Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Encyklika s názvem Magnifica Humanitas, tedy Vznešené lidstvo, se sice zaměřuje na umělou inteligenci, avšak svým přesahem výrazně překračuje čistě technologické otázky a dotýká se hlubokých krizí současného světa. Lev XIV. v textu mimo jiné deklaroval, že tradiční křesťanská doktrína spravedlivé války je v dnešní době již zastaralá. Podle jeho nového výkladu může být vojenská síla legitimně použita výhradně k sebeobraně v tom nejužším slova smyslu. Za lakmusový papírek sociální spravedlnosti pak označil přístup k migrantům a uprchlíkům a zároveň nabídl omluvu za historické zapojení církve do otroctví.
Papež, který ze snahy o nastolení míru učinil ústřední motiv svého působení v čele církve, varoval, že spoléhání se na sílu, násilí a zbraně s sebou vždy nese katastrofální následky pro civilní obyvatelstvo. Budování světa ve stavu neustálého konfliktu označil za jednoznačné zlo, které je potřeba otevřeně pojmenovat. Lidstvo podle něj disponuje mnohem efektivnějšími nástroji pro ochranu života a řešení sporů, mezi něž řadí dialog, diplomacii a odpuštění. Tento radikální odpor ke konceptu spravedlivé války přichází po slovní přestřelce s americkým prezidentem JD Vancem, který papeže kvůli jeho kritice americko-izraelských úderů na Írán nabádal k opatrnosti při vyjadřování k teologickým otázkám.
V samotném textu papež volá po zavedení jasných principů při vývoji umělé inteligence, jako je spravedlivější rozdělování zdrojů, lidská důstojnost, sociální spravedlnost a péče o životní prostředí. S využitím biblického příběhu o Babylonské věži varoval, že lidstvo riskuje vytvoření systému, který se snaží o absolutní dominanci a v konečném důsledku lidi dehumanizuje. Příběh má sloužit jako varování před centralizovanou mocí, přičemž Lev XIV. naopak trvá na tom, aby k vývoji technologií přispívaly rozmanité názorové proudy a společenské skupiny. Umělá inteligence musí podle encykliky chránit pracovní místa a podléhat robustním právním rámcům, nezávislému dohledu a politickému systému, který se nezříká odpovědnosti.
Encyklika byla sice tradičně koncipována jako dopis určený biskupům a věřícím, v poslední době se však její dosah rozšířil na celý svět, což ukázal již papež František se svým textem o životním prostředí. Dokument Lva XIV. je vnímán jako přelomový moment jeho pontifikátu, kterým se obrací na katolíky i na každého člověka dobré vůle s tématem, jež definuje naši epochu. Papež určil umělou inteligenci za svou hlavní prioritu a stal se vůbec prvním pontifikem v historii, který encykliku veřejnosti ve Vatikánu představil osobně. Dosud tuto roli prezentace papežských dokumentů obvykle přebírali kardinálové nebo jiní vysoce postavení církevní představitelé.
Hlava církve dohlížela na vydání této 235 stránek dlouhé brožury po boku Chrise Olaha, spoluzakladatele technologické společnosti Anthropic. Tato firma se přitom v USA nachází v právním sporu s Trumpovou administrativou kvůli využívání svých technologií v armádních a obranných operacích. Papežův text nastiňuje přístup, který možnosti umělé inteligence slepě neodmítá, ale zároveň v ní nevidí záruku utopické budoucnosti. Encyklika se snaží vnést do debaty principy katolického sociálního učení a angažovanosti v občanském životě, přičemž hlavní starostí papeže zůstává zachování jedinečné důstojnosti lidské bytosti.
Z tohoto důvodu první americký papež ve svém díle podrobil ostré kritice myšlenkové směry transhumanismu a posthumanismu. Transhumanismus se opírá o myšlenku, že technologie mohou člověku pomoci překonat fyzická a biologická omezení včetně stárnutí, zatímco posthumanismus zpochybňuje samotnou výjimečnost lidského druhu a stírá hranice mezi lidmi a stroji. Lev XIV. zdůraznil, že umělou inteligenci nelze považovat za morálně neutrální, protože každý technický nástroj v sobě ztělesňuje konkrétní volby a priority podle toho, co měří, co ignoruje a jakým způsobem klasifikuje lidi a situace.
