Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je synem kubánských imigrantů a dlouhodobým odpůrcem tamního režimu, prohlásil, že Spojené státy již nehodlají s Havanou hrát žádné hry. Šance na diplomatické vyřešení celého sporu sice označil za preferovanou variantu, avšak vzhledem k současnému kubánskému vedení je podle něj pravděpodobnost úspěšné dohody velmi nízká. Rubio navíc ostrovní stát popsal jako přímou hrozbu pro národní bezpečnost USA.
Reakce z druhé strany na sebe nenechala dlouho čekat. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez obvinil Rubia ze lži a z podněcování k vojenské agresi. Podle Rodrígueze by takový krok ze strany Washingtonu vedl k masivnímu krveprolití, které by zasáhlo jak kubánské, tak americké občany. Ostře se ohradil rovněž proti tomu, že Spojené státy označují Kubu za stát podporující terorismus.
K prudkému zhoršení vztahů došlo pouhý den poté, co americké úřady oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy. Obvinění se týká incidentu z roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla, v jejichž troskách zahynuli američtí občané. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel toto obvinění okamžitě odmítl a označil ho za pouhý politický trik, který má Washingtonu posloužit jako záminka pro případný vojenský útok.
Bílý dům otevřeně požaduje politické reformy na Kubě a netají se snahou o svržení tamního režimu. Tyto stupňující se hrozby silou ze strany Spojených států však vyvolaly kritické reakce u mezinárodních velmocí, jako jsou Rusko a Čína. Obě země Washington vyzvaly, aby od nátlaku upustil a přestal Havanu vojensky ohrožovat.
Běžní obyvatelé Kuby mezitím čelí hluboké vnitřní krizi, kterou ještě umocňuje ropná blokáda ze strany USA. Lidé na ostrově se potýkají s neustálými výpadky elektrického proudu a s kritickým nedostatkem základních potravin. Situace v zemi je dlouhodobě napjatá a ekonomické potíže paralyzují běžný život.
Prezident Trump o svých záměrech mluví zcela otevřeně už několik měsíců. V březnu se nechal slyšet, že by pro něj bylo ctí Kubu ovládnout, a dodal, že si s ní může dělat v podstatě cvičně cokoli. Tento týden sice vyslal poněkud nejednoznačné signály, když prohlásil, že je nutné kubánskému lidu pomoci a k eskalaci nedojde, zároveň však odmítl upřesnit, jaké budou další kroky jeho administrativy.
Havana americký postup dlouhodobě označuje za cynickou hospodářskou válku. Tvrzení Washingtonu, že chce Kubu osvobodit, považují tamní představitelé za pokrytecké. Situaci ještě vyostřily nové sankce z počátku května, které Bílý dům uvalil na konkrétní kubánské činitele a subjekty spojené s korupcí a porušováním lidských práv.
Současná americká administrativa se při tlaku na Kubu opírá o lednové události ve Venezuele, kde se podařilo sesadit prezidenta Nicoláse Madura. Trump v této souvislosti v televizi Fox News prohlásil, že Kuba je další na řadě a dny tamní komunistické diktatury jsou sečteny. Bílý dům navíc Kubu viní z toho, že na svém území hostí špionážní a vojenská zařízení cizích nepřátelských mocností, která cílí na citlivé informace v USA.
Obvinění Raúla Castra z vraždy sice vyvolalo spekulace o možné americké operaci na jeho dopadení, k přímé vojenské intervenci ale Washington zatím nepřistoupil. Marco Rubio nicméně oznámil zatčení Adys Lastres Morery na Floridě. Tato žena, sestra vysoce postaveného manažera kubánského vojenského konglomerátu, podle amerických úřadů pomáhala komunistickému režimu z amerického území.
Jak by přesně vypadal případný americký zásah na Kubě, zůstává nejasné, protože armáda žádné plány nezveřejnila. Odbornice na zahraniční politiku Izabela Pereira Watts naznačuje několik možností, od vynucené restrukturalizace kubánského státu až po převzetí moci. Podle ní už navíc Washington Kubu silně zasáhl tím, že po operaci ve Venezuele odřízl Havanu od dodávek tamní ropy.
Tento krok má pro Kubu drastické vnitřní následky. Kvůli nedostatku paliva musely být rušeny vnitrostátní lety, došlo k pozastavení školní docházky a nemocnice mají obrovské problémy se zajištěním základní pohotovostní péče. Podle expertů se Spojené státy snaží dohnat kubánskou ekonomiku na pokraj humanitární katastrofy, aby tamní komunistickou stranu donutily k tržním reformám výměnou za její politické přežití.
Vojenský zásah s cílem změnit vedení země by sice mohl napodobit lednovou operaci speciálních sil ve Venezuele, tam ale Madurovi spojenci stále drží moc v rukou viceprezidentky. Kubánská vláda se proto na základě Trumpových kroků z posledních měsíců připravuje na nejhorší možný scénář. Prezident Díaz-Canel varoval, že celá země se chystá na případný přechod do válečného stavu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.