté hodiny večer se z něj však vyvalil černý kouř, který značí, že žádný z kandidátů nezískal potřebný počet hlasů.
Papež František, který zemřel minulý měsíc ve věku 88 let, zanechal po sobě nejen duchovní odkaz, ale i rozdělený kardinálský sbor. Ten se nyní snaží nalézt jeho nástupce – a není to snadný úkol. Františkova pontifikátní linie oslovila zejména okrajové skupiny a snažila se přiblížit církev obyčejným lidem, zatímco část konzervativních kardinálů volá po návratu k tradičnějším hodnotám.
Přestože se nečekalo, že by první hlasování přineslo výsledek, přilákalo dění ve Vatikánu velké množství poutníků. Mezi nimi i manželé z Toskánska, kteří přijeli navštívit Františkův hrob a zavzpomínat na zvolení Benedikta XVI. v roce 2005. „Doufáme, že nový papež bude pokračovat v odkazu Františka. Lidé už netouží po církevním přepychu, chtějí blízkost a pochopení,“ uvedla paní Caporaliová.
Před zahájením samotné volby pronesl italský kardinál Giovanni Battista Re mši, ve které vyzval volitele k odpovědnosti a duchovnímu nadhledu. Podle něj má nová hlava katolické církve odpovědět na potřeby nejen církve, ale i celého světa v současné složité době.
V ulicích Říma se mezitím konaly i symbolické protesty. Skupina britských aktivistek za rovnost žen v katolické církvi vypustila růžový kouř z vyhlídky nad Vatikánem jako odpověď na fakt, že volbu nového papeže provádí výhradně muži. „Ignorují ženy a umlčují polovinu církevní komunity,“ uvedla Miriam Duignanová ze skupiny Catholic Women’s Ordination.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.