Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Nová zpráva Centra pro bezpečnost a rozvíjející se technologie (CSET) upozorňuje na rostoucí chuť Číny po technologiích, které využívají umělou inteligenci. Nejde jen o velké, státem podporované společnosti, ale i o malé a mladé firmy, které se objevují na univerzitách a v soukromých laboratořích. Tato partnerství Americe znesnadňují sledování vývoje nových čínských zbraní a brání americkým investorům a spolupracovníkům v tom, aby jim pomáhali.
Velká část těchto technologií má civilní i vojenský účel, podobně jako čínské rybářské a „výzkumné“ lodě, které američtí vojenští a bezpečnostní představitelé nazývají „námořní milicí“. Mnoho technologií uvedených ve zprávě má jasné využití pro posílení vojenské hodnoty civilní lodi.
Příkladem je software pro sémantické modelování, který díky datům ze senzorů a umělé inteligenci pomáhá lodím porozumět tomu, kde se nacházejí, aniž by musely spoléhat na systém GPS. Tato schopnost má pro komerční plavidla omezenou hodnotu, ale pro lodě, které jsou zapojeny do vojenských operací, má obrovskou cenu.
Společnost s názvem Beijing SOUVI Information Technology získala kontrakty na řídicí systémy pro drony a inteligentní senzorový software. Ten by mohl jednomu operátorovi bez většího výcviku umožnit ovládat roj dronů, nebo by mohl operátorovi čínského námořnictva dovolit ovládat obchodní lodě, které vykonávají koordinovanou operaci s čínskou armádou.
Čínská civilní plavidla už v minulosti prováděla koordinované vojenské manévry. Například v červenci 2023 vytvořila skupina čínských rybářských plavidel blokádu kolem útesu na Filipínách, kterou doprovázelo čínské námořnictvo. Čínská flotila obchodních plavidel také spolupracuje s čínskou pobřežní stráží a námořnictvem při cvičeních, obtěžuje místní rybáře a údajně sabotuje podmořskou infrastrukturu od Filipín až po pobřeží Jižní Ameriky.
Další firma, JOUAV, prodává drony s vertikálním startem a přistáním a software s umělou inteligencí, který dokáže spojit data z pokročilých termálních senzorů. Nekomerční posádka na rybářské lodi by je mohla snadno nasadit, aby mohla za špatného počasí nebo v noci pozorovat lodě daleko za obzorem. Tím se civilní loď promění v uzel pro zpravodajství, sledování a průzkum (ISR).
Jedním z klíčových zjištění zprávy je to, že Čína využívá malé „netradiční prodejce“. Zatímco Čína se zaměřuje především na velké, státní podniky, CSET našlo seznam malých firem, které vznikly po roce 2010 a které prodávají komerční technologie s vojenským využitím, aniž by na svých stránkách uváděly vazby na stát. Patří sem firmy jako iFlytek, která vyvíjí překladatelské aplikace, nebo PIESAT, která prodává geografická data s umělou inteligencí.
Zatímco Pentagon se už roky snaží zlepšit svou schopnost získávat technologie s duálním využitím a spolupracovat se startupy, které nejsou tradičními dodavateli obranných systémů, výzkum CSET ukazuje, že Čína má pro to jiný důvod. Většina firem a výzkumných institucí nepodléhá americkým sankcím, a Čína se tak snaží nalákat zákazníky po celém světě, aby kupovali výrobky a služby, které pomáhají čínské armádě sílit.
Technologie, které firmy čínské armádě prodávají, mají mnoho využití, od geoprostorové inteligence až po drony. Příkladem je dron Tengden TB-001 “Twin-Tailed Scorpion,”, který byl jedním z prvních případů, kdy nestátní firma dodala čínské armádě kompletní vojenský systém. Jiné produkty mají jasné duální využití, například pomáhají obchodním lodím používat mořské roboty k navigaci a hledání ryb, nebo účinně koordinovat vojenské manévry, jako jsou blokády.
Jedna studie z britského Centra pro rozvíjející se technologie a bezpečnost uvádí, že firmy, které se zabývají umělou inteligencí, mají větší volnost v tom, jak své produkty vytvářejí, získávají finanční prostředky a najímají zaměstnance. Čínská struktura financování umělé inteligence dává malým firmám příležitost profitovat z finančních pobídek, což naznačuje, že přístup Číny je dynamičtější a vrstvenější. Tato část čínského technologického ekosystému se tak začíná více podobat americkému Silicon Valley. Bezpečnostní lídři si čím dál více uvědomují, že umělá inteligence je důležitější než jakákoli zbraň, jelikož dokáže vojenskou sílu zefektivnit s minimálními náklady.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.