Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je synem kubánských imigrantů a dlouhodobým odpůrcem tamního režimu, prohlásil, že Spojené státy již nehodlají s Havanou hrát žádné hry. Šance na diplomatické vyřešení celého sporu sice označil za preferovanou variantu, avšak vzhledem k současnému kubánskému vedení je podle něj pravděpodobnost úspěšné dohody velmi nízká. Rubio navíc ostrovní stát popsal jako přímou hrozbu pro národní bezpečnost USA.
Reakce z druhé strany na sebe nenechala dlouho čekat. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez obvinil Rubia ze lži a z podněcování k vojenské agresi. Podle Rodrígueze by takový krok ze strany Washingtonu vedl k masivnímu krveprolití, které by zasáhlo jak kubánské, tak americké občany. Ostře se ohradil rovněž proti tomu, že Spojené státy označují Kubu za stát podporující terorismus.
K prudkému zhoršení vztahů došlo pouhý den poté, co americké úřady oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy. Obvinění se týká incidentu z roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla, v jejichž troskách zahynuli američtí občané. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel toto obvinění okamžitě odmítl a označil ho za pouhý politický trik, který má Washingtonu posloužit jako záminka pro případný vojenský útok.
Bílý dům otevřeně požaduje politické reformy na Kubě a netají se snahou o svržení tamního režimu. Tyto stupňující se hrozby silou ze strany Spojených států však vyvolaly kritické reakce u mezinárodních velmocí, jako jsou Rusko a Čína. Obě země Washington vyzvaly, aby od nátlaku upustil a přestal Havanu vojensky ohrožovat.
Běžní obyvatelé Kuby mezitím čelí hluboké vnitřní krizi, kterou ještě umocňuje ropná blokáda ze strany USA. Lidé na ostrově se potýkají s neustálými výpadky elektrického proudu a s kritickým nedostatkem základních potravin. Situace v zemi je dlouhodobě napjatá a ekonomické potíže paralyzují běžný život.
Prezident Trump o svých záměrech mluví zcela otevřeně už několik měsíců. V březnu se nechal slyšet, že by pro něj bylo ctí Kubu ovládnout, a dodal, že si s ní může dělat v podstatě cvičně cokoli. Tento týden sice vyslal poněkud nejednoznačné signály, když prohlásil, že je nutné kubánskému lidu pomoci a k eskalaci nedojde, zároveň však odmítl upřesnit, jaké budou další kroky jeho administrativy.
Havana americký postup dlouhodobě označuje za cynickou hospodářskou válku. Tvrzení Washingtonu, že chce Kubu osvobodit, považují tamní představitelé za pokrytecké. Situaci ještě vyostřily nové sankce z počátku května, které Bílý dům uvalil na konkrétní kubánské činitele a subjekty spojené s korupcí a porušováním lidských práv.
Současná americká administrativa se při tlaku na Kubu opírá o lednové události ve Venezuele, kde se podařilo sesadit prezidenta Nicoláse Madura. Trump v této souvislosti v televizi Fox News prohlásil, že Kuba je další na řadě a dny tamní komunistické diktatury jsou sečteny. Bílý dům navíc Kubu viní z toho, že na svém území hostí špionážní a vojenská zařízení cizích nepřátelských mocností, která cílí na citlivé informace v USA.
Obvinění Raúla Castra z vraždy sice vyvolalo spekulace o možné americké operaci na jeho dopadení, k přímé vojenské intervenci ale Washington zatím nepřistoupil. Marco Rubio nicméně oznámil zatčení Adys Lastres Morery na Floridě. Tato žena, sestra vysoce postaveného manažera kubánského vojenského konglomerátu, podle amerických úřadů pomáhala komunistickému režimu z amerického území.
Jak by přesně vypadal případný americký zásah na Kubě, zůstává nejasné, protože armáda žádné plány nezveřejnila. Odbornice na zahraniční politiku Izabela Pereira Watts naznačuje několik možností, od vynucené restrukturalizace kubánského státu až po převzetí moci. Podle ní už navíc Washington Kubu silně zasáhl tím, že po operaci ve Venezuele odřízl Havanu od dodávek tamní ropy.
Tento krok má pro Kubu drastické vnitřní následky. Kvůli nedostatku paliva musely být rušeny vnitrostátní lety, došlo k pozastavení školní docházky a nemocnice mají obrovské problémy se zajištěním základní pohotovostní péče. Podle expertů se Spojené státy snaží dohnat kubánskou ekonomiku na pokraj humanitární katastrofy, aby tamní komunistickou stranu donutily k tržním reformám výměnou za její politické přežití.
Vojenský zásah s cílem změnit vedení země by sice mohl napodobit lednovou operaci speciálních sil ve Venezuele, tam ale Madurovi spojenci stále drží moc v rukou viceprezidentky. Kubánská vláda se proto na základě Trumpových kroků z posledních měsíců připravuje na nejhorší možný scénář. Prezident Díaz-Canel varoval, že celá země se chystá na případný přechod do válečného stavu.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.
Exprezident Miloš Zeman se domníval, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.
Ruští sportovci se nejspíš zúčastní již příštích olympijských her v americkém Los Angeles. Mezinárodní olympijský výbor v úterý přerušil suspendaci Ruska, která vešla v platnost v souvislosti s jeho invazí na sousední Ukrajinu.
Celá Francie netrpělivě očekávala, jak politička Marine Le Penová zareaguje na úterní rozhodnutí soudu, který ji odsoudil za zneužití veřejných prostředků. Zemi totiž v příštím roce čekají prezidentské volby, jichž se v posledních třech případech zúčastnila. Bude usilovat o hlasy i v příštím roce?
Chorvatsko zažívá na začátku hlavní letní sezony nepříjemné vystřízlivění: turisté ruší část rezervací, zejména ve Splitu, a majitelé apartmánů s nerealisticky nastavenými cenami musejí zlevňovat. Chorvatské turistické sdružení připouští slabší výhled poptávky na červenec a srpen a klíčový význam poměru cena/výkon.
K velkým souputníkům legendárního Karla Gotta patřil kolega Milan Drobný. V závěru života mnohonásobného Slavíka došlo v jejich vztahu k určitým problémům. A teď to skoro vypadá, že Drobný se přes ně nepřenesl.
Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi opět a definitivně došla trpělivost s Íránci, které na summitu NATO označil za bandu nemocných lhářů, s nimiž nejde uzavřít jakoukoliv dohodu. Trump na novinářský dotaz naznačil, že příměří mezi USA a Íránem je definitivně u konce.
Slovensko má za sebou opozicí iniciované víkendové referendum, které nedopadlo zrovna slavně. Není proto divu, že do politických konkurentů se opřel slovenský premiér Robert Fico. Podle jeho slov je výsledek hlasování, jehož se sám nezúčastnil, fiaskem.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly, se kterou se momentálně potýká Afrika, stále není na ústupu. Úřady v Kongu potvrdily další desítky nových případů i úmrtí. V neděli o tom informovala zahraniční média.
Olympijské vítězky Ester Ledecká a Zuzana Maděrová si mohou konečně oddechnout. Budou mít totiž šanci přidat další zlato či jakoukoliv jinou medaili do své sbírky. Paralelní obří slalom snowboardistek jako jedna z nejúspěšnějších českých disciplín se udržel v programu zimních olympijských her.