Volba spoluzakladatele společnosti Anthropic pro slavnostní odhalení encykliky odráží přetrvávající napětí mezi papežem, který pochází z Chicaga, a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten v poslední době nešetřil kritikou na adresu pontifika kvůli jeho postojům k válce v Íránu. Trumpova administrativa navíc zastává velmi laxní přístup k regulaci umělé inteligence, což se projevilo i prezidentovým rozhodnutím odložit podpis exekutivního příkazu, který měl zajistit vládní kontroly nových modelů, včetně systému Mythos od Anthropicu. Přítomnost Olaha na vatikánské platformě ukazuje snahu přímo ovlivnit tvůrce technologií, přičemž vatikánský zdroj upřesnil, že se nejedná o žádné oficiální ocenění či schválení dané firmy.
Papež se tématu umělé inteligence věnoval během svého ročního pontifikátu již několikrát, když například varoval před příliš emotivními chatboty nebo vyzýval kněze, aby technologie nevyužívali při psaní kázání. Jen několik dní před vydáním encykliky navíc učinil neobvyklý krok a založil novou mezirezortní vatikánskou komisi, která má zkoumat dopady těchto technologií na společnost. Rychlý pokrok v této oblasti mohl hrát roli i při samotném výběru papežova jména. Krátce po svém zvolení totiž sboru kardinálů připomněl, že jeho jmenovec Lev XIII. vstoupil do dějin jako papež sociálního učení v době průmyslové revoluce.
Lev XIII. napsal v roce 1891 přelomovou encykliku Rerum Novarum, která se podrobně zabývala právy dělníků, spravedlivou mzdou a právem na soukromé vlastnictví. Lev XIV. kardinálům sdělil, že jeho cílem je nabídnout sociální učení církve jako odpověď na další průmyslovou revoluci, kterou představuje právě rozvoj umělé inteligence. Svůj nový dokument symbolicky podepsal 15. května 2026, tedy přesně v den 135. výročí vydání Rerum Novarum. Teoložka Anna Rowlands z Durhamské univerzity, která při prezentaci vystoupila, označila debatu o umělé inteligenci za extrémně naléhavou.
Podle Rowlands pomáhá tato encyklika věřícím i nevěřícím klást si zásadní otázku, co vůbec znamená být člověkem v době, kdy lidský život čelí bezprecedentní technologické výzvě. Text popsala jako evangelijní výzvu ke společnému budování civilizace lásky a k odporu proti kultuře pouhé hrubé moci. Nový dokument plynule navazuje na dřívější aktivity Vatikánu, který v uplynulém desetiletí vedl dialog se Silicon Valley a prosazoval přísnější regulaci. Významným milníkem byl v tomto ohledu i červen 2024, kdy papež František jako vůbec první hlava katolické církve osobně vystoupil na summitu zemí G7.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.
Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života.
Tuzemské předpovědi počasí se mění. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) informoval, že spustil nové verze textových předpovědí.
Česko nechybělo na letošním summitu NATO v turecké Ankaře, což ostatně neuniklo ani zahraničním novinářům. Na stránkách mezinárodních médií se řešilo, proč prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš nedorazili do Turecka společně.
NATO ve středu uzavřelo dvoudenní summit v turecké Ankaře závěrečnou deklarací, pod kterou jsou podepsáni lídři všech členských zemí aliance. Dokument obsahuje zmínky o Rusku, Ukrajině či Íránu. Spojenci si tradičně přislíbili pomoc v případě napadení.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.
Exprezident Miloš Zeman se domníval, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.
Ruští sportovci se nejspíš zúčastní již příštích olympijských her v americkém Los Angeles. Mezinárodní olympijský výbor v úterý přerušil suspendaci Ruska, která vešla v platnost v souvislosti s jeho invazí na sousední Ukrajinu.