Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Toto opatření přišlo souběžně s masivním spouštěním nové aplikace s názvem Max. Jedná se o „národní messenger“, který je vyvíjen firmou ovládanou Kremlem. Pro mnohé Rusy, včetně kopírátek Mariny, představují WhatsApp a Telegram klíčové nástroje pro každodenní komunikaci a práci. Blokace hovorů, která ji znemožnila se spojit s kolegy, je pro mnoho lidí vážným problémem.
Obyvatelé odlehlých částí Ruska používají tyto aplikace dokonce k organizování místních záležitostí, nákupům, sdílení zpráv nebo objednávání taxi. Obě platformy nabízejí koncové šifrování, což znemožňuje třetím stranám přístup k obsahu. Oficiální stanovisko ruských úřadů uvádí, že aplikace odmítly ukládat data uživatelů na území Ruska, což je v rozporu se zákony. Mnozí Rusové ovšem vnímají tyto kroky jako pokus státu o sledování jejich konverzací.
Nová aplikace Max, vytvořená společností VK (kterou vlastní gigant Gazprom a miliardář Jurij Kovalčuk, blízce spojený s Vladimirem Putinem), je agresivně propagována popovými hvězdami a blogery. Od prvního září je tato aplikace dokonce povinně předinstalována na všech mobilních zařízeních prodávaných v zemi. Cílem je vytvořit „super-aplikaci“, která by integrovala různé služby, od digitální státní správy až po bankovnictví, podobně jako čínský WeChat.
Zásady ochrany osobních údajů aplikace Max ale otevřeně připouštějí, že může předávat data třetím stranám a státním orgánům, což vzbuzuje obavy z možné špionáže. V zemi, kde jsou lidé stíháni za kritické komentáře a kde bují černý trh s osobními údaji, se jedná o vážné bezpečnostní riziko. I když již nyní mají bezpečnostní složky rozsáhlé možnosti, jak sledovat pohyb občanů, například díky povinné registraci SIM karet, aplikace Max by jim potenciálně umožnila číst i soukromé zprávy.
Kromě cenzury se Rusové stále častěji setkávají také s výpadky mobilního internetu, které jsou oficiálně odůvodňovány nutností chránit obyvatele a infrastrukturu před útoky ukrajinských dronů. Zpráva projektu Na Svjazi ukazuje, že v jednom okamžiku bylo současně zasaženo až 77 regionů. Odborníci ovšem pochybují o účinnosti těchto opatření. Uvedené problémy ale nezpůsobují pouze potíže v komunikaci, ale také zásadně ovlivňují každodenní život – například rostou ceny taxi, protože řidiči nemohou přijímat online objednávky, nebo nefungují informační tabule na zastávkách.
Státní televize tyto výpadky prezentuje jako „digitální detox“, ukazující spokojené občany, kteří si díky tomu užívají čtení knih, procházky a tráví více času s přáteli. Naopak někteří místní úředníci reagují na stížnosti obyvatel cynicky, jako v případě úřednice z Krasnojarsku, která lidem doporučila, aby si šli vydělávat na „speciální vojenské operaci“.
Právník a spoluzakladatel skupiny pro digitální práva Sarkis Darbinjan varuje, že aktuální kroky Kremlu, které napodobují čínský model, mohou být nebezpečné. Zatímco v Číně se obyvatelé nikdy netěšili z volného a rychlého internetu, v Rusku jsou zahraniční služby hluboce zakořeněny v každodenním i pracovním životě. Lidé tak hledají způsoby, jak se novým pravidlům vyhnout, například využíváním VPN nebo jiných, méně známých aplikací. Nicméně vzhledem k rostoucí kontrole internetu se jejich možnosti stále zmenšují.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.