Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Toto opatření přišlo souběžně s masivním spouštěním nové aplikace s názvem Max. Jedná se o „národní messenger“, který je vyvíjen firmou ovládanou Kremlem. Pro mnohé Rusy, včetně kopírátek Mariny, představují WhatsApp a Telegram klíčové nástroje pro každodenní komunikaci a práci. Blokace hovorů, která ji znemožnila se spojit s kolegy, je pro mnoho lidí vážným problémem.
Obyvatelé odlehlých částí Ruska používají tyto aplikace dokonce k organizování místních záležitostí, nákupům, sdílení zpráv nebo objednávání taxi. Obě platformy nabízejí koncové šifrování, což znemožňuje třetím stranám přístup k obsahu. Oficiální stanovisko ruských úřadů uvádí, že aplikace odmítly ukládat data uživatelů na území Ruska, což je v rozporu se zákony. Mnozí Rusové ovšem vnímají tyto kroky jako pokus státu o sledování jejich konverzací.
Nová aplikace Max, vytvořená společností VK (kterou vlastní gigant Gazprom a miliardář Jurij Kovalčuk, blízce spojený s Vladimirem Putinem), je agresivně propagována popovými hvězdami a blogery. Od prvního září je tato aplikace dokonce povinně předinstalována na všech mobilních zařízeních prodávaných v zemi. Cílem je vytvořit „super-aplikaci“, která by integrovala různé služby, od digitální státní správy až po bankovnictví, podobně jako čínský WeChat.
Zásady ochrany osobních údajů aplikace Max ale otevřeně připouštějí, že může předávat data třetím stranám a státním orgánům, což vzbuzuje obavy z možné špionáže. V zemi, kde jsou lidé stíháni za kritické komentáře a kde bují černý trh s osobními údaji, se jedná o vážné bezpečnostní riziko. I když již nyní mají bezpečnostní složky rozsáhlé možnosti, jak sledovat pohyb občanů, například díky povinné registraci SIM karet, aplikace Max by jim potenciálně umožnila číst i soukromé zprávy.
Kromě cenzury se Rusové stále častěji setkávají také s výpadky mobilního internetu, které jsou oficiálně odůvodňovány nutností chránit obyvatele a infrastrukturu před útoky ukrajinských dronů. Zpráva projektu Na Svjazi ukazuje, že v jednom okamžiku bylo současně zasaženo až 77 regionů. Odborníci ovšem pochybují o účinnosti těchto opatření. Uvedené problémy ale nezpůsobují pouze potíže v komunikaci, ale také zásadně ovlivňují každodenní život – například rostou ceny taxi, protože řidiči nemohou přijímat online objednávky, nebo nefungují informační tabule na zastávkách.
Státní televize tyto výpadky prezentuje jako „digitální detox“, ukazující spokojené občany, kteří si díky tomu užívají čtení knih, procházky a tráví více času s přáteli. Naopak někteří místní úředníci reagují na stížnosti obyvatel cynicky, jako v případě úřednice z Krasnojarsku, která lidem doporučila, aby si šli vydělávat na „speciální vojenské operaci“.
Právník a spoluzakladatel skupiny pro digitální práva Sarkis Darbinjan varuje, že aktuální kroky Kremlu, které napodobují čínský model, mohou být nebezpečné. Zatímco v Číně se obyvatelé nikdy netěšili z volného a rychlého internetu, v Rusku jsou zahraniční služby hluboce zakořeněny v každodenním i pracovním životě. Lidé tak hledají způsoby, jak se novým pravidlům vyhnout, například využíváním VPN nebo jiných, méně známých aplikací. Nicméně vzhledem k rostoucí kontrole internetu se jejich možnosti stále zmenšují.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
