USA nás v tom nechají. Země sousedící s Ruskem, připravte se na odchod amerických vojáků, varuje Estonsko

U.S. Army, ilustrační fotografie
U.S. Army, ilustrační fotografie, foto: U.S. Army
Klára Marková DNES 12:33
Sdílej:

Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.

Karis uvedl, že v dubnu na pohřbu papeže Františka dvě hodiny lobboval u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vysvětlil mu, že přítomnost amerických vojáků v Estonsku a celé Evropě je zásadní a důležitá nejen pro Evropu, ale i pro Spojené státy. 

Přestože ho některé Trumpovy výroky, jako například jeho slib, že ponechá americké jednotky v Polsku, uklidňují, je podle něj velmi těžké předvídat, co Washington v Pobaltí udělá. Karis zdůrazňuje, že země jako Estonsko musí být připraveny na jakýkoli scénář.

V současnosti je v pobaltských státech (Estonsko, Litva a Lotyšsko) umístěno přibližně 2 000 amerických vojáků. Jde o součást budování vojenské síly, které následovalo po rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022.

Karisova návštěva Bruselu, kde se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, se časově shodovala se setkáním lídrů zemí EU z takzvané „koalice ochotných“, která pracuje na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že Moskva nepřijme žádné zahraniční jednotky na Ukrajině v rámci potenciálního příměří. Karis však řekl, že Rusko by v této záležitosti nemělo mít žádné slovo, protože to bylo Rusko, které agresi začalo.

Karis také zmínil, že Estonci a mnoho dalších evropských zemí podporuje Trumpovo jednání s Ruskem, ale dodal, že nic se ve skutečnosti neděje. Podle něj už Trump pravděpodobně začíná ztrácet trpělivost.

Karis, který je jedním z největších ukrajinských podporovatelů, také řekl, že doufá, že Kyjev bude moci začít formální jednání o vstupu do Evropské unie ještě před koncem dánského předsednictví, které končí 31. prosince.

Na otázku, jak by mohla EU překonat odpor Maďarska, které v současnosti blokuje vstup Ukrajiny, odpověděl, že by měli s maďarským premiérem Viktorem Orbánem víc mluvit, ne ho jenom odsuzovat. Další možností by bylo, aby Maďarsko „opustilo místnost, a my bychom se rozhodli“.

Stalo se