Evropská komise se zavázala zmírnit byrokratické překážky s cílem zrychlit pohyb armád a tanků napříč kontinentem. Tento krok označuje za kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Plán vojenské mobility, který Komise oznámila ve středu, je součástí úsilí o zajištění připravenosti Evropy na obranu do roku 2030, což reaguje na varování bezpečnostních služeb před možným útokem Ruska na členský stát EU do pěti let.
Podle představitelů EU by v současné době armáda, která by se pokusila přesunout ze západoevropského přístavu na východní hranici EU s Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem, narazila na značné překážky a zdržení. Mezi hlavní problémy patří mosty, které neunesou váhu tanků, příliš malé železniční tunely a úzké rozchody kolejí, které neumožňují průjezd vojenských vozidel. Celou situaci navíc komplikuje byrokracie spojená s celními předpisy a pravidly EU o pracovní době.
V současnosti požaduje nejméně jeden členský stát EU na oznámení přeshraničního pohybu vojsk až pětačtyřicet dní předem. To je v rozporu s cílem třídenního hraničního postupu, který si země EU stanovily v roce 2024. Auditoři EU dokonce uvedli, že jiný nejmenovaný členský stát jednou odepřel vjezd konvoji tanků, protože porušoval místní limity hmotnosti pro silniční dopravu.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku, Kaja Kallasová, prohlásila, že pokud most neudrží šedesátitunový tank, je to problém. Podobně je problematické, když je ranvej příliš krátká pro nákladní letadlo, což znemožňuje zásobování posádek. Kallasová označila pětačtyřicetidenní pravidlo pro vydávání povolení za nedostatečné, a to jedenáct let po anexi Krymu Ruskem.
Nové návrhy EU mají doplňovat, nikoli duplikovat, obranné plánování NATO. Kallasová zdůraznila, že vojenská mobilita představuje kritickou pojistku pro evropskou bezpečnost. Doufáme, že ji nikdy nebudeme muset využít naplno, ale její připravenost zajistí důvěryhodnější odstrašování a obranu.
Komise usiluje o vytvoření takzvaného vojenského Schengenu, tedy zóny, kde se budou moci armády pohybovat přes bezhraniční cestovní prostor EU stejně snadno jako civilisté. Navrhla zavedení nouzového systému pro přeshraniční vojenskou přepravu, který by vojenským konvojům poskytl prioritu v dopravní síti.
V případě nouze by armády získaly výjimky z běžných pravidel EU. Jedná se například o povinné doby odpočinku pro řidiče těžkých nákladních vozidel a také o rychlejší celní postupy pro vojenský materiál a zásoby, včetně potravin, které by přicházely na vnější hranici EU. Představitelé EU identifikovali prioritní seznam pěti set mostů, tunelů, silnic, přístavů a letišť, které potřebují posílit nebo přizpůsobit pro těžkou vojenskou dopravu. Odhadované náklady se pohybují kolem 100 miliard eur.
V navrhovaném dlouhodobém rozpočtu EU na období 2028–2034 bylo vyčleněno desetinásobné navýšení výdajů na vojenskou mobilitu, a to na 17,6 miliardy eur. Tento rozsáhlý plán v celkové výši dvou bilionů eur však čelí odporu mnoha členských států, které doufají ve snížení výdajů. Členské státy EU jsou obvykle povinny spolufinancovat infrastrukturní projekty Unie. Většina zemí EU je členy NATO a v červnu přislíbily vynakládat pět procent svého HDP na obranu, z čehož by mělo jít jeden a půl procenta na ochranu kritické infrastruktury a zajištění obranné připravenosti. Úředníci EU uvedli, že země mohou využít stávající fondy EU na infrastrukturu, aby zajistily přizpůsobení svých dopravních sítí vojenským potřebám, stejně jako nový úvěrový program na obranu ve výši 150 miliard eur.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.