Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Karis uvedl, že v dubnu na pohřbu papeže Františka dvě hodiny lobboval u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vysvětlil mu, že přítomnost amerických vojáků v Estonsku a celé Evropě je zásadní a důležitá nejen pro Evropu, ale i pro Spojené státy.
Přestože ho některé Trumpovy výroky, jako například jeho slib, že ponechá americké jednotky v Polsku, uklidňují, je podle něj velmi těžké předvídat, co Washington v Pobaltí udělá. Karis zdůrazňuje, že země jako Estonsko musí být připraveny na jakýkoli scénář.
V současnosti je v pobaltských státech (Estonsko, Litva a Lotyšsko) umístěno přibližně 2 000 amerických vojáků. Jde o součást budování vojenské síly, které následovalo po rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022.
Karisova návštěva Bruselu, kde se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, se časově shodovala se setkáním lídrů zemí EU z takzvané „koalice ochotných“, která pracuje na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že Moskva nepřijme žádné zahraniční jednotky na Ukrajině v rámci potenciálního příměří. Karis však řekl, že Rusko by v této záležitosti nemělo mít žádné slovo, protože to bylo Rusko, které agresi začalo.
Karis také zmínil, že Estonci a mnoho dalších evropských zemí podporuje Trumpovo jednání s Ruskem, ale dodal, že nic se ve skutečnosti neděje. Podle něj už Trump pravděpodobně začíná ztrácet trpělivost.
Karis, který je jedním z největších ukrajinských podporovatelů, také řekl, že doufá, že Kyjev bude moci začít formální jednání o vstupu do Evropské unie ještě před koncem dánského předsednictví, které končí 31. prosince.
Na otázku, jak by mohla EU překonat odpor Maďarska, které v současnosti blokuje vstup Ukrajiny, odpověděl, že by měli s maďarským premiérem Viktorem Orbánem víc mluvit, ne ho jenom odsuzovat. Další možností by bylo, aby Maďarsko „opustilo místnost, a my bychom se rozhodli“.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.