V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Hormuzský průliv je pro svět nejdůležitější tepnou pro přepravu ropy a zemního plynu. Teherán jej prakticky zablokoval koncem února poté, co útoky spojenců zabily nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Přestože v úterý obě strany oznámily čtrnáctidenní příměří, íránské námořnictvo vyslalo jasný vzkaz: jakékoli plavidlo, které se pokusí proplout bez výslovného povolení a zaplacení, skončí na dně Perského zálivu.
Návrh na zavedení poplatků je součástí desetiibodového mírového plánu, který bude předmětem pátečních jednání v Islámábádu. Íránští představitelé naznačili, že výnosy z mýtného by se dělily s Ománem, který leží na protější straně úžiny. Před válkou průlivem denně proplouvalo přes 130 lodí, což by pro Teherán znamenalo astronomické příjmy a cestu z ekonomické izolace způsobené dlouholetými sankcemi.
Íránské revoluční gardy v podstatě zřídily „mýtnou bránu“ už během uplynulých týdnů. Podle námořních analytiků doprovázejí prověřené lodě íránskými vodami jen tehdy, pokud nemají žádnou spojitost s Izraelem nebo USA. Někteří dopravci již za průjezd zaplatili v kryptoměnách, zatímco země jako Čína či Indie se snaží vyjednat bezpečný průchod diplomatickou cestou.
Experti na mezinárodní právo však upozorňují, že takový krok je v přímém rozporu s Úmluvou OSN o mořském právu. Ta garantuje právo na tranzitní neboli „pokojné proplutí“ strategickými úžinami bez jakýchkoli poplatků. Pokud by světové společenství na íránské podmínky přistoupilo, mohl by vzniknout nebezpečný precedens i pro další klíčové cesty, jako je Gibraltarský průliv nebo Malacký průliv v Asii.
Zatímco pro Írán a Omán by kontrola nad úžinou znamenala obrovský strategický a finanční zisk, pro ostatní arabské státy v Zálivu jde o noční můru. Jejich ekonomiky jsou zcela závislé na volném vývozu surovin a asymetrický vztah, v němž Teherán drží ruku na kohoutku světového obchodu, vnímají jako přímé ohrožení své bezpečnosti.
Světoví lídři nyní stojí před těžkým rozhodnutím. Pokud íránský požadavek odmítnou, riskuje se kolaps příměří a návrat k totální válce, která již nyní způsobila historicky největší narušení dodávek ropy na trhu. Na druhou stranu, uznání íránského práva na mýtné by znamenalo trvalé přepsání pravidel mezinárodní plavby a uznání Teheránu jako suverénního pána nad nejdůležitější námořní cestou planety.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.
ZOO Liberec o víkendu oznámila velmi smutnou zprávu. Přišla o oblíbeného lachtana Huga, který uhynul. Podle prvotních informací pozřel hlavu panenky, která v jeho výběhu neměla co dělat.
V pátek 28. srpna se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na částečné zatmění Měsíce. Počátek samotného zatmění bude ve 4 hodiny 33 minut a uvidíme jej očima i bez dalekohledu z celého území ČR. Zatmění Měsíce bude výrazné a z našeho území jej budeme moci pozorovat na ranní obloze nízko nad jihozápadním obzorem před východem Slunce.
Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický.