Evropská komise se zavázala zmírnit byrokratické překážky s cílem zrychlit pohyb armád a tanků napříč kontinentem. Tento krok označuje za kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Plán vojenské mobility, který Komise oznámila ve středu, je součástí úsilí o zajištění připravenosti Evropy na obranu do roku 2030, což reaguje na varování bezpečnostních služeb před možným útokem Ruska na členský stát EU do pěti let.
Podle představitelů EU by v současné době armáda, která by se pokusila přesunout ze západoevropského přístavu na východní hranici EU s Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem, narazila na značné překážky a zdržení. Mezi hlavní problémy patří mosty, které neunesou váhu tanků, příliš malé železniční tunely a úzké rozchody kolejí, které neumožňují průjezd vojenských vozidel. Celou situaci navíc komplikuje byrokracie spojená s celními předpisy a pravidly EU o pracovní době.
V současnosti požaduje nejméně jeden členský stát EU na oznámení přeshraničního pohybu vojsk až pětačtyřicet dní předem. To je v rozporu s cílem třídenního hraničního postupu, který si země EU stanovily v roce 2024. Auditoři EU dokonce uvedli, že jiný nejmenovaný členský stát jednou odepřel vjezd konvoji tanků, protože porušoval místní limity hmotnosti pro silniční dopravu.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku, Kaja Kallasová, prohlásila, že pokud most neudrží šedesátitunový tank, je to problém. Podobně je problematické, když je ranvej příliš krátká pro nákladní letadlo, což znemožňuje zásobování posádek. Kallasová označila pětačtyřicetidenní pravidlo pro vydávání povolení za nedostatečné, a to jedenáct let po anexi Krymu Ruskem.
Nové návrhy EU mají doplňovat, nikoli duplikovat, obranné plánování NATO. Kallasová zdůraznila, že vojenská mobilita představuje kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Doufáme, že ji nikdy nebudeme muset využít naplno, ale její připravenost zajistí důvěryhodnější odstrašování a obranu.
Komise usiluje o vytvoření takzvaného vojenského Schengenu, tedy zóny, kde se budou moci armády pohybovat přes bezhraniční cestovní prostor EU stejně snadno jako civilisté. Navrhla zavedení nouzového systému pro přeshraniční vojenskou přepravu, který by vojenským konvojům poskytl prioritu v dopravní síti.
V případě nouze by armády získaly výjimky z běžných pravidel EU. Jedná se například o povinné doby odpočinku pro řidiče těžkých nákladních vozidel a také o rychlejší celní postupy pro vojenský materiál a zásoby, včetně potravin, které by přicházely na vnější hranici EU. Představitelé EU identifikovali prioritní seznam pěti set mostů, tunelů, silnic, přístavů a letišť, které potřebují posílit nebo přizpůsobit pro těžkou vojenskou dopravu. Odhadované náklady se pohybují kolem 100 miliard eur.
V navrhovaném dlouhodobém rozpočtu EU na období 2028–2034 bylo vyčleněno desetinásobné navýšení výdajů na vojenskou mobilitu, a to na 17,6 miliardy eur. Tento rozsáhlý plán v celkové výši dvou bilionů eur však čelí odporu mnoha členských států, které doufají ve snížení výdajů. Členské státy EU jsou obvykle povinny spolufinancovat infrastrukturní projekty Unie. Většina zemí EU je členy NATO a v červnu přislíbily vynakládat pět procent svého HDP na obranu, z čehož by mělo jít jeden a půl procenta na ochranu kritické infrastruktury a zajištění obranné připravenosti. Úředníci EU uvedli, že země mohou využít stávající fondy EU na infrastrukturu, aby zajistily přizpůsobení svých dopravních sítí vojenským potřebám, stejně jako nový úvěrový program na obranu ve výši 150 miliard eur.
Kriminalisté i drážní inspektoři od rána vyšetřují čtvrteční srážku dvou vlaků na jihu Čech, která si vyžádala desítky zraněných. Policie již zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání obecného ohrožení. Podle předběžných informací projel rychlík návěstidlo v poloze stůj.
Severské země nemohou nést nepřiměřeně velkou část zátěže podpory Ukrajiny, varovala švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová v rozhovoru pro Politico. Podle ní je neudržitelné, že jen několik zemí přebírá téměř veškerou tíhu pomoci Kyjevu. Ministryně uvedla, že to není spravedlivé a z dlouhodobého hlediska ani udržitelné.
