Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Premiér Benjamin Netanjahu připravuje rozsáhlý útok na město Gaza, které označuje za jednu z posledních bašt Hamásu. Vláda proto plánuje povolat dalších 60 000 záložníků a prodloužit službu 20 000 vojákům. Toto rozhodnutí vyvolává v Izraeli i ve světě ostré protesty.
Kritici se obávají zhoršení katastrofální humanitární situace a ohrožení životů rukojmích. Mluvčí izraelské armády Effi Defrin oznámil, že vojáci už jsou na okraji Gazy. Také varoval humanitární a zdravotnický personál v severní části Pásma Gazy, aby se připravil na rozsáhlé evakuace. Armáda již připravuje stany pro uprchlíky, ale oficiální pokyny k evakuaci ještě nebyly vydány.
Izraelský bezpečnostní kabinet původně odhadoval, že operace v Gaze potrvá pět měsíců. Nicméně, premiér Netanjahu pověřil armádu, aby operaci zkrátila. Náčelník generálního štábu Eyal Zamir už dříve varoval kabinet před vyčerpáním a sníženou morálkou vojáků, ale Netanjahu se rozhodl v operaci pokračovat. Podle průzkumu Hebrajské univerzity v Jeruzalémě je zhruba čtyřicet procent vojáků méně motivováno ke službě. Tyto výsledky upozorňují na možný nedostatek vojáků.
Vojenské vedení opakovaně volá po zařazení ultraortodoxních mužů do armády, aby se doplnily stavy. Většina této komunity však vojenskou službu odmítá a požaduje od vlády výjimku z povinné služby. Tato debata, která probíhá uprostřed války, vyvolává v armádě nevoli. Navíc důstojníci v záloze, kteří se hlásí ke skupině Vojáci za rukojmí, opět vyzvali vojáky, aby se vyhnuli službě.
Záložník Avšalom Zohar Sal, který byl v Gaze už čtyřikrát, řekl, že je v šoku, že se stále mluví o válce, která měla už dávno skončit. Po poslední misi se již na frontu nechce vrátit. Jeho pochybnosti, které měl již před rokem, se jen prohloubily a sdílí je i se svými kolegy. Podle něj je operace v Gaze rozsudkem smrti pro rukojmí, a je přesvědčen, že cíl zničení Hamásu je nesplnitelný.
Bývalý náčelník generálního štábu Dan Halutz, který velel armádě v roce 2006 během války s Libanonem, očekává, že někteří vojáci na službu nenastoupí. Ačkoliv vyzval vojáky, aby se řídili svým svědomím, veřejně nevyzval k tomu, aby službu odmítli. Před více než rokem přitom premiér Netanjahu sliboval, že intenzivní boje skončí během několika týdnů.
Místo toho, po 22 měsících od útoků Hamásu, čelí více než dva miliony obyvatel Pásma Gazy hladu a nemocem. Počet podvyživených dětí v Gaze se za posledních šest měsíců ztrojnásobil. Philippe Lazzarini, vedoucí Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky, nazval situaci „lidmi způsobeným a odvrátitelným hladomorem“. Netanjahuova vláda nicméně tvrdí, že obyvatelé Gazy hladem netrpí.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.