Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Nová zpráva Centra pro bezpečnost a rozvíjející se technologie (CSET) upozorňuje na rostoucí chuť Číny po technologiích, které využívají umělou inteligenci. Nejde jen o velké, státem podporované společnosti, ale i o malé a mladé firmy, které se objevují na univerzitách a v soukromých laboratořích. Tato partnerství Americe znesnadňují sledování vývoje nových čínských zbraní a brání americkým investorům a spolupracovníkům v tom, aby jim pomáhali.
Velká část těchto technologií má civilní i vojenský účel, podobně jako čínské rybářské a „výzkumné“ lodě, které američtí vojenští a bezpečnostní představitelé nazývají „námořní milicí“. Mnoho technologií uvedených ve zprávě má jasné využití pro posílení vojenské hodnoty civilní lodi.
Příkladem je software pro sémantické modelování, který díky datům ze senzorů a umělé inteligenci pomáhá lodím porozumět tomu, kde se nacházejí, aniž by musely spoléhat na systém GPS. Tato schopnost má pro komerční plavidla omezenou hodnotu, ale pro lodě, které jsou zapojeny do vojenských operací, má obrovskou cenu.
Společnost s názvem Beijing SOUVI Information Technology získala kontrakty na řídicí systémy pro drony a inteligentní senzorový software. Ten by mohl jednomu operátorovi bez většího výcviku umožnit ovládat roj dronů, nebo by mohl operátorovi čínského námořnictva dovolit ovládat obchodní lodě, které vykonávají koordinovanou operaci s čínskou armádou.
Čínská civilní plavidla už v minulosti prováděla koordinované vojenské manévry. Například v červenci 2023 vytvořila skupina čínských rybářských plavidel blokádu kolem útesu na Filipínách, kterou doprovázelo čínské námořnictvo. Čínská flotila obchodních plavidel také spolupracuje s čínskou pobřežní stráží a námořnictvem při cvičeních, obtěžuje místní rybáře a údajně sabotuje podmořskou infrastrukturu od Filipín až po pobřeží Jižní Ameriky.
Další firma, JOUAV, prodává drony s vertikálním startem a přistáním a software s umělou inteligencí, který dokáže spojit data z pokročilých termálních senzorů. Nekomerční posádka na rybářské lodi by je mohla snadno nasadit, aby mohla za špatného počasí nebo v noci pozorovat lodě daleko za obzorem. Tím se civilní loď promění v uzel pro zpravodajství, sledování a průzkum (ISR).
Jedním z klíčových zjištění zprávy je to, že Čína využívá malé „netradiční prodejce“. Zatímco Čína se zaměřuje především na velké, státní podniky, CSET našlo seznam malých firem, které vznikly po roce 2010 a které prodávají komerční technologie s vojenským využitím, aniž by na svých stránkách uváděly vazby na stát. Patří sem firmy jako iFlytek, která vyvíjí překladatelské aplikace, nebo PIESAT, která prodává geografická data s umělou inteligencí.
Zatímco Pentagon se už roky snaží zlepšit svou schopnost získávat technologie s duálním využitím a spolupracovat se startupy, které nejsou tradičními dodavateli obranných systémů, výzkum CSET ukazuje, že Čína má pro to jiný důvod. Většina firem a výzkumných institucí nepodléhá americkým sankcím, a Čína se tak snaží nalákat zákazníky po celém světě, aby kupovali výrobky a služby, které pomáhají čínské armádě sílit.
Technologie, které firmy čínské armádě prodávají, mají mnoho využití, od geoprostorové inteligence až po drony. Příkladem je dron Tengden TB-001 “Twin-Tailed Scorpion,”, který byl jedním z prvních případů, kdy nestátní firma dodala čínské armádě kompletní vojenský systém. Jiné produkty mají jasné duální využití, například pomáhají obchodním lodím používat mořské roboty k navigaci a hledání ryb, nebo účinně koordinovat vojenské manévry, jako jsou blokády.
Jedna studie z britského Centra pro rozvíjející se technologie a bezpečnost uvádí, že firmy, které se zabývají umělou inteligencí, mají větší volnost v tom, jak své produkty vytvářejí, získávají finanční prostředky a najímají zaměstnance. Čínská struktura financování umělé inteligence dává malým firmám příležitost profitovat z finančních pobídek, což naznačuje, že přístup Číny je dynamičtější a vrstvenější. Tato část čínského technologického ekosystému se tak začíná více podobat americkému Silicon Valley. Bezpečnostní lídři si čím dál více uvědomují, že umělá inteligence je důležitější než jakákoli zbraň, jelikož dokáže vojenskou sílu zefektivnit s minimálními náklady.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.