Dohoda USA s Íránem vystavila Netanjahua hluboké politické krizi

Současná situace nahrává Netanjahuovým politickým rivalům i médiím, která se plně soustředí na blížící se parlamentní volby plánované na konec října. Silný tlak však přichází i zevnitř premiérovy vlastní strany Likud a od krajně pravicových ministrů vládní koalice. Těm vadí zejména požadavek Teheránu, aby se dohodnuté příměří vztahovalo na vojenské operace na všech frontách, což zahrnuje právě i Libanon.

Ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir na sociálních sítích otevřeně deklaroval, že Trumpova dohoda není pro Izrael závazná a že země není partnerem v ujednání, které nezajišťuje její bezpečnost. Poslanec strany Likud Ariel Kallner v této souvislosti poznamenal, že Izrael bude pokračovat ve své ochraně, a vyjádřil očekávání, že spojenci situaci pochopí. Bývalá představitelka Mossadu Sima Šineová vyjádřila nepochopení nad tím, proč Američané na dohodu přistoupili, když Íránu dává možnost nadále podporovat Hizballáh v Libanonu.

Netanjahu na tiskové konferenci v Jeruzalémě veškerou kritiku odmítl a prohlásil, že většinu dospělého života zasvětil cíli zabránit Íránu v získání jaderných zbraní. Připustil sice, že s Trumpem v některých otázkách nesouhlasí, avšak zdůraznil trvající izraelské zájmy. Mezi ně zařadil eliminaci jaderné hrozby a setrvání v nárazníkovém pásmu v Libanonu tak dlouho, jak bude nutné.

Izraelský premiér po útocích ze 7. října 2023 vsadil na agresivnější přístup založený na předcházení hrozbám namísto jejich pouhého zadržování. I když izraelské síly zničily velkou část Gazy a podle tamního ministerstva zdravotnictví vedeného Hamasem zabily přes 73 tisíc lidí, hnutí Hamas stále kontroluje polovinu území. Mírový plán a správa Gazy přitom zůstávají zablokované i osm měsíců poté, co Izrael a Hamas schválili příměří.

Nová bezpečnostní strategie vedla k tomu, že izraelská armáda okupuje rozsáhlé oblasti v Gaze, Libanonu a Sýrii, což sice část domácí veřejnosti schvaluje, ale vojenské kapacity a rezervisté jsou kvůli tomu na hranici vyčerpání. Opakované střety s Hizballáhem a íránským režimem navíc nepřítele neeliminovaly, ale naopak upevnily pozici tvrdého jádra v Teheránu, který získal silnější páku prostřednictvím Hormuzského průlivu.

Odborník na Írán Danny Citrinowicz z izraelského Institutu pro studia národní bezpečnosti uvedl, že neúspěch země vyžaduje přehodnocení strategie vůči Teheránu a stanovení realističtějších priorit. Podle jeho analýzy v deníku Israel Hayom by jakýkoli vojenský krok vnímaný ve Washingtonu jako sabotáž dohody vyvolal tvrdou reakci USA. Možnosti obejít Bílý dům přes americký Kongres nebo veřejné mínění, jako tomu bylo za Obamovy administrativy, jsou nyní pro Netanjahua minimální.