Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Toto opatření přišlo souběžně s masivním spouštěním nové aplikace s názvem Max. Jedná se o „národní messenger“, který je vyvíjen firmou ovládanou Kremlem. Pro mnohé Rusy, včetně kopírátek Mariny, představují WhatsApp a Telegram klíčové nástroje pro každodenní komunikaci a práci. Blokace hovorů, která ji znemožnila se spojit s kolegy, je pro mnoho lidí vážným problémem.
Obyvatelé odlehlých částí Ruska používají tyto aplikace dokonce k organizování místních záležitostí, nákupům, sdílení zpráv nebo objednávání taxi. Obě platformy nabízejí koncové šifrování, což znemožňuje třetím stranám přístup k obsahu. Oficiální stanovisko ruských úřadů uvádí, že aplikace odmítly ukládat data uživatelů na území Ruska, což je v rozporu se zákony. Mnozí Rusové ovšem vnímají tyto kroky jako pokus státu o sledování jejich konverzací.
Nová aplikace Max, vytvořená společností VK (kterou vlastní gigant Gazprom a miliardář Jurij Kovalčuk, blízce spojený s Vladimirem Putinem), je agresivně propagována popovými hvězdami a blogery. Od prvního září je tato aplikace dokonce povinně předinstalována na všech mobilních zařízeních prodávaných v zemi. Cílem je vytvořit „super-aplikaci“, která by integrovala různé služby, od digitální státní správy až po bankovnictví, podobně jako čínský WeChat.
Zásady ochrany osobních údajů aplikace Max ale otevřeně připouštějí, že může předávat data třetím stranám a státním orgánům, což vzbuzuje obavy z možné špionáže. V zemi, kde jsou lidé stíháni za kritické komentáře a kde bují černý trh s osobními údaji, se jedná o vážné bezpečnostní riziko. I když již nyní mají bezpečnostní složky rozsáhlé možnosti, jak sledovat pohyb občanů, například díky povinné registraci SIM karet, aplikace Max by jim potenciálně umožnila číst i soukromé zprávy.
Kromě cenzury se Rusové stále častěji setkávají také s výpadky mobilního internetu, které jsou oficiálně odůvodňovány nutností chránit obyvatele a infrastrukturu před útoky ukrajinských dronů. Zpráva projektu Na Svjazi ukazuje, že v jednom okamžiku bylo současně zasaženo až 77 regionů. Odborníci ovšem pochybují o účinnosti těchto opatření. Uvedené problémy ale nezpůsobují pouze potíže v komunikaci, ale také zásadně ovlivňují každodenní život – například rostou ceny taxi, protože řidiči nemohou přijímat online objednávky, nebo nefungují informační tabule na zastávkách.
Státní televize tyto výpadky prezentuje jako „digitální detox“, ukazující spokojené občany, kteří si díky tomu užívají čtení knih, procházky a tráví více času s přáteli. Naopak někteří místní úředníci reagují na stížnosti obyvatel cynicky, jako v případě úřednice z Krasnojarsku, která lidem doporučila, aby si šli vydělávat na „speciální vojenské operaci“.
Právník a spoluzakladatel skupiny pro digitální práva Sarkis Darbinjan varuje, že aktuální kroky Kremlu, které napodobují čínský model, mohou být nebezpečné. Zatímco v Číně se obyvatelé nikdy netěšili z volného a rychlého internetu, v Rusku jsou zahraniční služby hluboce zakořeněny v každodenním i pracovním životě. Lidé tak hledají způsoby, jak se novým pravidlům vyhnout, například využíváním VPN nebo jiných, méně známých aplikací. Nicméně vzhledem k rostoucí kontrole internetu se jejich možnosti stále zmenšují.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil zavedením sankcí proti izraelským jednotlivcům a firmám, které kupují obilí vypěstované v oblastech okupovaných Ruskem. Kyjev podle jeho slov připravuje sankční balíček, který se zaměří jak na přepravce ukradeného obilí, tak na subjekty v Izraeli, které figurují na druhé straně těchto transakcí. Tento krok prohlubuje napětí mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy jsou dlouhodobě napjaté kvůli pokračujícím vazbám Izraele na Rusko.
Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov vystoupil ve Státní dumě s varováním, že pokud se ruská ekonomika rychle neobrátí k lepšímu, zemi čeká na podzim nová revoluce. Zjuganov ostře kritizoval vládu za to, že ignoruje návrhy komunistů na řešení hospodářských problémů či otázek znečištění Černého moře, zatímco na podněty od blogerky žijící v Monaku reaguje okamžitě. Podle komunistického lídra je dosavadní hospodářská politika v troskách a první čtvrtletí roku označil za naprosté selhání. Pokud stát nezačne urychleně konat a přijímat stabilizační opatření, může se podle něj opakovat scénář z roku 1917, kdy neřešené problémy vyústily v rozsáhlý rozvrat společnosti.
Moderátor Late night show Jimmy Kimmel se brání kritice, které čelí ze strany Bílého domu. Důvodem je jeho vtip na adresu první dámy Melanie Trumpové, ve kterém ji označil za „očekávající vdovu“. Tento výrok zazněl v rámci skeče jen několik dní předtím, než došlo ke střelbě během slavnostní večeře novinářů v Bílém domě. Bílý dům v reakci na to vyzval televizní stanici ABC, aby komika propustila, přičemž první dáma označila jeho vystoupení za nenávistné a násilné.
Vyšetřování americké skupiny The Sentry odhalilo, že vedení súdánských Sil rychlé podpory (RSF) vybudovalo v Dubaji rozsáhlé portfolio nemovitostí. Členové rodiny, sankcionované osoby a subjekty napojené na vůdce RSF Mohameda Hamdana Dagala, známého jako Hemedti, získali ve Spojených arabských emirátech více než 20 luxusních nemovitostí v celkové hodnotě zhruba půl miliardy korun.
Luxusní superjachta Nord, jejíž hodnota se odhaduje na 500 milionů dolarů, o víkendu proplula Hormuzským průlivem. Toto plavidlo je spojováno s jedním z klíčových spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, miliardářem Alexejem Mordašovem. Jachta Nord absolvovala trasu z Dubaje do ománského Maskatu navzdory probíhající blokádě této strategické námořní cesty.
Česko vstoupilo do nového kalendářního týdne, který má pouze čtyři pracovní dny. Následovat po nich bude prodloužený víkend. Státní svátek ovlivní i výplatní termíny důchodů. Senioři by se tak měli informovat o změnách.
Češi dnes na poslední cestu vyprovodí jedinečného herce Jana Potměšila, ale jedno poslední rozloučení proběhlo již v pondělí. Zpěváci, hudebníci či herci dali sbohem kapelníkovi Václavu Hybšovi, který v průběhu dubna zemřel ve věku 90 let.
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.
U soudu ve Washingtonu poprvé stanul muž, který se během posledního dubnového víkendu pokusil zastřelit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Útočník si vyslechl obvinění, hrozí mu doživotí. Informovala o tom britská stanice BBC.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).