Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Výsledný systém byl navržen tak, aby samonaváděcí drony samostatně vyhledávaly cíle a narážely do nich bez nutnosti konečného schválení lidským operátorem. Vývojový tým jako cílovou oblast opakovaně volil ukrajinskou Doněckou oblast a k obcházení geografických blokací využíval virtuální privátní sítě. Malé drony se přitom v probíhajícím konfliktu na Ukrajině staly jednou z klíčových zbraní.
Výzkumníci ze společnosti Anthropic rovněž zjistili, že ruští kyberzločinci a státem podporovaní hackeři stále častěji zapojují umělou inteligenci do organizování a provádění rozsáhlých kybernetických útoků. Tyto útoky směřovaly především proti ukrajinským vládním, vojenským a diplomatickým činitelům. Zájmová skupina využívala umělou inteligenci téměř ve všech fázích operací, které zahrnovaly phishing, nabourávání hotelových Wi-Fi sítí i přebírání účtů v aplikaci WhatsApp. Podle amerických orgánů odpovídají použité postupy aktivitám skupiny Midnight Blizzard, která je spojována s ruskou vnější rozvědkou SVR. Ruské velvyslanectví ve Washingtonu se k těmto odhalením bezprostředně nevyjádřilo.
Skupina útočníků podle zprávy použila umělou inteligenci také k vytvoření automatizovaného systému na ochranu vlastního škodlivého kódu. Tento systém dokázal sám rozpoznat moment, kdy byl jeho malvér odhalen bezpečnostními obranami napadeného subjektu. Následně pomocí algoritmů kód upravoval a přepisoval tak dlouho, dokud se mu nepodařilo detekci úspěšně vyhnout. Využití pokročilých technologií tak představuje novou fázi kybernetické války spojené s konfrontací na Ukrajině.
Současně s kybernetickými a technologickými hrozbami se stupňuje i přímé ostřelování ukrajinského území, kde Rusko začalo používat drony s proudovým pohonem. V Kyjevě se terčem těchto intenzivních náletů staly čerpací stanice. Starosta hlavního města Vitalij Kličko potvrdil, že při pátečních ranních úderech na dvě benzinky zahynuli nejméně dva lidé a dalších dvanáct utrpělo zranění. Útoky z ranní špičky navázaly na obdobný zásah čerpací stanice z předchozího dne. Všechna tři zasažená místa patřila státní těžební a zpracovatelské společnosti Ukrnafta.
Před zahájením této vlny útoků se na sociální síti Telegram objevil seznam osmnácti kyjevských čerpacích stanic, které měly být terčem ruských úderů. Tři dosud zasažené stanice se na tomto zveřejněném seznamu skutečně nacházely. Rusko v posledních dvou týdnech provádí téměř nepřetržité nálety za použití rychlejších proudových dronů. Tyto údery si v Kyjevě vyžádaly již řadu obětí na životech a výrazně narušují běžný chod ukrajinské metropole.
K politickým aspektům konfliktu se před summitem uskupení BRICS v Indii vyjádřil ruský prezident Vladimir Putin. Ruský lídr připsal vinu za vypuknutí války Západu, který podle něj vyvíjel na Moskvu neustálý tlak a snažil se Ukrajinu vmanipulovat do Severoatlantické aliance. Putin prohlásil, že veškeré aktuální dění v Evropě je v podstatě výsledkem systémových chyb západních globalistických politiků v oblastech bezpečnosti i ekonomiky. Připomněl rovněž události z roku 2014 a svržení proruského prezidenta na Ukrajině. Rostoucí podporu krajně pravicových stran v evropských zemích označil za důkaz, že si obyvatelé Evropy tuto situaci začínají uvědomovat.
Zástupce Ruské federace se příští týden zúčastní energetického zasedání skupiny G20 v americkém Houstonu. Představitelé Bílého domu tuto účast potvrdili nedlouho poté, co Spojené státy přivítaly ruského ministra financí Antona Siluanova na jednání G20 v Severní Karolíně. Zásadní osobní účast ruského ministra na tomto fóru vyvolala značné znepokojení mezi evropskými představiteli. K tomuto vývoji dochází v době, kdy úsilí Evropské unie o získání energetické nezávislosti na ruské ropě a plynu naráží na komplikace a zásoby plynu před nadcházející zimou zůstávají na nízké úrovni.
Sněmovna reprezentantů USA plánuje v příštím týdnu projednat balíček přísných sankcí proti Rusku, jehož schválení však zůstává nejisté. Návrh zákona již dříve získal drtivou podporu v americkém Senátu a jeho cílem je zvýšit tlak na Vladimira Putina k zahájení jednání o ukončení války. Někteří přední demokratičtí zákonodárci však vyjadřují obavy, že legislativa výrazně rozšiřuje pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v oblasti zavádění cel. Obávají se, že by prezident mohl tyto nové pravomoci využít k postihování amerických spojenců.
Kromě útoků na hlavní město si ruské ostřelování v jihovýchodních a severovýchodních regionech Ukrajiny vyžádalo další oběti. Úřady v Dněpropetrovské, Záporožské a Charkovské oblasti nahlásily celkem tři mrtvé civilisty. Ukrajinská armáda reagovala vlastními útoky bezpilotních prostředků na území Ruské federace. Místní ruské úřady potvrdily, že při nočních úderech ukrajinských dronů zahynuli dva lidé v Tulské oblasti a jeden člověk v Kurské oblasti.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.