Proč Írán zpoplatnil plavbu Hormuzským průlivem?

Hormuzský průliv
Hormuzský průliv, foto: NASA
Klára Marková 10. dubna 2026 12:33
Sdílej:

V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.

Hormuzský průliv je pro svět nejdůležitější tepnou pro přepravu ropy a zemního plynu. Teherán jej prakticky zablokoval koncem února poté, co útoky spojenců zabily nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Přestože v úterý obě strany oznámily čtrnáctidenní příměří, íránské námořnictvo vyslalo jasný vzkaz: jakékoli plavidlo, které se pokusí proplout bez výslovného povolení a zaplacení, skončí na dně Perského zálivu.

Návrh na zavedení poplatků je součástí desetiibodového mírového plánu, který bude předmětem pátečních jednání v Islámábádu. Íránští představitelé naznačili, že výnosy z mýtného by se dělily s Ománem, který leží na protější straně úžiny. Před válkou průlivem denně proplouvalo přes 130 lodí, což by pro Teherán znamenalo astronomické příjmy a cestu z ekonomické izolace způsobené dlouholetými sankcemi.

Íránské revoluční gardy v podstatě zřídily „mýtnou bránu“ už během uplynulých týdnů. Podle námořních analytiků doprovázejí prověřené lodě íránskými vodami jen tehdy, pokud nemají žádnou spojitost s Izraelem nebo USA. Někteří dopravci již za průjezd zaplatili v kryptoměnách, zatímco země jako Čína či Indie se snaží vyjednat bezpečný průchod diplomatickou cestou.

Experti na mezinárodní právo však upozorňují, že takový krok je v přímém rozporu s Úmluvou OSN o mořském právu. Ta garantuje právo na tranzitní neboli „pokojné proplutí“ strategickými úžinami bez jakýchkoli poplatků. Pokud by světové společenství na íránské podmínky přistoupilo, mohl by vzniknout nebezpečný precedens i pro další klíčové cesty, jako je Gibraltarský průliv nebo Malacký průliv v Asii.

Zatímco pro Írán a Omán by kontrola nad úžinou znamenala obrovský strategický a finanční zisk, pro ostatní arabské státy v Zálivu jde o noční můru. Jejich ekonomiky jsou zcela závislé na volném vývozu surovin a asymetrický vztah, v němž Teherán drží ruku na kohoutku světového obchodu, vnímají jako přímé ohrožení své bezpečnosti.

Světoví lídři nyní stojí před těžkým rozhodnutím. Pokud íránský požadavek odmítnou, riskuje se kolaps příměří a návrat k totální válce, která již nyní způsobila historicky největší narušení dodávek ropy na trhu. Na druhou stranu, uznání íránského práva na mýtné by znamenalo trvalé přepsání pravidel mezinárodní plavby a uznání Teheránu jako suverénního pána nad nejdůležitější námořní cestou planety.

Stalo se