Zavedení nových obchodních cel ze strany prezidenta Donalda Trumpa může výrazně zdražit potraviny nejen v USA, ale i po celém světě – a obzvlášť vážně dopadnout na chudé země, které jsou závislé na stabilních cenách základních potravin. Upozorňuje na to ekonom Lotanna Emediegwu z Manchester Metropolitan University, který varuje před „tichou krizí“, jejíž rozsah se bude měřit spíše v počtu prázdných žaludků než v poklesu HDP.
USA aktuálně dovážejí asi 16 % své potravinové produkce, přičemž velká část ovoce a zeleniny pochází z Mexika – konkrétně více než polovina čerstvého ovoce a téměř 70 % čerstvé zeleniny. Tato klíčová položka amerického dovozu je nyní zasažena novými cly, což zvyšuje náklady na stravování amerických domácností. Další tlak na ceny přichází také z trhu s hnojivy – Spojené státy jsou závislé na dovozu, zejména z Kanady, která pokrývá až 85 % jejich potřeby.
„Obchodní cla zvýší ceny dovozu, a to nejen aut nebo elektroniky, ale i potravin, což pocítí běžní Američané na svých účtech za nákup,“ upozorňuje pro The Conversation Emediegwu. Ale varuje i před širšími dopady: když se naruší americký zemědělský trh, ovlivní to světové ceny základních potravin jako kukuřice, pšenice nebo sója – právě na amerických burzách se totiž tyto ceny často určují.
Emediegwu ve své studii dokládá, že jakmile dojde k narušení mezinárodních cen, v rozvojových zemích se to okamžitě projeví na místních trzích. Příkladem je kukuřice – mezi 2. a 11. dubnem, krátce po Trumpově tzv. „dni osvobození“, vzrostla její cena na světových trzích o 7 %. Tento nárůst se okamžitě promítá do lokálních cen v oblastech jako subsaharská Afrika.
„V těchto oblastech žijí stovky milionů lidí pod hranicí chudoby, kdy jejich denní příjem nedosahuje ani 2,15 dolaru. Pokud musejí většinu těchto prostředků vydat na jídlo, je i sedmiprocentní zdražení naprosto likvidační,“ říká Emediegwu.
Obavy vyvolává také růst cen hnojiv, který je spojen s Trumpovými cly. Ačkoliv clo na kanadský potaš bylo sníženo z 25 % na 10 %, jiní producenti – například Tunisko – čelí celním sazbám až 28 %. To podle výzkumů povede ke zvýšení nákladů na zemědělskou výrobu a pravděpodobně i k poklesu výnosů, což zhorší potravinovou bezpečnost, zejména v zemích jako Brazílie, Indie nebo Nigérie.
Už tak napjatá situace, kterou zhoršily výpadky dodávek hnojiv kvůli válce na Ukrajině, se může dále zhoršit. V chudých regionech, kde zemědělství čelí výzvám klimatických změn, to může znamenat pokles produkce a ještě větší závislost na dovozech.
Další výzkum Emediegwa ukazuje, že mezi nejzranitelnější země patří například Demokratická republika Kongo nebo Somálsko, které trpí vysokou potravinovou nejistotou, velkou závislostí na dovozech a citlivostí na výkyvy měn a přepravních nákladů. Pokud by obchodní válka eskalovala, hrozí, že místní farmáři se místo pěstování základních plodin zaměří na komerční plodiny jako kakao nebo kávu, čímž se zvýší jejich závislost na kolísajících světových trzích a sníží se potravinová soběstačnost regionu.
„To by mohlo dále prohloubit globální nerovnosti,“ varuje Emediegwu.
Řešením by podle něj bylo vyjmout základní zemědělské produkty a hnojiva z režimu cel, což by pomohlo stabilizovat ceny a ochránit nejzranitelnější ekonomiky. Naději v tomto směru dává nedávné 90denní přerušení tarifního režimu kvůli vyjednávání, které ale musí být využito efektivně k vytvoření spravedlivějšího obchodního systému.
