Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Premiér Benjamin Netanjahu připravuje rozsáhlý útok na město Gaza, které označuje za jednu z posledních bašt Hamásu. Vláda proto plánuje povolat dalších 60 000 záložníků a prodloužit službu 20 000 vojákům. Toto rozhodnutí vyvolává v Izraeli i ve světě ostré protesty.
Kritici se obávají zhoršení katastrofální humanitární situace a ohrožení životů rukojmích. Mluvčí izraelské armády Effi Defrin oznámil, že vojáci už jsou na okraji Gazy. Také varoval humanitární a zdravotnický personál v severní části Pásma Gazy, aby se připravil na rozsáhlé evakuace. Armáda již připravuje stany pro uprchlíky, ale oficiální pokyny k evakuaci ještě nebyly vydány.
Izraelský bezpečnostní kabinet původně odhadoval, že operace v Gaze potrvá pět měsíců. Nicméně, premiér Netanjahu pověřil armádu, aby operaci zkrátila. Náčelník generálního štábu Eyal Zamir už dříve varoval kabinet před vyčerpáním a sníženou morálkou vojáků, ale Netanjahu se rozhodl v operaci pokračovat. Podle průzkumu Hebrajské univerzity v Jeruzalémě je zhruba čtyřicet procent vojáků méně motivováno ke službě. Tyto výsledky upozorňují na možný nedostatek vojáků.
Vojenské vedení opakovaně volá po zařazení ultraortodoxních mužů do armády, aby se doplnily stavy. Většina této komunity však vojenskou službu odmítá a požaduje od vlády výjimku z povinné služby. Tato debata, která probíhá uprostřed války, vyvolává v armádě nevoli. Navíc důstojníci v záloze, kteří se hlásí ke skupině Vojáci za rukojmí, opět vyzvali vojáky, aby se vyhnuli službě.
Záložník Avšalom Zohar Sal, který byl v Gaze už čtyřikrát, řekl, že je v šoku, že se stále mluví o válce, která měla už dávno skončit. Po poslední misi se již na frontu nechce vrátit. Jeho pochybnosti, které měl již před rokem, se jen prohloubily a sdílí je i se svými kolegy. Podle něj je operace v Gaze rozsudkem smrti pro rukojmí, a je přesvědčen, že cíl zničení Hamásu je nesplnitelný.
Bývalý náčelník generálního štábu Dan Halutz, který velel armádě v roce 2006 během války s Libanonem, očekává, že někteří vojáci na službu nenastoupí. Ačkoliv vyzval vojáky, aby se řídili svým svědomím, veřejně nevyzval k tomu, aby službu odmítli. Před více než rokem přitom premiér Netanjahu sliboval, že intenzivní boje skončí během několika týdnů.
Místo toho, po 22 měsících od útoků Hamásu, čelí více než dva miliony obyvatel Pásma Gazy hladu a nemocem. Počet podvyživených dětí v Gaze se za posledních šest měsíců ztrojnásobil. Philippe Lazzarini, vedoucí Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky, nazval situaci „lidmi způsobeným a odvrátitelným hladomorem“. Netanjahuova vláda nicméně tvrdí, že obyvatelé Gazy hladem netrpí.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.