Když letos v květnu prezident Donald Trump v pořadu Meet the Press řekl, že „nevylučuje“ použití vojenské síly k anexi Grónska, mnozí si znovu připomněli, jak nečitelná zůstává jeho politická rétorika i po deseti letech ve veřejném životě. Jeho opakované narážky na nákup Grónska – počínaje rokem 2019, kdy na sociálních sítích sdílel fotomontáže s Trump Tower uprostřed arktické vesnice – ukazují jeho schopnost míchat ironii, provokaci i možný budoucí záměr do jediného výroku.
Trumpovo verbální vystupování od počátku jeho politické kariéry porušuje všechna zavedená pravidla. Zatímco tradiční politici mluví opatrně a kalkulují s každým slovem, Trump sází na proud výroků, z nichž část jsou zjevné nadsázky, jiná část úmyslné provokace a některé možná reálné plány. Klíčovým problémem ale zůstává, že nikdo nedokáže předem určit, co z toho opravdu myslí vážně, varuje server Politico.
Už při oznámení své první kandidatury v roce 2015, kdy z éskalátoru v Trump Tower sestoupil s výrokem o mexických přistěhovalcích jako „násilnících a násilnících“, bylo jasné, že jeho styl bude drsný, nevyzpytatelný a nestandardní. Jeho rétorika od té doby sestává z hyperbol, osobních útoků, spekulací, výhružek i občasného humoru. Výsledkem je, že nikdo přesně neví, kdy se Trump pouze baví na účet publika a kdy opravdu vyjadřuje své záměry.
Tato strategie mu poskytuje obrovský manévrovací prostor. Když vyřkne výhrůžku a později ji nenaplní, může říct, že žertoval. Když se mu něco povede, může tvrdit, že to plánoval. Tento způsob komunikace ho zbavuje běžných politických rizik. Slova ztrácí váhu, odpovědnost se rozplývá v mlze nejednoznačnosti.
Trump přitom působí dojmem, že se sám rozhoduje, zda mluví vážně nebo ne, až v průběhu času. Někdy se zdá, že teprve reakce veřejnosti a médií rozhodne, zda zůstane u provokace nebo skutečně přejde k činům. Například jeho plán na masové deportace dlouho působil jako pouhá rétorika, dokud se v jeho druhém prezidentském období nezačaly objevovat záběry ze zásahů imigračních agentů.
Podobně nejasná zůstává i jeho nedávná představa o „Riviéře v Gaze“ – myšlence vyhnat palestinské obyvatelstvo a proměnit pásmo Gazy v turistický resort. I tento návrh působil absurdně, ale následné video, které k němu sdílel, vyvolalo dočasnou nejistotu, než vše opět upadlo v zapomnění.
Zcela nepředvídatelné byly i jeho kroky v oblasti mezinárodního obchodu. V jednu chvíli oznámil drakonické celní tarify na zboží z Číny, pak některé zmírnil, jiné zavedl, čímž rozhodil trhy i spojence. Bylo to součástí strategie? Nebo jen vývoj jeho momentální nálady? Nikdo neví – a právě tato informační asymetrie je jeho silnou zbraní.
Trumpova schopnost říkat věci bez odpovědnosti připomíná toxické vztahy, kdy jeden partner uráží druhého pod záminkou „že jen žertoval“. Pokud by byl upřímný, musel by čelit důsledkům. Vtipem však neupřímnost zamaskuje, a pokud kritika přijde, může se kdykoli stáhnout do obranné pozice a obvinit druhé, že „nemají smysl pro humor“.
Nejnovějším příkladem podobné taktiky je takzvaný akronym „TACO“ – tedy „Trump Always Chickens Out“ (Trump se vždy stáhne), který se stal jakýmsi uklidňujícím heslem investorů. Jenže historie ukazuje, že se nelze spoléhat na to, že Trump nic z toho, co říká, opravdu neudělá. Některé jeho výroky se sice ukázaly jako plané, ale jiné se staly realitou – často překvapivě a bez předchozího varování.
Trump navíc opakovaně mění názor na zásadní otázky. Dlouho volal po vyšetření smrti Jeffreyho Epsteina, dnes ale tvrdí, že se jedná o „konspiraci demokratů“. Slíbil, že nebude diktátorem – „kromě prvního dne“ – a později naznačil, že by možná kandidoval potřetí. O pár týdnů později to zase popřel.
Tato komunikace je záměrně matoucí. Ať už jde o válečné strategie, obchodní politiku, nebo ústavní limity, Trump používá jazyk jako kouřovou clonu. V ní se ztrácí nejen odpovědnost, ale i samotná možnost vědět, co vlastně prezident Spojených států zamýšlí.
A to je možná nejnebezpečnější důsledek jeho stylu. Protože zatímco se Američané stále snaží zjistit, co z Trumpových výroků je míněno vážně, rozhodující kroky se už často odehrávají – bez diskuse, bez opozice, bez varování.
