Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je synem kubánských imigrantů a dlouhodobým odpůrcem tamního režimu, prohlásil, že Spojené státy již nehodlají s Havanou hrát žádné hry. Šance na diplomatické vyřešení celého sporu sice označil za preferovanou variantu, avšak vzhledem k současnému kubánskému vedení je podle něj pravděpodobnost úspěšné dohody velmi nízká. Rubio navíc ostrovní stát popsal jako přímou hrozbu pro národní bezpečnost USA.
Reakce z druhé strany na sebe nenechala dlouho čekat. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez obvinil Rubia ze lži a z podněcování k vojenské agresi. Podle Rodrígueze by takový krok ze strany Washingtonu vedl k masivnímu krveprolití, které by zasáhlo jak kubánské, tak americké občany. Ostře se ohradil rovněž proti tomu, že Spojené státy označují Kubu za stát podporující terorismus.
K prudkému zhoršení vztahů došlo pouhý den poté, co americké úřady oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy. Obvinění se týká incidentu z roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla, v jejichž troskách zahynuli američtí občané. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel toto obvinění okamžitě odmítl a označil ho za pouhý politický trik, který má Washingtonu posloužit jako záminka pro případný vojenský útok.
Bílý dům otevřeně požaduje politické reformy na Kubě a netají se snahou o svržení tamního režimu. Tyto stupňující se hrozby silou ze strany Spojených států však vyvolaly kritické reakce u mezinárodních velmocí, jako jsou Rusko a Čína. Obě země Washington vyzvaly, aby od nátlaku upustil a přestal Havanu vojensky ohrožovat.
Běžní obyvatelé Kuby mezitím čelí hluboké vnitřní krizi, kterou ještě umocňuje ropná blokáda ze strany USA. Lidé na ostrově se potýkají s neustálými výpadky elektrického proudu a s kritickým nedostatkem základních potravin. Situace v zemi je dlouhodobě napjatá a ekonomické potíže paralyzují běžný život.
Prezident Trump o svých záměrech mluví zcela otevřeně už několik měsíců. V březnu se nechal slyšet, že by pro něj bylo ctí Kubu ovládnout, a dodal, že si s ní může dělat v podstatě cvičně cokoli. Tento týden sice vyslal poněkud nejednoznačné signály, když prohlásil, že je nutné kubánskému lidu pomoci a k eskalaci nedojde, zároveň však odmítl upřesnit, jaké budou další kroky jeho administrativy.
Havana americký postup dlouhodobě označuje za cynickou hospodářskou válku. Tvrzení Washingtonu, že chce Kubu osvobodit, považují tamní představitelé za pokrytecké. Situaci ještě vyostřily nové sankce z počátku května, které Bílý dům uvalil na konkrétní kubánské činitele a subjekty spojené s korupcí a porušováním lidských práv.
Současná americká administrativa se při tlaku na Kubu opírá o lednové události ve Venezuele, kde se podařilo sesadit prezidenta Nicoláse Madura. Trump v této souvislosti v televizi Fox News prohlásil, že Kuba je další na řadě a dny tamní komunistické diktatury jsou sečteny. Bílý dům navíc Kubu viní z toho, že na svém území hostí špionážní a vojenská zařízení cizích nepřátelských mocností, která cílí na citlivé informace v USA.
Obvinění Raúla Castra z vraždy sice vyvolalo spekulace o možné americké operaci na jeho dopadení, k přímé vojenské intervenci ale Washington zatím nepřistoupil. Marco Rubio nicméně oznámil zatčení Adys Lastres Morery na Floridě. Tato žena, sestra vysoce postaveného manažera kubánského vojenského konglomerátu, podle amerických úřadů pomáhala komunistickému režimu z amerického území.
Jak by přesně vypadal případný americký zásah na Kubě, zůstává nejasné, protože armáda žádné plány nezveřejnila. Odbornice na zahraniční politiku Izabela Pereira Watts naznačuje několik možností, od vynucené restrukturalizace kubánského státu až po převzetí moci. Podle ní už navíc Washington Kubu silně zasáhl tím, že po operaci ve Venezuele odřízl Havanu od dodávek tamní ropy.
