Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Tento rámec, neformálně označovaný jako „potrubí obchodního systému“, umožnil dramatický růst světového obchodu. Navzdory desetiletím liberalizace se však protekcionismus stále objevuje, a to nejen v podobě cel a kvót, ale také prostřednictvím technických norem a omezení souvisejících s národní bezpečností.
Současný neklid v obchodních vztazích je spojen s doktrínou amerického prezidenta Donalda Trumpa, která vnímá obchod jako soutěž, kde vítěz bere vše. Domnívá se, že ostatní národy „okrádají“ Spojené státy.
Obchodní deficit, kde dovoz převyšuje vývoz, nevidí jako ekonomický výsledek, ale jako krádež. V důsledku toho USA opustily svou roli globálního garanta a staly se spíše ekonomickým silákem, který usiluje o absolutní výhodu. Tento posun vytváří nejistotu a ohrožuje základní principy WTO, jako je například doložka nejvyšších výhod.
Vstup Číny jako světové výrobní supervelmoci zásadně změnil globální obchodní dynamiku. Zvyšuje tlak na země, které mají významné obchodní vztahy jak s Čínou, tak s USA. Příkladem je Austrálie, která má obranné a bezpečnostní vazby s USA, ale zároveň úzké ekonomické vztahy s Čínou, jež je jejím největším obchodním partnerem.
Tato situace však vytváří příležitosti pro „střední mocnosti“. Evropské a asijské země stále častěji hledají partnerství, která obcházejí tradiční rámce vedené USA. Alternativy však nemohou v plné míře nahradit systém, kterému vládly Spojené státy. Přesto existuje pokus o posun globálního vedení, který prosazují země jako Čína, Rusko a Indie, které potvrzují principy WTO a kritizují jednostranná obchodní opatření.
Globální obchodní systém sehrál klíčovou roli v tom, že od roku 1990 pomohl miliardě lidí vymanit se z extrémní chudoby. Éra multilateralismu, kterému dominovaly USA, však skončila a není jisté, co ji nahradí.
Jedním z možných scénářů je podle webu The Conversation postupné oslabování globálních institucí, jako je WTO, a posilování významu regionálních dohod. Ty by mohly zachovat prvky volného obchodu, ale zároveň by umožnily konkurenci mezi velmocemi.
Další možností je, že „koalice stejně smýšlejících národů“ nastaví vysoké politické standardy v určitých oblastech, které by byly otevřené pro další země, které by tyto standardy splnily. To by pomohlo udržet fungování globálního obchodního systému.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.