Zelenskyj odmítl německý návrh na přidružení Ukrajiny k EU

Zelenskyj ve svém vyjádření na sociální síti X jasně zdůraznil, že pro zemi je nyní klíčové otevřít jednotlivé vyjednávací kapitoly v rámci přístupového procesu. Za naprostou prioritu označil dosažení smysluplného pokroku v řádných přístupových rozhovorech a intenzivní práci pro bezpečnost tamních obyvatel. Myšlenku na vznik institutu přidruženého členství předložil německý kancléř Friedrich Merz, který se domnívá, že tento status by Kyjevu přinesl určité výhody, jako je například možnost přímé účasti na zasedáních Evropské komise a Evropské rady.

K tomuto postupnému přístupu se vyjádřila také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, která Merzův návrh v podstatě podpořila. Uvedla, že kandidátským zemím by mohl být v rámci mezikroků na cestě k plnohodnotnému vstupu do Unie umožněn přístup na jednotný trh, do celní unie, do evropského roamingového prostoru nebo k populárním programům Erasmus a Horizont. Tím by se podle ní upevnila integrace států ještě předtím, než formálně splní naprosto všechny podmínky pro řádné členství.

V reakci na tyto sílící diplomatické snahy zaslal ukrajinský prezident dopis nejvyšším unijním představitelům, v němž na celou situaci ostře reagoval. Kyjev podle jeho slov postupuje velmi rychle při zavádění veškerých reforem nezbytných pro plnohodnotné přijetí, a zároveň funguje jako spolehlivý štít proti ruské agresi pro všech sedmadvacet členských států. Z tohoto důvodu považuje za nespravedlivé, aby byla jeho země přítomna v unijních strukturách, ale přitom zůstala bez hlasovacího práva.

Svůj list adresoval předsedovi Evropské rady Antoniu Costovi, šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a kyperskému prezidentovi Nikosi Christodoulidesovi, jehož země v současné době vykonává rotující předsednictví v Radě Evropské unie. Zelenskyj v textu zopakoval, že ukrajinský lid brání Evropu naplno, nikoli pouze částečně, a proto si nezaslouží žádná polovičatá řešení nebo kompromisy. Odmítl tak představu, že by se země spokojila s pouhou pasivní rolí pozorovatele bez reálného politického vlivu.

Ukrajina podala oficiální žádost o vstup do Evropské unie jen několik dní poté, co ruský prezident Vladimir Putin v únoru roku 2022 rozpoutal plnohodnotnou invazi na její území. Oficiální status kandidátské země obdržel Kyjev o několik měsíců později, přičemž samotná přístupová jednání byla formálně zahájena v roce 2024. Celý proces je od počátku doprovázen intenzivními debatami o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu je možné válkou zasažený stát do unijních struktur integrovat.

Mezinárodní situaci navíc v těchto dnech komplikuje pokračující vojenský konflikt, kdy Rusko provedlo další masivní raketové a bezpilotní útoky na ukrajinské hlavní město. Zároveň se v evropském prostoru objevují obavy z budoucích kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že mírová dohoda s Íránem je na spadnutí, a Evropa se proto snaží omezit jeho možnosti případného narušení fungování Severoatlantické aliance. Ruská strana naopak ústy Putina nedávno deklarovala, že konflikt na Ukrajině se podle jejích odhadů blíží ke svému konci.

Napětí roste také na ose mezi Washingtonem a Berlínem, kde Donald Trump pohrozil, že výrazně sníží počet amerických vojáků rozmístěných v Německu, čímž dál vyhrotil své spory s kancléřem Friedrichem Merzem. Právě v tomto složitém geopolitickém kontextu se snaží Ukrajina prosadit svou jasnou vizi a odmítá jakékoli pokusy o vytvoření alternativních nebo méněhodnotných forem evropské integrace, které by ji odsunuly na vedlejší kolej unijního dění.