Když letos v květnu prezident Donald Trump v pořadu Meet the Press řekl, že „nevylučuje“ použití vojenské síly k anexi Grónska, mnozí si znovu připomněli, jak nečitelná zůstává jeho politická rétorika i po deseti letech ve veřejném životě. Jeho opakované narážky na nákup Grónska – počínaje rokem 2019, kdy na sociálních sítích sdílel fotomontáže s Trump Tower uprostřed arktické vesnice – ukazují jeho schopnost míchat ironii, provokaci i možný budoucí záměr do jediného výroku.
Trumpovo verbální vystupování od počátku jeho politické kariéry porušuje všechna zavedená pravidla. Zatímco tradiční politici mluví opatrně a kalkulují s každým slovem, Trump sází na proud výroků, z nichž část jsou zjevné nadsázky, jiná část úmyslné provokace a některé možná reálné plány. Klíčovým problémem ale zůstává, že nikdo nedokáže předem určit, co z toho opravdu myslí vážně, varuje server Politico.
Už při oznámení své první kandidatury v roce 2015, kdy z éskalátoru v Trump Tower sestoupil s výrokem o mexických přistěhovalcích jako „násilnících a násilnících“, bylo jasné, že jeho styl bude drsný, nevyzpytatelný a nestandardní. Jeho rétorika od té doby sestává z hyperbol, osobních útoků, spekulací, výhružek i občasného humoru. Výsledkem je, že nikdo přesně neví, kdy se Trump pouze baví na účet publika a kdy opravdu vyjadřuje své záměry.
Tato strategie mu poskytuje obrovský manévrovací prostor. Když vyřkne výhrůžku a později ji nenaplní, může říct, že žertoval. Když se mu něco povede, může tvrdit, že to plánoval. Tento způsob komunikace ho zbavuje běžných politických rizik. Slova ztrácí váhu, odpovědnost se rozplývá v mlze nejednoznačnosti.
Trump přitom působí dojmem, že se sám rozhoduje, zda mluví vážně nebo ne, až v průběhu času. Někdy se zdá, že teprve reakce veřejnosti a médií rozhodne, zda zůstane u provokace nebo skutečně přejde k činům. Například jeho plán na masové deportace dlouho působil jako pouhá rétorika, dokud se v jeho druhém prezidentském období nezačaly objevovat záběry ze zásahů imigračních agentů.
Podobně nejasná zůstává i jeho nedávná představa o „Riviéře v Gaze“ – myšlence vyhnat palestinské obyvatelstvo a proměnit pásmo Gazy v turistický resort. I tento návrh působil absurdně, ale následné video, které k němu sdílel, vyvolalo dočasnou nejistotu, než vše opět upadlo v zapomnění.
Zcela nepředvídatelné byly i jeho kroky v oblasti mezinárodního obchodu. V jednu chvíli oznámil drakonické celní tarify na zboží z Číny, pak některé zmírnil, jiné zavedl, čímž rozhodil trhy i spojence. Bylo to součástí strategie? Nebo jen vývoj jeho momentální nálady? Nikdo neví – a právě tato informační asymetrie je jeho silnou zbraní.
Trumpova schopnost říkat věci bez odpovědnosti připomíná toxické vztahy, kdy jeden partner uráží druhého pod záminkou „že jen žertoval“. Pokud by byl upřímný, musel by čelit důsledkům. Vtipem však neupřímnost zamaskuje, a pokud kritika přijde, může se kdykoli stáhnout do obranné pozice a obvinit druhé, že „nemají smysl pro humor“.
Nejnovějším příkladem podobné taktiky je takzvaný akronym „TACO“ – tedy „Trump Always Chickens Out“ (Trump se vždy stáhne), který se stal jakýmsi uklidňujícím heslem investorů. Jenže historie ukazuje, že se nelze spoléhat na to, že Trump nic z toho, co říká, opravdu neudělá. Některé jeho výroky se sice ukázaly jako plané, ale jiné se staly realitou – často překvapivě a bez předchozího varování.
Trump navíc opakovaně mění názor na zásadní otázky. Dlouho volal po vyšetření smrti Jeffreyho Epsteina, dnes ale tvrdí, že se jedná o „konspiraci demokratů“. Slíbil, že nebude diktátorem – „kromě prvního dne“ – a později naznačil, že by možná kandidoval potřetí. O pár týdnů později to zase popřel.
Tato komunikace je záměrně matoucí. Ať už jde o válečné strategie, obchodní politiku, nebo ústavní limity, Trump používá jazyk jako kouřovou clonu. V ní se ztrácí nejen odpovědnost, ale i samotná možnost vědět, co vlastně prezident Spojených států zamýšlí.
A to je možná nejnebezpečnější důsledek jeho stylu. Protože zatímco se Američané stále snaží zjistit, co z Trumpových výroků je míněno vážně, rozhodující kroky se už často odehrávají – bez diskuse, bez opozice, bez varování.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.