Evropská komise se zavázala zmírnit byrokratické překážky s cílem zrychlit pohyb armád a tanků napříč kontinentem. Tento krok označuje za kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Plán vojenské mobility, který Komise oznámila ve středu, je součástí úsilí o zajištění připravenosti Evropy na obranu do roku 2030, což reaguje na varování bezpečnostních služeb před možným útokem Ruska na členský stát EU do pěti let.
Podle představitelů EU by v současné době armáda, která by se pokusila přesunout ze západoevropského přístavu na východní hranici EU s Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem, narazila na značné překážky a zdržení. Mezi hlavní problémy patří mosty, které neunesou váhu tanků, příliš malé železniční tunely a úzké rozchody kolejí, které neumožňují průjezd vojenských vozidel. Celou situaci navíc komplikuje byrokracie spojená s celními předpisy a pravidly EU o pracovní době.
V současnosti požaduje nejméně jeden členský stát EU na oznámení přeshraničního pohybu vojsk až pětačtyřicet dní předem. To je v rozporu s cílem třídenního hraničního postupu, který si země EU stanovily v roce 2024. Auditoři EU dokonce uvedli, že jiný nejmenovaný členský stát jednou odepřel vjezd konvoji tanků, protože porušoval místní limity hmotnosti pro silniční dopravu.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku, Kaja Kallasová, prohlásila, že pokud most neudrží šedesátitunový tank, je to problém. Podobně je problematické, když je ranvej příliš krátká pro nákladní letadlo, což znemožňuje zásobování posádek. Kallasová označila pětačtyřicetidenní pravidlo pro vydávání povolení za nedostatečné, a to jedenáct let po anexi Krymu Ruskem.
Nové návrhy EU mají doplňovat, nikoli duplikovat, obranné plánování NATO. Kallasová zdůraznila, že vojenská mobilita představuje kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Doufáme, že ji nikdy nebudeme muset využít naplno, ale její připravenost zajistí důvěryhodnější odstrašování a obranu.
Komise usiluje o vytvoření takzvaného vojenského Schengenu, tedy zóny, kde se budou moci armády pohybovat přes bezhraniční cestovní prostor EU stejně snadno jako civilisté. Navrhla zavedení nouzového systému pro přeshraniční vojenskou přepravu, který by vojenským konvojům poskytl prioritu v dopravní síti.
V případě nouze by armády získaly výjimky z běžných pravidel EU. Jedná se například o povinné doby odpočinku pro řidiče těžkých nákladních vozidel a také o rychlejší celní postupy pro vojenský materiál a zásoby, včetně potravin, které by přicházely na vnější hranici EU. Představitelé EU identifikovali prioritní seznam pěti set mostů, tunelů, silnic, přístavů a letišť, které potřebují posílit nebo přizpůsobit pro těžkou vojenskou dopravu. Odhadované náklady se pohybují kolem 100 miliard eur.
V navrhovaném dlouhodobém rozpočtu EU na období 2028–2034 bylo vyčleněno desetinásobné navýšení výdajů na vojenskou mobilitu, a to na 17,6 miliardy eur. Tento rozsáhlý plán v celkové výši dvou bilionů eur však čelí odporu mnoha členských států, které doufají ve snížení výdajů. Členské státy EU jsou obvykle povinny spolufinancovat infrastrukturní projekty Unie. Většina zemí EU je členy NATO a v červnu přislíbily vynakládat pět procent svého HDP na obranu, z čehož by mělo jít jeden a půl procenta na ochranu kritické infrastruktury a zajištění obranné připravenosti. Úředníci EU uvedli, že země mohou využít stávající fondy EU na infrastrukturu, aby zajistily přizpůsobení svých dopravních sítí vojenským potřebám, stejně jako nový úvěrový program na obranu ve výši 150 miliard eur.
Křehké čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě, sjednané v hodině dvanácté, čelí hned v první den vážnému ohrožení. Hlavním jablkem sváru se stala interpretace toho, na koho se klid zbraní vlastně vztahuje. Zatímco Írán a zprostředkovatelský Pákistán tvrdí, že dohoda zahrnuje i Libanon, Izrael to rezolutně odmítá.
