Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je synem kubánských imigrantů a dlouhodobým odpůrcem tamního režimu, prohlásil, že Spojené státy již nehodlají s Havanou hrát žádné hry. Šance na diplomatické vyřešení celého sporu sice označil za preferovanou variantu, avšak vzhledem k současnému kubánskému vedení je podle něj pravděpodobnost úspěšné dohody velmi nízká. Rubio navíc ostrovní stát popsal jako přímou hrozbu pro národní bezpečnost USA.
Reakce z druhé strany na sebe nenechala dlouho čekat. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez obvinil Rubia ze lži a z podněcování k vojenské agresi. Podle Rodrígueze by takový krok ze strany Washingtonu vedl k masivnímu krveprolití, které by zasáhlo jak kubánské, tak americké občany. Ostře se ohradil rovněž proti tomu, že Spojené státy označují Kubu za stát podporující terorismus.
K prudkému zhoršení vztahů došlo pouhý den poté, co americké úřady oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy. Obvinění se týká incidentu z roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla, v jejichž troskách zahynuli američtí občané. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel toto obvinění okamžitě odmítl a označil ho za pouhý politický trik, který má Washingtonu posloužit jako záminka pro případný vojenský útok.
Bílý dům otevřeně požaduje politické reformy na Kubě a netají se snahou o svržení tamního režimu. Tyto stupňující se hrozby silou ze strany Spojených států však vyvolaly kritické reakce u mezinárodních velmocí, jako jsou Rusko a Čína. Obě země Washington vyzvaly, aby od nátlaku upustil a přestal Havanu vojensky ohrožovat.
Běžní obyvatelé Kuby mezitím čelí hluboké vnitřní krizi, kterou ještě umocňuje ropná blokáda ze strany USA. Lidé na ostrově se potýkají s neustálými výpadky elektrického proudu a s kritickým nedostatkem základních potravin. Situace v zemi je dlouhodobě napjatá a ekonomické potíže paralyzují běžný život.
Prezident Trump o svých záměrech mluví zcela otevřeně už několik měsíců. V březnu se nechal slyšet, že by pro něj bylo ctí Kubu ovládnout, a dodal, že si s ní může dělat v podstatě cvičně cokoli. Tento týden sice vyslal poněkud nejednoznačné signály, když prohlásil, že je nutné kubánskému lidu pomoci a k eskalaci nedojde, zároveň však odmítl upřesnit, jaké budou další kroky jeho administrativy.
Havana americký postup dlouhodobě označuje za cynickou hospodářskou válku. Tvrzení Washingtonu, že chce Kubu osvobodit, považují tamní představitelé za pokrytecké. Situaci ještě vyostřily nové sankce z počátku května, které Bílý dům uvalil na konkrétní kubánské činitele a subjekty spojené s korupcí a porušováním lidských práv.
Současná americká administrativa se při tlaku na Kubu opírá o lednové události ve Venezuele, kde se podařilo sesadit prezidenta Nicoláse Madura. Trump v této souvislosti v televizi Fox News prohlásil, že Kuba je další na řadě a dny tamní komunistické diktatury jsou sečteny. Bílý dům navíc Kubu viní z toho, že na svém území hostí špionážní a vojenská zařízení cizích nepřátelských mocností, která cílí na citlivé informace v USA.
Obvinění Raúla Castra z vraždy sice vyvolalo spekulace o možné americké operaci na jeho dopadení, k přímé vojenské intervenci ale Washington zatím nepřistoupil. Marco Rubio nicméně oznámil zatčení Adys Lastres Morery na Floridě. Tato žena, sestra vysoce postaveného manažera kubánského vojenského konglomerátu, podle amerických úřadů pomáhala komunistickému režimu z amerického území.
Jak by přesně vypadal případný americký zásah na Kubě, zůstává nejasné, protože armáda žádné plány nezveřejnila. Odbornice na zahraniční politiku Izabela Pereira Watts naznačuje několik možností, od vynucené restrukturalizace kubánského státu až po převzetí moci. Podle ní už navíc Washington Kubu silně zasáhl tím, že po operaci ve Venezuele odřízl Havanu od dodávek tamní ropy.
Tento krok má pro Kubu drastické vnitřní následky. Kvůli nedostatku paliva musely být rušeny vnitrostátní lety, došlo k pozastavení školní docházky a nemocnice mají obrovské problémy se zajištěním základní pohotovostní péče. Podle expertů se Spojené státy snaží dohnat kubánskou ekonomiku na pokraj humanitární katastrofy, aby tamní komunistickou stranu donutily k tržním reformám výměnou za její politické přežití.
Vojenský zásah s cílem změnit vedení země by sice mohl napodobit lednovou operaci speciálních sil ve Venezuele, tam ale Madurovi spojenci stále drží moc v rukou viceprezidentky. Kubánská vláda se proto na základě Trumpových kroků z posledních měsíců připravuje na nejhorší možný scénář. Prezident Díaz-Canel varoval, že celá země se chystá na případný přechod do válečného stavu.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruskou armádu ze záměrného úderu na civilní obyvatelstvo a obytné domy, který označil za morbidní dar k narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina. Masivní noční útok raket a dronů zasáhl celkem jedenáct ukrajinských regionů a vyžádal si nejméně patnáct lidských životů. Nejtragičtější bilanci hlásí město Pryluky v Černihivské oblasti, kde po zásahu pětipodlažního obytného domu zahynulo nejméně devět lidí, včetně tří dětí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.
Izrael si připomněl třetí výročí tragických útoků zasažením vzpomínkových akcí i rozsáhlých protestů po celé zemi. Pozůstalí a pamětníci se shromáždili na místech masakrů, včetně areálu hudebního festivalu Nova nedaleko kibucu Re'im, aby uctěli památku obětí. Přesně v šest hodin a dvacet devět minut ráno, tedy v čas zahájení tehdejšího úderu, drželi shromáždění lidé minutu ticha a vzpomínali na své blízké. Lidé na místě pokládali květiny a sdíleli vzpomínky na tragické okamžiky, které zásadně změnily jejich životy.
V jihozápadní části Mexického zálivu se ve středu ráno zformovala tropická bouře Isaias, která podle předpovědí meteorologů v následujících dnech výrazně zesílí a v podobě nebezpečného hurikánu zamíří k severnímu pobřeží Spojených států. Národní centrum pro hurikány varuje před rychlým nárůstem síly větru i rizikem bleskových povodní. Východně od poloostrova Yucatán se systém postupně stáčí k severu a mohl by dosáhnout druhé kategorie s rychlostí větru až 110 mil za hodinu, než koncem týdne zasáhne pevninu v oblasti mezi jižní Louisianou a severozápadní Floridou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.