Tento krok má pro Kubu drastické vnitřní následky. Kvůli nedostatku paliva musely být rušeny vnitrostátní lety, došlo k pozastavení školní docházky a nemocnice mají obrovské problémy se zajištěním základní pohotovostní péče. Podle expertů se Spojené státy snaží dohnat kubánskou ekonomiku na pokraj humanitární katastrofy, aby tamní komunistickou stranu donutily k tržním reformám výměnou za její politické přežití.
Vojenský zásah s cílem změnit vedení země by sice mohl napodobit lednovou operaci speciálních sil ve Venezuele, tam ale Madurovi spojenci stále drží moc v rukou viceprezidentky. Kubánská vláda se proto na základě Trumpových kroků z posledních měsíců připravuje na nejhorší možný scénář. Prezident Díaz-Canel varoval, že celá země se chystá na případný přechod do válečného stavu.
Až skončí probíhající víkend, začne poslední ryze prázdninový týden. Do Česka se v jeho průběhu vrátí tropy. Epizoda vyvrcholí v pátek, na volné dny už by se mělo ochladit. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Již 29 let uplyne na konci srpna od tragického úmrtí britské princezny Diany při dopravní nehodě ve francouzské Paříži. Navzdory tomu stále prahnou novináři po informacích o události, která otřásla celým světem. Bratr zesnulé Diany se nyní rozhodl prolomit mlčení.
Policie se od sobotního odpoledne zabývá násilným činem v rámci rodiny na Karlovarsku. Žena byla s vážnými zraněními letecky přepravena do nemocnice, strážci zákona pátrají po podezřelém muži.
Prakticky na celém území republiky v posledních dnech zapršelo, takže například mohla být odvolána výstraha před požáry. Problémy se suchem ale neskončily. Ačkoliv ještě neskončil srpen, je letošní rok rekordní, co se týká nedostatku půdní vláhy. Oznámil to projekt Intersucho.
Americký prezident Donald Trump údajně pověřil své poradce, aby mu domluvili schůzku se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Informoval o tom americký deník Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje.
Nejrůznější teorie ohledně návratu prince Harryho a jeho ženy Meghan do Velké Británie se rozvíjejí od okamžiku, co vše vyšlo najevo. V USA se často spekuluje o tom, že pár opouští zemi kvůli americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Ukrajina v uplynulých hodinách čelila dalším ruským útokům, které nepřežili nejméně dva lidé. Zemí ale mnohem více otřásla tragická bilance pátečního útoku na obchodní centrum ve městě Kryvyj Rih. Potvrzeno je nejméně 16 obětí, stále jsou však evidováni nezvěstní.
Maximum, co je možné, by důchodcům rád od ledna přidal ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). U jednoho z koaličních partnerů by ale s návrhem, aby penze stouply více, než je nezbytně nutné, mohl narazit.
V pondělí začíná druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Potrvá do neděle 4. října. V nabídce bude pouze Flexi Bond. Zájemci jej mohou koupit elektronicky nebo na pobočkách Československé obchodní banky, informovalo ministerstvo financí.
Americký prezident Donald Trump vytáhl ze šuplíku bezmála sto let starý celní „kanón“, který dosud žádný americký prezident skutečně nevystřelil. Spojené státy počínaje dneškem uvalují na část kanadského zboží dodatečné clo ve výši 50 procent. Ještě důležitější než samotná výše cla je však právní nástroj, který Washington použil.
Předpověď meteorologů se tentokrát vyplnila. Deštivé počasí včera a během noci na dnešek naplnilo očekávání. Vydatně pršelo zejména v Čechách, kde na některých místech spadlo až 90 milimetrů srážek za 24 hodin. Na Moravě a ve Slezsku byla situace klidnější. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.