USA nás v tom nechají. Země sousedící s Ruskem, připravte se na odchod amerických vojáků, varuje Estonsko

U.S. Army, ilustrační fotografie
U.S. Army, ilustrační fotografie, foto: U.S. Army
Klára Marková 5. září 2025 12:33
Sdílej:

Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.

Karis uvedl, že v dubnu na pohřbu papeže Františka dvě hodiny lobboval u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vysvětlil mu, že přítomnost amerických vojáků v Estonsku a celé Evropě je zásadní a důležitá nejen pro Evropu, ale i pro Spojené státy. 

Přestože ho některé Trumpovy výroky, jako například jeho slib, že ponechá americké jednotky v Polsku, uklidňují, je podle něj velmi těžké předvídat, co Washington v Pobaltí udělá. Karis zdůrazňuje, že země jako Estonsko musí být připraveny na jakýkoli scénář.

V současnosti je v pobaltských státech (Estonsko, Litva a Lotyšsko) umístěno přibližně 2 000 amerických vojáků. Jde o součást budování vojenské síly, které následovalo po rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022.

Karisova návštěva Bruselu, kde se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, se časově shodovala se setkáním lídrů zemí EU z takzvané „koalice ochotných“, která pracuje na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že Moskva nepřijme žádné zahraniční jednotky na Ukrajině v rámci potenciálního příměří. Karis však řekl, že Rusko by v této záležitosti nemělo mít žádné slovo, protože to bylo Rusko, které agresi začalo.

Karis také zmínil, že Estonci a mnoho dalších evropských zemí podporuje Trumpovo jednání s Ruskem, ale dodal, že nic se ve skutečnosti neděje. Podle něj už Trump pravděpodobně začíná ztrácet trpělivost.

Karis, který je jedním z největších ukrajinských podporovatelů, také řekl, že doufá, že Kyjev bude moci začít formální jednání o vstupu do Evropské unie ještě před koncem dánského předsednictví, které končí 31. prosince.

Na otázku, jak by mohla EU překonat odpor Maďarska, které v současnosti blokuje vstup Ukrajiny, odpověděl, že by měli s maďarským premiérem Viktorem Orbánem víc mluvit, ne ho jenom odsuzovat. Další možností by bylo, aby Maďarsko „opustilo místnost, a my bychom se rozhodli“.

Stalo se
Novinky
Analýza
Ilustrační fotografie

Demografická krize se rychle blíží, důchody jsou v ohrožení. Klíčem k přežití může být zvládnutá migrace, Česko ale zaostává

Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.

Novinky
Vladimir Putin

USA se nikdy nepodvolíme, prohlásil Putin. Připustil ale, že sankce budou bolet

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.

Novinky
Ilustrační foto

Změny počasí tvrdě dopadají na rybáře. Roste zoufalství i počet nehod a úmrtí

Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily. 

Novinky
Bílý dům

Kdo financuje Trumpův Bílý dům: Dárci s vazbami na krypto, kasina i vládu

Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.