Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Zelenskyj ve svém vyjádření na sociální síti X jasně zdůraznil, že pro zemi je nyní klíčové otevřít jednotlivé vyjednávací kapitoly v rámci přístupového procesu. Za naprostou prioritu označil dosažení smysluplného pokroku v řádných přístupových rozhovorech a intenzivní práci pro bezpečnost tamních obyvatel. Myšlenku na vznik institutu přidruženého členství předložil německý kancléř Friedrich Merz, který se domnívá, že tento status by Kyjevu přinesl určité výhody, jako je například možnost přímé účasti na zasedáních Evropské komise a Evropské rady.
K tomuto postupnému přístupu se vyjádřila také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, která Merzův návrh v podstatě podpořila. Uvedla, že kandidátským zemím by mohl být v rámci mezikroků na cestě k plnohodnotnému vstupu do Unie umožněn přístup na jednotný trh, do celní unie, do evropského roamingového prostoru nebo k populárním programům Erasmus a Horizont. Tím by se podle ní upevnila integrace států ještě předtím, než formálně splní naprosto všechny podmínky pro řádné členství.
V reakci na tyto sílící diplomatické snahy zaslal ukrajinský prezident dopis nejvyšším unijním představitelům, v němž na celou situaci ostře reagoval. Kyjev podle jeho slov postupuje velmi rychle při zavádění veškerých reforem nezbytných pro plnohodnotné přijetí, a zároveň funguje jako spolehlivý štít proti ruské agresi pro všech sedmadvacet členských států. Z tohoto důvodu považuje za nespravedlivé, aby byla jeho země přítomna v unijních strukturách, ale přitom zůstala bez hlasovacího práva.
Svůj list adresoval předsedovi Evropské rady Antoniu Costovi, šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a kyperskému prezidentovi Nikosi Christodoulidesovi, jehož země v současné době vykonává rotující předsednictví v Radě Evropské unie. Zelenskyj v textu zopakoval, že ukrajinský lid brání Evropu naplno, nikoli pouze částečně, a proto si nezaslouží žádná polovičatá řešení nebo kompromisy. Odmítl tak představu, že by se země spokojila s pouhou pasivní rolí pozorovatele bez reálného politického vlivu.
Ukrajina podala oficiální žádost o vstup do Evropské unie jen několik dní poté, co ruský prezident Vladimir Putin v únoru roku 2022 rozpoutal plnohodnotnou invazi na její území. Oficiální status kandidátské země obdržel Kyjev o několik měsíců později, přičemž samotná přístupová jednání byla formálně zahájena v roce 2024. Celý proces je od počátku doprovázen intenzivními debatami o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu je možné válkou zasažený stát do unijních struktur integrovat.
Mezinárodní situaci navíc v těchto dnech komplikuje pokračující vojenský konflikt, kdy Rusko provedlo další masivní raketové a bezpilotní útoky na ukrajinské hlavní město. Zároveň se v evropském prostoru objevují obavy z budoucích kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že mírová dohoda s Íránem je na spadnutí, a Evropa se proto snaží omezit jeho možnosti případného narušení fungování Severoatlantické aliance. Ruská strana naopak ústy Putina nedávno deklarovala, že konflikt na Ukrajině se podle jejích odhadů blíží ke svému konci.
Napětí roste také na ose mezi Washingtonem a Berlínem, kde Donald Trump pohrozil, že výrazně sníží počet amerických vojáků rozmístěných v Německu, čímž dál vyhrotil své spory s kancléřem Friedrichem Merzem. Právě v tomto složitém geopolitickém kontextu se snaží Ukrajina prosadit svou jasnou vizi a odmítá jakékoli pokusy o vytvoření alternativních nebo méněhodnotných forem evropské integrace, které by ji odsunuly na vedlejší kolej unijního dění.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.