Zavedení nových obchodních cel ze strany prezidenta Donalda Trumpa může výrazně zdražit potraviny nejen v USA, ale i po celém světě – a obzvlášť vážně dopadnout na chudé země, které jsou závislé na stabilních cenách základních potravin. Upozorňuje na to ekonom Lotanna Emediegwu z Manchester Metropolitan University, který varuje před „tichou krizí“, jejíž rozsah se bude měřit spíše v počtu prázdných žaludků než v poklesu HDP.
USA aktuálně dovážejí asi 16 % své potravinové produkce, přičemž velká část ovoce a zeleniny pochází z Mexika – konkrétně více než polovina čerstvého ovoce a téměř 70 % čerstvé zeleniny. Tato klíčová položka amerického dovozu je nyní zasažena novými cly, což zvyšuje náklady na stravování amerických domácností. Další tlak na ceny přichází také z trhu s hnojivy – Spojené státy jsou závislé na dovozu, zejména z Kanady, která pokrývá až 85 % jejich potřeby.
„Obchodní cla zvýší ceny dovozu, a to nejen aut nebo elektroniky, ale i potravin, což pocítí běžní Američané na svých účtech za nákup,“ upozorňuje pro The Conversation Emediegwu. Ale varuje i před širšími dopady: když se naruší americký zemědělský trh, ovlivní to světové ceny základních potravin jako kukuřice, pšenice nebo sója – právě na amerických burzách se totiž tyto ceny často určují.
Emediegwu ve své studii dokládá, že jakmile dojde k narušení mezinárodních cen, v rozvojových zemích se to okamžitě projeví na místních trzích. Příkladem je kukuřice – mezi 2. a 11. dubnem, krátce po Trumpově tzv. „dni osvobození“, vzrostla její cena na světových trzích o 7 %. Tento nárůst se okamžitě promítá do lokálních cen v oblastech jako subsaharská Afrika.
„V těchto oblastech žijí stovky milionů lidí pod hranicí chudoby, kdy jejich denní příjem nedosahuje ani 2,15 dolaru. Pokud musejí většinu těchto prostředků vydat na jídlo, je i sedmiprocentní zdražení naprosto likvidační,“ říká Emediegwu.
Obavy vyvolává také růst cen hnojiv, který je spojen s Trumpovými cly. Ačkoliv clo na kanadský potaš bylo sníženo z 25 % na 10 %, jiní producenti – například Tunisko – čelí celním sazbám až 28 %. To podle výzkumů povede ke zvýšení nákladů na zemědělskou výrobu a pravděpodobně i k poklesu výnosů, což zhorší potravinovou bezpečnost, zejména v zemích jako Brazílie, Indie nebo Nigérie.
Už tak napjatá situace, kterou zhoršily výpadky dodávek hnojiv kvůli válce na Ukrajině, se může dále zhoršit. V chudých regionech, kde zemědělství čelí výzvám klimatických změn, to může znamenat pokles produkce a ještě větší závislost na dovozech.
Další výzkum Emediegwa ukazuje, že mezi nejzranitelnější země patří například Demokratická republika Kongo nebo Somálsko, které trpí vysokou potravinovou nejistotou, velkou závislostí na dovozech a citlivostí na výkyvy měn a přepravních nákladů. Pokud by obchodní válka eskalovala, hrozí, že místní farmáři se místo pěstování základních plodin zaměří na komerční plodiny jako kakao nebo kávu, čímž se zvýší jejich závislost na kolísajících světových trzích a sníží se potravinová soběstačnost regionu.
„To by mohlo dále prohloubit globální nerovnosti,“ varuje Emediegwu.
Řešením by podle něj bylo vyjmout základní zemědělské produkty a hnojiva z režimu cel, což by pomohlo stabilizovat ceny a ochránit nejzranitelnější ekonomiky. Naději v tomto směru dává nedávné 90denní přerušení tarifního režimu kvůli vyjednávání, které ale musí být využito efektivně k vytvoření spravedlivějšího obchodního systému.
Dlouhodobě je podle Emediegwa nutné, aby rozvojové země investovaly do odolnějšího zemědělství – především do mechanizace, podpory farmářů a rozvoje regionálního obchodu. Vzájemná provázanost světového potravinového systému je totiž taková, že rozhodnutí přijatá ve Washingtonu se okamžitě projeví v cenách potravin v Lagosu, Káhiře nebo Dillí.
„Pokud cla nebudou mít meze, mohou spustit tichou a plíživou krizi – krizi, která se nebude měřit čísly HDP, ale počtem prázdných žaludků po celém světě,“ uzavírá Emediegwu.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dosud o zdravotním stavu Patrika Hezuckého mluvili zejména jeho kamarádi a kolegové, například Leoš Mareš či Miloš Pokorný. Až ve čtvrtek se rozhodla promluvit i moderátorova manželka Nikola, která prozradila, jak na tom její muž je.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nesouhlasí se všemi body amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro India Today po nedávných jednáních v Kremlu s americkými vyjednavači. "Někdy jsme řekli, že ano, o tom můžeme diskutovat, ale s tím souhlasit nemůžeme," řekl Putin, aniž by upřesnil konkrétní sporné body.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.