Nová studie z Yaleovy univerzity zpochybňuje dosavadní názory na to, proč si nepamatujeme své rané dětství. Vědci nyní naznačují, že problém nespočívá v tom, že by děti nebyly schopny tvořit vzpomínky, ale spíše v tom, že k nim v dospělosti nemáme přístup. Tento jev, známý jako dětská amnézie, je tak možná spíše problémem vyvolávání vzpomínek než jejich ukládání.
Aby vědci lépe pochopili, jak funguje paměť u kojenců, využili funkční magnetickou rezonanci ke sledování aktivity jejich mozků. Během pokusu ukazovali dětem různé obrázky, přičemž některé z nich se opakovaly. Pokud dítě rozpoznalo již dříve viděný obrázek, sledovalo ho déle. Právě v těchto chvílích byla zaznamenána zvýšená aktivita v hipokampu – části mozku, která je u dospělých zodpovědná za uchovávání epizodických vzpomínek na konkrétní události.
Tento objev vyvrací dřívější přesvědčení, že hipokampus není v raném věku dostatečně vyvinutý na to, aby vytvářel a uchovával vzpomínky. Výsledky naznačují, že schopnost ukládat vzpomínky se rozvíjí již v kojeneckém věku. Tento efekt byl nejsilnější u dětí starších jednoho roku, ale byl pozorován u všech zkoumaných dětí, což naznačuje, že paměťové stopy se vytvářejí mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Otázkou zůstává, proč tyto rané vzpomínky v pozdějším věku mizí nebo se stávají nepřístupnými. Jedna z hypotéz je, že vzpomínky se ukládají pouze krátkodobě a postupem času se vytrácejí. Další možností je, že vzpomínky z raného dětství stále existují, ale zůstávají uzamčené a náš dospělý mozek k nim nemá přístup.
Podle profesora psychologie Nicka Turk-Browna, který studii vedl, se výzkum nyní zaměřuje na to, zda tyto rané vzpomínky mohou přetrvávat v mozku i do dospělosti, přestože zůstávají nedostupné. Tato teorie, kterou označil za téměř „sci-fi“, by mohla zásadně změnit naše chápání fungování lidské paměti a toho, jak uchováváme své nejranější životní zkušenosti.
Christopher Gunderson prožil prvních 16 let svého života napojený na hadičky a bez možnosti normálně jíst. Narodil se s vážným onemocněním zvaným chronický pseudo-obstrukční syndrom, kdy trávicí trakt není schopen vstřebávat potravu. Na jeho příběh upozornil server Washington Times.
Ostrovy Heard a McDonald patří mezi nejodlehlejší a nejneporušenější místa na planetě, aby se nyní staly nečekaným terčem 10% celního tarifu, který tento týden zavedla Trumpova administrativa.
O víkendu se do Česka vrátí mrazivé počasí. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu před mrazy ve vegetačním období, které mohou poškodit zejména kvetoucí ovocné stromy.
Ať už vévodkyně Meghan udělá cokoli, vždy to vzbudí rozruch. Její nový pořad S láskou, Meghan o vaření a bydlení není výjimkou – zatímco někteří ho nemilosrdně kritizují, jiní, včetně slavné Gwyneth Paltrow, se ho zastávají.
Uplynulý týden otřásl světovou ekonomikou. Donald Trump oficiálně zahájil obchodní válku a zbytek světa se nyní snaží odhadnout její rozsah i dopady. Evropa, Čína, Kanada a další země zvažují, jak reagovat na jednostranné a konfrontační kroky bývalého amerického prezidenta, který se netají ambicemi znovu usednout v Bílém domě. Finanční trhy zareagovaly okamžitě. Akcie oslabují, nálada na burzách se rychle zhoršuje. Zda jde o přechodný výkyv, nebo začátek hlubší krize, zůstává zatím nejasné.
Ohledně ruského prezidenta Vladimira Putina je jedno jisté. Není nesmrtelný. Až zemře, velmi pravděpodobně to bude ještě ve funkci, protože se moci nikdy dobrovolně nevzdá. A právě okamžik po jeho smrti může přinést Rusku těžko předvídatelnou a potenciálně násilnou válku, válku o následnictví.
Elon Musk zažívá jeden z nejtěžších momentů své kariéry. V průběhu pouhých tří měsíců přišel o více než 100 miliard dolarů a čelí vlně neúspěchů na několika frontách – od katastrofální investice do voleb ve Wisconsinu přes propad prodejů Tesly až po ztrátu podpory v amerických politických kruzích. Ikona technologického světa a nejbohatší muž planety se tak ocitá pod nebývalým tlakem veřejnosti, investorů i svých bývalých spojenců.
Kreatin – doplněk stravy, který je hojně propagován na sociálních sítích fitness influencery a kulturisty jako zázračný pomocník pro růst svalové hmoty – může být podle nové studie zcela přeceňován. Klinický výzkum vedený Univerzitou Nového Jižního Walesu ukázal, že jeho přínosy nemusí být tak významné, jak se dosud předpokládalo, uvedl server news.com.au.
Prezident USA Donald Trump svým novým celním režimem dramaticky mění způsob, jakým Spojené státy obchodují se světem. Jeho hlavním cílem je oživit domácí výrobu a podpořit americké podniky. Jenže zatímco jeho administrativa slibuje průmyslovou renesanci, problém je v tom, že mnohé firmy nechtějí přesunout své výrobní řetězce zpět na americkou půdu.
Donald Trump svým novým celním plánem nepřekvapil jen ekonomy, ale i zoology. V rámci masivní obchodní ofenzivy se zaměřil nejen na velmoci typu Číny či Německa, ale také na neobydlené ostrovy, evropské kolonie a zvířecí obyvatele od polárních kruhů po Karibik. Americká cla teď čelí i tučňáci, tuleni nebo miniaturní francouzské souostroví poblíž Kanady.
Semifinálová bitva mezi Hradcem Králové a Pardubicemi přinesla napínavý duel plný zvratů. Mountfield sice ve třetí třetině dokázal smazat náskok soupeře, ale Dynamo si v závěru vzalo vedení zpět a slaví první výhru v sérii.
Podpora prezidenta Donalda Trumpa klesla na 43 %, což je nejnižší úroveň od jeho návratu do úřadu. Důvodem je rostoucí nejistota Američanů ohledně jeho celní politiky a způsobu, jakým jeho administrativa informovala o vojenském úderu v Jemenu, ukázal průzkum agentury Reuters/Ipsos.