Ve středu večer se z komína na střeše Sixtinské kaple ve Vatikánu zvedl černý dým – znamení, že kardinálové se při prvním dni konkláve nedokázali shodnout na novém papeži. Volba tak pokračuje ve čtvrtek.
Video: Volba papeže ŽIVĚ |
Celkem 133 kardinálů, kteří se po smrti papeže Františka shromáždili za zavřenými dveřmi, hlasovalo v prvním kole krátce před šestou hodinou odpolední. Výsledky se očekávaly s napětím – dav více než 45 tisíc lidí, shromážděný na Svatopetrském náměstí, sledoval komín s napětím. Kolem deváté hodiny večer se z něj však vyvalil černý kouř, který značí, že žádný z kandidátů nezískal potřebný počet hlasů.
Papež František, který zemřel minulý měsíc ve věku 88 let, zanechal po sobě nejen duchovní odkaz, ale i rozdělený kardinálský sbor. Ten se nyní snaží nalézt jeho nástupce – a není to snadný úkol. Františkova pontifikátní linie oslovila zejména okrajové skupiny a snažila se přiblížit církev obyčejným lidem, zatímco část konzervativních kardinálů volá po návratu k tradičnějším hodnotám.
Přestože se nečekalo, že by první hlasování přineslo výsledek, přilákalo dění ve Vatikánu velké množství poutníků. Mezi nimi i manželé z Toskánska, kteří přijeli navštívit Františkův hrob a zavzpomínat na zvolení Benedikta XVI. v roce 2005. „Doufáme, že nový papež bude pokračovat v odkazu Františka. Lidé už netouží po církevním přepychu, chtějí blízkost a pochopení,“ uvedla paní Caporaliová.
Před zahájením samotné volby pronesl italský kardinál Giovanni Battista Re mši, ve které vyzval volitele k odpovědnosti a duchovnímu nadhledu. Podle něj má nová hlava katolické církve odpovědět na potřeby nejen církve, ale i celého světa v současné složité době.
V ulicích Říma se mezitím konaly i symbolické protesty. Skupina britských aktivistek za rovnost žen v katolické církvi vypustila růžový kouř z vyhlídky nad Vatikánem jako odpověď na fakt, že volbu nového papeže provádí výhradně muži. „Ignorují ženy a umlčují polovinu církevní komunity,“ uvedla Miriam Duignanová ze skupiny Catholic Women’s Ordination.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.