Když letos v květnu prezident Donald Trump v pořadu Meet the Press řekl, že „nevylučuje“ použití vojenské síly k anexi Grónska, mnozí si znovu připomněli, jak nečitelná zůstává jeho politická rétorika i po deseti letech ve veřejném životě. Jeho opakované narážky na nákup Grónska – počínaje rokem 2019, kdy na sociálních sítích sdílel fotomontáže s Trump Tower uprostřed arktické vesnice – ukazují jeho schopnost míchat ironii, provokaci i možný budoucí záměr do jediného výroku.
Trumpovo verbální vystupování od počátku jeho politické kariéry porušuje všechna zavedená pravidla. Zatímco tradiční politici mluví opatrně a kalkulují s každým slovem, Trump sází na proud výroků, z nichž část jsou zjevné nadsázky, jiná část úmyslné provokace a některé možná reálné plány. Klíčovým problémem ale zůstává, že nikdo nedokáže předem určit, co z toho opravdu myslí vážně, varuje server Politico.
Už při oznámení své první kandidatury v roce 2015, kdy z éskalátoru v Trump Tower sestoupil s výrokem o mexických přistěhovalcích jako „násilnících a násilnících“, bylo jasné, že jeho styl bude drsný, nevyzpytatelný a nestandardní. Jeho rétorika od té doby sestává z hyperbol, osobních útoků, spekulací, výhružek i občasného humoru. Výsledkem je, že nikdo přesně neví, kdy se Trump pouze baví na účet publika a kdy opravdu vyjadřuje své záměry.
Tato strategie mu poskytuje obrovský manévrovací prostor. Když vyřkne výhrůžku a později ji nenaplní, může říct, že žertoval. Když se mu něco povede, může tvrdit, že to plánoval. Tento způsob komunikace ho zbavuje běžných politických rizik. Slova ztrácí váhu, odpovědnost se rozplývá v mlze nejednoznačnosti.
Trump přitom působí dojmem, že se sám rozhoduje, zda mluví vážně nebo ne, až v průběhu času. Někdy se zdá, že teprve reakce veřejnosti a médií rozhodne, zda zůstane u provokace nebo skutečně přejde k činům. Například jeho plán na masové deportace dlouho působil jako pouhá rétorika, dokud se v jeho druhém prezidentském období nezačaly objevovat záběry ze zásahů imigračních agentů.
Podobně nejasná zůstává i jeho nedávná představa o „Riviéře v Gaze“ – myšlence vyhnat palestinské obyvatelstvo a proměnit pásmo Gazy v turistický resort. I tento návrh působil absurdně, ale následné video, které k němu sdílel, vyvolalo dočasnou nejistotu, než vše opět upadlo v zapomnění.
Zcela nepředvídatelné byly i jeho kroky v oblasti mezinárodního obchodu. V jednu chvíli oznámil drakonické celní tarify na zboží z Číny, pak některé zmírnil, jiné zavedl, čímž rozhodil trhy i spojence. Bylo to součástí strategie? Nebo jen vývoj jeho momentální nálady? Nikdo neví – a právě tato informační asymetrie je jeho silnou zbraní.
Trumpova schopnost říkat věci bez odpovědnosti připomíná toxické vztahy, kdy jeden partner uráží druhého pod záminkou „že jen žertoval“. Pokud by byl upřímný, musel by čelit důsledkům. Vtipem však neupřímnost zamaskuje, a pokud kritika přijde, může se kdykoli stáhnout do obranné pozice a obvinit druhé, že „nemají smysl pro humor“.
Nejnovějším příkladem podobné taktiky je takzvaný akronym „TACO“ – tedy „Trump Always Chickens Out“ (Trump se vždy stáhne), který se stal jakýmsi uklidňujícím heslem investorů. Jenže historie ukazuje, že se nelze spoléhat na to, že Trump nic z toho, co říká, opravdu neudělá. Některé jeho výroky se sice ukázaly jako plané, ale jiné se staly realitou – často překvapivě a bez předchozího varování.
Trump navíc opakovaně mění názor na zásadní otázky. Dlouho volal po vyšetření smrti Jeffreyho Epsteina, dnes ale tvrdí, že se jedná o „konspiraci demokratů“. Slíbil, že nebude diktátorem – „kromě prvního dne“ – a později naznačil, že by možná kandidoval potřetí. O pár týdnů později to zase popřel.
Tato komunikace je záměrně matoucí. Ať už jde o válečné strategie, obchodní politiku, nebo ústavní limity, Trump používá jazyk jako kouřovou clonu. V ní se ztrácí nejen odpovědnost, ale i samotná možnost vědět, co vlastně prezident Spojených států zamýšlí.
A to je možná nejnebezpečnější důsledek jeho stylu. Protože zatímco se Američané stále snaží zjistit, co z Trumpových výroků je míněno vážně, rozhodující kroky se už často odehrávají – bez diskuse, bez opozice, bez varování.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).