Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Premiér Benjamin Netanjahu připravuje rozsáhlý útok na město Gaza, které označuje za jednu z posledních bašt Hamásu. Vláda proto plánuje povolat dalších 60 000 záložníků a prodloužit službu 20 000 vojákům. Toto rozhodnutí vyvolává v Izraeli i ve světě ostré protesty.
Kritici se obávají zhoršení katastrofální humanitární situace a ohrožení životů rukojmích. Mluvčí izraelské armády Effi Defrin oznámil, že vojáci už jsou na okraji Gazy. Také varoval humanitární a zdravotnický personál v severní části Pásma Gazy, aby se připravil na rozsáhlé evakuace. Armáda již připravuje stany pro uprchlíky, ale oficiální pokyny k evakuaci ještě nebyly vydány.
Izraelský bezpečnostní kabinet původně odhadoval, že operace v Gaze potrvá pět měsíců. Nicméně, premiér Netanjahu pověřil armádu, aby operaci zkrátila. Náčelník generálního štábu Eyal Zamir už dříve varoval kabinet před vyčerpáním a sníženou morálkou vojáků, ale Netanjahu se rozhodl v operaci pokračovat. Podle průzkumu Hebrajské univerzity v Jeruzalémě je zhruba čtyřicet procent vojáků méně motivováno ke službě. Tyto výsledky upozorňují na možný nedostatek vojáků.
Vojenské vedení opakovaně volá po zařazení ultraortodoxních mužů do armády, aby se doplnily stavy. Většina této komunity však vojenskou službu odmítá a požaduje od vlády výjimku z povinné služby. Tato debata, která probíhá uprostřed války, vyvolává v armádě nevoli. Navíc důstojníci v záloze, kteří se hlásí ke skupině Vojáci za rukojmí, opět vyzvali vojáky, aby se vyhnuli službě.
Záložník Avšalom Zohar Sal, který byl v Gaze už čtyřikrát, řekl, že je v šoku, že se stále mluví o válce, která měla už dávno skončit. Po poslední misi se již na frontu nechce vrátit. Jeho pochybnosti, které měl již před rokem, se jen prohloubily a sdílí je i se svými kolegy. Podle něj je operace v Gaze rozsudkem smrti pro rukojmí, a je přesvědčen, že cíl zničení Hamásu je nesplnitelný.
Bývalý náčelník generálního štábu Dan Halutz, který velel armádě v roce 2006 během války s Libanonem, očekává, že někteří vojáci na službu nenastoupí. Ačkoliv vyzval vojáky, aby se řídili svým svědomím, veřejně nevyzval k tomu, aby službu odmítli. Před více než rokem přitom premiér Netanjahu sliboval, že intenzivní boje skončí během několika týdnů.
Místo toho, po 22 měsících od útoků Hamásu, čelí více než dva miliony obyvatel Pásma Gazy hladu a nemocem. Počet podvyživených dětí v Gaze se za posledních šest měsíců ztrojnásobil. Philippe Lazzarini, vedoucí Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky, nazval situaci „lidmi způsobeným a odvrátitelným hladomorem“. Netanjahuova vláda nicméně tvrdí, že obyvatelé Gazy hladem netrpí.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.
Není už žádným tajemstvím, že je Veronika Žilková - ačkoliv tvrdila, že si s muži nějaký čas nebude nic začínat - opět zadaná. Ví se také, kdo je jejím novým objevem. Scénárista Ivan Hubač se tentokrát objevil na veřejnosti bez své partnerky, ale řeč na ni samozřejmě přišla.