Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Toto opatření přišlo souběžně s masivním spouštěním nové aplikace s názvem Max. Jedná se o „národní messenger“, který je vyvíjen firmou ovládanou Kremlem. Pro mnohé Rusy, včetně kopírátek Mariny, představují WhatsApp a Telegram klíčové nástroje pro každodenní komunikaci a práci. Blokace hovorů, která ji znemožnila se spojit s kolegy, je pro mnoho lidí vážným problémem.
Obyvatelé odlehlých částí Ruska používají tyto aplikace dokonce k organizování místních záležitostí, nákupům, sdílení zpráv nebo objednávání taxi. Obě platformy nabízejí koncové šifrování, což znemožňuje třetím stranám přístup k obsahu. Oficiální stanovisko ruských úřadů uvádí, že aplikace odmítly ukládat data uživatelů na území Ruska, což je v rozporu se zákony. Mnozí Rusové ovšem vnímají tyto kroky jako pokus státu o sledování jejich konverzací.
Nová aplikace Max, vytvořená společností VK (kterou vlastní gigant Gazprom a miliardář Jurij Kovalčuk, blízce spojený s Vladimirem Putinem), je agresivně propagována popovými hvězdami a blogery. Od prvního září je tato aplikace dokonce povinně předinstalována na všech mobilních zařízeních prodávaných v zemi. Cílem je vytvořit „super-aplikaci“, která by integrovala různé služby, od digitální státní správy až po bankovnictví, podobně jako čínský WeChat.
Zásady ochrany osobních údajů aplikace Max ale otevřeně připouštějí, že může předávat data třetím stranám a státním orgánům, což vzbuzuje obavy z možné špionáže. V zemi, kde jsou lidé stíháni za kritické komentáře a kde bují černý trh s osobními údaji, se jedná o vážné bezpečnostní riziko. I když již nyní mají bezpečnostní složky rozsáhlé možnosti, jak sledovat pohyb občanů, například díky povinné registraci SIM karet, aplikace Max by jim potenciálně umožnila číst i soukromé zprávy.
Kromě cenzury se Rusové stále častěji setkávají také s výpadky mobilního internetu, které jsou oficiálně odůvodňovány nutností chránit obyvatele a infrastrukturu před útoky ukrajinských dronů. Zpráva projektu Na Svjazi ukazuje, že v jednom okamžiku bylo současně zasaženo až 77 regionů. Odborníci ovšem pochybují o účinnosti těchto opatření. Uvedené problémy ale nezpůsobují pouze potíže v komunikaci, ale také zásadně ovlivňují každodenní život – například rostou ceny taxi, protože řidiči nemohou přijímat online objednávky, nebo nefungují informační tabule na zastávkách.
Státní televize tyto výpadky prezentuje jako „digitální detox“, ukazující spokojené občany, kteří si díky tomu užívají čtení knih, procházky a tráví více času s přáteli. Naopak někteří místní úředníci reagují na stížnosti obyvatel cynicky, jako v případě úřednice z Krasnojarsku, která lidem doporučila, aby si šli vydělávat na „speciální vojenské operaci“.
Právník a spoluzakladatel skupiny pro digitální práva Sarkis Darbinjan varuje, že aktuální kroky Kremlu, které napodobují čínský model, mohou být nebezpečné. Zatímco v Číně se obyvatelé nikdy netěšili z volného a rychlého internetu, v Rusku jsou zahraniční služby hluboce zakořeněny v každodenním i pracovním životě. Lidé tak hledají způsoby, jak se novým pravidlům vyhnout, například využíváním VPN nebo jiných, méně známých aplikací. Nicméně vzhledem k rostoucí kontrole internetu se jejich možnosti stále zmenšují.
V Česku začal týden, od kterého se očekává návrat tropického počasí. Nejvyšší teploty mají po vlně veder pozvolna klesat, avšak nijak výrazně. Pršet bude zejména v bouřkách a přeháňkách, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jihočeši by měli zpozornět. V jejich regionu se totiž může nacházet nebezpečné zvíře, které nepatří do české přírody. Případem se zabývá policie, která za poslední dny přijala několik oznámení o černé kočkovité šelmě. Jedna svědkyně dokonce natočila video.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.