Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Encyklika s názvem Magnifica Humanitas, tedy Vznešené lidstvo, se sice zaměřuje na umělou inteligenci, avšak svým přesahem výrazně překračuje čistě technologické otázky a dotýká se hlubokých krizí současného světa. Lev XIV. v textu mimo jiné deklaroval, že tradiční křesťanská doktrína spravedlivé války je v dnešní době již zastaralá. Podle jeho nového výkladu může být vojenská síla legitimně použita výhradně k sebeobraně v tom nejužším slova smyslu. Za lakmusový papírek sociální spravedlnosti pak označil přístup k migrantům a uprchlíkům a zároveň nabídl omluvu za historické zapojení církve do otroctví.
Papež, který ze snahy o nastolení míru učinil ústřední motiv svého působení v čele církve, varoval, že spoléhání se na sílu, násilí a zbraně s sebou vždy nese katastrofální následky pro civilní obyvatelstvo. Budování světa ve stavu neustálého konfliktu označil za jednoznačné zlo, které je potřeba otevřeně pojmenovat. Lidstvo podle něj disponuje mnohem efektivnějšími nástroji pro ochranu života a řešení sporů, mezi něž řadí dialog, diplomacii a odpuštění. Tento radikální odpor ke konceptu spravedlivé války přichází po slovní přestřelce s americkým prezidentem JD Vancem, který papeže kvůli jeho kritice americko-izraelských úderů na Írán nabádal k opatrnosti při vyjadřování k teologickým otázkám.
V samotném textu papež volá po zavedení jasných principů při vývoji umělé inteligence, jako je spravedlivější rozdělování zdrojů, lidská důstojnost, sociální spravedlnost a péče o životní prostředí. S využitím biblického příběhu o Babylonské věži varoval, že lidstvo riskuje vytvoření systému, který se snaží o absolutní dominanci a v konečném důsledku lidi dehumanizuje. Příběh má sloužit jako varování před centralizovanou mocí, přičemž Lev XIV. naopak trvá na tom, aby k vývoji technologií přispívaly rozmanité názorové proudy a společenské skupiny. Umělá inteligence musí podle encykliky chránit pracovní místa a podléhat robustním právním rámcům, nezávislému dohledu a politickému systému, který se nezříká odpovědnosti.
Encyklika byla sice tradičně koncipována jako dopis určený biskupům a věřícím, v poslední době se však její dosah rozšířil na celý svět, což ukázal již papež František se svým textem o životním prostředí. Dokument Lva XIV. je vnímán jako přelomový moment jeho pontifikátu, kterým se obrací na katolíky i na každého člověka dobré vůle s tématem, jež definuje naši epochu. Papež určil umělou inteligenci za svou hlavní prioritu a stal se vůbec prvním pontifikem v historii, který encykliku veřejnosti ve Vatikánu představil osobně. Dosud tuto roli prezentace papežských dokumentů obvykle přebírali kardinálové nebo jiní vysoce postavení církevní představitelé.
Hlava církve dohlížela na vydání této 235 stránek dlouhé brožury po boku Chrise Olaha, spoluzakladatele technologické společnosti Anthropic. Tato firma se přitom v USA nachází v právním sporu s Trumpovou administrativou kvůli využívání svých technologií v armádních a obranných operacích. Papežův text nastiňuje přístup, který možnosti umělé inteligence slepě neodmítá, ale zároveň v ní nevidí záruku utopické budoucnosti. Encyklika se snaží vnést do debaty principy katolického sociálního učení a angažovanosti v občanském životě, přičemž hlavní starostí papeže zůstává zachování jedinečné důstojnosti lidské bytosti.
Z tohoto důvodu první americký papež ve svém díle podrobil ostré kritice myšlenkové směry transhumanismu a posthumanismu. Transhumanismus se opírá o myšlenku, že technologie mohou člověku pomoci překonat fyzická a biologická omezení včetně stárnutí, zatímco posthumanismus zpochybňuje samotnou výjimečnost lidského druhu a stírá hranice mezi lidmi a stroji. Lev XIV. zdůraznil, že umělou inteligenci nelze považovat za morálně neutrální, protože každý technický nástroj v sobě ztělesňuje konkrétní volby a priority podle toho, co měří, co ignoruje a jakým způsobem klasifikuje lidi a situace.
Volba spoluzakladatele společnosti Anthropic pro slavnostní odhalení encykliky odráží přetrvávající napětí mezi papežem, který pochází z Chicaga, a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten v poslední době nešetřil kritikou na adresu pontifika kvůli jeho postojům k válce v Íránu. Trumpova administrativa navíc zastává velmi laxní přístup k regulaci umělé inteligence, což se projevilo i prezidentovým rozhodnutím odložit podpis exekutivního příkazu, který měl zajistit vládní kontroly nových modelů, včetně systému Mythos od Anthropicu. Přítomnost Olaha na vatikánské platformě ukazuje snahu přímo ovlivnit tvůrce technologií, přičemž vatikánský zdroj upřesnil, že se nejedná o žádné oficiální ocenění či schválení dané firmy.
Papež se tématu umělé inteligence věnoval během svého ročního pontifikátu již několikrát, když například varoval před příliš emotivními chatboty nebo vyzýval kněze, aby technologie nevyužívali při psaní kázání. Jen několik dní před vydáním encykliky navíc učinil neobvyklý krok a založil novou mezirezortní vatikánskou komisi, která má zkoumat dopady těchto technologií na společnost. Rychlý pokrok v této oblasti mohl hrát roli i při samotném výběru papežova jména. Krátce po svém zvolení totiž sboru kardinálů připomněl, že jeho jmenovec Lev XIII. vstoupil do dějin jako papež sociálního učení v době průmyslové revoluce.
Lev XIII. napsal v roce 1891 přelomovou encykliku Rerum Novarum, která se podrobně zabývala právy dělníků, spravedlivou mzdou a právem na soukromé vlastnictví. Lev XIV. kardinálům sdělil, že jeho cílem je nabídnout sociální učení církve jako odpověď na další průmyslovou revoluci, kterou představuje právě rozvoj umělé inteligence. Svůj nový dokument symbolicky podepsal 15. května 2026, tedy přesně v den 135. výročí vydání Rerum Novarum. Teoložka Anna Rowlands z Durhamské univerzity, která při prezentaci vystoupila, označila debatu o umělé inteligenci za extrémně naléhavou.
Podle Rowlands pomáhá tato encyklika věřícím i nevěřícím klást si zásadní otázku, co vůbec znamená být člověkem v době, kdy lidský život čelí bezprecedentní technologické výzvě. Text popsala jako evangelijní výzvu ke společnému budování civilizace lásky a k odporu proti kultuře pouhé hrubé moci. Nový dokument plynule navazuje na dřívější aktivity Vatikánu, který v uplynulém desetiletí vedl dialog se Silicon Valley a prosazoval přísnější regulaci. Významným milníkem byl v tomto ohledu i červen 2024, kdy papež František jako vůbec první hlava katolické církve osobně vystoupil na summitu zemí G7.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.