Nová studie z Yaleovy univerzity zpochybňuje dosavadní názory na to, proč si nepamatujeme své rané dětství. Vědci nyní naznačují, že problém nespočívá v tom, že by děti nebyly schopny tvořit vzpomínky, ale spíše v tom, že k nim v dospělosti nemáme přístup. Tento jev, známý jako dětská amnézie, je tak možná spíše problémem vyvolávání vzpomínek než jejich ukládání.
Aby vědci lépe pochopili, jak funguje paměť u kojenců, využili funkční magnetickou rezonanci ke sledování aktivity jejich mozků. Během pokusu ukazovali dětem různé obrázky, přičemž některé z nich se opakovaly. Pokud dítě rozpoznalo již dříve viděný obrázek, sledovalo ho déle. Právě v těchto chvílích byla zaznamenána zvýšená aktivita v hipokampu – části mozku, která je u dospělých zodpovědná za uchovávání epizodických vzpomínek na konkrétní události.
Tento objev vyvrací dřívější přesvědčení, že hipokampus není v raném věku dostatečně vyvinutý na to, aby vytvářel a uchovával vzpomínky. Výsledky naznačují, že schopnost ukládat vzpomínky se rozvíjí již v kojeneckém věku. Tento efekt byl nejsilnější u dětí starších jednoho roku, ale byl pozorován u všech zkoumaných dětí, což naznačuje, že paměťové stopy se vytvářejí mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Otázkou zůstává, proč tyto rané vzpomínky v pozdějším věku mizí nebo se stávají nepřístupnými. Jedna z hypotéz je, že vzpomínky se ukládají pouze krátkodobě a postupem času se vytrácejí. Další možností je, že vzpomínky z raného dětství stále existují, ale zůstávají uzamčené a náš dospělý mozek k nim nemá přístup.
Podle profesora psychologie Nicka Turk-Browna, který studii vedl, se výzkum nyní zaměřuje na to, zda tyto rané vzpomínky mohou přetrvávat v mozku i do dospělosti, přestože zůstávají nedostupné. Tato teorie, kterou označil za téměř „sci-fi“, by mohla zásadně změnit naše chápání fungování lidské paměti a toho, jak uchováváme své nejranější životní zkušenosti.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
Donald Trump získává podporu stále většího počtu zahraničních lídrů pro nominaci na Nobelovu cenu míru. Ocenit chtějí jeho roli při zprostředkování příměří v několika konfliktech, naposledy mezi Kambodžou a Thajskem či Arménií a Ázerbájdžánem. Historie ceny však ukazuje, že nominace bývají i kontroverzní. V roce 1939 se na seznamu objevil i Adolf Hitler.