Když letos v květnu prezident Donald Trump v pořadu Meet the Press řekl, že „nevylučuje“ použití vojenské síly k anexi Grónska, mnozí si znovu připomněli, jak nečitelná zůstává jeho politická rétorika i po deseti letech ve veřejném životě. Jeho opakované narážky na nákup Grónska – počínaje rokem 2019, kdy na sociálních sítích sdílel fotomontáže s Trump Tower uprostřed arktické vesnice – ukazují jeho schopnost míchat ironii, provokaci i možný budoucí záměr do jediného výroku.
Trumpovo verbální vystupování od počátku jeho politické kariéry porušuje všechna zavedená pravidla. Zatímco tradiční politici mluví opatrně a kalkulují s každým slovem, Trump sází na proud výroků, z nichž část jsou zjevné nadsázky, jiná část úmyslné provokace a některé možná reálné plány. Klíčovým problémem ale zůstává, že nikdo nedokáže předem určit, co z toho opravdu myslí vážně, varuje server Politico.
Už při oznámení své první kandidatury v roce 2015, kdy z éskalátoru v Trump Tower sestoupil s výrokem o mexických přistěhovalcích jako „násilnících a násilnících“, bylo jasné, že jeho styl bude drsný, nevyzpytatelný a nestandardní. Jeho rétorika od té doby sestává z hyperbol, osobních útoků, spekulací, výhružek i občasného humoru. Výsledkem je, že nikdo přesně neví, kdy se Trump pouze baví na účet publika a kdy opravdu vyjadřuje své záměry.
Tato strategie mu poskytuje obrovský manévrovací prostor. Když vyřkne výhrůžku a později ji nenaplní, může říct, že žertoval. Když se mu něco povede, může tvrdit, že to plánoval. Tento způsob komunikace ho zbavuje běžných politických rizik. Slova ztrácí váhu, odpovědnost se rozplývá v mlze nejednoznačnosti.
Trump přitom působí dojmem, že se sám rozhoduje, zda mluví vážně nebo ne, až v průběhu času. Někdy se zdá, že teprve reakce veřejnosti a médií rozhodne, zda zůstane u provokace nebo skutečně přejde k činům. Například jeho plán na masové deportace dlouho působil jako pouhá rétorika, dokud se v jeho druhém prezidentském období nezačaly objevovat záběry ze zásahů imigračních agentů.
Podobně nejasná zůstává i jeho nedávná představa o „Riviéře v Gaze“ – myšlence vyhnat palestinské obyvatelstvo a proměnit pásmo Gazy v turistický resort. I tento návrh působil absurdně, ale následné video, které k němu sdílel, vyvolalo dočasnou nejistotu, než vše opět upadlo v zapomnění.
Zcela nepředvídatelné byly i jeho kroky v oblasti mezinárodního obchodu. V jednu chvíli oznámil drakonické celní tarify na zboží z Číny, pak některé zmírnil, jiné zavedl, čímž rozhodil trhy i spojence. Bylo to součástí strategie? Nebo jen vývoj jeho momentální nálady? Nikdo neví – a právě tato informační asymetrie je jeho silnou zbraní.
Trumpova schopnost říkat věci bez odpovědnosti připomíná toxické vztahy, kdy jeden partner uráží druhého pod záminkou „že jen žertoval“. Pokud by byl upřímný, musel by čelit důsledkům. Vtipem však neupřímnost zamaskuje, a pokud kritika přijde, může se kdykoli stáhnout do obranné pozice a obvinit druhé, že „nemají smysl pro humor“.
Nejnovějším příkladem podobné taktiky je takzvaný akronym „TACO“ – tedy „Trump Always Chickens Out“ (Trump se vždy stáhne), který se stal jakýmsi uklidňujícím heslem investorů. Jenže historie ukazuje, že se nelze spoléhat na to, že Trump nic z toho, co říká, opravdu neudělá. Některé jeho výroky se sice ukázaly jako plané, ale jiné se staly realitou – často překvapivě a bez předchozího varování.
Trump navíc opakovaně mění názor na zásadní otázky. Dlouho volal po vyšetření smrti Jeffreyho Epsteina, dnes ale tvrdí, že se jedná o „konspiraci demokratů“. Slíbil, že nebude diktátorem – „kromě prvního dne“ – a později naznačil, že by možná kandidoval potřetí. O pár týdnů později to zase popřel.
Tato komunikace je záměrně matoucí. Ať už jde o válečné strategie, obchodní politiku, nebo ústavní limity, Trump používá jazyk jako kouřovou clonu. V ní se ztrácí nejen odpovědnost, ale i samotná možnost vědět, co vlastně prezident Spojených států zamýšlí.
A to je možná nejnebezpečnější důsledek jeho stylu. Protože zatímco se Američané stále snaží zjistit, co z Trumpových výroků je míněno vážně, rozhodující kroky se už často odehrávají – bez diskuse, bez opozice, bez varování.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.