Otřesná tragédie se odehrála v dětské nemocnici Jeanne-de-Flandre při CHR v Lille, známé svou špičkovou péčí o komplikovaná těhotenství. Pět dní stará, předčasně narozená holčička jménem Zayneb-Cassandra, zemřela poté, co s ní neopatrně manipuloval šestiletý chlapec, který se volně pohyboval po nemocničních chodbách.
Vědci v Británii zahajují analýzu dosud nejstaršího ledu na Zemi. Jedinečný ledový válec, starý až 1,5 milionu let, byl vyvrtán hluboko v antarktickém ledovci a nyní dorazil do výzkumného centra British Antarctic Survey v Cambridge. Odborníci doufají, že roztavením těchto ledových jader odkryjí zcela nové informace o dávné historii klimatu Země.
Maďarsko a oblast Balkánu čelí čím dál častějším a intenzivnějším projevům extrémního počasí, které podle klimatologů souvisí se zrychlujícím se globálním oteplováním. Vědci upozorňují, že právě tento region je jedním z nejvíce postižených v celé Evropě.
Když letos v květnu prezident Donald Trump v pořadu Meet the Press řekl, že „nevylučuje“ použití vojenské síly k anexi Grónska, mnozí si znovu připomněli, jak nečitelná zůstává jeho politická rétorika i po deseti letech ve veřejném životě. Jeho opakované narážky na nákup Grónska – počínaje rokem 2019, kdy na sociálních sítích sdílel fotomontáže s Trump Tower uprostřed arktické vesnice – ukazují jeho schopnost míchat ironii, provokaci i možný budoucí záměr do jediného výroku.
Tragédie, která se odehrála na Long Islandu ve státě New York, otřásla jak odbornou veřejností, tak laickou společností. Šedesátijednaletý muž zemřel po děsivé nehodě, když ho během probíhajícího vyšetření vcucl silný magnetický tah přístroje magnetické rezonance (MRI). Na krku měl v tu chvíli masivní kovový řetěz, který se podle svědků proměnil ve smrtící torpédo.
Americká armáda by mohla čelit zásadní změně ve způsobu zásobování svých sil v Tichomoří. Agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) oznámila vývoj nového stroje zvaného Liberty Lifter – moderního ekranoplánu, tedy letounu využívajícího blízkost k zemi pro zvýšený vztlak. Tento stroj by měl kombinovat výhody námořní a letecké dopravy a podle expertů by mohl být klíčovým prvkem pro zajištění americké přítomnosti v indo-pacifickém regionu.
Bývalý náčelník britského generálního štábu Lord Richard Dannatt varuje, že Vladimir Putin brzy podnikne omezený vojenský útok na některého člena NATO, aby prověřil odhodlání aliance bránit své členy. Podle jeho slov musí britská vláda jednat okamžitě, jinak se vystavuje hrozbě destabilizace a potenciální jaderné eskalace.
Situace mezi princem Harrym a zbytkem britské královské rodiny zůstává napjatá. Podle královského životopisce Toma Bowera čelí vévoda ze Sussexu vážnému riziku – pokud nenapraví vztahy se svou rodinou ještě předtím, než se jeho bratr princ William stane králem, může být zcela odříznut.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un se údajně zoufale snaží získat moderní léky na hubnutí, včetně známého přípravku Ozempic. Poté, co znovu výrazně přibral, má podle zdrojů z jeho okolí v úmyslu vyzkoušet účinek těchto léčiv nejprve na vybraných civilistech s podobnou tělesnou konstitucí, než je sám začne užívat.
Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že Ukrajina se zřejmě nestane členem Evropské unie dříve než po roce 2034. Uvedl to 18. července při návštěvě Rumunska, kde jednal s prezidentem Nicuşorem Danem. Podle agentury Reuters Merz připomněl, že hlavní prioritou Evropy je nyní ukončit válku na Ukrajině a poté se soustředit na její poválečnou obnovu.
Severní Korea překvapivě ohlásila zákaz vstupu zahraničních turistů do nově otevřeného přímořského resortu Wonsan Kalma, a to jen necelé tři týdny po jeho slavnostním zprovoznění. Letovisko, které je považováno za klíčový projekt vůdce Kim Čong-una na podporu cestovního ruchu, mělo původně sloužit domácím i zahraničním návštěvníkům.
Americký prezident Donald Trump podal žalobu na částku 10 miliard dolarů proti společnosti Dow Jones, která vydává deník The Wall Street Journal, a jejímu majiteli Rupertu Murdochovi. Podle Trumpa se list dopustil pomluvy, když zveřejnil tvrzení, že prezident v roce 2003 poslal Jeffrey Epsteinovi, později odsouzenému za sexuální zločiny, údajně lascivní gratulaci k padesátinám.