Protesty na Ukrajině nejsou jen o Fedorovi. Odhalují hlubší problém zakořeněný ve společnosti

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj , foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 28. července 2026 20:48
Sdílej:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.

Odvolání oblíbeného ministra vyvolalo v ukrajinských městech masové protesty, pod jejichž tlakem se prezident nakonec rozhodl k hlubší restrukturalizaci armádního velení a do čela ozbrojených sil jmenoval dosavadního velitele spojených sil Mychajla Drapatého.

Současná krize však přesahuje pouhé osobní spory mezi jednotlivými aktéry a ukazuje na dlouhodobé strukturální problémy ukrajinského bezpečnostního sektoru. Analýzy webu The Conversation ukazují, že napětí mezi civilním ministrem obrany a vojenským vedením má hluboké institucionální kořeny, které se projevují bez ohledu na to, kdo konkrétně dané funkce zastává. Válka s Ruskem navíc tyto rozdílné zájmy dále zesiluje, protože existenční hrozba staví do popředí otázky okamžitého přežití státu.

Pokusy o zavedení demokratické civilní kontroly nad armádou probíhají na Ukrajině již od roku 2019 v souvislosti se snahami o přiblížení k normám Severoatlantické aliance a Evropské unie. Přestože byla přijata příslušná legislativa, její reálné naplňování naráželo na odpor tradičního vojenského vedení i na nepochopení principu, že strategické plánování má podléhat civilní správě. Výsledkem bylo opakované marginalizování civilních ministrů obrany ze strany prezidenta, který se v klíčových otázkách spoléhal především na armádní generály.

Situaci v minulosti ještě více komplikovaly korupční skandály spojené s vojenskými zakázkami na ministerstvu obrany. Kauzy týkající se neoprávněného prodeje vojenského vybavení zřídily hlubokou příkopovou linii ve vzájemné důvěře mezi armádním velením a civilními úředníky. Bez dostatečné důvěry pak bylo budování funkčního partnerství mezi oběma složkami obrané infrastruktury téměř nemožné.

Kořeny současného stavu spojené s přetrvávajícím sovětským modelem řízení umožňovaly hlavním velitelům obcházet ministra a zodpovídat se přímo hlavě státu. Pokud mezi ministrem a generály došlo k rozporům, vojenské špičky směřovaly své požadavky přímo k prezidentovi. Snahy reformátorů o podřízení hlavního velitele ministru obrany tak opakovaně selhávaly, neboť armáda tyto změny rázně odmítala a prezidentská kancelář do sporu nezasáhla.

Probíhající konflikt navíc výrazně zvyšuje zájem veřejnosti o obrannou politiku i způsob vedení bojových operací. Bývalý ministr Fedorov se stal pro společnost symbolem moderního a technologického přístupu k válčení, zatímco generál Syrskyj byl vnímán jako představitel starší školy vojenského řízení. Masové demonstrace po odvolání ministra ukázaly, že veřejnost požaduje zásadní proměnu armádního vedení, což prezidenta nakonec přimělo k výměně na nejvyšším postu.

Samo střídání osobností v čele armády však systémové nedostatky nevyřeší. Otázka efektivní civilní kontroly nad ozbrojenými silami zůstává nevyřešena a stávající pravidla nadále umožňují generálům obcházet civilní dohled. Dokud nedojde k zásadní proměně institucionálního nastavení, mohou se podobné politicko-vojenské krize v budoucnu znovu opakovat.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Nové vedení ukrajinské armády v prvním telefonátu s NATO nastínilo další postup ve válce

Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.

Novinky
Ilustrační foto

Části Kanady čelí nejhorším požárům v historii. Nepřetržitá řada nemá v dějinách obdoby, varují experti

Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.

Novinky
Ilustrační foto

Proč jsou zemětřesení v Japonsku na denním pořádku? Odpověď leží ve 40 tisíc kilometrů dlouhém pásmu sopek

Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.

Novinky
Andy Burnham

Nový britský premiér může prolomit největší překážku v britsko-unijních vztazích

Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.