Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Nová zpráva Centra pro bezpečnost a rozvíjející se technologie (CSET) upozorňuje na rostoucí chuť Číny po technologiích, které využívají umělou inteligenci. Nejde jen o velké, státem podporované společnosti, ale i o malé a mladé firmy, které se objevují na univerzitách a v soukromých laboratořích. Tato partnerství Americe znesnadňují sledování vývoje nových čínských zbraní a brání americkým investorům a spolupracovníkům v tom, aby jim pomáhali.
Velká část těchto technologií má civilní i vojenský účel, podobně jako čínské rybářské a „výzkumné“ lodě, které američtí vojenští a bezpečnostní představitelé nazývají „námořní milicí“. Mnoho technologií uvedených ve zprávě má jasné využití pro posílení vojenské hodnoty civilní lodi.
Příkladem je software pro sémantické modelování, který díky datům ze senzorů a umělé inteligenci pomáhá lodím porozumět tomu, kde se nacházejí, aniž by musely spoléhat na systém GPS. Tato schopnost má pro komerční plavidla omezenou hodnotu, ale pro lodě, které jsou zapojeny do vojenských operací, má obrovskou cenu.
Společnost s názvem Beijing SOUVI Information Technology získala kontrakty na řídicí systémy pro drony a inteligentní senzorový software. Ten by mohl jednomu operátorovi bez většího výcviku umožnit ovládat roj dronů, nebo by mohl operátorovi čínského námořnictva dovolit ovládat obchodní lodě, které vykonávají koordinovanou operaci s čínskou armádou.
Čínská civilní plavidla už v minulosti prováděla koordinované vojenské manévry. Například v červenci 2023 vytvořila skupina čínských rybářských plavidel blokádu kolem útesu na Filipínách, kterou doprovázelo čínské námořnictvo. Čínská flotila obchodních plavidel také spolupracuje s čínskou pobřežní stráží a námořnictvem při cvičeních, obtěžuje místní rybáře a údajně sabotuje podmořskou infrastrukturu od Filipín až po pobřeží Jižní Ameriky.
Další firma, JOUAV, prodává drony s vertikálním startem a přistáním a software s umělou inteligencí, který dokáže spojit data z pokročilých termálních senzorů. Nekomerční posádka na rybářské lodi by je mohla snadno nasadit, aby mohla za špatného počasí nebo v noci pozorovat lodě daleko za obzorem. Tím se civilní loď promění v uzel pro zpravodajství, sledování a průzkum (ISR).
Jedním z klíčových zjištění zprávy je to, že Čína využívá malé „netradiční prodejce“. Zatímco Čína se zaměřuje především na velké, státní podniky, CSET našlo seznam malých firem, které vznikly po roce 2010 a které prodávají komerční technologie s vojenským využitím, aniž by na svých stránkách uváděly vazby na stát. Patří sem firmy jako iFlytek, která vyvíjí překladatelské aplikace, nebo PIESAT, která prodává geografická data s umělou inteligencí.
Zatímco Pentagon se už roky snaží zlepšit svou schopnost získávat technologie s duálním využitím a spolupracovat se startupy, které nejsou tradičními dodavateli obranných systémů, výzkum CSET ukazuje, že Čína má pro to jiný důvod. Většina firem a výzkumných institucí nepodléhá americkým sankcím, a Čína se tak snaží nalákat zákazníky po celém světě, aby kupovali výrobky a služby, které pomáhají čínské armádě sílit.
Technologie, které firmy čínské armádě prodávají, mají mnoho využití, od geoprostorové inteligence až po drony. Příkladem je dron Tengden TB-001 “Twin-Tailed Scorpion,”, který byl jedním z prvních případů, kdy nestátní firma dodala čínské armádě kompletní vojenský systém. Jiné produkty mají jasné duální využití, například pomáhají obchodním lodím používat mořské roboty k navigaci a hledání ryb, nebo účinně koordinovat vojenské manévry, jako jsou blokády.
Jedna studie z britského Centra pro rozvíjející se technologie a bezpečnost uvádí, že firmy, které se zabývají umělou inteligencí, mají větší volnost v tom, jak své produkty vytvářejí, získávají finanční prostředky a najímají zaměstnance. Čínská struktura financování umělé inteligence dává malým firmám příležitost profitovat z finančních pobídek, což naznačuje, že přístup Číny je dynamičtější a vrstvenější. Tato část čínského technologického ekosystému se tak začíná více podobat americkému Silicon Valley. Bezpečnostní lídři si čím dál více uvědomují, že umělá inteligence je důležitější než jakákoli zbraň, jelikož dokáže vojenskou sílu zefektivnit s minimálními náklady.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
Počasí v Česku je na začátku června poměrně nevyzpytatelné. Chvíli je slunečno, pak zase prší. O víkendu by se snad mohla situace zlepšit, očekává se oteplení. Nejvyšší teploty se dokonce přiblíží třicítce.
Evropská komise jedná s členskými státy o úpravě pravidel pro uprchlíky z Ukrajiny a zvažuje, že by z unijní ochrany do budoucna vyloučila muže v branném věku a také lidi, kteří ze své vlasti odešli nelegálně. Stávající evropský mechanismus dočasné ochrany sice vyprší až v březnu 2027, unijní exekutiva však již nyní připravuje jeho prodloužení o další rok a testuje postoj jednotlivých vlád k zavedení nových restrikcí. Během čtvrtečního zasedání ministrů vnitra v Lucemburku získal tento návrh oficiální podporu od polského wiceministra vnitra Macieje Duszczyka, který potvrdil, že Varšava s takovým řešením plně souhlasí.
Bill Browder, šéf investičního fondu Hermitage Capital a jeden z nejvýznamnějších zahraničních kritiků Vladimira Putina, v komentáři pro britský deník The Independent varuje, že ruský prezident se pod tlakem nepříznivého vývoje ocitá v dosud nejvážnější krizi.
Fotbaloví fanoušci mířící do Severní Ameriky na historicky první mistrovství světa pořádané třemi zeměmi se ocitnou na kontinentu, který za sebou má období značně napjatých vztahů. Turnaj se sice odehraje v celkem 16 městech napříč Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, nicméně třicetidevítidenní sportovní svátek bude provázet politické napětí, které se od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu projevuje v otázkách obchodu, migrace i pašování drog. Přestože lídři všech tří zemí loni v prosinci při losování vládli úsměvy, Trumpova otevřená snaha o americkou dominanci na kontinentu může hladký průběh šampionátu zkomplikovat.
Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí ve svém čtvrtečním prohlášení oznámil porážku nepřítele na bojišti, zároveň však varoval Íránce před vnitřním rozdělením společnosti. Chameneí se na veřejnosti neobjevil od konce února, kdy byl údajně zraněn při americko-izraelských úderech, které stály život jeho otce Alího Chameneího, a jeho poselství jsou proto velmi vzácná.
Na trhu s nápoji se objevil nový výrazný trend, kdy se vedle celebrit a influencerů začínají prosazovat energetické drinky zaměřené na křesťanskou tematiku. Značky jako Yahweh, Agape, 4gvn nebo Praise Energy se snaží šířit evangelium prostřednictvím plechovek s kofeinem, což však vyvolává otázky, zda křesťanství skutečně pomáhají, nebo zda k Ježíši přistupují pouze jako k bezplatné marketingové značce s autorskými právy zdarma.
Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.