Zavedení nových obchodních cel ze strany prezidenta Donalda Trumpa může výrazně zdražit potraviny nejen v USA, ale i po celém světě – a obzvlášť vážně dopadnout na chudé země, které jsou závislé na stabilních cenách základních potravin. Upozorňuje na to ekonom Lotanna Emediegwu z Manchester Metropolitan University, který varuje před „tichou krizí“, jejíž rozsah se bude měřit spíše v počtu prázdných žaludků než v poklesu HDP.
USA aktuálně dovážejí asi 16 % své potravinové produkce, přičemž velká část ovoce a zeleniny pochází z Mexika – konkrétně více než polovina čerstvého ovoce a téměř 70 % čerstvé zeleniny. Tato klíčová položka amerického dovozu je nyní zasažena novými cly, což zvyšuje náklady na stravování amerických domácností. Další tlak na ceny přichází také z trhu s hnojivy – Spojené státy jsou závislé na dovozu, zejména z Kanady, která pokrývá až 85 % jejich potřeby.
„Obchodní cla zvýší ceny dovozu, a to nejen aut nebo elektroniky, ale i potravin, což pocítí běžní Američané na svých účtech za nákup,“ upozorňuje pro The Conversation Emediegwu. Ale varuje i před širšími dopady: když se naruší americký zemědělský trh, ovlivní to světové ceny základních potravin jako kukuřice, pšenice nebo sója – právě na amerických burzách se totiž tyto ceny často určují.
Emediegwu ve své studii dokládá, že jakmile dojde k narušení mezinárodních cen, v rozvojových zemích se to okamžitě projeví na místních trzích. Příkladem je kukuřice – mezi 2. a 11. dubnem, krátce po Trumpově tzv. „dni osvobození“, vzrostla její cena na světových trzích o 7 %. Tento nárůst se okamžitě promítá do lokálních cen v oblastech jako subsaharská Afrika.
„V těchto oblastech žijí stovky milionů lidí pod hranicí chudoby, kdy jejich denní příjem nedosahuje ani 2,15 dolaru. Pokud musejí většinu těchto prostředků vydat na jídlo, je i sedmiprocentní zdražení naprosto likvidační,“ říká Emediegwu.
Obavy vyvolává také růst cen hnojiv, který je spojen s Trumpovými cly. Ačkoliv clo na kanadský potaš bylo sníženo z 25 % na 10 %, jiní producenti – například Tunisko – čelí celním sazbám až 28 %. To podle výzkumů povede ke zvýšení nákladů na zemědělskou výrobu a pravděpodobně i k poklesu výnosů, což zhorší potravinovou bezpečnost, zejména v zemích jako Brazílie, Indie nebo Nigérie.
Už tak napjatá situace, kterou zhoršily výpadky dodávek hnojiv kvůli válce na Ukrajině, se může dále zhoršit. V chudých regionech, kde zemědělství čelí výzvám klimatických změn, to může znamenat pokles produkce a ještě větší závislost na dovozech.
Další výzkum Emediegwa ukazuje, že mezi nejzranitelnější země patří například Demokratická republika Kongo nebo Somálsko, které trpí vysokou potravinovou nejistotou, velkou závislostí na dovozech a citlivostí na výkyvy měn a přepravních nákladů. Pokud by obchodní válka eskalovala, hrozí, že místní farmáři se místo pěstování základních plodin zaměří na komerční plodiny jako kakao nebo kávu, čímž se zvýší jejich závislost na kolísajících světových trzích a sníží se potravinová soběstačnost regionu.
„To by mohlo dále prohloubit globální nerovnosti,“ varuje Emediegwu.
Řešením by podle něj bylo vyjmout základní zemědělské produkty a hnojiva z režimu cel, což by pomohlo stabilizovat ceny a ochránit nejzranitelnější ekonomiky. Naději v tomto směru dává nedávné 90denní přerušení tarifního režimu kvůli vyjednávání, které ale musí být využito efektivně k vytvoření spravedlivějšího obchodního systému.
Dlouhodobě je podle Emediegwa nutné, aby rozvojové země investovaly do odolnějšího zemědělství – především do mechanizace, podpory farmářů a rozvoje regionálního obchodu. Vzájemná provázanost světového potravinového systému je totiž taková, že rozhodnutí přijatá ve Washingtonu se okamžitě projeví v cenách potravin v Lagosu, Káhiře nebo Dillí.
„Pokud cla nebudou mít meze, mohou spustit tichou a plíživou krizi – krizi, která se nebude měřit čísly HDP, ale počtem prázdných žaludků po celém světě,“ uzavírá Emediegwu.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.