Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Karis uvedl, že v dubnu na pohřbu papeže Františka dvě hodiny lobboval u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vysvětlil mu, že přítomnost amerických vojáků v Estonsku a celé Evropě je zásadní a důležitá nejen pro Evropu, ale i pro Spojené státy.
Přestože ho některé Trumpovy výroky, jako například jeho slib, že ponechá americké jednotky v Polsku, uklidňují, je podle něj velmi těžké předvídat, co Washington v Pobaltí udělá. Karis zdůrazňuje, že země jako Estonsko musí být připraveny na jakýkoli scénář.
V současnosti je v pobaltských státech (Estonsko, Litva a Lotyšsko) umístěno přibližně 2 000 amerických vojáků. Jde o součást budování vojenské síly, které následovalo po rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022.
Karisova návštěva Bruselu, kde se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, se časově shodovala se setkáním lídrů zemí EU z takzvané „koalice ochotných“, která pracuje na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že Moskva nepřijme žádné zahraniční jednotky na Ukrajině v rámci potenciálního příměří. Karis však řekl, že Rusko by v této záležitosti nemělo mít žádné slovo, protože to bylo Rusko, které agresi začalo.
Karis také zmínil, že Estonci a mnoho dalších evropských zemí podporuje Trumpovo jednání s Ruskem, ale dodal, že nic se ve skutečnosti neděje. Podle něj už Trump pravděpodobně začíná ztrácet trpělivost.
Karis, který je jedním z největších ukrajinských podporovatelů, také řekl, že doufá, že Kyjev bude moci začít formální jednání o vstupu do Evropské unie ještě před koncem dánského předsednictví, které končí 31. prosince.
Na otázku, jak by mohla EU překonat odpor Maďarska, které v současnosti blokuje vstup Ukrajiny, odpověděl, že by měli s maďarským premiérem Viktorem Orbánem víc mluvit, ne ho jenom odsuzovat. Další možností by bylo, aby Maďarsko „opustilo místnost, a my bychom se rozhodli“.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.