Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Vystavení těmto částicím způsobuje, že se bílkoviny v mozku nesprávně svinují a vytvářejí shluky, které ničí nervové buňky. Jsou to právě tyto shluky, které jsou charakteristické pro Lewyho demenci, druhou nejčastější formu demence po Alzheimerově chorobě.
Zjištění má podle odborníků „dalekosáhlé důsledky“ pro prevenci této neurodegenerativní poruchy. Vyzývají proto ke koordinovanému úsilí o zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí z průmyslu a výfukových plynů, stejně jako k lepšímu zvládání lesních požárů a omezení spalování dřeva v domácnostech.
Na rozdíl od věku nebo genetiky je podle vědců znečištění ovzduší něco, co můžeme ovlivnit. Zásady pro čistý vzduch jsou zároveň politikou pro zdravý mozek.
Výzkumníci analyzovali nemocniční záznamy 56,5 milionu pacientů z programu Medicare v USA, kteří byli poprvé přijati do nemocnice v letech 2000 až 2014. Pomocí PSČ pacientů vědci odhadli, jak dlouho byli vystaveni znečištění částicemi PM2.5, které jsou menší než 2,5 tisíciny milimetru.
Tyto částice se mohou dostat hluboko do plic a byly nalezeny v krevním oběhu, mozku a dalších orgánech. Výzkum ukázal, že dlouhodobé vystavení částicím PM2.5 zvyšuje riziko Lewyho demence.
Vědci vystavili myši znečištění částicemi PM2.5 každý druhý den po dobu 10 měsíců. Některé z nich byly normální, zatímco jiné byly geneticky upraveny tak, aby neprodukovaly bílkovinu alfa-synuklein. Výsledky byly ohromující. U normálních myší nervové buňky odumíraly, což vedlo ke zmenšení mozku a zhoršení kognitivních funkcí.
Naproti tomu geneticky upravené myši zůstaly téměř nedotčené. To dokazuje, že znečištění ovzduší může být spouštěcím mechanismem. Ačkoli byl výzkum proveden na myších, výsledky jsou považovány za přesvědčivý důkaz.
Tento výzkum, zveřejněný v časopise Science, navazuje na předchozí studie, které našly částice PM2.5 v lidském mozku a které je spojují s Alzheimerovou chorobou a snížením inteligence. Zjištění mají dalekosáhlé důsledky pro prevenci, protože označují znečištění ovzduší za ovlivnitelný rizikový faktor pro Lewyho demenci.
Snížením vystavení znečištěnému ovzduší můžeme potenciálně snížit riziko vzniku těchto zhoubných neurodegenerativních stavů v celosvětovém měřítku. Výzkum „podtrhuje naléhavou potřebu porozumět dopadu znečištění ovzduší na demenci a další nemoci a zmírnit ho, vzhledem k jeho obrovské a rostoucí zátěži pro veřejné zdraví“.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.