Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je synem kubánských imigrantů a dlouhodobým odpůrcem tamního režimu, prohlásil, že Spojené státy již nehodlají s Havanou hrát žádné hry. Šance na diplomatické vyřešení celého sporu sice označil za preferovanou variantu, avšak vzhledem k současnému kubánskému vedení je podle něj pravděpodobnost úspěšné dohody velmi nízká. Rubio navíc ostrovní stát popsal jako přímou hrozbu pro národní bezpečnost USA.
Reakce z druhé strany na sebe nenechala dlouho čekat. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez obvinil Rubia ze lži a z podněcování k vojenské agresi. Podle Rodrígueze by takový krok ze strany Washingtonu vedl k masivnímu krveprolití, které by zasáhlo jak kubánské, tak americké občany. Ostře se ohradil rovněž proti tomu, že Spojené státy označují Kubu za stát podporující terorismus.
K prudkému zhoršení vztahů došlo pouhý den poté, co americké úřady oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy. Obvinění se týká incidentu z roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla, v jejichž troskách zahynuli američtí občané. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel toto obvinění okamžitě odmítl a označil ho za pouhý politický trik, který má Washingtonu posloužit jako záminka pro případný vojenský útok.
Bílý dům otevřeně požaduje politické reformy na Kubě a netají se snahou o svržení tamního režimu. Tyto stupňující se hrozby silou ze strany Spojených států však vyvolaly kritické reakce u mezinárodních velmocí, jako jsou Rusko a Čína. Obě země Washington vyzvaly, aby od nátlaku upustil a přestal Havanu vojensky ohrožovat.
Běžní obyvatelé Kuby mezitím čelí hluboké vnitřní krizi, kterou ještě umocňuje ropná blokáda ze strany USA. Lidé na ostrově se potýkají s neustálými výpadky elektrického proudu a s kritickým nedostatkem základních potravin. Situace v zemi je dlouhodobě napjatá a ekonomické potíže paralyzují běžný život.
Prezident Trump o svých záměrech mluví zcela otevřeně už několik měsíců. V březnu se nechal slyšet, že by pro něj bylo ctí Kubu ovládnout, a dodal, že si s ní může dělat v podstatě cvičně cokoli. Tento týden sice vyslal poněkud nejednoznačné signály, když prohlásil, že je nutné kubánskému lidu pomoci a k eskalaci nedojde, zároveň však odmítl upřesnit, jaké budou další kroky jeho administrativy.
Havana americký postup dlouhodobě označuje za cynickou hospodářskou válku. Tvrzení Washingtonu, že chce Kubu osvobodit, považují tamní představitelé za pokrytecké. Situaci ještě vyostřily nové sankce z počátku května, které Bílý dům uvalil na konkrétní kubánské činitele a subjekty spojené s korupcí a porušováním lidských práv.
Současná americká administrativa se při tlaku na Kubu opírá o lednové události ve Venezuele, kde se podařilo sesadit prezidenta Nicoláse Madura. Trump v této souvislosti v televizi Fox News prohlásil, že Kuba je další na řadě a dny tamní komunistické diktatury jsou sečteny. Bílý dům navíc Kubu viní z toho, že na svém území hostí špionážní a vojenská zařízení cizích nepřátelských mocností, která cílí na citlivé informace v USA.
Obvinění Raúla Castra z vraždy sice vyvolalo spekulace o možné americké operaci na jeho dopadení, k přímé vojenské intervenci ale Washington zatím nepřistoupil. Marco Rubio nicméně oznámil zatčení Adys Lastres Morery na Floridě. Tato žena, sestra vysoce postaveného manažera kubánského vojenského konglomerátu, podle amerických úřadů pomáhala komunistickému režimu z amerického území.
Jak by přesně vypadal případný americký zásah na Kubě, zůstává nejasné, protože armáda žádné plány nezveřejnila. Odbornice na zahraniční politiku Izabela Pereira Watts naznačuje několik možností, od vynucené restrukturalizace kubánského státu až po převzetí moci. Podle ní už navíc Washington Kubu silně zasáhl tím, že po operaci ve Venezuele odřízl Havanu od dodávek tamní ropy.
Tento krok má pro Kubu drastické vnitřní následky. Kvůli nedostatku paliva musely být rušeny vnitrostátní lety, došlo k pozastavení školní docházky a nemocnice mají obrovské problémy se zajištěním základní pohotovostní péče. Podle expertů se Spojené státy snaží dohnat kubánskou ekonomiku na pokraj humanitární katastrofy, aby tamní komunistickou stranu donutily k tržním reformám výměnou za její politické přežití.
Vojenský zásah s cílem změnit vedení země by sice mohl napodobit lednovou operaci speciálních sil ve Venezuele, tam ale Madurovi spojenci stále drží moc v rukou viceprezidentky. Kubánská vláda se proto na základě Trumpových kroků z posledních měsíců připravuje na nejhorší možný scénář. Prezident Díaz-Canel varoval, že celá země se chystá na případný přechod do válečného stavu.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.