Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Toto opatření přišlo souběžně s masivním spouštěním nové aplikace s názvem Max. Jedná se o „národní messenger“, který je vyvíjen firmou ovládanou Kremlem. Pro mnohé Rusy, včetně kopírátek Mariny, představují WhatsApp a Telegram klíčové nástroje pro každodenní komunikaci a práci. Blokace hovorů, která ji znemožnila se spojit s kolegy, je pro mnoho lidí vážným problémem.
Obyvatelé odlehlých částí Ruska používají tyto aplikace dokonce k organizování místních záležitostí, nákupům, sdílení zpráv nebo objednávání taxi. Obě platformy nabízejí koncové šifrování, což znemožňuje třetím stranám přístup k obsahu. Oficiální stanovisko ruských úřadů uvádí, že aplikace odmítly ukládat data uživatelů na území Ruska, což je v rozporu se zákony. Mnozí Rusové ovšem vnímají tyto kroky jako pokus státu o sledování jejich konverzací.
Nová aplikace Max, vytvořená společností VK (kterou vlastní gigant Gazprom a miliardář Jurij Kovalčuk, blízce spojený s Vladimirem Putinem), je agresivně propagována popovými hvězdami a blogery. Od prvního září je tato aplikace dokonce povinně předinstalována na všech mobilních zařízeních prodávaných v zemi. Cílem je vytvořit „super-aplikaci“, která by integrovala různé služby, od digitální státní správy až po bankovnictví, podobně jako čínský WeChat.
Zásady ochrany osobních údajů aplikace Max ale otevřeně připouštějí, že může předávat data třetím stranám a státním orgánům, což vzbuzuje obavy z možné špionáže. V zemi, kde jsou lidé stíháni za kritické komentáře a kde bují černý trh s osobními údaji, se jedná o vážné bezpečnostní riziko. I když již nyní mají bezpečnostní složky rozsáhlé možnosti, jak sledovat pohyb občanů, například díky povinné registraci SIM karet, aplikace Max by jim potenciálně umožnila číst i soukromé zprávy.
Kromě cenzury se Rusové stále častěji setkávají také s výpadky mobilního internetu, které jsou oficiálně odůvodňovány nutností chránit obyvatele a infrastrukturu před útoky ukrajinských dronů. Zpráva projektu Na Svjazi ukazuje, že v jednom okamžiku bylo současně zasaženo až 77 regionů. Odborníci ovšem pochybují o účinnosti těchto opatření. Uvedené problémy ale nezpůsobují pouze potíže v komunikaci, ale také zásadně ovlivňují každodenní život – například rostou ceny taxi, protože řidiči nemohou přijímat online objednávky, nebo nefungují informační tabule na zastávkách.
Státní televize tyto výpadky prezentuje jako „digitální detox“, ukazující spokojené občany, kteří si díky tomu užívají čtení knih, procházky a tráví více času s přáteli. Naopak někteří místní úředníci reagují na stížnosti obyvatel cynicky, jako v případě úřednice z Krasnojarsku, která lidem doporučila, aby si šli vydělávat na „speciální vojenské operaci“.
Právník a spoluzakladatel skupiny pro digitální práva Sarkis Darbinjan varuje, že aktuální kroky Kremlu, které napodobují čínský model, mohou být nebezpečné. Zatímco v Číně se obyvatelé nikdy netěšili z volného a rychlého internetu, v Rusku jsou zahraniční služby hluboce zakořeněny v každodenním i pracovním životě. Lidé tak hledají způsoby, jak se novým pravidlům vyhnout, například využíváním VPN nebo jiných, méně známých aplikací. Nicméně vzhledem k rostoucí kontrole internetu se jejich možnosti stále zmenšují.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.