Evropská komise se zavázala zmírnit byrokratické překážky s cílem zrychlit pohyb armád a tanků napříč kontinentem. Tento krok označuje za kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Plán vojenské mobility, který Komise oznámila ve středu, je součástí úsilí o zajištění připravenosti Evropy na obranu do roku 2030, což reaguje na varování bezpečnostních služeb před možným útokem Ruska na členský stát EU do pěti let.
Podle představitelů EU by v současné době armáda, která by se pokusila přesunout ze západoevropského přístavu na východní hranici EU s Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem, narazila na značné překážky a zdržení. Mezi hlavní problémy patří mosty, které neunesou váhu tanků, příliš malé železniční tunely a úzké rozchody kolejí, které neumožňují průjezd vojenských vozidel. Celou situaci navíc komplikuje byrokracie spojená s celními předpisy a pravidly EU o pracovní době.
V současnosti požaduje nejméně jeden členský stát EU na oznámení přeshraničního pohybu vojsk až pětačtyřicet dní předem. To je v rozporu s cílem třídenního hraničního postupu, který si země EU stanovily v roce 2024. Auditoři EU dokonce uvedli, že jiný nejmenovaný členský stát jednou odepřel vjezd konvoji tanků, protože porušoval místní limity hmotnosti pro silniční dopravu.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku, Kaja Kallasová, prohlásila, že pokud most neudrží šedesátitunový tank, je to problém. Podobně je problematické, když je ranvej příliš krátká pro nákladní letadlo, což znemožňuje zásobování posádek. Kallasová označila pětačtyřicetidenní pravidlo pro vydávání povolení za nedostatečné, a to jedenáct let po anexi Krymu Ruskem.
Nové návrhy EU mají doplňovat, nikoli duplikovat, obranné plánování NATO. Kallasová zdůraznila, že vojenská mobilita představuje kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Doufáme, že ji nikdy nebudeme muset využít naplno, ale její připravenost zajistí důvěryhodnější odstrašování a obranu.
Komise usiluje o vytvoření takzvaného vojenského Schengenu, tedy zóny, kde se budou moci armády pohybovat přes bezhraniční cestovní prostor EU stejně snadno jako civilisté. Navrhla zavedení nouzového systému pro přeshraniční vojenskou přepravu, který by vojenským konvojům poskytl prioritu v dopravní síti.
V případě nouze by armády získaly výjimky z běžných pravidel EU. Jedná se například o povinné doby odpočinku pro řidiče těžkých nákladních vozidel a také o rychlejší celní postupy pro vojenský materiál a zásoby, včetně potravin, které by přicházely na vnější hranici EU. Představitelé EU identifikovali prioritní seznam pěti set mostů, tunelů, silnic, přístavů a letišť, které potřebují posílit nebo přizpůsobit pro těžkou vojenskou dopravu. Odhadované náklady se pohybují kolem 100 miliard eur.
V navrhovaném dlouhodobém rozpočtu EU na období 2028–2034 bylo vyčleněno desetinásobné navýšení výdajů na vojenskou mobilitu, a to na 17,6 miliardy eur. Tento rozsáhlý plán v celkové výši dvou bilionů eur však čelí odporu mnoha členských států, které doufají ve snížení výdajů. Členské státy EU jsou obvykle povinny spolufinancovat infrastrukturní projekty Unie. Většina zemí EU je členy NATO a v červnu přislíbily vynakládat pět procent svého HDP na obranu, z čehož by mělo jít jeden a půl procenta na ochranu kritické infrastruktury a zajištění obranné připravenosti. Úředníci EU uvedli, že země mohou využít stávající fondy EU na infrastrukturu, aby zajistily přizpůsobení svých dopravních sítí vojenským potřebám, stejně jako nový úvěrový program na obranu ve výši 150 miliard eur.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.
V reakci na dopadení Nicoláse Madura americkými speciálními silami se ke světovým lídrům připojil i kanadský premiér Mark Carney. Ten ve svém prohlášení podpořil šanci na svobodu a demokracii pro venezuelský lid, ale zároveň zdůraznil, že proces předání moci by měl zůstat v rukou samotných Venezuelanů. Carneyho slova přicházejí v době, kdy Donald Trump oznámil záměr Spojených států dočasně Venezuelu „řídit“.
V Rusku vyvolal nečekaný vojenský zásah USA ve Venezuele vlnu paniky a pesimismu. Zatímco Kreml oficiálně označil dopadení Nicoláse Madura za „akt ozbrojené agrese“, v ruském veřejném prostoru a mezi vlivnými oligarchy sílí obavy, že tento krok zasadí smrtící ránu už tak zkoušené ruské ekonomice. Hlavním strašákem je ovládnutí venezuelských ropných polí Spojenými státy, což by mohlo srazit ceny ropy na úroveň, která by pro Rusko znamenala hospodářský kolaps.
Vojenská operace s krycím názvem „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která v noci na 3. ledna 2026 vedla k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, se zapíše do dějin jako jeden z nejvíce střežených a technicky nejnáročnějších zásahů amerických speciálních sil. Detaily, které nyní vyplouvají na povrch, odhalují měsíce špionáže a precizní přípravy, jež vyvrcholily bleskovým úderem přímo v srdci Caracasu.
Mezinárodní systém čelí hluboké morální a strategické krizi. Ahmed Charai, vydavatel The Jerusalem Strategic Tribune, ve své nejnovější analýze argumentuje, že rétorika mezinárodního práva a princip státní suverenity až příliš často slouží jako štít pro zločinné režimy a diktátory. Podle něj se suverenita v rukou autoritářů stala spolupachatelem chaosu, který ničí životy vlastních obyvatel a exportuje nestabilitu do celého světa.
Po nečekaném zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami se zraky celého světa upřely na ženu, která podle venezuelské ústavy převzala otěže moci. Delcy Rodríguezová, dosavadní výkonná viceprezidentka, byla nejvyšším soudem země oficiálně pověřena vedením státu. Tato šestapadesátiletá právnička a jedna z nejvlivnějších postav chávismu se tak ocitla v centru bezprecedentní mezinárodní krize, která může rozhodnout o budoucím směřování Venezuely.
Válka na Ukrajině trvá již 1 411 dní a diplomatické úsilí o její ukončení vstupuje do kritické fáze. Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev vkládá velké naděje do plánovaného summitu lídrů ve Spojených státech, který by se měl uskutečnit do konce ledna 2026. Pokud by však diplomatická cesta selhala, Ukrajina je podle něj připravena pokračovat v obraně země všemi dostupnými prostředky.
Útok na Venezuelu a dopadení prezidenta Nicoláse Madura ohlašují zásadní zlom v globální politice. Podle analýzy profesora Juana Luise Manfrediho z Georgetownské univerzity tento krok znamená definitivní odklon Spojených států od mezinárodního řádu založeného na pravidlech a nástup nového uspořádání. Ten je definován použitím síly, revizionismem a důrazem na bezpečnost amerického kontinentu. Zde je pět klíčových bodů, které pomáhají pochopit tuto vojenskou intervenci a svět, který po ní přichází.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se nyní nachází ve federálním nápravném zařízení Metropolitan Detention Center v Brooklynu. Americká média potvrdila jeho převoz poté, co v sobotu večer přistálo letadlo s ním a jeho manželkou Cilií Floresovou v New Yorku. Podle dostupných informací byl Maduro nejprve eskortován do prostor amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), kde proběhlo jeho formální zadržení a procesní úkony před umístěním do vazby.