Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Vystavení těmto částicím způsobuje, že se bílkoviny v mozku nesprávně svinují a vytvářejí shluky, které ničí nervové buňky. Jsou to právě tyto shluky, které jsou charakteristické pro Lewyho demenci, druhou nejčastější formu demence po Alzheimerově chorobě.
Zjištění má podle odborníků „dalekosáhlé důsledky“ pro prevenci této neurodegenerativní poruchy. Vyzývají proto ke koordinovanému úsilí o zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí z průmyslu a výfukových plynů, stejně jako k lepšímu zvládání lesních požárů a omezení spalování dřeva v domácnostech.
Na rozdíl od věku nebo genetiky je podle vědců znečištění ovzduší něco, co můžeme ovlivnit. Zásady pro čistý vzduch jsou zároveň politikou pro zdravý mozek.
Výzkumníci analyzovali nemocniční záznamy 56,5 milionu pacientů z programu Medicare v USA, kteří byli poprvé přijati do nemocnice v letech 2000 až 2014. Pomocí PSČ pacientů vědci odhadli, jak dlouho byli vystaveni znečištění částicemi PM2.5, které jsou menší než 2,5 tisíciny milimetru.
Tyto částice se mohou dostat hluboko do plic a byly nalezeny v krevním oběhu, mozku a dalších orgánech. Výzkum ukázal, že dlouhodobé vystavení částicím PM2.5 zvyšuje riziko Lewyho demence.
Vědci vystavili myši znečištění částicemi PM2.5 každý druhý den po dobu 10 měsíců. Některé z nich byly normální, zatímco jiné byly geneticky upraveny tak, aby neprodukovaly bílkovinu alfa-synuklein. Výsledky byly ohromující. U normálních myší nervové buňky odumíraly, což vedlo ke zmenšení mozku a zhoršení kognitivních funkcí.
Naproti tomu geneticky upravené myši zůstaly téměř nedotčené. To dokazuje, že znečištění ovzduší může být spouštěcím mechanismem. Ačkoli byl výzkum proveden na myších, výsledky jsou považovány za přesvědčivý důkaz.
Tento výzkum, zveřejněný v časopise Science, navazuje na předchozí studie, které našly částice PM2.5 v lidském mozku a které je spojují s Alzheimerovou chorobou a snížením inteligence. Zjištění mají dalekosáhlé důsledky pro prevenci, protože označují znečištění ovzduší za ovlivnitelný rizikový faktor pro Lewyho demenci.
Snížením vystavení znečištěnému ovzduší můžeme potenciálně snížit riziko vzniku těchto zhoubných neurodegenerativních stavů v celosvětovém měřítku. Výzkum „podtrhuje naléhavou potřebu porozumět dopadu znečištění ovzduší na demenci a další nemoci a zmírnit ho, vzhledem k jeho obrovské a rostoucí zátěži pro veřejné zdraví“.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.