Nová studie z Yaleovy univerzity zpochybňuje dosavadní názory na to, proč si nepamatujeme své rané dětství. Vědci nyní naznačují, že problém nespočívá v tom, že by děti nebyly schopny tvořit vzpomínky, ale spíše v tom, že k nim v dospělosti nemáme přístup. Tento jev, známý jako dětská amnézie, je tak možná spíše problémem vyvolávání vzpomínek než jejich ukládání.
Aby vědci lépe pochopili, jak funguje paměť u kojenců, využili funkční magnetickou rezonanci ke sledování aktivity jejich mozků. Během pokusu ukazovali dětem různé obrázky, přičemž některé z nich se opakovaly. Pokud dítě rozpoznalo již dříve viděný obrázek, sledovalo ho déle. Právě v těchto chvílích byla zaznamenána zvýšená aktivita v hipokampu – části mozku, která je u dospělých zodpovědná za uchovávání epizodických vzpomínek na konkrétní události.
Tento objev vyvrací dřívější přesvědčení, že hipokampus není v raném věku dostatečně vyvinutý na to, aby vytvářel a uchovával vzpomínky. Výsledky naznačují, že schopnost ukládat vzpomínky se rozvíjí již v kojeneckém věku. Tento efekt byl nejsilnější u dětí starších jednoho roku, ale byl pozorován u všech zkoumaných dětí, což naznačuje, že paměťové stopy se vytvářejí mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Otázkou zůstává, proč tyto rané vzpomínky v pozdějším věku mizí nebo se stávají nepřístupnými. Jedna z hypotéz je, že vzpomínky se ukládají pouze krátkodobě a postupem času se vytrácejí. Další možností je, že vzpomínky z raného dětství stále existují, ale zůstávají uzamčené a náš dospělý mozek k nim nemá přístup.
Podle profesora psychologie Nicka Turk-Browna, který studii vedl, se výzkum nyní zaměřuje na to, zda tyto rané vzpomínky mohou přetrvávat v mozku i do dospělosti, přestože zůstávají nedostupné. Tato teorie, kterou označil za téměř „sci-fi“, by mohla zásadně změnit naše chápání fungování lidské paměti a toho, jak uchováváme své nejranější životní zkušenosti.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.