Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Premiér Benjamin Netanjahu připravuje rozsáhlý útok na město Gaza, které označuje za jednu z posledních bašt Hamásu. Vláda proto plánuje povolat dalších 60 000 záložníků a prodloužit službu 20 000 vojákům. Toto rozhodnutí vyvolává v Izraeli i ve světě ostré protesty.
Kritici se obávají zhoršení katastrofální humanitární situace a ohrožení životů rukojmích. Mluvčí izraelské armády Effi Defrin oznámil, že vojáci už jsou na okraji Gazy. Také varoval humanitární a zdravotnický personál v severní části Pásma Gazy, aby se připravil na rozsáhlé evakuace. Armáda již připravuje stany pro uprchlíky, ale oficiální pokyny k evakuaci ještě nebyly vydány.
Izraelský bezpečnostní kabinet původně odhadoval, že operace v Gaze potrvá pět měsíců. Nicméně, premiér Netanjahu pověřil armádu, aby operaci zkrátila. Náčelník generálního štábu Eyal Zamir už dříve varoval kabinet před vyčerpáním a sníženou morálkou vojáků, ale Netanjahu se rozhodl v operaci pokračovat. Podle průzkumu Hebrajské univerzity v Jeruzalémě je zhruba čtyřicet procent vojáků méně motivováno ke službě. Tyto výsledky upozorňují na možný nedostatek vojáků.
Vojenské vedení opakovaně volá po zařazení ultraortodoxních mužů do armády, aby se doplnily stavy. Většina této komunity však vojenskou službu odmítá a požaduje od vlády výjimku z povinné služby. Tato debata, která probíhá uprostřed války, vyvolává v armádě nevoli. Navíc důstojníci v záloze, kteří se hlásí ke skupině Vojáci za rukojmí, opět vyzvali vojáky, aby se vyhnuli službě.
Záložník Avšalom Zohar Sal, který byl v Gaze už čtyřikrát, řekl, že je v šoku, že se stále mluví o válce, která měla už dávno skončit. Po poslední misi se již na frontu nechce vrátit. Jeho pochybnosti, které měl již před rokem, se jen prohloubily a sdílí je i se svými kolegy. Podle něj je operace v Gaze rozsudkem smrti pro rukojmí, a je přesvědčen, že cíl zničení Hamásu je nesplnitelný.
Bývalý náčelník generálního štábu Dan Halutz, který velel armádě v roce 2006 během války s Libanonem, očekává, že někteří vojáci na službu nenastoupí. Ačkoliv vyzval vojáky, aby se řídili svým svědomím, veřejně nevyzval k tomu, aby službu odmítli. Před více než rokem přitom premiér Netanjahu sliboval, že intenzivní boje skončí během několika týdnů.
Místo toho, po 22 měsících od útoků Hamásu, čelí více než dva miliony obyvatel Pásma Gazy hladu a nemocem. Počet podvyživených dětí v Gaze se za posledních šest měsíců ztrojnásobil. Philippe Lazzarini, vedoucí Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky, nazval situaci „lidmi způsobeným a odvrátitelným hladomorem“. Netanjahuova vláda nicméně tvrdí, že obyvatelé Gazy hladem netrpí.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.