V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Hormuzský průliv je pro svět nejdůležitější tepnou pro přepravu ropy a zemního plynu. Teherán jej prakticky zablokoval koncem února poté, co útoky spojenců zabily nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Přestože v úterý obě strany oznámily čtrnáctidenní příměří, íránské námořnictvo vyslalo jasný vzkaz: jakékoli plavidlo, které se pokusí proplout bez výslovného povolení a zaplacení, skončí na dně Perského zálivu.
Návrh na zavedení poplatků je součástí desetiibodového mírového plánu, který bude předmětem pátečních jednání v Islámábádu. Íránští představitelé naznačili, že výnosy z mýtného by se dělily s Ománem, který leží na protější straně úžiny. Před válkou průlivem denně proplouvalo přes 130 lodí, což by pro Teherán znamenalo astronomické příjmy a cestu z ekonomické izolace způsobené dlouholetými sankcemi.
Íránské revoluční gardy v podstatě zřídily „mýtnou bránu“ už během uplynulých týdnů. Podle námořních analytiků doprovázejí prověřené lodě íránskými vodami jen tehdy, pokud nemají žádnou spojitost s Izraelem nebo USA. Někteří dopravci již za průjezd zaplatili v kryptoměnách, zatímco země jako Čína či Indie se snaží vyjednat bezpečný průchod diplomatickou cestou.
Experti na mezinárodní právo však upozorňují, že takový krok je v přímém rozporu s Úmluvou OSN o mořském právu. Ta garantuje právo na tranzitní neboli „pokojné proplutí“ strategickými úžinami bez jakýchkoli poplatků. Pokud by světové společenství na íránské podmínky přistoupilo, mohl by vzniknout nebezpečný precedens i pro další klíčové cesty, jako je Gibraltarský průliv nebo Malacký průliv v Asii.
Zatímco pro Írán a Omán by kontrola nad úžinou znamenala obrovský strategický a finanční zisk, pro ostatní arabské státy v Zálivu jde o noční můru. Jejich ekonomiky jsou zcela závislé na volném vývozu surovin a asymetrický vztah, v němž Teherán drží ruku na kohoutku světového obchodu, vnímají jako přímé ohrožení své bezpečnosti.
Světoví lídři nyní stojí před těžkým rozhodnutím. Pokud íránský požadavek odmítnou, riskuje se kolaps příměří a návrat k totální válce, která již nyní způsobila historicky největší narušení dodávek ropy na trhu. Na druhou stranu, uznání íránského práva na mýtné by znamenalo trvalé přepsání pravidel mezinárodní plavby a uznání Teheránu jako suverénního pána nad nejdůležitější námořní cestou planety.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan překvapil lídry zemí NATO, když jim po skončení dvoudenního summitu v Ankaře daroval ryté revolvery typu Magnum včetně šesti ostrých nábojů. Zbraně byly uloženy v červených krabičkách s černým polstrováním a obsahovaly také průvodní list, který je osvobozoval od exportních kontrol. Tento netradiční dar vyvolal u bezpečnostních týmů jednotlivých delegací značné logistické i protokolární komplikace a vzbudil otázky ohledně motivu takového gesta.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.
Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života.
Tuzemské předpovědi počasí se mění. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) informoval, že spustil nové verze textových předpovědí.
Česko nechybělo na letošním summitu NATO v turecké Ankaře, což ostatně neuniklo ani zahraničním novinářům. Na stránkách mezinárodních médií se řešilo, proč prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš nedorazili do Turecka společně.
NATO ve středu uzavřelo dvoudenní summit v turecké Ankaře závěrečnou deklarací, pod kterou jsou podepsáni lídři všech členských zemí aliance. Dokument obsahuje zmínky o Rusku, Ukrajině či Íránu. Spojenci si tradičně přislíbili pomoc v případě napadení.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.