Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Během svého projevu Putin uvedl, že proti Rusku bylo dosud zavedeno více než 30 tisíc sankčních opatření. Podle jeho slov jde o téměř dvojnásobný počet ve srovnání se sankcemi uvalenými na všechny ostatní země světa dohromady. Obvinil západní vlády z opuštění principů volného trhu a ze snahy udržet si dřívější postavení pomocí vedlejších sankcí či zabavování lodí. Prohlásil však, že tento tlak Rusko posílil, zvýšil jeho národní suverenitu a nevedl ke kolapsu ekonomiky.
Ruský lídr se dále zaměřil na hospodářské srovnání a tvrdil, že státy BRICS vygenerovaly za posledních pět let více než 40 procent globálního HDP. V kontrastu s tím přisoudil skupině velkých průmyslových ekonomik G7 pouze 29 procent. Při hodnocení západních mocností si navíc neodpustil výsměch na adresu formátu G7 a zpochybnil opodstatněnost přívlastku skvělá či velká v jejím názvu.
Ve svém výkladu historie se Putin snažil přenést odpovědnost za rozpoutání válečného konfliktu na Ukrajině na NATO a západní vlády. Události ukrajinské revoluce z roku 2014 označil za Západem zorganizovaný krvavý převrat, jehož cílem bylo vtáhnout Ukrajinu do aliance. Ve svém projevu zcela opomněl ruskou nelegální anexi Krymu, vojenskou intervenci na Donbasu i zahájení celoplošné invaze v únoru 2022. Současné ukrajinské vedení opět označil za neonacisty a západní elity obvinil ze snahy zničit Ruskou federaci.
Na dotaz ohledně politických úspěchů pravicově populistické strany Alternativa pro Německo reagoval Putin kritikou takzvaných západních globalistů. Prohlásil, že veškeré současné problémy Evropy v oblasti politiky, bezpečnosti a ekonomiky jsou důsledkem systémových chyb západních elit. Ty se podle něj po skončení studené války domnívaly, že je jim vše dovoleno, a nyní zastrašují své obyvatelstvo smyšlenou ruskou hrozbou.
Přestože Putin tvrdil, že Rusko pro evropské země nepředstavuje žádné nebezpečí, varoval před případným vysláním evropských vojáků na Ukrajinu. Diskuse o možné přítomnosti evropských sil v rámci poválečných bezpečnostních záruk označil za přímou cestu k válce s Ruskem. Západní země přitom o této možnosti jednají jako o nástroji, který by měl odradit Moskvu od případného opakování agrese po uzavření příměří.
Ruský prezident se rovněž vysmál Evropě za vysoké ceny plynu a energetické potíže, které označil za následek vlastních rozhodnutí evropských lídrů. Připomněl, že evropské státy ignorovaly varování Moskvy před přechodem od dlouhodobých kontraktů k burzovním cenám plynu. Obvinil také evropské obchodníky s energiemi, že upřednostňují krátkodobé zisky před udržováním dostatečných fyzických zásob v plynových zásobnících.
Ve svém projevu se Putin odvolal na památku bývalého německého kancléře Helmuta Kohla a tvrdil, že tento státník považoval přežití Evropy za závislé na spojeneckých vztazích s Ruskem. Současní evropští političtí představitelé však podle něj tuto filozofii opustili a raději děsí veřejnost. Putinův výklad však pominul historická fakta, podle nichž Kohl důrazně odmítal ruské sféry vlivu a obhajoval suverenitu sousedních států.
Na závěr svého vystoupení představil Putin uskupení BRICS jako alternativní hospodářský model, kde členové mohou sledovat své národní zájmy bez diktátu ze strany Západu. Prohlásil, že pravidla fungování nejsou zemím vnucována zvenčí takzvanou zlatou miliardou. Přestože během svého vystoupení opakovaně útočil na západní vlády, tvrdil, že BRICS nevzniká jako společenství namířené proti komukoliv konkrétnímu.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.