V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Hormuzský průliv je pro svět nejdůležitější tepnou pro přepravu ropy a zemního plynu. Teherán jej prakticky zablokoval koncem února poté, co útoky spojenců zabily nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Přestože v úterý obě strany oznámily čtrnáctidenní příměří, íránské námořnictvo vyslalo jasný vzkaz: jakékoli plavidlo, které se pokusí proplout bez výslovného povolení a zaplacení, skončí na dně Perského zálivu.
Návrh na zavedení poplatků je součástí desetiibodového mírového plánu, který bude předmětem pátečních jednání v Islámábádu. Íránští představitelé naznačili, že výnosy z mýtného by se dělily s Ománem, který leží na protější straně úžiny. Před válkou průlivem denně proplouvalo přes 130 lodí, což by pro Teherán znamenalo astronomické příjmy a cestu z ekonomické izolace způsobené dlouholetými sankcemi.
Íránské revoluční gardy v podstatě zřídily „mýtnou bránu“ už během uplynulých týdnů. Podle námořních analytiků doprovázejí prověřené lodě íránskými vodami jen tehdy, pokud nemají žádnou spojitost s Izraelem nebo USA. Někteří dopravci již za průjezd zaplatili v kryptoměnách, zatímco země jako Čína či Indie se snaží vyjednat bezpečný průchod diplomatickou cestou.
Experti na mezinárodní právo však upozorňují, že takový krok je v přímém rozporu s Úmluvou OSN o mořském právu. Ta garantuje právo na tranzitní neboli „pokojné proplutí“ strategickými úžinami bez jakýchkoli poplatků. Pokud by světové společenství na íránské podmínky přistoupilo, mohl by vzniknout nebezpečný precedens i pro další klíčové cesty, jako je Gibraltarský průliv nebo Malacký průliv v Asii.
Zatímco pro Írán a Omán by kontrola nad úžinou znamenala obrovský strategický a finanční zisk, pro ostatní arabské státy v Zálivu jde o noční můru. Jejich ekonomiky jsou zcela závislé na volném vývozu surovin a asymetrický vztah, v němž Teherán drží ruku na kohoutku světového obchodu, vnímají jako přímé ohrožení své bezpečnosti.
Světoví lídři nyní stojí před těžkým rozhodnutím. Pokud íránský požadavek odmítnou, riskuje se kolaps příměří a návrat k totální válce, která již nyní způsobila historicky největší narušení dodávek ropy na trhu. Na druhou stranu, uznání íránského práva na mýtné by znamenalo trvalé přepsání pravidel mezinárodní plavby a uznání Teheránu jako suverénního pána nad nejdůležitější námořní cestou planety.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
V Česku v neděli stoupaly nejvyšší teploty přes 20 stupňů, ale meteorologové v následujících hodinách očekávají zajímavou situaci. Zima podle všeho ještě neřekla poslední slovo. Mělo by totiž sněžit i v nížinách.
Vládě vskutku nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení stanovování maximálních cen pohonných hmot. Totiž přesně v den, kdy s ním začala, 8. dubna, spadla cena nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu do korun v historicky rekordním jednodenním rozsahu, o 19,19 procenta.
Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci, a to jen den poté, co se sešel s jejím generálním tajemníkem Markem Ruttem. Svou frustraci vyjádřil v příspěvku na sociální síti Truth Social, který však působil poměrně zmatečně. Trump bez bližších podrobností uvedl, že nikdo z těchto lidí, včetně „velmi zklamávajícího“ NATO, ničemu nerozumí, dokud na ně není vyvinut náležitý tlak.
Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.
Lídr maďarské opozice Péter Magyar stojí před historickou šancí ukončit šestnáctileté panování Viktora Orbána. Přestože průzkumy favorizují jeho stranu Tisza, čeká ho v případě vítězství v nedělních volbách mimořádně náročný úkol. Magyar slíbil voličům, že v rekordním čase zajistí uvolnění 17 miliard eur z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli úpadku demokracie v zemi.