Dlouhodobě je podle Emediegwa nutné, aby rozvojové země investovaly do odolnějšího zemědělství – především do mechanizace, podpory farmářů a rozvoje regionálního obchodu. Vzájemná provázanost světového potravinového systému je totiž taková, že rozhodnutí přijatá ve Washingtonu se okamžitě projeví v cenách potravin v Lagosu, Káhiře nebo Dillí.
„Pokud cla nebudou mít meze, mohou spustit tichou a plíživou krizi – krizi, která se nebude měřit čísly HDP, ale počtem prázdných žaludků po celém světě,“ uzavírá Emediegwu.
Pentagon, přesněji americký ministr obrany Pete Hegseth rozhodl o vyhazovu zpravodajské agentury Jeffreyho Kruseho. Informovala o tom BBC. Děje se tak jen pár dní poté, co Bílý dům zpochybnil závěry zpravodajců ohledně škod napáchaných úderem proti íránským jaderným zařízením.
V Česku se v posledních letech na poli televizních talk show objevil konkurent pro stálice Jana Krause a Karla Šípa. Honza Dědek si vybojoval své místo na obrazovkách Primy a snaží se nestát na místě. Po poradě s odborníky se pro nové díly rozhodl opustit svou ikonickou image.
Ukrajinské letectvo přišlo v brzkých hodinách sobotního dne o významnou osobnost. Úspěšný pilot stroje MiG-29 Serhij Bondar zemřel po úspěšném dokončení mise, která byla jeho poslední. Úmrtí letce potvrdilo armádní letectvo.
Po relativně chladnějším víkendu, který právě začíná, se má v Česku znovu oteplit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. Maximální teploty se opět dostanou až k třicítce.
Agáta Hanychová už má letos letní dovolenou za sebou, s manželem Mirkem Dopitou byla opět na indonéském ostrově Bali. Tentokrát ale zažila něco, co se jí zarylo opravdu hluboko do paměti.
Když už se jich Anna Slováčková nedožila, měli dárek k jejím pátečním třicátým narozeninám dostat alespoň fanoušci. Felix Slováček nicméně už s několikadenním předstihem přiznal, že místo posledního odpočinku ještě není na nápor lidí připravené. Nyní odhalil, v čem přesně nastal problém.
Americký prezident Donald Trump údajně odpověděl maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, který si mu postěžoval na opakující se ukrajinské útoky na ropovod Družba, jímž do Maďarska proudí ruská ropa.
Maroš Kramár letos oslavil již šestašedesáté narozeniny, přesto se loni na stará kolena stal počtvrté otcem. Právě roční dcera Rija jej motivovala k tomu, že se i na doporučení lékařů rozhodl podrobit operaci, aby se s holčičkou mohl hýbat, jak se u otce sluší a patří.
Některé titulky hlásí, že Evropu zasáhne hurikán Erin. Podle meteorologů je ale šance, že hurikán doputuje až ke starému kontinentu, víceméně nulová. Počasí v Česku by neměla ovlivnit ani tlaková níže, která je pozůstatkem hurikánu.
Rusové sice přiznali, že v tuto chvíli neplánují schůzku mezi prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem, ale vinu házejí právě na Volodymyra Zelenského. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se Zelenskyj staví k ruským návrhům tak, že je všechno odmítá.
Veronika Žilková během letních prázdnin slibovala fanouškům, že jim výhledově něco prozradí o novém projektu, v němž dostali roli, jakou prý v Česku ještě nikdy nehrála. Nyní jsme se konečně dozvěděli detaily.
Rusko dělá podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského všechno možné, aby znemožnilo jeho schůzku s ruským protějškem Vladimirem Putinem, která by měla vést k ukončení války na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se totiž nechal slyšet, že Moskva na schůzce hlav obou států nepracuje.