Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Nová zpráva Centra pro bezpečnost a rozvíjející se technologie (CSET) upozorňuje na rostoucí chuť Číny po technologiích, které využívají umělou inteligenci. Nejde jen o velké, státem podporované společnosti, ale i o malé a mladé firmy, které se objevují na univerzitách a v soukromých laboratořích. Tato partnerství Americe znesnadňují sledování vývoje nových čínských zbraní a brání americkým investorům a spolupracovníkům v tom, aby jim pomáhali.
Velká část těchto technologií má civilní i vojenský účel, podobně jako čínské rybářské a „výzkumné“ lodě, které američtí vojenští a bezpečnostní představitelé nazývají „námořní milicí“. Mnoho technologií uvedených ve zprávě má jasné využití pro posílení vojenské hodnoty civilní lodi.
Příkladem je software pro sémantické modelování, který díky datům ze senzorů a umělé inteligenci pomáhá lodím porozumět tomu, kde se nacházejí, aniž by musely spoléhat na systém GPS. Tato schopnost má pro komerční plavidla omezenou hodnotu, ale pro lodě, které jsou zapojeny do vojenských operací, má obrovskou cenu.
Společnost s názvem Beijing SOUVI Information Technology získala kontrakty na řídicí systémy pro drony a inteligentní senzorový software. Ten by mohl jednomu operátorovi bez většího výcviku umožnit ovládat roj dronů, nebo by mohl operátorovi čínského námořnictva dovolit ovládat obchodní lodě, které vykonávají koordinovanou operaci s čínskou armádou.
Čínská civilní plavidla už v minulosti prováděla koordinované vojenské manévry. Například v červenci 2023 vytvořila skupina čínských rybářských plavidel blokádu kolem útesu na Filipínách, kterou doprovázelo čínské námořnictvo. Čínská flotila obchodních plavidel také spolupracuje s čínskou pobřežní stráží a námořnictvem při cvičeních, obtěžuje místní rybáře a údajně sabotuje podmořskou infrastrukturu od Filipín až po pobřeží Jižní Ameriky.
Další firma, JOUAV, prodává drony s vertikálním startem a přistáním a software s umělou inteligencí, který dokáže spojit data z pokročilých termálních senzorů. Nekomerční posádka na rybářské lodi by je mohla snadno nasadit, aby mohla za špatného počasí nebo v noci pozorovat lodě daleko za obzorem. Tím se civilní loď promění v uzel pro zpravodajství, sledování a průzkum (ISR).
Jedním z klíčových zjištění zprávy je to, že Čína využívá malé „netradiční prodejce“. Zatímco Čína se zaměřuje především na velké, státní podniky, CSET našlo seznam malých firem, které vznikly po roce 2010 a které prodávají komerční technologie s vojenským využitím, aniž by na svých stránkách uváděly vazby na stát. Patří sem firmy jako iFlytek, která vyvíjí překladatelské aplikace, nebo PIESAT, která prodává geografická data s umělou inteligencí.
Zatímco Pentagon se už roky snaží zlepšit svou schopnost získávat technologie s duálním využitím a spolupracovat se startupy, které nejsou tradičními dodavateli obranných systémů, výzkum CSET ukazuje, že Čína má pro to jiný důvod. Většina firem a výzkumných institucí nepodléhá americkým sankcím, a Čína se tak snaží nalákat zákazníky po celém světě, aby kupovali výrobky a služby, které pomáhají čínské armádě sílit.
Technologie, které firmy čínské armádě prodávají, mají mnoho využití, od geoprostorové inteligence až po drony. Příkladem je dron Tengden TB-001 “Twin-Tailed Scorpion,”, který byl jedním z prvních případů, kdy nestátní firma dodala čínské armádě kompletní vojenský systém. Jiné produkty mají jasné duální využití, například pomáhají obchodním lodím používat mořské roboty k navigaci a hledání ryb, nebo účinně koordinovat vojenské manévry, jako jsou blokády.
Jedna studie z britského Centra pro rozvíjející se technologie a bezpečnost uvádí, že firmy, které se zabývají umělou inteligencí, mají větší volnost v tom, jak své produkty vytvářejí, získávají finanční prostředky a najímají zaměstnance. Čínská struktura financování umělé inteligence dává malým firmám příležitost profitovat z finančních pobídek, což naznačuje, že přístup Číny je dynamičtější a vrstvenější. Tato část čínského technologického ekosystému se tak začíná více podobat americkému Silicon Valley. Bezpečnostní lídři si čím dál více uvědomují, že umělá inteligence je důležitější než jakákoli zbraň, jelikož dokáže vojenskou sílu zefektivnit s minimálními náklady.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).