Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Tento rámec, neformálně označovaný jako „potrubí obchodního systému“, umožnil dramatický růst světového obchodu. Navzdory desetiletím liberalizace se však protekcionismus stále objevuje, a to nejen v podobě cel a kvót, ale také prostřednictvím technických norem a omezení souvisejících s národní bezpečností.
Současný neklid v obchodních vztazích je spojen s doktrínou amerického prezidenta Donalda Trumpa, která vnímá obchod jako soutěž, kde vítěz bere vše. Domnívá se, že ostatní národy „okrádají“ Spojené státy.
Obchodní deficit, kde dovoz převyšuje vývoz, nevidí jako ekonomický výsledek, ale jako krádež. V důsledku toho USA opustily svou roli globálního garanta a staly se spíše ekonomickým silákem, který usiluje o absolutní výhodu. Tento posun vytváří nejistotu a ohrožuje základní principy WTO, jako je například doložka nejvyšších výhod.
Vstup Číny jako světové výrobní supervelmoci zásadně změnil globální obchodní dynamiku. Zvyšuje tlak na země, které mají významné obchodní vztahy jak s Čínou, tak s USA. Příkladem je Austrálie, která má obranné a bezpečnostní vazby s USA, ale zároveň úzké ekonomické vztahy s Čínou, jež je jejím největším obchodním partnerem.
Tato situace však vytváří příležitosti pro „střední mocnosti“. Evropské a asijské země stále častěji hledají partnerství, která obcházejí tradiční rámce vedené USA. Alternativy však nemohou v plné míře nahradit systém, kterému vládly Spojené státy. Přesto existuje pokus o posun globálního vedení, který prosazují země jako Čína, Rusko a Indie, které potvrzují principy WTO a kritizují jednostranná obchodní opatření.
Globální obchodní systém sehrál klíčovou roli v tom, že od roku 1990 pomohl miliardě lidí vymanit se z extrémní chudoby. Éra multilateralismu, kterému dominovaly USA, však skončila a není jisté, co ji nahradí.
Jedním z možných scénářů je podle webu The Conversation postupné oslabování globálních institucí, jako je WTO, a posilování významu regionálních dohod. Ty by mohly zachovat prvky volného obchodu, ale zároveň by umožnily konkurenci mezi velmocemi.
Další možností je, že „koalice stejně smýšlejících národů“ nastaví vysoké politické standardy v určitých oblastech, které by byly otevřené pro další země, které by tyto standardy splnily. To by pomohlo udržet fungování globálního obchodního systému.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.
Japonská premiérka Sanae Takaiči oznámila, že tento pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby na 8. února. První žena v čele japonské vlády se tak rozhodla vsadit svou politickou budoucnost na získání silnějšího mandátu od voličů. Hlavním tématem kampaně bude její ambiciózní ekonomický plán, který zahrnuje masivní výdaje a výrazné snížení daní.
Protivládní protesty v Íránu dosáhly tragických rozměrů. Tamní úřady v neděli poprvé oficiálně potvrdily, že během celonárodních nepokojů přišlo o život nejméně 5 000 lidí. Mezi oběťmi je podle oficiálního vyjádření také přibližně 500 příslušníků bezpečnostních složek. Tato bilance podtrhuje brutalitu střetů, které vyvolaly vlnu solidarity po celém světě; v sobotu pochodovaly tisíce lidí v evropských metropolích na podporu íránských demonstrantů.
Čínská populace se v roce 2025 zmenšila již čtvrtým rokem v řadě, přičemž porodnost se propadla na historické minimum. Podle nejnovějších údajů tamního statistického úřadu klesl počet obyvatel o téměř 3,4 milionu na celkových 1,405 miliardy. Odborníci varují, že tento trend nabývá na rychlosti a může mít vážné dopady na budoucí ekonomickou stabilitu země.
Irácká vláda v neděli oznámila historický milník: americké síly definitivně dokončily „úplné stažení“ ze všech vojenských základen a zařízení na federálním území Iráku. Podle prohlášení iráckého ministerstva obrany opustil poslední kontingent poradců USA strategickou základnu Ajn al-Asad v provincii Anbar, která sloužila jako hlavní opěrný bod amerických vojsk po více než dvě desetiletí.