Evropská komise se zavázala zmírnit byrokratické překážky s cílem zrychlit pohyb armád a tanků napříč kontinentem. Tento krok označuje za kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Plán vojenské mobility, který Komise oznámila ve středu, je součástí úsilí o zajištění připravenosti Evropy na obranu do roku 2030, což reaguje na varování bezpečnostních služeb před možným útokem Ruska na členský stát EU do pěti let.
Podle představitelů EU by v současné době armáda, která by se pokusila přesunout ze západoevropského přístavu na východní hranici EU s Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem, narazila na značné překážky a zdržení. Mezi hlavní problémy patří mosty, které neunesou váhu tanků, příliš malé železniční tunely a úzké rozchody kolejí, které neumožňují průjezd vojenských vozidel. Celou situaci navíc komplikuje byrokracie spojená s celními předpisy a pravidly EU o pracovní době.
V současnosti požaduje nejméně jeden členský stát EU na oznámení přeshraničního pohybu vojsk až pětačtyřicet dní předem. To je v rozporu s cílem třídenního hraničního postupu, který si země EU stanovily v roce 2024. Auditoři EU dokonce uvedli, že jiný nejmenovaný členský stát jednou odepřel vjezd konvoji tanků, protože porušoval místní limity hmotnosti pro silniční dopravu.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku, Kaja Kallasová, prohlásila, že pokud most neudrží šedesátitunový tank, je to problém. Podobně je problematické, když je ranvej příliš krátká pro nákladní letadlo, což znemožňuje zásobování posádek. Kallasová označila pětačtyřicetidenní pravidlo pro vydávání povolení za nedostatečné, a to jedenáct let po anexi Krymu Ruskem.
Nové návrhy EU mají doplňovat, nikoli duplikovat, obranné plánování NATO. Kallasová zdůraznila, že vojenská mobilita představuje kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Doufáme, že ji nikdy nebudeme muset využít naplno, ale její připravenost zajistí důvěryhodnější odstrašování a obranu.
Komise usiluje o vytvoření takzvaného vojenského Schengenu, tedy zóny, kde se budou moci armády pohybovat přes bezhraniční cestovní prostor EU stejně snadno jako civilisté. Navrhla zavedení nouzového systému pro přeshraniční vojenskou přepravu, který by vojenským konvojům poskytl prioritu v dopravní síti.
V případě nouze by armády získaly výjimky z běžných pravidel EU. Jedná se například o povinné doby odpočinku pro řidiče těžkých nákladních vozidel a také o rychlejší celní postupy pro vojenský materiál a zásoby, včetně potravin, které by přicházely na vnější hranici EU. Představitelé EU identifikovali prioritní seznam pěti set mostů, tunelů, silnic, přístavů a letišť, které potřebují posílit nebo přizpůsobit pro těžkou vojenskou dopravu. Odhadované náklady se pohybují kolem 100 miliard eur.
V navrhovaném dlouhodobém rozpočtu EU na období 2028–2034 bylo vyčleněno desetinásobné navýšení výdajů na vojenskou mobilitu, a to na 17,6 miliardy eur. Tento rozsáhlý plán v celkové výši dvou bilionů eur však čelí odporu mnoha členských států, které doufají ve snížení výdajů. Členské státy EU jsou obvykle povinny spolufinancovat infrastrukturní projekty Unie. Většina zemí EU je členy NATO a v červnu přislíbily vynakládat pět procent svého HDP na obranu, z čehož by mělo jít jeden a půl procenta na ochranu kritické infrastruktury a zajištění obranné připravenosti. Úředníci EU uvedli, že země mohou využít stávající fondy EU na infrastrukturu, aby zajistily přizpůsobení svých dopravních sítí vojenským potřebám, stejně jako nový úvěrový program na obranu ve výši 150 miliard eur.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval spojence ze Severoatlantické aliance k větší podpoře úsilí o znovuotevření Hormuzského průlivu. Zároveň tlumočil hluboké zklamání prezidenta Donalda Trumpa nad tím, že evropští partneři a alianční spojenci nedokázali zintenzivnit své kroky k ukončení válečného konfliktu s Íránem. Rubio se takto vyjádřil před pátečním příjezdem šéfa pákistánské armády do Teheránu, kde mají pokračovat klíčová zprostředkovatelská jednání mezi islámskou republikou a Washingtonem.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.