Stále naléhavější otázka, zda konflikt mezi Izraelem a Libanonem definitivně zhatí čerstvě uzavřené příměří, hýbe celým Blízkým východem. Situace v terénu je totiž v ostrém kontrastu s diplomatickými proklamacemi.
Válka, ve které není vítězů, má podle mnoha analytiků jednoho jasného poraženého. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vstupuje do křehkého a nejasného příměří s Íránem v situaci, kterou jeho političtí odpůrci i zahraniční korespondenti označují za totální strategické selhání a politickou katastrofu.
Zpráva o příměří mezi Spojenými státy a Íránem přinesla světové ekonomice vlnu úlevy, ale podle ekonomických expertů budou jizvy po tomto konfliktu patrné ještě dlouho. Posledních šest týdnů sledoval svět největší dopravní zácpu v historii námořní dopravy v Hormuzském průlivu, kde uvízlo přibližně 800 lodí. Tento blokáda měla přímý dopad na peněženky lidí po celém světě – od dražšího benzinu a letenek až po rostoucí splátky hypoték.
Přetrvávající napětí na Blízkém východě by mohlo vážně destabilizovat vztahy mezi USA a Čínou a vyústit v otevřenou konfrontaci v Tchajwanském průlivu, varují experti. Právě proto se summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem stává naprostou nutností, ačkoliv byl kvůli chaosu v regionu již několikrát odložen a jeho termín se posunul z konce března na polovinu května.
Izraelská armáda dnes podnikla dosud nejrozsáhlejší koordinovaný útok na Libanon od začátku války, která vypukla 2. března. Vlna náletů zasáhla bez varování centrum Bejrútu i další části země, přičemž cílem se stalo více než 100 objektů. Izrael tvrdí, že zasáhl velitelská centra a vojenská stanoviště hnutí Hizballáh, která se podle něj nacházejí v samotném srdci civilní zástavby.
Podle informací německého hospodářského deníku Handelsblatt začíná Severoatlantická aliance (NATO) zvažovat spuštění námořní mise v Hormuzském průlivu. Tento krok je v Bruselu vnímán především jako snaha „uklidnit“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních dnech stupňuje svou kritiku vůči spojencům a otevřeně hrozí odchodem USA z Aliance.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že se podařilo ujednat příměří, v němž Írán souhlasil se zásadním ústupkem: úplným koncem obohacování uranu. Na své platformě Truth Social Trump uvedl, že Spojené státy pomohou z trosek zničených íránských základen vyzvednout a zneškodnit veškeré zásoby jaderného materiálu. Podle něj je celý tamní program pod přísným dohledem satelitů Vesmírných sil, které potvrzují, že s materiálem od náletů nikdo nemanipuloval.
Evropská komise se rozhodla oficiálně reagovat na kontroverzní výroky amerického viceprezidenta JD Vance, které pronesl během své návštěvy Maďarska jen několik dní před parlamentními volbami. Vance v Budapešti obvinil Evropskou unii z bezprecedentního zasahování do maďarského volebního procesu, což v Bruselu vyvolalo vlnu nevole. Mluvčí Komise, kteří zpočátku odmítali situaci komentovat, nakonec potvrdili, že k vyjádření obav využijí zavedené diplomatické kanály.
Evropští lídři s neskrývanou úlevou přivítali zprávu o uzavření čtrnáctidenního podmíněného příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tato dohoda, vyjednaná za pomoci pákistánské diplomacie v posledních hodinách před vypršením amerického ultimáta, odvrátila hrozbu totální války. Představitelé evropských států nyní shodně volají po tom, aby se tento křehký klid zbraní stal základem pro trvalý mír a definitivní ukončení nepřátelství v celém regionu.
Dosavadní snahy o dosažení komplexní dohody mezi Spojenými státy a Íránem narážejí na neúprosné a maximalistické požadavky obou stran. Diplomatická jednání mezi oběma stranami sice pokračují, v očekáváních se ale objevují propastné rozdíly.
Otevření nových ložisek ropy a plynu v Severním moři by mohlo vyslat „šokovou vlnu“ do celého světa a vážně ohrozit mezinárodní klimatické cíle. Přední odborníci a diplomaté varují, že takový krok by podkopal dosavadní vedoucí roli Británie v ochraně klimatu a motivoval by rozvojové země k masivnější těžbě vlastních fosilních paliv.