Evropská komise se zavázala zmírnit byrokratické překážky s cílem zrychlit pohyb armád a tanků napříč kontinentem. Tento krok označuje za kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Plán vojenské mobility, který Komise oznámila ve středu, je součástí úsilí o zajištění připravenosti Evropy na obranu do roku 2030, což reaguje na varování bezpečnostních služeb před možným útokem Ruska na členský stát EU do pěti let.
Turecko bude s největší pravděpodobností hostit klimatické rozhovory COP31 v roce 2026. K tomuto rozhodnutí se dospělo po překvapivém kompromisu s Austrálií, která stáhla svou kandidaturu na pořádání výroční události. Právo na hostování konference, která se koná pod záštitou OSN, náleží v roce 2026 regionální skupině zemí zahrnující západní Evropu, Austrálii a další státy, a vyžaduje konsensus.
Američtí a ruští představitelé tajně vypracovali nový plán pro ukončení války na Ukrajině, který by po Kyjevu požadoval územní ústupky a drastické snížení velikosti armády. Tyto informace se objevily ve středu, kdy ruské útoky drony a raketami zabily nejméně pětadvacet lidí ve městě Ternopil. Zpravodajský server The Guardian oznámil, že návrh by donutil Ukrajinu postoupit Rusku území, které kontroluje na východě země, a zmenšit svou armádu na polovinu.
Vysocí vojenští představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým vede Dan Driscoll, tajemník americké armády, který má ve čtvrtek v Kyjevě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po jeho návratu z cesty do Turecka. Tato návštěva probíhá v době, kdy se objevují zprávy o novém mírovém plánu mezi USA a Ruskem, který údajně požaduje významné ústupky ze strany Ukrajiny. Ani Washington, ani Moskva však zatím zprávy o existenci tohoto plánu oficiálně nepotvrdily.
Vážná železniční nehoda se ve čtvrtek ráno stala na jihu Čech. Na Českobudějovicku se srazily rychlík a osobní vlak, podle dostupných informací se zranilo přes 40 lidí. Dvě osoby jsou zraněny těžce. Příčina nehody je předmětem vyšetřování.
Polsko uzavře poslední ruský konzulát v zemi, který se nachází v přímořském městě Gdaňsk. Jde o odvetné opatření za to, co vláda označuje za pokus o sabotáž důležité železniční trati s podporou Moskvy. Oznámil to ve středu ministr zahraničí Radosław Sikorski.
Spojené státy americké uvalily minulý měsíc sankce na ropné společnosti Rosněft a Lukoil a jejich dceřiné společnosti. Cílem bylo snížit příjmy, které Rusko využívá k financování války na Ukrajině, a donutit tak Moskvu k mírovým jednáním. Přesto americký diplomat Marco Rubio ve středu pozdě večer prohlásil, že Spojeným státům docházejí možnosti, jak dále sankcionovat Rusko.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí vážnému varování expertů, kteří tvrdí, že ztráta více než dvou tisíc pracovních míst povede k tomu, že svět bude „méně zdravý a méně bezpečný“. Organizace očekává, že do června 2026 přijde o 2 371 pozic, což je téměř čtvrtina jejího pracovního týmu, který v lednu čítal 9 401 zaměstnanců. Důvodem je rozpočtový škrt způsobený především odchodem Spojených států amerických z organizace v lednu.
Přední evropští ministři zamíří příští měsíc na Ukrajinu, aby veřejně podpořili její kandidaturu na členství v Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy spojenci intenzivně hledají způsoby, jak obejít blokování přístupového procesu ze strany Maďarska, informoval server Politico. Neformální summit ministrů pro evropské záležitosti se uskuteční v západoukrajinském Lvově ve dnech 10. a 11. prosince.
Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se transformují v novou světovou ropnou hranici. Tři země – Brazílie, Argentina a Guyana – stojí v čele expanzivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC. Tyto státy tvrdí, že jde o nezbytný krok pro jejich ekonomický rozvoj. Tento energetický boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, která je fosilními palivy poháněna, projevují v regionu extrémními záplavami, suchy a požáry.