Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Karis uvedl, že v dubnu na pohřbu papeže Františka dvě hodiny lobboval u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vysvětlil mu, že přítomnost amerických vojáků v Estonsku a celé Evropě je zásadní a důležitá nejen pro Evropu, ale i pro Spojené státy.
Přestože ho některé Trumpovy výroky, jako například jeho slib, že ponechá americké jednotky v Polsku, uklidňují, je podle něj velmi těžké předvídat, co Washington v Pobaltí udělá. Karis zdůrazňuje, že země jako Estonsko musí být připraveny na jakýkoli scénář.
V současnosti je v pobaltských státech (Estonsko, Litva a Lotyšsko) umístěno přibližně 2 000 amerických vojáků. Jde o součást budování vojenské síly, které následovalo po rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022.
Karisova návštěva Bruselu, kde se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, se časově shodovala se setkáním lídrů zemí EU z takzvané „koalice ochotných“, která pracuje na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že Moskva nepřijme žádné zahraniční jednotky na Ukrajině v rámci potenciálního příměří. Karis však řekl, že Rusko by v této záležitosti nemělo mít žádné slovo, protože to bylo Rusko, které agresi začalo.
Karis také zmínil, že Estonci a mnoho dalších evropských zemí podporuje Trumpovo jednání s Ruskem, ale dodal, že nic se ve skutečnosti neděje. Podle něj už Trump pravděpodobně začíná ztrácet trpělivost.
Karis, který je jedním z největších ukrajinských podporovatelů, také řekl, že doufá, že Kyjev bude moci začít formální jednání o vstupu do Evropské unie ještě před koncem dánského předsednictví, které končí 31. prosince.
Na otázku, jak by mohla EU překonat odpor Maďarska, které v současnosti blokuje vstup Ukrajiny, odpověděl, že by měli s maďarským premiérem Viktorem Orbánem víc mluvit, ne ho jenom odsuzovat. Další možností by bylo, aby Maďarsko „opustilo místnost, a my bychom se rozhodli“.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.
Pět let po smrti Jeffreyho Epsteina zůstávají dvě jména v centru pozornosti vyšetřovatelů i obětí: Richard Kahn a Darren Indyke. Přestože tito muži nebyli nikdy veřejně známými tvářemi, jako Epsteinův dlouholetý účetní a právník dnes drží v rukou klíč k jeho zbývajícímu majetku i nejtemnějším tajemstvím. Právě nyní čelí zvýšenému tlaku, neboť byli předvoláni k výpovědi před kontrolní výbor americké Sněmovny reprezentantů.
Island by mohl uzavřít přístupové rozhovory s Evropskou unií během pouhého roku a půl a stát se tak její v pořadí 28. členskou zemí. V rozhovoru pro server Politico to uvedla islandská ministryně zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir. Klíčovým milníkem bude referendum naplánované na 29. srpna, v němž obyvatelé ostrova rozhodnou, zda si přejí obnovit dříve přerušená jednání o vstupu do bloku.
Napětí v oblasti Hormuzského průlivu, klíčové tepny pro světový obchod s ropou, dosáhlo v posledních hodinách kritického bodu. Britská námořní agentura UKMTO informovala, že během středečního dopoledne byly neznámými projektily zasaženy celkem tři lodě. Tato eskalace přichází v době, kdy americká armáda oznámila zničení íránských plavidel určených ke kladení min, čímž potvrdila dřívější zprávy o tom, že Teherán začal strategickou vodní cestu zaminovávat.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa již nyní připravuje narativ o vítězství v Íránu, ačkoli realita na bojišti zůstává nepřehledná. Bílý dům vykresluje scénář, podle kterého Trump osobně potvrdí bezpodmínečnou kapitulaci islámské republiky. Tento ambiciózní plán má prezidentovi umožnit vyvázat se z konfliktu, který začíná ohrožovat jeho domácí politickou stabilitu i globální ekonomiku.
Evropská unie intenzivně hledá způsoby, jak zajistit financování pro Ukrajinu i v případě, že by Maďarsko a Slovensko nadále blokovaly slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur. Tato částka má pokrýt dvě třetiny finančních potřeb Kyjeva pro boj proti ruské invazi až do konce roku 2027. Podle diplomatických zdrojů jsou unijní země připraveny jednat individuálně, aby udržely ukrajinský stát v chodu.