Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Nová zpráva Centra pro bezpečnost a rozvíjející se technologie (CSET) upozorňuje na rostoucí chuť Číny po technologiích, které využívají umělou inteligenci. Nejde jen o velké, státem podporované společnosti, ale i o malé a mladé firmy, které se objevují na univerzitách a v soukromých laboratořích. Tato partnerství Americe znesnadňují sledování vývoje nových čínských zbraní a brání americkým investorům a spolupracovníkům v tom, aby jim pomáhali.
Velká část těchto technologií má civilní i vojenský účel, podobně jako čínské rybářské a „výzkumné“ lodě, které američtí vojenští a bezpečnostní představitelé nazývají „námořní milicí“. Mnoho technologií uvedených ve zprávě má jasné využití pro posílení vojenské hodnoty civilní lodi.
Příkladem je software pro sémantické modelování, který díky datům ze senzorů a umělé inteligenci pomáhá lodím porozumět tomu, kde se nacházejí, aniž by musely spoléhat na systém GPS. Tato schopnost má pro komerční plavidla omezenou hodnotu, ale pro lodě, které jsou zapojeny do vojenských operací, má obrovskou cenu.
Společnost s názvem Beijing SOUVI Information Technology získala kontrakty na řídicí systémy pro drony a inteligentní senzorový software. Ten by mohl jednomu operátorovi bez většího výcviku umožnit ovládat roj dronů, nebo by mohl operátorovi čínského námořnictva dovolit ovládat obchodní lodě, které vykonávají koordinovanou operaci s čínskou armádou.
Čínská civilní plavidla už v minulosti prováděla koordinované vojenské manévry. Například v červenci 2023 vytvořila skupina čínských rybářských plavidel blokádu kolem útesu na Filipínách, kterou doprovázelo čínské námořnictvo. Čínská flotila obchodních plavidel také spolupracuje s čínskou pobřežní stráží a námořnictvem při cvičeních, obtěžuje místní rybáře a údajně sabotuje podmořskou infrastrukturu od Filipín až po pobřeží Jižní Ameriky.
Další firma, JOUAV, prodává drony s vertikálním startem a přistáním a software s umělou inteligencí, který dokáže spojit data z pokročilých termálních senzorů. Nekomerční posádka na rybářské lodi by je mohla snadno nasadit, aby mohla za špatného počasí nebo v noci pozorovat lodě daleko za obzorem. Tím se civilní loď promění v uzel pro zpravodajství, sledování a průzkum (ISR).
Jedním z klíčových zjištění zprávy je to, že Čína využívá malé „netradiční prodejce“. Zatímco Čína se zaměřuje především na velké, státní podniky, CSET našlo seznam malých firem, které vznikly po roce 2010 a které prodávají komerční technologie s vojenským využitím, aniž by na svých stránkách uváděly vazby na stát. Patří sem firmy jako iFlytek, která vyvíjí překladatelské aplikace, nebo PIESAT, která prodává geografická data s umělou inteligencí.
Zatímco Pentagon se už roky snaží zlepšit svou schopnost získávat technologie s duálním využitím a spolupracovat se startupy, které nejsou tradičními dodavateli obranných systémů, výzkum CSET ukazuje, že Čína má pro to jiný důvod. Většina firem a výzkumných institucí nepodléhá americkým sankcím, a Čína se tak snaží nalákat zákazníky po celém světě, aby kupovali výrobky a služby, které pomáhají čínské armádě sílit.
Technologie, které firmy čínské armádě prodávají, mají mnoho využití, od geoprostorové inteligence až po drony. Příkladem je dron Tengden TB-001 “Twin-Tailed Scorpion,”, který byl jedním z prvních případů, kdy nestátní firma dodala čínské armádě kompletní vojenský systém. Jiné produkty mají jasné duální využití, například pomáhají obchodním lodím používat mořské roboty k navigaci a hledání ryb, nebo účinně koordinovat vojenské manévry, jako jsou blokády.
Jedna studie z britského Centra pro rozvíjející se technologie a bezpečnost uvádí, že firmy, které se zabývají umělou inteligencí, mají větší volnost v tom, jak své produkty vytvářejí, získávají finanční prostředky a najímají zaměstnance. Čínská struktura financování umělé inteligence dává malým firmám příležitost profitovat z finančních pobídek, což naznačuje, že přístup Číny je dynamičtější a vrstvenější. Tato část čínského technologického ekosystému se tak začíná více podobat americkému Silicon Valley. Bezpečnostní lídři si čím dál více uvědomují, že umělá inteligence je důležitější než jakákoli zbraň, jelikož dokáže vojenskou sílu zefektivnit s minimálními náklady.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.
Putinova pozice je v současnosti oslabena válkou na Ukrajině, ekonomickou recesí a útoky dronů, které ohrožují ruskou schopnost vyvážet ropu. Do této situace se přidávají obavy z vývoje v Čečensku, kde systém Ramzana Kadyrova vykazuje zjevné známky únavy a nestability. Otazníky se vznášejí nad zdravím samotného vládce i nad budoucností celého regionu, který byl historicky jedním z nejvíce vzpurných území ruské federace.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.