Zavedení nových obchodních cel ze strany prezidenta Donalda Trumpa může výrazně zdražit potraviny nejen v USA, ale i po celém světě – a obzvlášť vážně dopadnout na chudé země, které jsou závislé na stabilních cenách základních potravin. Upozorňuje na to ekonom Lotanna Emediegwu z Manchester Metropolitan University, který varuje před „tichou krizí“, jejíž rozsah se bude měřit spíše v počtu prázdných žaludků než v poklesu HDP.
USA aktuálně dovážejí asi 16 % své potravinové produkce, přičemž velká část ovoce a zeleniny pochází z Mexika – konkrétně více než polovina čerstvého ovoce a téměř 70 % čerstvé zeleniny. Tato klíčová položka amerického dovozu je nyní zasažena novými cly, což zvyšuje náklady na stravování amerických domácností. Další tlak na ceny přichází také z trhu s hnojivy – Spojené státy jsou závislé na dovozu, zejména z Kanady, která pokrývá až 85 % jejich potřeby.
„Obchodní cla zvýší ceny dovozu, a to nejen aut nebo elektroniky, ale i potravin, což pocítí běžní Američané na svých účtech za nákup,“ upozorňuje pro The Conversation Emediegwu. Ale varuje i před širšími dopady: když se naruší americký zemědělský trh, ovlivní to světové ceny základních potravin jako kukuřice, pšenice nebo sója – právě na amerických burzách se totiž tyto ceny často určují.
Emediegwu ve své studii dokládá, že jakmile dojde k narušení mezinárodních cen, v rozvojových zemích se to okamžitě projeví na místních trzích. Příkladem je kukuřice – mezi 2. a 11. dubnem, krátce po Trumpově tzv. „dni osvobození“, vzrostla její cena na světových trzích o 7 %. Tento nárůst se okamžitě promítá do lokálních cen v oblastech jako subsaharská Afrika.
„V těchto oblastech žijí stovky milionů lidí pod hranicí chudoby, kdy jejich denní příjem nedosahuje ani 2,15 dolaru. Pokud musejí většinu těchto prostředků vydat na jídlo, je i sedmiprocentní zdražení naprosto likvidační,“ říká Emediegwu.
Obavy vyvolává také růst cen hnojiv, který je spojen s Trumpovými cly. Ačkoliv clo na kanadský potaš bylo sníženo z 25 % na 10 %, jiní producenti – například Tunisko – čelí celním sazbám až 28 %. To podle výzkumů povede ke zvýšení nákladů na zemědělskou výrobu a pravděpodobně i k poklesu výnosů, což zhorší potravinovou bezpečnost, zejména v zemích jako Brazílie, Indie nebo Nigérie.
Už tak napjatá situace, kterou zhoršily výpadky dodávek hnojiv kvůli válce na Ukrajině, se může dále zhoršit. V chudých regionech, kde zemědělství čelí výzvám klimatických změn, to může znamenat pokles produkce a ještě větší závislost na dovozech.
Další výzkum Emediegwa ukazuje, že mezi nejzranitelnější země patří například Demokratická republika Kongo nebo Somálsko, které trpí vysokou potravinovou nejistotou, velkou závislostí na dovozech a citlivostí na výkyvy měn a přepravních nákladů. Pokud by obchodní válka eskalovala, hrozí, že místní farmáři se místo pěstování základních plodin zaměří na komerční plodiny jako kakao nebo kávu, čímž se zvýší jejich závislost na kolísajících světových trzích a sníží se potravinová soběstačnost regionu.
„To by mohlo dále prohloubit globální nerovnosti,“ varuje Emediegwu.
Řešením by podle něj bylo vyjmout základní zemědělské produkty a hnojiva z režimu cel, což by pomohlo stabilizovat ceny a ochránit nejzranitelnější ekonomiky. Naději v tomto směru dává nedávné 90denní přerušení tarifního režimu kvůli vyjednávání, které ale musí být využito efektivně k vytvoření spravedlivějšího obchodního systému.
Dlouhodobě je podle Emediegwa nutné, aby rozvojové země investovaly do odolnějšího zemědělství – především do mechanizace, podpory farmářů a rozvoje regionálního obchodu. Vzájemná provázanost světového potravinového systému je totiž taková, že rozhodnutí přijatá ve Washingtonu se okamžitě projeví v cenách potravin v Lagosu, Káhiře nebo Dillí.
„Pokud cla nebudou mít meze, mohou spustit tichou a plíživou krizi – krizi, která se nebude měřit čísly HDP, ale počtem prázdných žaludků po celém světě,“ uzavírá Emediegwu.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
V kanadské provincii Britská Kolumbie byl opět lokalizován malý plovoucí ostrov, jehož stopy úřady na čas ztratily. Zalesněný útvar poprvé zaznamenaly posádky lodí uprostřed nádrže Williston, která je největším sladkovodním jezerem v této oblasti. Satelitní snímky následně potvrdily existenci ostrova o rozloze odpovídající zhruba jednomu a půl amerického fotbalového hřiště. O několik týdnů později však z původního místa zcela zmizel a vyvolal značný rozruch. Zástupci úřadů nyní potvrdili, že se ostrov podařilo znovu najít poblíž břehu.