Ve středu večer se z komína na střeše Sixtinské kaple ve Vatikánu zvedl černý dým – znamení, že kardinálové se při prvním dni konkláve nedokázali shodnout na novém papeži. Volba tak pokračuje ve čtvrtek.
Video: Volba papeže ŽIVĚ |
Celkem 133 kardinálů, kteří se po smrti papeže Františka shromáždili za zavřenými dveřmi, hlasovalo v prvním kole krátce před šestou hodinou odpolední. Výsledky se očekávaly s napětím – dav více než 45 tisíc lidí, shromážděný na Svatopetrském náměstí, sledoval komín s napětím. Kolem deváté hodiny večer se z něj však vyvalil černý kouř, který značí, že žádný z kandidátů nezískal potřebný počet hlasů.
Papež František, který zemřel minulý měsíc ve věku 88 let, zanechal po sobě nejen duchovní odkaz, ale i rozdělený kardinálský sbor. Ten se nyní snaží nalézt jeho nástupce – a není to snadný úkol. Františkova pontifikátní linie oslovila zejména okrajové skupiny a snažila se přiblížit církev obyčejným lidem, zatímco část konzervativních kardinálů volá po návratu k tradičnějším hodnotám.
Přestože se nečekalo, že by první hlasování přineslo výsledek, přilákalo dění ve Vatikánu velké množství poutníků. Mezi nimi i manželé z Toskánska, kteří přijeli navštívit Františkův hrob a zavzpomínat na zvolení Benedikta XVI. v roce 2005. „Doufáme, že nový papež bude pokračovat v odkazu Františka. Lidé už netouží po církevním přepychu, chtějí blízkost a pochopení,“ uvedla paní Caporaliová.
Před zahájením samotné volby pronesl italský kardinál Giovanni Battista Re mši, ve které vyzval volitele k odpovědnosti a duchovnímu nadhledu. Podle něj má nová hlava katolické církve odpovědět na potřeby nejen církve, ale i celého světa v současné složité době.
V ulicích Říma se mezitím konaly i symbolické protesty. Skupina britských aktivistek za rovnost žen v katolické církvi vypustila růžový kouř z vyhlídky nad Vatikánem jako odpověď na fakt, že volbu nového papeže provádí výhradně muži. „Ignorují ženy a umlčují polovinu církevní komunity,“ uvedla Miriam Duignanová ze skupiny Catholic Women’s Ordination.
Klimatická změna přestala být v roce 2025 vnímána pouze jako ekologický problém a definitivně se stala krizí lidských práv. Podle aktuálních vyjádření vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka a předních vědců, jako je profesorka Joyeeta Gupta, čelí svět situaci, kdy klimatický chaos přímo porušuje základní práva milionů lidí. Současné kroky vlád jsou podle OSN naprosto nedostatečné k tomu, aby ochránily budoucnost lidstva a zajistily spravedlivou správu přírodních zdrojů.
YouTube čelí bezprecedentní vlně nekvalitního obsahu generovaného umělou inteligencí, kterému se začalo přezdívat „AI slop“ (v doslovném překladu AI břečka). Podle nejnovější studie společnosti Kapwing je situace natolik vážná, že více než pětinu videí, která algoritmus doporučí zcela novým uživatelům, tvoří právě tyto nízkoúrovňové produkty. Tento trend naznačuje novou éru internetu, kde kvantita a strojová efektivita definitivně vítězí nad lidskou kreativitou.
Válka na Ukrajině přinesla světu jedno zásadní ponaučení: drony již nejsou jen doplňkovým nástrojem, ale ústředním prvkem moderního válčení. Právě díky mistrovskému ovládání levných a rychlých bezpilotních letounů dokáže Ukrajina čelit vojenské supervelmoci a zasazovat jí drtivé údery.
Pojem „brigáda krevetových sendvičů“, který před pětadvaceti lety proslavil tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane, dodnes trefně popisuje propast mezi fotbalovou tradicí a moderním byznysem. Keane tehdy kritizoval fanoušky, kteří na stadionu spíše popíjeli a jedli delikatesy, než aby podporovali tým. Nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe se nyní jeví jako definitivní potvrzení tohoto trendu, kdy se z lidového sportu stává nedostupná zábava pro vyvolené.
Příběh Jaber al-Attara, padesátiletého lékaře z Gazy, ilustruje propast mezi diplomatickými proklamacemi a krutou realitou v terénu. Když v říjnu americký prezident Donald Trump oznámil uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem a sliboval mír na věčné časy, Jaber pocítil po dvou letech neustálého bombardování obrovskou úlevu. Jen o čtyři týdny později mu však během cesty do práce telefonát oznámil tragickou zprávu: jeho dcera Maysaa byla zabita střelbou z izraelského dronu, když se ukrývala ve stanu.
Letecká doprava se po letech turbulencí připravuje na rok 2026, který by mohl přinést vytouženou stabilitu. Cestující se však musí připravit na to, že létání bude vypadat jinak než doposud. Hlavním trendem se stává takzvaná „premiumizace“, tedy masivní rozšiřování nadstandardních služeb, které dříve byly dostupné jen na vybraných dálkových linkách. Zároveň se mění i samotná letiště a struktura trhu, na kterém probíhá vlna fúzí velkých dopravců.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v těchto chvílích míří na Floridu k jednomu z nejdůležitějších diplomatických setkání posledních let. V neděli se tam sejde s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby projednali nejnovější verzi mírového plánu, který by mohl ukončit vleklou válku s Ruskem. Ještě předtím, než jeho letadlo přistane v USA, čeká Zelenského zastávka v Kanadě u tamního premiéra Marka Carneyho a série krizových telefonátů s klíčovými evropskými spojenci, včetně Ursuly von der Leyen.
Meteorologové vydali varování před tvorbou ledovky. Nebezpečí hrozí zejména během sobotního večera na severu a severovýchodě Čech, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Kombinace studené fronty a mrznoucích srážek může během pár okamžiků proměnit silnice i chodníky v nebezpečné kluziště, i když by situace měla polevit už během noci na neděli.
Rok 2025 se do historie zapíše jako rok fascinujících kulturních kontrastů – od nečekaného triumfu Beyoncé v Nashvillu až po celosvětové šílenství kolem gumových příšerek s devíti zuby. Zatímco se svět bavil bizarními reklamami a virálními trendy na TikToku, hvězdy jako Sydney Sweeney nebo Rachel Zegler zakoušely, jak tenká je hranice mezi internetovým zbožštěním a totálním zatracením.
Víkend 27. a 28. prosince 2025 se nese ve znamení vrcholné diplomacie i brutální vojenské eskalace. Zatímco se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připravuje na nedělní klíčovou cestu na Floridu za Donaldem Trumpem, Kyjev čelí jednomu z nejničivějších útoků poslední doby.
Letošní rok se do historie zapíše jako jeden z nejnákladnějších z hlediska klimatických katastrof, které zasáhly prakticky všechny kouty planety. Výroční zpráva charitativní organizace Christian Aid uvádí, že deset nejničivějších událostí způsobilo pojištěné škody přesahující 120 miliard dolarů. Odborníci však varují, že skutečné ekonomické ztráty jsou mnohem vyšší, protože mnoho škod v rozvojových zemích není pojištěno a lidské utrpení zůstává v těchto číslech nevyčísleno.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek potvrdil, že se v neděli 28. prosince vydá na Floridu, aby se v rezidenci Mar-a-Lago osobně setkal s Donaldem Trumpem. Klíčovým tématem jejich rozhovorů bude finalizace mírového plánu, o kterém Zelenskyj prohlásil, že je v tuto chvíli hotov z devadesáti procent.