Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu varoval před umělou inteligencí

Encyklika s názvem Magnifica Humanitas, tedy Vznešené lidstvo, se sice zaměřuje na umělou inteligenci, avšak svým přesahem výrazně překračuje čistě technologické otázky a dotýká se hlubokých krizí současného světa. Lev XIV. v textu mimo jiné deklaroval, že tradiční křesťanská doktrína spravedlivé války je v dnešní době již zastaralá. Podle jeho nového výkladu může být vojenská síla legitimně použita výhradně k sebeobraně v tom nejužším slova smyslu. Za lakmusový papírek sociální spravedlnosti pak označil přístup k migrantům a uprchlíkům a zároveň nabídl omluvu za historické zapojení církve do otroctví.

Papež, který ze snahy o nastolení míru učinil ústřední motiv svého působení v čele církve, varoval, že spoléhání se na sílu, násilí a zbraně s sebou vždy nese katastrofální následky pro civilní obyvatelstvo. Budování světa ve stavu neustálého konfliktu označil za jednoznačné zlo, které je potřeba otevřeně pojmenovat. Lidstvo podle něj disponuje mnohem efektivnějšími nástroji pro ochranu života a řešení sporů, mezi něž řadí dialog, diplomacii a odpuštění. Tento radikální odpor ke konceptu spravedlivé války přichází po slovní přestřelce s americkým prezidentem JD Vancem, který papeže kvůli jeho kritice americko-izraelských úderů na Írán nabádal k opatrnosti při vyjadřování k teologickým otázkám.

V samotném textu papež volá po zavedení jasných principů při vývoji umělé inteligence, jako je spravedlivější rozdělování zdrojů, lidská důstojnost, sociální spravedlnost a péče o životní prostředí. S využitím biblického příběhu o Babylonské věži varoval, že lidstvo riskuje vytvoření systému, který se snaží o absolutní dominanci a v konečném důsledku lidi dehumanizuje. Příběh má sloužit jako varování před centralizovanou mocí, přičemž Lev XIV. naopak trvá na tom, aby k vývoji technologií přispívaly rozmanité názorové proudy a společenské skupiny. Umělá inteligence musí podle encykliky chránit pracovní místa a podléhat robustním právním rámcům, nezávislému dohledu a politickému systému, který se nezříká odpovědnosti.

Encyklika byla sice tradičně koncipována jako dopis určený biskupům a věřícím, v poslední době se však její dosah rozšířil na celý svět, což ukázal již papež František se svým textem o životním prostředí. Dokument Lva XIV. je vnímán jako přelomový moment jeho pontifikátu, kterým se obrací na katolíky i na každého člověka dobré vůle s tématem, jež definuje naši epochu. Papež určil umělou inteligenci za svou hlavní prioritu a stal se vůbec prvním pontifikem v historii, který encykliku veřejnosti ve Vatikánu představil osobně. Dosud tuto roli prezentace papežských dokumentů obvykle přebírali kardinálové nebo jiní vysoce postavení církevní představitelé.

Hlava církve dohlížela na vydání této 235 stránek dlouhé brožury po boku Chrise Olaha, spoluzakladatele technologické společnosti Anthropic. Tato firma se přitom v USA nachází v právním sporu s Trumpovou administrativou kvůli využívání svých technologií v armádních a obranných operacích. Papežův text nastiňuje přístup, který možnosti umělé inteligence slepě neodmítá, ale zároveň v ní nevidí záruku utopické budoucnosti. Encyklika se snaží vnést do debaty principy katolického sociálního učení a angažovanosti v občanském životě, přičemž hlavní starostí papeže zůstává zachování jedinečné důstojnosti lidské bytosti.

Z tohoto důvodu první americký papež ve svém díle podrobil ostré kritice myšlenkové směry transhumanismu a posthumanismu. Transhumanismus se opírá o myšlenku, že technologie mohou člověku pomoci překonat fyzická a biologická omezení včetně stárnutí, zatímco posthumanismus zpochybňuje samotnou výjimečnost lidského druhu a stírá hranice mezi lidmi a stroji. Lev XIV. zdůraznil, že umělou inteligenci nelze považovat za morálně neutrální, protože každý technický nástroj v sobě ztělesňuje konkrétní volby a priority podle toho, co měří, co ignoruje a jakým způsobem klasifikuje lidi a situace.

Volba spoluzakladatele společnosti Anthropic pro slavnostní odhalení encykliky odráží přetrvávající napětí mezi papežem, který pochází z Chicaga, a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten v poslední době nešetřil kritikou na adresu pontifika kvůli jeho postojům k válce v Íránu. Trumpova administrativa navíc zastává velmi laxní přístup k regulaci umělé inteligence, což se projevilo i prezidentovým rozhodnutím odložit podpis exekutivního příkazu, který měl zajistit vládní kontroly nových modelů, včetně systému Mythos od Anthropicu. Přítomnost Olaha na vatikánské platformě ukazuje snahu přímo ovlivnit tvůrce technologií, přičemž vatikánský zdroj upřesnil, že se nejedná o žádné oficiální ocenění či schválení dané firmy.

Papež se tématu umělé inteligence věnoval během svého ročního pontifikátu již několikrát, když například varoval před příliš emotivními chatboty nebo vyzýval kněze, aby technologie nevyužívali při psaní kázání. Jen několik dní před vydáním encykliky navíc učinil neobvyklý krok a založil novou mezirezortní vatikánskou komisi, která má zkoumat dopady těchto technologií na společnost. Rychlý pokrok v této oblasti mohl hrát roli i při samotném výběru papežova jména. Krátce po svém zvolení totiž sboru kardinálů připomněl, že jeho jmenovec Lev XIII. vstoupil do dějin jako papež sociálního učení v době průmyslové revoluce.

Lev XIII. napsal v roce 1891 přelomovou encykliku Rerum Novarum, která se podrobně zabývala právy dělníků, spravedlivou mzdou a právem na soukromé vlastnictví. Lev XIV. kardinálům sdělil, že jeho cílem je nabídnout sociální učení církve jako odpověď na další průmyslovou revoluci, kterou představuje právě rozvoj umělé inteligence. Svůj nový dokument symbolicky podepsal 15. května 2026, tedy přesně v den 135. výročí vydání Rerum Novarum. Teoložka Anna Rowlands z Durhamské univerzity, která při prezentaci vystoupila, označila debatu o umělé inteligenci za extrémně naléhavou.

Podle Rowlands pomáhá tato encyklika věřícím i nevěřícím klást si zásadní otázku, co vůbec znamená být člověkem v době, kdy lidský život čelí bezprecedentní technologické výzvě. Text popsala jako evangelijní výzvu ke společnému budování civilizace lásky a k odporu proti kultuře pouhé hrubé moci. Nový dokument plynule navazuje na dřívější aktivity Vatikánu, který v uplynulém desetiletí vedl dialog se Silicon Valley a prosazoval přísnější regulaci. Významným milníkem byl v tomto ohledu i červen 2024, kdy papež František jako vůbec první hlava katolické církve osobně vystoupil na summitu zemí G7.