Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Současná situace nahrává Netanjahuovým politickým rivalům i médiím, která se plně soustředí na blížící se parlamentní volby plánované na konec října. Silný tlak však přichází i zevnitř premiérovy vlastní strany Likud a od krajně pravicových ministrů vládní koalice. Těm vadí zejména požadavek Teheránu, aby se dohodnuté příměří vztahovalo na vojenské operace na všech frontách, což zahrnuje právě i Libanon.
Ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir na sociálních sítích otevřeně deklaroval, že Trumpova dohoda není pro Izrael závazná a že země není partnerem v ujednání, které nezajišťuje její bezpečnost. Poslanec strany Likud Ariel Kallner v této souvislosti poznamenal, že Izrael bude pokračovat ve své ochraně, a vyjádřil očekávání, že spojenci situaci pochopí. Bývalá představitelka Mossadu Sima Šineová vyjádřila nepochopení nad tím, proč Američané na dohodu přistoupili, když Íránu dává možnost nadále podporovat Hizballáh v Libanonu.
Netanjahu na tiskové konferenci v Jeruzalémě veškerou kritiku odmítl a prohlásil, že většinu dospělého života zasvětil cíli zabránit Íránu v získání jaderných zbraní. Připustil sice, že s Trumpem v některých otázkách nesouhlasí, avšak zdůraznil trvající izraelské zájmy. Mezi ně zařadil eliminaci jaderné hrozby a setrvání v nárazníkovém pásmu v Libanonu tak dlouho, jak bude nutné.
Izraelský premiér po útocích ze 7. října 2023 vsadil na agresivnější přístup založený na předcházení hrozbám namísto jejich pouhého zadržování. I když izraelské síly zničily velkou část Gazy a podle tamního ministerstva zdravotnictví vedeného Hamasem zabily přes 73 tisíc lidí, hnutí Hamas stále kontroluje polovinu území. Mírový plán a správa Gazy přitom zůstávají zablokované i osm měsíců poté, co Izrael a Hamas schválili příměří.
Nová bezpečnostní strategie vedla k tomu, že izraelská armáda okupuje rozsáhlé oblasti v Gaze, Libanonu a Sýrii, což sice část domácí veřejnosti schvaluje, ale vojenské kapacity a rezervisté jsou kvůli tomu na hranici vyčerpání. Opakované střety s Hizballáhem a íránským režimem navíc nepřítele neeliminovaly, ale naopak upevnily pozici tvrdého jádra v Teheránu, který získal silnější páku prostřednictvím Hormuzského průlivu.
Odborník na Írán Danny Citrinowicz z izraelského Institutu pro studia národní bezpečnosti uvedl, že neúspěch země vyžaduje přehodnocení strategie vůči Teheránu a stanovení realističtějších priorit. Podle jeho analýzy v deníku Israel Hayom by jakýkoli vojenský krok vnímaný ve Washingtonu jako sabotáž dohody vyvolal tvrdou reakci USA. Možnosti obejít Bílý dům přes americký Kongres nebo veřejné mínění, jako tomu bylo za Obamovy administrativy, jsou nyní pro Netanjahua minimální.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.